Migréna

Text níže se věnuje migréně u dospělých. Samostatné články jsou věnovány jiným bolestem hlavy u dospělých a bolestem hlavy (včetně migrény) u dětí a dospívajících.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout při migréně?

Migréna se vyznačuje bolestmi hlavy, které mohou být mírné až velmi silné, a obvykle se objevují jen na jedné straně hlavy (levé nebo pravé). Bolest bývá často popisována jako pulzující nebo tepající [1]. Při pohybu se bolesti hlavy mohou zhoršovat.

Mezi doprovodné příznaky patří například:

• nevolnost,
• zvracení,
• přecitlivělost na pachy, zvuky nebo světlo,
• nechutenství.

Ještě před bolestmi hlavy – nebo i současně s nimi – se může objevit takzvaná aura. Při ní může člověk pociťovat následující příznaky:

• vidění záblesků světla, stínů nebo výpadky zorného pole,
• poruchy rovnováhy,
• poruchy řeči,
• poruchy citlivosti (např. pocit brnění na kůži).

Aura obvykle odezní do jedné hodiny, poté nastoupí bolest hlavy. Aura se však může objevit i bez bolesti hlavy.

Odborníci hovoří o migréně, pokud se typické příznaky migrény objevily alespoň pětkrát.

Přibližně u jedné třetiny lidí s migrénou se několik hodin až dva dny před záchvatem migrény objevují nespecifické příznaky. Lékaři je označují odborným názvem prodromální příznaky. U migrény jsou to například:

• vyčerpání,
• velká žízeň,
• častější nutkání na močení,
• změna chuti k jídlu,
• změny nálady.

Neléčená migréna může trvat 4 hodiny až 72 hodin (!).

Jaké jsou příčiny vzniku migrény?

Příčiny vzniku migrény zatím nebyly jednoznačně objasněny. Odborníci se domnívají, že určitou roli při jejím vzniku hraje mimo jiné změna regulace průsvitu krevních cév a zpracování některých podnětů (zvláště pak pocitu bolesti) v mozku. Na vzniku migrény se mohou podílet i zánětlivé procesy [2].

U migrény může hrát roli i genetická predispozice, například u tzv. familiární hemiplegické migrény (FHM) [3].

Jaké jsou spouštěče migrény?

Spouštěče migrény mohou zvýšit riziko výskytu migrénového záchvatu. Mezi tyto spouštěče patří mimo jiné [2]:

• emoční stres,
• nepravidelné stravovací návyky (vynechání jídla, opoždění jídla apod.),
• nadbytek či nedostatek spánku,
• určité vůně nebo pachy,
• změny počasí (např. náhlé ochlazení nebo naopak oteplení),
• nadměrné kouření nebo jiná expozice nikotinu,
• konzumace alkoholu,
• některé vlivy prostředí (neúměrná fyzická námaha, cestování letadlem),
• apod.

Migréna může souviset i s hormonálními změnami, které se odehrávají v ženském těle: pokud se například migrénový záchvat vyskytne v období menstruace, bývá označován jako perimenstruační.

Jaké existují formy migrény a jak může migréna probíhat?

U většiny lidí s migrénou se vyskytuje tzv. epizodická migréna. Ta se vyznačuje záchvaty migrény méně než 15 dní v měsíci [4].

Méně častá je chronická migréna: při ní člověk pociťuje bolest hlavy více než 15 dní v měsíci, přičemž alespoň 8 z těchto dnů má příznaky migrény a tento stav trvá minimálně po dobu 3 měsíců. Chronická forma migrény se vyskytuje u méně než 2 % lidí trpících migrénou.

Jak může migréna probíhat?

Migréna se často objevuje již u dětí a dospívajících na základní škole (a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií). Záchvaty migrény se časem mohou zmírňovat. Svou roli mohou hrát i hormonální změny: mírnější průběh migrény bývá často zaznamenáván během těhotenství, někdy migréna zcela vymizí po menopauze. Migréna s aurou se však v některých případech během těhotenství může zhoršit. Migréna s aurou se může zhoršit také u žen, které v období menopauzy užívají estrogeny v rámci hormonální substituční léčby (HRT).

Jaké komplikace se mohou vyskytnout při migréně?

Při migréně se mohou vyskytnout následující komplikace [5]:

• Migrenózní status: záchvat migrény, který trvá déle než tři dny.
• Migrenózní infarkt: během typického záchvatu migrény se objevují příznaky aury, současně dochází k ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP); pro tuto CMP přitom neexistuje jiné vysvětlení než právě migréna. Tato vzácněji se vyskytující komplikace častěji postihuje mladší ženy.

Vzácnou komplikací migrény je tzv. perzistující aura bez infarktu (PAWI) [6]. Při ní se objevují příznaky aury, které trvají týden nebo déle; nedochází však k cévní mozkové příhodě. Vzácně může migréna s aurou vyvolat epileptický záchvat.

Lidé s chronickou migrénou mají navíc zvýšené riziko vzniku:

• duševních onemocnění,
• poruch spánku,
• fatigue,
• kardiovaskulárních onemocnění,
• dalších bolestí (kromě bolesti hlavy),
• trávicích potíží.

Lze migréně předcházet?

Deník pro záznam bolestí hlavy [7] může pomoci rozpoznat možné spouštěče. Díky tomu se člověk těmto spouštěčům může do budoucna lépe vyhýbat. Deník pro záznam bolestí hlavy si můžete stáhnout například z webu Czech Headache Society (odkaz vede na PDF soubor na webu czech-headache.cz, 433 kB).

Počet záchvatů migrény lze snížit pomocí profylaktických opatření. Bližší informace najdete v části Jaké jsou možnosti léčby migrény?

Jak se stanoví diagnóza migrény?

Prvním krokem v diagnostice migrény je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař při něm pacientovi může klást například následující otázky:

• Jak často se bolesti hlavy vyskytují?
• Od kdy bolesti hlavy trvají?
• Jak byste bolesti hlavy popsal(a) (bodavá, tupá, tlaková apod.)?
• Jak silné jsou bolesti hlavy?
• Pociťujete kromě bolestí hlavy ještě nějaké jiné potíže?
• Vyskytovaly se podobné potíže již dříve?
• U menstruujících žen: vyskytují se bolesti hlavy v souvislosti s menstruací?
• Užíváte nějaké léky?
• Pijete alkohol nebo kouříte?
• Vyskytují se bolesti hlavy ve vaší rodině častěji?

Důležité informace pro diagnostiku a léčbu může lékař získat i z pečlivě vedeného deníku pro záznam bolestí hlavy [7].

K objasnění původu bolestí hlavy je obvykle navíc nutné fyzikální vyšetření a neurologické vyšetření. Kromě toho se provádí měření krevního tlaku. V případě potřeby mohou být k vyloučení jiných onemocnění nutná některá další vyšetření, např. pomocí magnetické rezonance (MR). Pokud pacient pociťuje bolest v oblasti očí, je nezbytné změřit nitrooční tlak.

Jaké jsou možnosti léčby migrény?

Po stanovení diagnózy migrény lékař pacientovi poskytne potřebné informace o tomto onemocnění. Existuje několik možností, jak léčit akutní záchvaty migrény. Za určitých okolností je vhodné nasadit profylaktickou (preventivní) léčbu. Při léčbě migrény se uplatňují jak léky, tak nemedikamentózní metody – například relaxační techniky nebo vytrvalostní sporty. Lékař se bude snažit pacientovi přizpůsobit léčbu podle jeho individuálních možností, přičemž zohlední i jeho případná další onemocnění a aktuální zdravotní stav.

Léčba akutního záchvatu migrény

Odborníci doporučují migrénový záchvat co nejdříve potlačit léky. K úlevě od bolesti se používají jak analgetika (léky proti bolesti), tak antimigrenika (speciální léky proti migréně).

Jaká analgetika a antimigrenika se používají?

Analgetika (léky proti bolesti) se používají především při mírných až středně silných záchvatech migrény. Mezi tato analgetika se řadí především:

• paracetamol,
• nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) – často používanými účinnými látkami ze skupiny těchto léků jsou kyselina acetylsalicylová, ibuprofen a diklofenak.

Někdy může lékař doporučit kombinaci analgetik s kofeinem [9].

Triptany byly vyvinuty speciálně pro léčbu migrény. Tyto léky mají mimo jiné protizánětlivé účinky. Triptany zmírňují bolest, přecitlivělost na světlo a nevolnost. Používají se spíše při středně těžkých až těžkých záchvatech migrény. Mezi triptany se řadí následující účinné látky: almotriptan, eletriptan, frovatriptan, naratriptan, rizatriptan, sumatriptan a zolmitriptan. Triptany jsou k dispozici v různých lékových formách – od tablet přes nosní sprej až po injekce pod kůži (odborným názvem subkutánní injekce).

Některé triptany působí rychleji než jiné, avšak doba jejich účinkování je kratší (tzn. rychle zafungují, ale také rychle odezní). Pokud konkrétní triptan příliš nepomáhá, lékař může navrhnout jiný. Účinnost triptanů závisí na závažnosti migrény, dávce léku i formě podání. Injekce pod kůži působí lépe a rychleji, mají však také více vedlejších účinků. Bližší informace o jednotlivých triptanech a možných vedlejších účincích najdete například na webu Czech Headache Society [9].

Lékař může doporučit triptany zejména při dlouhých nebo opakujících se záchvatech migrény, a to i v kombinaci s NSAR – zejména naproxenem. Pokud triptany nejsou vhodnými léky volby (například kvůli kontraindikacím), lékař může předepsat účinnou látku ergotamin. Ten je však obecně snášen hůř než triptany a může mít i závažné nežádoucí účinky, proto je předepisován pouze ve výjimečných případech. Novým lékem v terapii migrény je lasmiditan, ten však v době publikace tohoto článku (prosinec 2025) zatím nebyl v České republice k dispozici [10].

Jaké další léky lze použít při migréně?

Při záchvatech migrény lze použít zejména následující další léky:

• Při nevolnosti a zvracení lze použít léky, jejichž účinnými látkami jsou domperidon nebo metoklopramid.
• V případě migrenózního statusu (migrény trvající déle než tři dny) může lékař kromě triptanů, analgetik a antiemetik předepsat také některý z kortikoidů.

Poměrně zřídka se vyskytující komplikací migrény je ischemická cévní mozková příhoda (iCMP); bližší informace o její léčbě najdete v článku Akutní cévní mozková příhoda: léčba.

Profylaktická (preventivní) léčba migrény

K profylaxi (prevenci) migrény lze použít léky, ale i některá jiná opatření, jako jsou například relaxační techniky.

Kdy se používají léky k prevenci migrény?

Odborníci doporučují profylaktickou (preventivní) medikamentózní léčbu zejména v následujících případech [9]:

• často se vyskytující záchvaty migrény: tři nebo více záchvatů měsíčně, které výrazně snižují kvalitu života;
• silné záchvaty, které trvají déle než tři dny;
• zvyšující se četnost záchvatů;
• migréna, která nereaguje na léčbu analgetiky nebo triptany, je-li nutné užívat léky více než deset dní v měsíci nebo není-li tato léčba možná;
• po migrenózním infarktu.

Jaké léky se používají k prevenci migrény?

Většina léků pro profylaktickou (preventivní) léčbu migrény byla původně vyvinuta pro jiná onemocnění. Později se však ukázalo, že účinkují i proti migréně. Mezi tyto léky patří [11]:

• beta-blokátory (například metoprolol či propranolol) a blokátory kalciových kanálů (například flunarizin): tyto účinné látky inhibují určité neurotransmitery nebo receptory, které se významně podílejí na vzniku migrénových záchvatů;
• antiepileptikum topiramát;
• tricyklické antidepresivum amitriptylin;
• botulotoxin A (lidově označovaný jako botox): v případě chronické migrény může zkušený neurolog injekčně aplikovat tento lék do různých svalů v oblasti hlavy nebo krku.

Kromě toho existují léky, které obsahují tzv. monoklonální protilátky [9]. Ty působí na konkrétní protein v těle, který by mohl hrát roli při vzniku migrénových záchvatů. Mezi tyto účinné látky patří erenumab, fremanezumab, eptinezumab a galcanezumab. Tyto přípravky se používají, pokud běžně používané léky proti migréně nepomáhají nebo nejsou snášeny. Účinnost přípravků obsahujících monoklonální protilátky je průběžně dále zkoumána. Podle současných znalostí by tyto léky měly být obecně dobře snášeny.

Lékař může také předepsat některý z léků označovaných jako gepanty (rimegepant, atogepant) [9].

Pokud do tří měsíců od zahájení profylaktické léčby nedojde k žádnému zlepšení (nebo je zlepšení jen malé), lékař zváží jinou terapii. V každém případě je důležité chodit na kontrolní vyšetření, aby lékař mohl vyhodnotit účinnost nasazené léčby.

Jaká existují další opatření k prevenci migrény?

Mezi další možnosti prevence migrény patří:

• osvojení a používání relaxačních technik (jako je například biofeedback či mindfulness), které usnadňují zvládání zátěže a stresu;
• psychoterapie, zvláště pak kognitivně behaviorální terapie: ta může mimo jiné pomoci vyrovnat se s myšlenkami, pocity a chováním souvisejícími s bolestí a podpořit duševní pohodu.

Některým lidem může k zmírnění migrény pomoci i akupunktura.

Při neurostimulaci jsou pomocí elektrod umístěných na pokožce hlavy přenášeny do mozku elektrické impulsy, případně jsou stimulovány jednotlivé nervy. Účinnost neurostimulace na migrénu je v současné době stále ještě předmětem výzkumu.

Pro doplňky stravy, rostlinné přípravky a CBD (kanabidiol) nejsou v současné době k dispozici žádné spolehlivé údaje ze studií, které by prokazovaly jejich účinnost při prevenci migrény.

Jak lze léčit migrénu v těhotenství?

Pokud nastávající maminku sužují záchvaty migrény, lékař jí doporučí nejprve některá obecná opatření, která by těmto záchvatům mohla pomoci předcházet. Kromě toho může navrhnout i medikamentózní léčbu [12]. V těhotenství lze použít především:

• NSAID: v prvním a druhém trimestru těhotenství – přednostně ibuprofen, jinak naproxen;
• paracetamol;
• antiemetika (léky proti nevolnosti a zvracení), zejména metoklopramid;
• metoprolol (beta-blokátor k prevenci migrénových záchvatů);
• amitriptylin (antidepresivum k prevenci migrénových záchvatů).

Triptany – přednostně sumatriptan – mohou být v odůvodněných případech předepsány v rámci tzv. off-label použití. Jiné léky se používají pouze po pečlivém zvážení přínosů a rizik.

Co mohou lidé s migrénou dělat sami?

Lidem s migrénou mohou pomoci některá další opatření. Některá z nich jsou stručně zmíněna v následujících bodech.

• Při akutním záchvatu migrény mohou přinést úlevu obecná opatření, jako je vyhýbání se nadměrnému hluku či světlu, spánek nebo odpočinek a ochlazování spánků a čela.
• K prevenci migrény odborníci doporučují vytrvalostní sporty, jako je plavání, jízda na kole nebo chůze. Lékař může poradit s doporučením ohledně pohybové aktivity v souvislosti s individuálním zdravotním stavem.
• Deník pro záznam bolestí hlavy [7] může pomoci rozpoznat možné spouštěče a následně se jim vyhýbat.

Podporou může být i výměna zkušeností s jinými lidmi trpícími migrénou v rámci pacientské organizace [13].

Kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc?

Je důležité nechat si od lékaře vyšetřit, zda časté bolesti hlavy nebo další příznaky nejsou způsobeny migrénou. Obecně platí, že včasné lékařské vyšetření častých bolestí hlavy pomáhá najít možné příčiny a předcházet chronickým bolestem hlavy. Lékařská pomoc je nezbytná i při vysoké spotřebě léků proti bolesti (více než deset dní v měsíci): účelem je předejít rozvoji bolestí hlavy způsobených nadměrným užíváním analgetik a dalším komplikacím.

V každém případě je nutné co možná nejdříve navštívit lékaře při následujících příznacích:

• nově se objevující každodenní bolesti hlavy,
• změna intenzity nebo četnosti již existujících bolestí hlavy,
• horečka a silné bolesti hlavy,
• nově se objevující bolesti hlavy v těhotenství nebo u osob starších 50 let.

Následující příznaky představují akutní stavy, při kterých je nutné volat zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155 nebo 112:

• náhlá extrémní bolest hlavy, která během několika minut dosáhne maxima,
• bolest hlavy spojená s bolestmi očí,
• bolest hlavy a ztuhlost šíje spolu s vysokou horečkou,
• bolest hlavy doprovázená parézou (částečnou ztrátou motorické funkce), poruchami vidění, změnami osobnosti nebo poruchami citlivosti,
• bolest hlavy následovaná poruchami vědomí a epileptickými záchvaty.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vás nezvykle bolí hlava, můžete se obrátit na svého praktického lékaře. Ten vás v případě podezření na migrénu odešle k neurologovi.

Lidem s migrénou již od roku 2018 pomáhá pacientská organizace Migréna-help [13] (odkaz vede na web migrena-help.cz).

Kromě toho na stránkách Czech Headache Society najdete seznam center pro léčbu bolestí hlavy [14] (odkaz vede na web czech-headache.cz).

Související odkazy

1. Migréna-help: Základní průvodce migrénou (odkaz vede na web migrena-help.cz)
2. Czech Headache Society: Popis vybraných typů bolestí hlavy (odkaz vede na web czech-headache.cz, 133 kB)
3. Jiří Mastík: Familiární hemiplegická migréna. Neurologie pro praxi 2010, 11(6): 400–405. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 153 kB)
4. Migréna-help: Chronická vs. epizodická migréna (odkaz vede na web migrena-help.cz)
5. Irena Novotná: Bolesti hlavy, migréna, léčba a profylaxe. Neurologie pro praxi 2019, 20(4): 302–306. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 123 kB)
6. Jiří Mastík: Perzistující migrenózní aura bez infarktu. Neurologie pro praxi 2012, 13(1): 10–13. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 237 kB)
7. Czech Headache Society: Deník pro záznam bolestí hlavy (odkaz vede na PDF soubor na webu czech-headache.cz, 433 kB)
8. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL): Přehled léčiv (odkaz vede na web sukl.cz)
9. Czech Headache Society: Léčba migrény (odkaz vede na web czech-headache.cz)
10. Tomáš Nežádal: Co je nového v terapii migrény? Klinická farmakologie a farmacie 2022, 36(4): 123–128. (odkaz vede na PDF soubor na webu klinickafarmakologie.cz, 286 kB)
11. Ingrid Niedermayerová: Profylaktická léčba migrény. Neurologie pro praxi 2009, 10(6): 369–371. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 103 kB)
12. Jolana Marková, Alena Linhartová: Léčba migrény během gravidity a kojení. Neurologie pro praxi 2010, 11(5): 301–303. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 104 kB)
13. Migréna-help, Spojené hlavy, z. s. (odkaz vede na web migrena-help.cz)
14. Czech Headache Society: Centra pro léčbu bolestí hlavy (odkaz vede na web czech-headache.cz)