Měření a kontrola krevního tlaku

Jak si správně změřit krevní tlak?

Pro zajištění spolehlivých výsledků při měření krevního tlaku je třeba dodržovat mimo jiné následující pravidla [1]:

• Měřte vždy na stejné paži. Lékaři doporučují používat pažní manžetu, nikoli zápěstní.
• Měřte vsedě.
• Měřte v klidu. Měření krevního tlaku by nemělo následovat bezprostředně po namáhavé činnosti. Kromě toho byste zhruba půl hodiny před měřením neměli sportovat, pít kávu ani kouřit.
• Měřte ve výšce srdce. Paže, na které máte umístěnou manžetu, by měla být přibližně ve výšce srdce. Proto je vhodné si podepřít předloktí, třeba o desku stolu (obr. 1).
• Zvolte vhodnout velikost manžety. Je-li manžeta příliš úzká, naměřené hodnoty budou příliš vysoké. Je-li naopak příliš široká, naměřené hodnoty budou příliš nízké. Na každé manžetě tonometru je napsáno, pro jak silnou paži (obvod paže) je určena. Důležité je i to, aby manžeta byla přímo na pokožce: nikdy nedávejte manžetu přes oblečení.
• Naměřené hodnoty krevního tlaku si zapisujte. Využít můžete například deník pro domácí měření krevního tlaku [2] (odkaz vede na PDF soubor na webu hypertension.cz, 127 kB).
• Používejte certifikovaný tonometr. Aby byly naměřené hodnoty krevního tlaku spolehlivé, musí tonometr měřit co nejpřesněji. To však neplatí pro každý tonometr, který je na trhu k dostání. Lékaři proto doporučují, abyste se před nákupem důkladně informovali o spolehlivosti daného přístroje.

Obrázek 1: Domácí měření krevního tlaku s využitím digitálního tonometru – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost pro hypertenzi [1])

Jaké přístroje se používají k měření krevního tlaku?

Spíše v ordinaci lékaře se můžete setkat se rtuťovým tonometrem, tzv. sfyngomanometrem (obr. 2). Jeho výhodou je přesnější měření, nevýhodou poměrně složitá manipulace.

Obrázek 2: Rtuťový tonometr (sfyngomanometr) – ilustrační fotografie. (Zdroj: By Michael V Hayes from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2941104)

Pro domácí měření krevního tlaku jsou vhodné digitální tonometry (obr. 3), protože se s nimi snáze manipuluje. Digitální tonometry však někdy poskytují nepřesné výsledky. To může platit zejména u pacientů s určitými kardiovaskulárními onemocněními a/nebo aterosklerózou.

Obrázek 3: Digitální tonometr – ilustrační fotografie. (Zdroj: depositphotos.com)

Co znamenají hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku?

Srdce vhání krev do všech částí lidského těla prostřednictvím tepen. Díky tomu je celé tělo – od mozku až po prsty na nohou – zásobováno živinami a kyslíkem. Srdce se přitom střídavě stahuje (odborným výrazem „kontrahuje“, od slova kontrakce) a opět uvolňuje (odborným výrazem „relaxuje“, od slova relaxace). Při každém stahu (kontrakci) vytlačuje srdce do tepen krev bohatou na kyslík. Tím stoupá arteriální tlak neboli tepenný tlak (krevní tlak, který působí na cévní stěnu v tepnách). Poté se srdce uvolní (relaxuje) a opět do něj proudí krev – a v této chvíli arteriální tlak opět klesá. Nejvyšší arteriální tlak (tedy tlak během tzv. systoly) je odborně označován jako systolický krevní tlak, zatímco nejnižší arteriální tlak (tedy tlak během tzv. diastoly) je odborně označován jako diastolický krevní tlak. Obě hodnoty lze změřit pomocí tlakoměru, odborně tonometru.

Hodnoty krevního tlaku se uvádějí v „milimetrech rtuťového sloupce“, zkráceně mmHg. Za normální krevní tlak u dospělých jsou považovány hodnoty 120/80 mmHg. To znamená, že:

• hodnota systolického krevního tlaku je 120 mmHg,
• hodnota diastolického krevního tlaku je 80 mmHg.

Pro zdraví je nejlepší, když se krevní tlak pohybuje v normálním rozmezí. Pokud je jednou naměřena příliš vysoká hodnota, neznamená to ještě, že člověk má vysoký krevní tlak (odborně arteriální hypertenzi). Teprve pokud měření provedená v různých dnech vykazují příliš vysoký krevní tlak, může se jednat o hypertenzi. V takovém případě lékař hledá možné příčiny zvýšeného krevního tlaku a také známky již vzniklých poškození.

Kdy je důležité krevní tlak pravidelně kontrolovat?

Některým lidem lékař doporučí, aby si krevní tlak pravidelně měřili sami doma. Tím lze nejlépe zjistit, zda je krevní tlak zvýšený trvale. Naměřené hodnoty je potřeba si zaznamenávat, třeba do deníku pro domácí měření krevního tlaku [2] (odkaz vede na PDF soubor na webu hypertension.cz, 127 kB). Domácí měření krevního tlaku pro lékaře představuje důležitou informaci pro diagnostiku a posouzení případné hypertenze. Kontrola hodnot krevního tlaku je později důležitá i během léčby.

V určitých případech lékař navíc předepíše 24hodinové měření krevního tlaku, odborným názvem ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM). Při něm má pacient po celý den na těle připevněný speciální tlakoměr, tzv. tlakový Holter [4]. Toto zařízení pak v pravidelných intervalech – i během spánku – automaticky měří a zaznamenává krevní tlak. Aby pak lékař mohl výsledky lépe vyhodnotit, měl by si pacient po dobu měření zaznamenávat všechny své denní aktivity. 24hodinové měření krevního tlaku pomáhá lékaři mimo jiné odhadnout, do jaké míry zvýšený krevní tlak ohrožuje pacientovo zdraví.

Pravidelné měření krevního tlaku podle pokynů lékaře je někdy nutné i pro stanovení diagnózy určitých forem nízkého krevního tlaku, např. ortostatické hypotenze.

Související odkazy

1. Česká společnost pro hypertenzi: Domácí měření krevního tlaku (odkaz vede na web hypertension.cz)
2. Česká společnost pro hypertenzi: Deník pro domácí měření krevního tlaku (odkaz vede na PDF soubor na webu hypertension.cz, 127 kB)
3. Stride BP: Validated blood pressure monitors (odkaz vede na web stridebp.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Tlakový Holter (odkaz vede na web ikem.cz)
5. Česká společnost pro hypertenzi: Pro pacienty (odkaz vede na web hypertension.cz)
6. Eliška Sovová: Proč a jak měřit krevní tlak doma. Medicína pro praxi 2010, 7(Suppl. A). (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 122 kB)