Bolest hlavy

Text níže se věnuje bolestem hlavy u dospělých. Samostatné články jsou věnovány migréně u dospělých a bolestem hlavy (včetně migrény) u dětí a dospívajících.

Jaké existují formy bolestí hlavy?

Bolesti hlavy rozlišujeme na primární a sekundární:

• Primární bolesti hlavy jsou poruchy samy o sobě. Jsou způsobeny nezávislými patofyziologickými mechanismy, nikoli jinými onemocněními či poruchami. Příklady primárních bolestí hlavy jsou migréna, tenzní bolest hlavy nebo tzv. cluster headache.
• Sekundární bolesti hlavy vznikají jako druhotný příznak v důsledku jiného onemocnění či poruchy, o nichž je známo, že bolesti hlavy způsobují. Příklady sekundárních bolestí hlavy jsou bolesti hlavy způsobené bakteriální meningitidou, traumatem nebo nadměrným užíváním léků. Ve spíše ojedinělých případech mohou mít sekundární bolesti hlavy i závažné příčiny. Kdy byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc nebo zavolat zdravotnickou záchrannou službu, najdete v části Kdy je nutné při bolesti hlavy vyhledat lékařskou pomoc?

Odborníci hovoří o epizodických bolestech hlavy, pokud se v určitém časovém období vyskytují časté akutní záchvaty (epizody) bolestí hlavy. Epizody se mohou opakovat. Mezi dvěma epizodami je „klidné“ období, kdy člověk žádné bolesti hlavy nepociťuje.

Chronické bolesti hlavy je označení pro takové bolesti hlavy, kdy bezbolestných období člověk pociťuje jen málo nebo dokonce vůbec žádné. Pro různé formy bolestí hlavy existují stanovené referenční hodnoty, od kterých odborníci hovoří o chronických bolestech hlavy.

Informace o bolestech hlavy u dětí a dospívajících najdete v samostatném článku.

Primární bolesti hlavy

Primární bolesti hlavy jsou samostatné onemocnění. Řadí se mezi ně [1, 2]:

• tenzní bolesti hlavy – v odborné literatuře bývají někdy označovány i jako „tenzní typ bolesti hlavy“;
• migréna;
• trigeminové autonomní bolesti hlavy, kam patří i cluster headache.

Mezi primární bolesti hlavy patří také nově vzniklé denní bolesti hlavy bez organické příčiny nebo bolesti hlavy při pohlavním styku.

Příčiny primárních bolestí hlavy nejsou dosud jednoznačně prozkoumány. Je možné, že určitou roli při jejich vzniku hraje genetická predispozice.

Kromě toho mohou existovat spouštěče pro jednotlivé záchvaty bolestí hlavy. Mezi možné spouštěče patří mimo jiné stres, vynechávání jídel nebo narušení spánkového režimu.

Co jsou tenzní bolesti hlavy?

Tenzní bolesti hlavy mají následující charakteristiky:

• Mírné až středně silné bolesti hlavy, které jsou většinou oboustranné.
• Bolesti hlavy jsou popisovány jako tlakové, tupé nebo tahavé. Člověk může mít pocit, jako by měl na hlavě příliš těsnou helmu nebo čelenku.
• Bolesti trvají od půl hodiny do několika dnů.
• Bolest se nezhoršuje při tělesné aktivitě.
• Doprovodným příznakem může být buď fotofobie (člověk nepříjemně vnímá jasné světlo) nebo fonofobie (pacient nepříjemně vnímá hluk), nikoli však současně. Nevyskytuje se nevolnost.

Odborníci hovoří o epizodické tenzní bolesti hlavy, pokud se vyskytne alespoň 10 typických epizod tenzní bolesti hlavy. Tyto ataky mohou trvat od 30 minut do 7 dnů [3]. Naopak o chronické tenzní bolesti hlavy se jedná, pokud je frekvence bolestí hlavy větší než 180 dní ročně nebo 15 dnů měsíčně, přičemž bolest hlavy trvá několik hodin nebo vůbec nepřestává.

Při vzniku tenzních bolestí hlavy pravděpodobně hraje roli napětí svalů v oblasti hlavy. Kromě za rizikové faktory považována některá onemocnění, například deprese.

Co je migréna?

Migréna se projevuje bolestmi hlavy a možnými doprovodnými příznaky, jako je například nevolnost nebo citlivost na světlo. Podrobné informace najdete v samostatném článku Migréna.

Co jsou trigeminové autonomní bolesti hlavy?

Trigeminové autonomní bolesti hlavy jsou vzácněji se vyskytující formy většinou jednostranných bolestí hlavy (a často na stejné straně hlavy). Vyznačují se relativně krátkými záchvaty bolesti a doprovodnými příznaky.

Mezi trigeminové autonomní bolesti hlavy se řadí mj. cluster headache. Cluster headache má následující charakteristiky:

• Obzvláště silná bolest hlavy s pronikavou, bodavou bolestí v oblasti očí.
• Výskyt bolesti hlavy v určitých fázích, tzv. clusterech (neboli periodách, viz Poznámka níže). Periody mohou trvat několik dní až týdnů. Bolest se objevuje každé dva dny až několikrát denně – zejména krátce po probuzení nebo usnutí.
• Po patnácti minutách až třech hodinách bolest většinou zmizí.
• Kromě toho může dojít k ucpání nosu, zarudnutí obličeje, slzení, pocení na čele a tvářích, zúžení zornic a poklesnutí očního víčka na stejné straně jako bolest hlavy.
• Může se vyskytnout i přecitlivělost na hluk a světlo.
• Příznaky se při tělesné aktivitě zmírňují.

Odborníci hovoří o epizodické cluster headache, pokud se vyskytnou nejméně dvě periody cluster headache trvající 7 dní až 1 rok oddělené obdobím bez bolesti hlavy (remisí) ≥3 měsíce. Naopak o chronickou cluster headache se jedná, pokud potíže trvají jeden rok nebo je bezpříznakové období mezi dvěma epizodami kratší než tři měsíce [1].

Mezi možné spouštěče cluster headache patří užívání léků, jejichž účinnou látkou je nitroglycerin, dále pobyt ve vysokých nadmořských výškách a alkohol. Tyto spouštěče mohou vyvolat záchvaty, pokud se člověk nachází ve fázi, kdy se cluster headache obecně vyskytuje častěji. Mezi další rizikové faktory pro rozvoj cluster headache patří kouření a předchozí poranění hlavy. Cluster headache mohou být způsobeny i některými základními onemocněními, jako jsou například cévní malformace.

Dalšími typy trigeminových autonomních bolestí hlavy jsou paroxysmální hemikranie a SUNCT syndrom [1].

Sekundární bolesti hlavy

Sekundární bolesti hlavy vznikají jako druhotný příznak nějakého základního onemocnění. Ve většině případů jsou tyto bolesti důsledkem nachlazení, napětím svalů nebo (u žen) hormonálními výkyvy v menstruačním cyklu.

Mezi možné spouštěče sekundárních bolestí hlavy patří i některé léky, například léky na vysoký krevní tlak (odborně antihypertenziva) nebo léky zvyšující potenci. Na rozvoji sekundárních bolestí hlavy se může podílet i nekontrolované užívání léků proti bolesti (analgetik): v takovém případě se jedná o bolest hlavy z nadužívání medikace (MOH) [3].

K sekundárním bolestem hlavy mohou vést také následující onemocnění či poruchy:

• velmi vysoký krevní tlak,
• zánět mozkových blan (meningitida),
• preeklampsie (u těhotných žen),
• zvýšený nitrooční tlak, glaukom,
• nádor mozku,
• krvácení do mozku,
• traumatické poranění mozku,
• onemocnění krevních cév v mozku,
• snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza),
• somatizační poruchy,
• apod.

Další formy bolestí hlavy

Mezi bolesti hlavy se řadí i některé neuralgie – tedy bolesti v oblasti, která je zásobována určitým nervem. Konkrétním příkladem je tzv. neuralgie trigeminu.

Jak často se vyskytují bolesti hlavy?

Nejčastější formou bolesti hlavy je tenzní bolest hlavy: ta se občas vyskytne u více než 40 % lidí. Přibližně u 1 % lidí jsou tyto potíže po delší dobu velmi časté nebo dokonce trvalé. Tenzní bolest hlavy se může objevit prakticky v jakémkoli věku, ale většinou se poprvé vyskytne v mladším dospělém věku. U žen se tenzní bolest hlavy vyskytuje o něco častěji než u mužů.

Migréna rovněž postihuje ženy častěji než muže. Bližší informace najdete v samostatném článku Migréna.

Cluster headache se vyskytuje přibližně u jednoho člověka z 1000. Muži jsou postiženi třikrát častěji než ženy. Tento typ bolestí hlavy se může vyskytnout v jakémkoli věku, nejčastěji však ve věku mezi 20 a 40 lety.

Jak se stanoví diagnóza bolestí hlavy?

Prvním krokem v diagnostice bolesti hlavy je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař při něm pacientovi může klást například následující otázky:

• Jak často se bolesti hlavy vyskytují?
• Od kdy bolesti hlavy trvají?
• Jak byste bolesti hlavy popsal(a) (bodavá, tupá, tlaková apod.)?
• Jak silné jsou bolesti hlavy?
• Pociťujete kromě bolestí hlavy ještě nějaké jiné potíže?
• Vyskytovaly se podobné potíže již dříve?
• U menstruujících žen: vyskytují se bolesti hlavy v souvislosti s menstruací?
• Užíváte nějaké léky?
• Pijete alkohol nebo kouříte?
• Vyskytují se bolesti hlavy ve vaší rodině častěji?

Důležité informace pro diagnostiku a léčbu může lékař získat i z pečlivě vedeného deníku pro záznam bolestí hlavy; ten si můžete stáhnout například z webu Czech Headache Society [4] (odkaz vede na PDF soubor na webu czech-headache.cz, 433 kB). K objasnění původu bolestí hlavy je obvykle navíc nutné fyzikální vyšetření a neurologické vyšetření. Kromě toho se provádí měření krevního tlaku.

V případě potřeby mohou být k vyloučení jiných onemocnění nutná některá další vyšetření, např. pomocí magnetické rezonance (MR) nebo výpočetní tomografie (CT). Dalšími možnými vyšetřovacími metodami jsou laboratorní vyšetření krve, rentgenové vyšetření (se zaměřením na zobrazení krevních cév) nebo lumbální punkce. Pokud pacient pociťuje bolest v oblasti očí, je nezbytné změřit nitrooční tlak.

Lze bolestem hlavy předcházet?

U primárních bolestí hlavy, jako jsou tenzní bolesti hlavy, lze pomocí deníku bolesti hlavy zkusit vypozorovat možné spouštěče a následně se jim vyhnout. Dobré je také získat přehled o užívání léků proti bolesti (analgetik), například pokud si budete vést deník bolestí hlavy. Lékař tak bude moci zjistit, zda léky neužíváte příliš často. Příliš časté užívání léků proti bolesti totiž může bolesti hlavy zesílit nebo i způsobit.

Další informace o preventivních opatřeních v rámci terapie najdete v části Jaké jsou možnosti léčby bolestí hlavy? Informace o prevenci migrénových záchvatů pak najdete v samostatném článku Migréna.

V případě sekundárních bolestí hlavy záleží vždy na základním onemocnění. O nejvhodnějších preventivních opatřeních se poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

Jaká opatření v každodenním životě pomáhají mírnit bolesti hlavy?

Ke snížení výskytu bolestí hlavy (pokud není zároveň přítomno jiné onemocnění, které tyto bolesti způsobuje) se dále doporučuje dodržovat následující zásady:

• přestat kouřit;
• vyhýbat se konzumaci kofeinu nebo ji omezit;
• omezit konzumaci alkoholu;
• spát dostatečně a pravidelně;
• několikrát týdně zařadit do každodenního života pohybovou aktivitu;
• omezit stres;
• jíst zdravě a pravidelně;
• pít dostatek tekutin.

Co mohou dělat lidé trpící migrénou, se dozvíte v samostatném článku Migréna.

Jaké jsou možnosti léčby bolestí hlavy?

Nejvhodnější léčba vždy závisí na typu bolesti hlavy (viz výše). Léčba může být medikamentózní (tj. užívání léků) i nemedikamentózní (např. relaxační techniky). Lékař by měl pacienta zároveň srozumitelně informovat o „jeho“ typu bolesti hlavy. Pokud se jedná o sekundární bolest hlavy, léčba je vždy přizpůsobena základnímu onemocnění, které tuto bolest způsobuje.

Léčba tenzních bolestí hlavy

Proti akutní bolesti může lékař doporučit léky proti bolesti, jejichž účinnými látkami jsou zejména ibuprofen, kyselina acetylsalicylová, metamizol, naproxen či paracetamol.

Pokud tyto léky nezabírají, lékař může případně doporučit kofein v kombinaci s určitými léky proti bolesti. Úlevu může přinést také aplikace mátového oleje na spánky a čelo.

Následující opatření mohou pomoci předcházet zejména chronickým tenzním bolestem hlavy:

• biofeedback v kombinaci s relaxačními technikami (např. progresivní svalová relaxace),
• psychoterapie, zvláště pak behaviorálně terapeutické přístupy,
• lehký vytrvalostní trénink,
• kontrola ergonomie pracoviště a místa na spaní.

Při chronických tenzních bolestech hlavy lze také použít antidepresivum amitriptylin. Studie ukazují, že účinnost amitriptylinu je vyšší, pokud je současně prováděna kognitivně behaviorální terapie [5].

Léčba migrény

Léčebná opatření při migréně najdete v samostatném článku Migréna.

Léčba cluster headache

K léčbě akutní cluster headache se používají léky. Lékem první volby jsou tzv. triptany, obvykle sumatriptan nebo zolmitriptan [6]. Tyto léky se používají rovněž k léčbě migrény. Pacienti si mohou lék podle pokynů lékaře sami aplikovat buď subkutánně (pod kůži) nebo do nosu ve formě spreje. Někdy lékař doporučí i inhalaci (vdechování) čistého kyslíku.

Pokud výše uvedená opatření nevedou ke zlepšení cluster headache, mohou v jednotlivých případech přinést úlevu nervové blokády nebo operační zákroky. Tyto postupy však zatím nejsou dostatečně prozkoumány. K omezení četnosti záchvatů může lékař předepsat v rámci tzv. off-label použití lék verapamil (běžně se používá v kardiologii). Jako krátkodobou překlenovací léčbu může lékař předepsat i kortikoidy [6].

Léčba bolestí hlavy při nadměrném užívání analgetik

V případě bolestí hlavy souvisejících s nadměrným užíváním analgetik (léků proti bolesti) je v každém případě nezbytné, aby lékař pečlivě vyšetřil souvislost mezi dlouhodobým užíváním analgetik a chronickými bolestmi hlavy. Pokud se tato souvislost potvrdí, je potřeba zahájit postupný proces odvykání od léků. Odvykání doprovázejí podpůrná opatření, jako jsou individuálně přizpůsobené léky a poradenství v oblasti závislosti. V případě akutních bolestí hlavy je možné nasadit krátkodobou léčbu bolesti. Při ní se však užívají jiné léky než ty, které člověk až dosud nadměrně užíval.

Dalším krokem je medikamentózní prevence bolestí hlavy; účinnou látkou přitom může být topiramát, onabotulinumtoxin A nebo amitriptylin.

Kdy je nutné při bolesti hlavy vyhledat lékařskou pomoc?

Včasné lékařské vyšetření častých bolestí hlavy pomáhá najít možné příčiny a předcházet chronickým bolestem hlavy. Lékařská pomoc je nezbytná i při vysoké spotřebě léků proti bolesti (více než deset dní v měsíci): účelem je předejít rozvoji bolestí hlavy způsobených nadměrným užíváním analgetik a dalším komplikacím.

V každém případě je nutné co možná nejdříve navštívit lékaře při následujících příznacích:

• nově se objevující každodenní bolesti hlavy,
• změna intenzity nebo četnosti již existujících bolestí hlavy,
• horečka a silné bolesti hlavy,
• nově se objevující bolesti hlavy v těhotenství nebo u osob starších 50 let.

Následující příznaky představují akutní stavy, při kterých je nutné volat zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155 nebo 112:

• náhlá extrémní bolest hlavy, která během několika minut dosáhne maxima,
• bolest hlavy spojená s bolestmi očí,
• bolest hlavy a ztuhlost šíje spolu s vysokou horečkou,
• bolest hlavy doprovázená parézou (částečnou ztrátou motorické funkce), poruchami vidění, změnami osobnosti nebo poruchami citlivosti,
• bolest hlavy následovaná poruchami vědomí a epileptickými záchvaty.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vás nezvykle bolí hlava, můžete se obrátit na svého praktického lékaře. Ten vás v případě potřeby odešle k neurologovi.

Kromě toho na stránkách Czech Headache Society najdete seznam center pro léčbu bolestí hlavy [7] (odkaz vede na web czech-headache.cz).

Související odkazy

1. International Headache Society: The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition (odkaz vede na web ichd-3.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
2. T. Nežádal, J. Marková, A. Bártková, D. Doležil, J. Mastík, R. Kotas, I. Niedermayerová, M. Grunermelová, L. Klečka: Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-3) – oficiální český překlad. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2020, 83(2): 145–152. (odkaz vede na web csnn.eu)
3. Czech Headache Society: Popis vybraných typů bolestí hlavy (odkaz vede na web czech-headache.cz)
4. Czech Headache Society: Deník pro záznam bolestí hlavy (odkaz vede na PDF soubor na webu czech-headache.cz, 433 kB)
5. Lars Bendtsen, Ninan T. Mathew: Prophylactic pharmacotherapy of tension-type headache. (odkaz vede na PDF soubor na webu ihs-headache.org, 234 kB; dokument je dostupný pouze v angličtině)
6. Czech Headache Society: Léčba dalších typů bolestí hlavy (odkaz vede na web czech-headache.cz)
7. Czech Headache Society: Centra pro léčbu bolestí hlavy (odkaz vede na web czech-headache.cz)
8. Jolana Marková, Rudolf Kotas: Primární bolesti hlavy – léčba dnes a zítra. Neurologie pro praxi 2018, 19(3): 193-198. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 186 kB)
9. Rudolf Kotas: Bolesti hlavy – aktuální problém i ve vyšším věku. Neurologie pro praxi 2021, 22(1): 27–33. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 140 kB)