Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Cévní mozková příhoda
  • Aktuální: Akutní cévní mozková příhoda: léčba

Akutní cévní mozková příhoda: léčba

Kategorie: Cévní mozková příhoda – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Standardní akutní terapií ischemické cévní mozkové příhody je stále trombolýza. Při této metodě je pacientovi intravenózně (do žíly) podán lék, který rozpustí sraženinu blokující mozkovou tepnu. V posledních letech se však ukazuje, že lepších výsledků lze mnohdy dosáhnout tím, že do cévy je zaveden malý katetr, pomocí něj je odstraněna krevní sraženina a céva je následně vyztužena malou drátěnou trubičkou. V několika studiích bylo prokázáno, že tato metoda, takzvaná mechanická trombektomie, je velmi úspěšná zejména v případech, kdy došlo zablokování některé z větších mozkových tepen. Obě metody se často kombinují; cílem obou přístupů je urychlení obnovení průtoku krve do postižené části mozku, a tím i minimalizace rozsahu poškození.

Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: léčba“

Medikamentózní trombolýza

Přínos trombolýzy je tím větší, čím dříve je tato léčba zahájena. Optimální období pro trombolytickou terapii je během prvních 4,5 hodin od nástupu příznaků; individuálně lze toto „terapeutické okno“ v případě intraarteriální trombolýzy prodloužit až na (maximálně) šest hodin.

Medikamentózní trombolýza může být prováděna systémově (tzn. celkově), a to intravenózní infuzí látek rozpouštějících sraženiny (příkladem takové účinné látky je rTPA – rekombinantní tkáňový aktivátor plazminogenu). Systémová medikamentózní trombolýza snižuje srážlivost krve nejen lokálně, ale v celém krevním oběhu. Druhým přístupem je tzv. intraarteriální trombolýza, při níž je lék podáván pomocí malé hadičky (katetru) přímo do místa, kde krevní sraženina blokuje cévu. Tento postup je upřednostňován u pacientů, u nichž se nedoporučuje silné ředění krve v celém těle, například u pacientů po operaci. Intraarteriální trombolýza má navíc rychlejší a silnější účinek, což může být obzvláště výhodné v případě velkých krevních sraženin.

V současné době se trombolýza provádí jen asi u 3–10 % pacientů s CMP. Provádění trombolýzy např. s použitím rTPA vyžaduje zkušenosti, které mají pouze lékaři pracující na neurologických jednotkách intenzivní péče a v iktových centrech. Bližší informace najdete v článku Cévní mozková příhoda: iktové centrum.

Přednosti trombolytické terapie

Pokud se trombolytická terapie provádí během prvních 4,5 hodin od nástupu příznaků (ideálně do 90 minut od nástupu příznaků), je vysoce účinná a zvyšuje pravděpodobnost přežití mrtvice bez postižení.

Nevýhody trombolytické terapie

Kromě výše zmíněného časového faktoru není možné trombolytickou terapii použít ani v mnoha dalších situacích. Samozřejmě není možné ji použít, pokud CMP není způsobena sraženinou, ale krvácením do mozku, které by trombolytická terapie jen zhoršila. Proto musí být před zahájením trombolytické terapie (která „ředí krev“) pomocí CT jednoznačně vyloučeno krvácení do mozku. Další kontraindikace zahrnují alergii na některou ze složek léčiva, nedávnou operaci (během posledních tří týdnů) nebo případná porucha srážlivosti, pokud byla u pacienta dříve diagnostikována. Navíc při těžké mozkové mrtvici způsobené velkou sraženinou uzavírající některou z větších cév tato terapie nemusí sama o sobě být dostatečná k odstranění sraženiny a obnovení průtoku krve.

Mechanická trombektomie

Relativně novým přístupem je mechanické odstranění krevní sraženiny (mechanická trombektomie, endovaskulární terapie CMP) pomocí tzv. „stent retrieverů“.

Endovaskulární terapie se používá nejčastěji v kombinací s trombolýzou (pokud je indikována) v případě velkých sraženin ucpávajících mozkové cévy, a to do šesti hodin od nástupu příznaků. Léčba probíhá na speciálních odděleních pro léčbu cévní mozkové příhody, v tzv. iktových centrech. Celý proces řídí neurologové, samotný endovaskulární výkon provádějí intervenční radiologové. Při tomto typu terapie lékař pomocí katetru zavede až přímo ke sraženině v mozku drátěnou „klícku“ (stent) a sraženinu s její pomocí vytáhne. Mezi indikací a provedením tohoto výkonu by nemělo uplynout více než 90 minut.

Poznámka: Výsledky několika velkých studií ukazují, že u pacientů, u nichž byla použita tato terapie, se významně zvyšuje šance na zlepšení příznaků, schopnost podstoupit optimální rehabilitaci a výrazně se snižuje stupeň invalidity po třech měsících od CMP. V celosvětovém srovnání má Česká republika jednu z nejhustších sítí center, v nichž se tato intervence provádí.

Urgentní operace

Urgentní chirurgický zákrok je v případě cévní mozkové příhody nutný jen zřídka. Pokud dojde k subarachnoidálnímu krvácení, které je nejčastěji způsobeno prasknutím výdutě na cévě (aneurysma), je pacient dále dovyšetřen pomocí katetrizační angiografie. Na základě tohoto vyšetření může lékař rozhodnout, zda lze aneurysma zaléčit prostřednictvím katetrizační metody (tzv. coiling, při němž se do cévy zavede spirálka, jež vyplní průtočnou část cévy), nebo zda je nutná otevřená („klasická“) operace, při níž je aneurysma vyřešeno pomocí svorky. Dnes lze miniinvazivní metodu použít u přibližně 60 až 80 procent aneurysmat.

Chirurgický zákrok mohou vyžadovat i jiné typy krvácení do mozku, zvláště pokud jsou spojeny s rizikem vzniku nadměrného tlaku v mozku, který by jej poškozoval. Pokud se při vyšetření zjistí, že příčinou TIA nebo iCMP je stenóza karotid, je toto zúžení v řádu několika dnů odstraněno buď chirurgickou cestou (endarterektomie), nebo endovaskulárně.

Obecná terapeutická opatření při cévní mozkové příhodě

Zásadním cílem je:

  • co nejvíce omezit poškození mozku,
  • co nejvíce předejít následným komplikacím,
  • co nejdříve zahájit rehabilitaci.

K dosažení těchto cílů je nutné pečlivě sledovat životně důležité funkce (zejména funkce kardiovaskulárního systému, případně nitrolební tlak, dýchání, funkce ledvin a mozku, tělesná teplota, rovnováha příjmu a vylučování vody a iontů atd.) a neurologického stavu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat průchodnosti dýchacích cest, a pokud je to nutné, zajistit dodatečnou oxygenoterapii. Dále se sleduje hladina cukru v krvi, aby se zabránilo jeho nadbytku nebo nedostatku. Důležitá je i pravidelná kontrola tělesné teploty, neboť bylo prokázáno, že zvýšení teploty nad 37,5 °C může zvětšit oblast nedostatečného zásobení kyslíkem a tím zhoršit celkovou prognózu. V případě potřeby se podávají léky proti horečce.

I TIA musí být řádně vyšetřena a léčena!

Existuje řada terapeutických možností, které po výskytu TIA mohou pomoci předejít propuknutí další, závažnější CMP. Používají se jednak léky bránící shlukování krevních destiček (trombocytů), a tím i tvorbě sraženin, například ASA (kyselina acetylsalicylová, obsažená v Aspirinu). U pacientů s TIA, kteří trpí srdeční arytmií, se používají antikoagulancia.

Léková terapie a sekundární prevence

Rozhodnutí lékaře, jaké léky budou pacientovi po CMP nasazeny, je velmi individuální a závisí na různých faktorech, například:

  • na příčinách mrtvice,
  • na tom, jestli pacient trpí diabetem nebo onemocněním srdce,
  • na tom, zda má pacient nějaká další základní onemocnění.

Farmakoterapie se u těchto pacientů zaměřuje především na normalizaci krevního tlaku a glykemie a na dlouhodobou terapii bránící srážení krve. Časná sekundární prevence a předcházení komplikacím akutní cévní mozkové příhody jsou stejně důležité jako samotná léčba. Bližší informace najdete v článku Cévní mozková příhoda: sekundární prevence.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Cévní mozková příhoda

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: co to je?“

    Cévní mozková příhoda: co to je?

    Cévní mozková příhoda

    Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je, že nervové buňky (neurony) mozku nemají dostatek kyslíku ani živin a odumírají. Existuje několik mechanismů, které k této situaci mohou vést.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: jak ji poznat?“

    Cévní mozková příhoda: jak ji poznat?

    Cévní mozková příhoda

    U CMP jde především o čas. Důsledky cévní mozkové příhody lze výrazně zmírnit, pokud jsou příznaky rozpoznány včas a postiženým je v nemocnici poskytnuto rychlé lékařské ošetření. V mnoha případech se mozková příhoda ohlašuje charakteristickými příznaky již před jejím samotným propuknutím. Nejčastěji se v takových případech jedná o náhlé krátkodobé poruchy řeči nebo o pocit necitlivosti ve tváři, ruce a/nebo noze. Tyto dočasné příznaky jsou často typickými předzvěstí blížící se mrtvice, a pokud nastanou, je velmi vhodné co nejdříve vyhledat lékaře – odborné vyšetření a včasné léčba může v takových případech předejít závažným následkům nebo i smrti!

  • Ilustrační obrázek k článku „Naléhavý stav: cévní mozková příhoda“

    Akutní cévní mozková příhoda: co to je?

    Cévní mozková příhoda

    Při CMP platí, že nic není v tuto chvíli tak důležité jako čas. Každá minuta oběhové poruchy v mozku nebo krvácení do mozku jej poškozuje. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší má pacient šanci na přežití mrtvice a záchranu mozkových buněk, a tím i na co nejúčinnější prevenci vážného poškození mozku. Diagnostika a akutní léčba mrtvice proto vždy znamenají závod s časem. Nejzazším limitem pro optimální zahájení léčby jsou čtyři a půl hodiny od prvních známek ischemické cévní mozkové příhody.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: diagnóza“

    Akutní cévní mozková příhoda: diagnóza

    Cévní mozková příhoda

    Jakmile se pacient s cévní mozkovou příhodou dostane na oddělení urgentního příjmu nebo do iktového centra (specializovaného oddělení pro léčbu cévních mozkových příhod), musí ošetřující lékař co nejdříve rozhodnout o vhodné terapii. První 4,5 hodiny od počátku příznaků jsou totiž tzv. časovým oknem, během nějž je možné zachránit mozkové buňky a omezit tak závažnost poškození. Přesto však platí, že čím dříve je léčba zahájena, tím lépe; proto by pacienti – nebo jejich příbuzní – v případě zpozorování příznaků mrtvice neměli váhat s kontaktováním záchranné služby.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace