Bolest hlavy u dětí a dospívajících

Text níže se věnuje bolestem hlavy (včetně migrény) u dětí a dospívajících. Samostatné články jsou věnovány bolestem hlavy u dospělých a migréně u dospělých.

Jak často se vyskytují bolesti hlavy u dětí a dospívajících?

Údaje o výskytu bolestí hlavy u dětí a dospívajících se různí. Dětští lékaři se však shodují na tom, že prevalence bolestí hlavy narůstá s věkem: čím jsou děti starší, tím častěji uvádějí bolest hlavy [1]. Bolest hlavy se přitom může vyskytovat v různé intenzitě i frekvenci, a především v různých formách. Před pubertou se bolest hlavy vyskytuje přibližně stejně často u chlapců i dívek. Od dvanácti let se bolesti hlavy vyskytují častěji u dívek než u chlapců.

Výskyt bolestí hlavy u dětí a dospívajících v České republice nebyl v poslední době přesně zmapován. Představu si však můžeme udělat z výsledků nedávné studie ze sousedního Rakouska, která u věkové skupiny 14–19letých studentů a učňů znovu potvrdila, že bolesti hlavy postihují častěji dívky než chlapce. Podle této studie byla migréna diagnostikována u 10 %, tenzní bolesti hlavy u 30 % a jiné formy bolestí hlavy u 8 % dospívajících [2].

Jaké následky mohou mít bolesti hlavy?

Silné bolesti hlavy, např. při migréně, mohou být velmi zatěžující. Chronické bolesti hlavy mohou dětem a dospívajícím silně komplikovat každodenní život. Děti například chybí ve škole nebo se přestávají věnovat svým oblíbeným volnočasovým aktivitám. Následky bolestí hlavy ale závisí i na jejich příčině: možné důsledky v individuálních případech může nastínit pouze ošetřující lékař.

Jaké existují formy bolestí hlavy u dětí a dospívajících?

Odborníci obecně rozlišují dvě formy bolestí hlavy, a platí to i pro děti a dospívající:

• Primární bolesti hlavy jsou takové bolesti hlavy, které jsou poruchami samy o sobě.
• Sekundární bolesti hlavy vznikají v důsledku jiného onemocnění, např. infekčního (třeba chřipky). Po odeznění onemocnění nebo po úspěšné léčbě bolesti hlavy ustupují. V některých případech však bolesti hlavy u dětí a dospívajících mohohu být způsobeny závažným onemocněním.

Primární a sekundární bolesti hlavy se někdy mohou vyskytnout i současně.

Primární bolesti hlavy

Existují různé typy primárních bolestí hlavy. Těmi nejčastějšími jsou tenzní bolesti hlavy a migréna.

Tenzní bolesti hlavy

Podle Veřejného rakouského portálu o zdraví [3] postihují tenzní bolesti hlavy přibližně 17 % dětí a dospívajících ve věku 8–18 let.

Odborníci hovoří o tenzních bolestech hlavy, pokud se do okamžiku diagnózy vyskytlo aspoň 10 typických epizod tenzní bolesti hlavy. Tyto ataky mohou trvat od 30 minut do 7 dnů [4]. Kromě toho vykazují alespoň dvě z následujících charakteristik:

• oboustranné bolesti hlavy, které jsou pociťovány jako tlakové nebo svíravé;
• bolest je mírné až střední intenzity;
• bolest se nezhoršuje při tělesné aktivitě;
• nevyskytuje se zvracení ani nevolnost;
• může se vyskytovat buď fotofobie (člověk nepříjemně vnímá jasné světlo) nebo fonofobie (pacient nepříjemně vnímá hluk), nikoli však obojí současně.

Jaké jsou příčiny vzniku tenzních bolestí hlavy?

Příčiny vzniku tenzních bolestí hlavy dosud nebyly zcela objasněny. V některých případech lze určit konkrétní spouštěče, například stres. Někdy se tenzní bolesti hlavy vyskytují u členů dané rodiny častěji, než je běžné u zbytku populace. Zvláštní pozornost si zasluhují chronické tenzní bolesti hlavy, na jejichž vzniku se může podílet psychická zátěž – včetně různých sociálních problémů, například v rodině nebo ve škole.

Migréna

Migréna je onemocnění mozku, které se projevuje středně silnými až silnými bolestmi hlavy doprovázenými dalšími příznaky. Podle Veřejného rakouského portálu o zdraví [3] postihuje migréna přibližně 11 % dětí a dospívajících.

Při migréně u dospělých nebo dospívajících bývají bolesti hlavy většinou jednostranné. U dětí se však bolesti častěji vyskytují na obou stranách hlavy nebo i v celé oblasti hlavy.

Chronická migréna je nejčastěji se vyskytující chronickou bolestí hlavy u dětí a dospívajících. Při chronické migréně se bolesti hlavy vyskytují nejméně 15 dní v měsíci, přičemž alespoň 8 dní v měsíci má charakter migrény.

Při migréně se vyskytují alespoň dva z následujících příznaků:

• bolest hlavy má pulzující charakter, s výjimkou malých dětí;
• bolest hlavy je středně silná až silná, dítě samo vyhledává polohu vleže;
• bolest se zhoršuje při tělesné aktivitě;
• vyskytuje se nevolnost a/nebo zvracení;
• vyskytuje se fonofobie (citlivost na hluk) a/nebo fotofobie (citlivost na světlo).

Kromě toho se mohou objevit některé vegetativní příznaky, jako například zarudnutí obličeje, pocení, třes nebo bledost.

Po spánku jsou příznaky migrény méně výrazné.

Přibližně u 10 % dětí s migrénou se objevuje tzv. aura. Při ní může dítě pociťovat poruchy zraku (vidění záblesků světla, stínů nebo výpadky zorného pole) nebo poruchy citlivosti (např. pocit brnění na kůži). Spíše zřídka se vyskytuje paréza (částečná ztráta motorické funkce) nebo poruchy řeči.

U dětí existují i další formy migrény, jako je například abdominální migréna, syndrom cyklického zvracení či benigní paroxysmální vertigo [5], které se projevují jinak. Odborníci se domnívají, že se může jednat o předzvěst migrény.

Jaké jsou příčiny vzniku migrény?

Výzkumy ukazují, že bolest hlavy u migrény vzniká v důsledku zánětu [4]. Za klinické příznaky aury je zodpovědná tzv. korová šířící se deprese neboli CSD (zkratka pochází z anglického názvu cortical spreading depression), což je zjednodušeně řečeno „exploze“ aktivity neuronů, po které následuje období jejich nečinnosti; tento jev přitom se šíří z týlní části mozkové kůry směrem dopředu [4]. Vegetativní příznaky vznikají v důsledku pozměněného fungování mozkového kmene. Mezi faktory, které se mohou podílet na vzniku migrény, patří například nepravidelné stravování, hormonální změny, některé vlivy prostředí (třeba hluk nebo změny počasí) a v neposlední řadě i psychická zátěž, včetně stresu.

Jaký je průběh migrény?

Přibližně u 40 % dětí s migrénou se příznaky časem zmírňují a v pubertě úplně vymizí [3]. Vymizení příznaků je označováno odborným názvem remise. Při remisi mohou hrát roli i dědičné faktory. Neléčená migréna přetrvává přibližně u poloviny dětských pacientů do dospělosti.

Sekundární bolesti hlavy

Sekundární bolesti hlavy jsou takové bolesti hlavy, které vznikají v důsledku jiného onemocnění. Tyto bolesti hlavy ustupují po odeznění onemocnění nebo úspěšné léčbě, případně se výrazně zmírňují – vždy závisí na jejich příčině. Nejčastější příčinou sekundárních bolestí hlavy u dětí jsou akutní infekce.

Mezi příčiny sekundárních bolestí hlavy se řadí například:

• akutní infekce, např. chřipka nebo sinusitida (zánět vedlejších nosních dutin);
• poranění hlavy;
• léky – nejrůznějšího typu; k bolestem hlavy může vést mj. nadměrné užívání léků proti bolesti (analgetik), pak se jedná o tzv. bolesti hlavy z nadužívání medikace (MOH);
• zánět mozkomíšních plen (meningitida);
• potíže se zuby, např. skřípání zubů (bruxismus);
• nádor mozku.

Zatím nebylo jednoznačně vědecky prokázáno, zda příčinou sekundárních bolestí hlavy mohou být i zrakové vady.

Kdy je nutné při bolesti hlavy vyhledat lékařskou pomoc?

Bolesti hlavy by rozhodně měl vyšetřit lékař v následujících případech:

• bolesti hlavy se vyskytují více než jednou za měsíc;
• bolesti hlavy přetrvávají po úrazu hlavy;
• dítě nebo dospívající kvůli bolestem hlavy často chybí ve škole nebo jinak omezuje své sociální a volnočasové aktivity;
• bolesti hlavy probouzí dítě nebo dospívajícího ze spánku, případně se bolesti hlavy vyskytují téměř každý den po probuzení.

Kdy nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu?

Okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155 nebo 112 v následujících případech [6]:

• náhle vzniklé, velmi silné bolesti hlavy;
• silné bolesti hlavy doprovázené další příznaky, jako jsou zejména zvracení, potíže se zrakem (např. dvojité vidění), bolest v zátylku, ztuhlost šíje, zmatenost, potíže s rovnováhou;
• bolesti hlavy u dětí mladších šesti let;
• bolesti hlavy po probuzení doprovázené zvracením;
• bolesti hlavy s horečkou (tj. tělesná teplota přesahuje 38 °C);
• bolesti hlavy při již existujícím onemocnění, jako je imunodeficience nebo poruchy koagulace.

Co může ulevit od mírných bolestí hlavy u dětí a dospívajících?

Pokud bolesti hlavy nejsou tak silné a časté, aby bylo nutné vyhledat lékaře, a pokud se zároveň neobjevují žádné další příznaky, mohou pomoci následující opatření:

• odpočinek, poloha vleže, spánek v zatemněné místnosti;
• navlhčená utěrka nebo menší ručník položený na čelo;
• zkusit uložit (menší) dítě ke spánku;
• některá volně prodejná analgetika (léky proti bolesti), která jsou určena dětem a dospívajícím; o jejich účíncích a možných rizicích vás informuje lékárník.

Jak se stanoví diagnóza bolestí hlavy?

Prvním krokem v diagnostice bolesti hlavy je podrobný anamnestický rozhovor. Pokud je to možné, lékař se vždy bude nejprve ptát samotného dítěte (nebo dospívajícího). Teprve poté se bude doptávat na další příznaky zákonného zástupce. Zejména u menších dětí může pomoci, když se svou bolest pokusí „popsat“ tím, že ji nakreslí na papír [7]. U malých dětí obecně není vždy snadné zjistit, zda mají či nemají bolesti hlavy. Mohou se například schovávat, plakat nebo se chovat jinak než obvykle. Starší děti dokážou bolest popsat snáze.

Lékař bude zajímat i to, zda dítě či dospívající užívá nějaké léky. Starší dítě nebo dospívající může dostat k vyplnění dotazník bolestí hlavy, ze kterého lékař může získat další cenné informace. Pomoci může i deník pro záznam bolestí hlavy, do kterého mladý pacient (nebo jeho zákonný zástupce) zaznamenává možné faktory, které bolesti hlavy zhoršují nebo naopak zmírňují. Deník pro záznam bolestí hlavy si můžete stáhnout například z webu Czech Headache Society [8] (odkaz vede na PDF soubor na webu czech-headache.cz, 433 kB).

Po anamnestickém rozhovoru se provádí fyzikální vyšetření a neurologické vyšetření.

Pokud z výše popsaných vyšetření nelze jednoznačně stanovit diagnózu tenzních bolestí hlavy nebo migrény, lékař odešle dítě na vyšetření hlavy pomocí magnetické rezonance (MR), aby se vyloučila jiná onemocnění. MR se provádí zejména v akutních případech nočních bolestí hlavy, sílících bolestí hlavy vleže nebo při zvracení nalačno. Magnetická rezonance může poukázat například na zvýšený nitrolební tlak. Lékař může napsat žádanku na MR také v případě výskytu aury nebo dlouhodobých a intenzivních bolestí hlavy.

Lékař může dítě nebo dospívajícího odeslat také na vyšetření hlavy pomocí výpočetní tomografie (CT) – zvláště po úrazu hlavy nebo při podezření, že příčinou jsou pozměněné nebo nesprávně fungující krevní cévy v mozku.

Pokud se u pacienta objevuje aura, lékař jej může odeslat na elektroencefalografii (EEG). Toto vyšetření slouží mj. k vyloučení epilepsie jako příčiny aury. Při podezření na infekci mozku nebo zvýšený nitrolební tlak se provádí lumbální punkce. Někdy je nutné i vyšetření u očního lékaře (v případě potíží se zrakem) nebo u otorinolaryngologa (např. při bolestech ucha nebo obou uší). Pokud má lékař podezření na nějaké konkrétní onemocnění, které by mohlo bolesti hlavy způsobovat, může pacienta odeslat i na odběr krve.

Jaké jsou možnosti léčby bolestí hlavy?

Při léčbě bolestí hlavy u dětí a dospívajících existují různé možnosti. Konkrétní léčba vždy závisí jednak na typu bolesti hlavy, jednak na tom, zda je zároveň přítomno nějaké základní onemocnění (které způsobuje sekundární bolesti hlavy). Při léčbě bolestí hlavy se mohou uplatňovat jak léky, tak neléková opatření (vedoucí například ke snížení stresu).

Obecně může lékař na bolesti hlavy doporučit léky, většinou analgetika. Zákonného zástupce by přitom měl informovat o jejich použití, délce užívání, účinku, možných vedlejších účincích a lékových interakcích (případně může tytéž informace poskytnout i později lékárník).

Pokud se u pacienta navíc vyskytují úzkosti nebo jiné duševní potíže, lékař navrhne odpovídající opatření. Někomu může pomoci biofeedback nebo progresivní svalová relaxace. Naopak u fyzioterapie, meditace nebo masáží neexistují žádné důkazy o jejich účinnosti; někteří pacienti je však mohou vnímat jako příjemné a přínosné.

Při chronických bolestech hlavy mohou být v každodenním životě kromě různých možností léčby užitečná také následující opatření:

• vyhýbání se možným spouštěčům bolesti – mezi ty patří například nedostatek spánku, nedostatečný příjem tekutin či nadměrné používání elektronických zařízení (počítač, tablet, smartphone apod.);
• vedení deníku pro záznam bolestí hlavy [8] – ten obecně může pomoci rozpoznat možné spouštěče bolesti, lékař podle něj navíc může navrhnout vhodnou terapii a později zkontrolovat její účinnost;
• pravidelná pohybová aktivita (alespoň 20–30 minut denně).

Léčba tenzních bolestí hlavy

Při léčbě tenzních bolestí hlavy se uplatňuje jak medikamentózní léčba, tak nemedikamentózní opatření.

Medikamentózní léčba

Pokud se tenzní bolesti hlavy vyskytují jen zřídka, může lékař doporučit konkrétní analgetikum (například paracetamol) v dávce odpovídající věku. Pokud jsou tenzní bolesti hlavy chronické, lékař nejprve navrhne analgetikum, jehož účinnou látkou je nejčastěji paracetamol nebo ibuprofen. Pokud nedojde k žádnému zlepšení, může lékař předepsat účinnou látku amitriptylin: jedná se o tricyklické antidepresivum, ale v přizpůsobené dávce se někdy používá i při bolestech hlavy.

Nemedikamentózní opatření

U dětí, které pociťují bolesti hlavy déle než patnáct dní v měsíci po dobu nejméně tří měsíců, často zabírají „pouhá“ opatření ke snížení stresu. Následující opatření mohou pomoci předcházet zejména chronickým tenzním bolestem hlavy:

• biofeedback v kombinaci s relaxačními technikami (např. progresivní svalová relaxace),
• psychoterapie, zvláště pak behaviorálně terapeutické přístupy.

Pomoci mohou i následující opatření:

• odpočinek, poloha vleže,
• navlhčená utěrka nebo menší ručník položený na čelo,
• aplikace mátového oleje na spánky a čelo.

Léčba migrény

Při krátkých záchvatech migrény u dětí (tedy těch, které trvají méně než tři hodiny) lze bolesti hlavy mnohdy zmírnit spánkem a ochlazováním čela a spánků.

Pokud to nepřináší očekávanou úlevu, lékař při akutním migrénovém záchvatu většinou doporučí analgetikum, jako je paracetamol nebo ibuprofen, v dávce vhodné pro děti. Odborníci doporučují užít lék co nejdříve po prvních příznacích migrény. Ibuprofen při migréně zabírá o něco lépe než paracetamol.

K léčbě migrény u dospívajících od 12 let může lékař předepsat nosní sprej, jehož účinnou látkou je některý z triptanů (speciálních léků proti migréně).

Profylaktická (preventivní) léčba migrény

Počet záchvatů migrény lze do jisté míry snížit pomocí profylaktických (preventivních) opatření. Relaxační techniky (jako je například biofeedback či mindfulness) či kognitivně behaviorální terapie mohou dítěti či dospívajícímu pomoci uvolnit se, a tím se vyhnout spouštěčům migrény.

Profylaktická medikamentózní léčba migrény u dětí [9] připadá v úvahu zejména v následujících případech:

• záchvaty migrény se vyskytují více než třikrát za měsíc;
• záchvaty jsou obzvláště bolestivé a dlouhotrvající;
• již předepsané léky nemají dostatečný účinek nebo jejich podávání není možné kvůli vedlejším účinkům.

Případné nasazení léků však závisí i na tom, zda je dítě schopno tyto léky užívat denně.

Většina léků pro profylaktickou (preventivní) léčbu migrény byla původně vyvinuta pro jiná onemocnění. Později se však ukázalo, že účinkují i proti migréně. Mezi tyto léky patří beta-blokátory (například metoprolol či propranolol) a blokátory kalciových kanálů (například flunarizin). Lékař může dítěti či dospívajícímu některý z těchto léků předepsat v rámci tzv. off-label použití. Off-label znamená, že lék není pro tuto skupinu pacientů nebo pro tuto nemoc schválen. Účinnost těchto léků při prevenci migrény u dětí a dospívajících navíc dosud nebyla jednoznačně prokázána.

Ve vědeckých studiích nebyla dosud prokázána ani účinnost užívání minerálů, vitaminů nebo rostlinných přípravků. Nicméně někteří pacienti pociťují užívání riboflavinu, koenzymu Q10 či hořčíku jako přínosné. Odborníci však doporučují konzultovat užívání těchto přípravků s lékařem, a to i kvůli dávkování vhodnému pro děti.

Léčba jiných typů bolestí hlavy

Léčba cluster headache u dětí a dospívajících probíhá podobně jako u dospělých. Tento typ bolestí hlavy se u dětí vyskytuje zřídka, proto léčba u dětské populace není dostatečně prozkoumána. O léčbě cluster headache zákonného zástupce podrobněji informuje ošetřující lékař; totéž platí i pro jiné zřídka se vyskytující typy bolestí hlavy u dětí, případně bolesti hlavy způsobené jiným onemocněním (tj. sekundární bolesti hlavy).

Na koho se mohu obrátit?

Při velmi neobvyklých a silných bolestech hlavy okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155 nebo 112. Pokud bolesti hlavy nejsou tolik akutní, ale přesto se vyskytují více než jednou za měsíc, přetrvávají po úrazu hlavy apod., navštivte se svým dítětem pediatra (přesněji řečeno praktického lékaře pro děti a dorost). Ten dítě vyšetří a v případě potřeby jej odešle na podrobnější vyšetření na specializovaném pracovišti.

Související odkazy

1. Vladimír Komárek: Diferenciální diagnostika bolestí hlavy u dětí. Česko-slovenská pediatrie 2025, 80(2): 76–77. (odkaz vede na web cspediatrie.cz)
2. Katharina Kaltseis, Florian Frank et al.: Primary headache disorders in adolescents in North- and South-Tyrol: Findings of the EVA-Tyrol-Study. Cephalalgia 2022, 42(10):993–1004. (odkaz vede na web pmc.ncbi.nlm.nih.gov)
3. Öffentliches Gesundheitsportal Österreichs (Veřejný rakouský portál o zdraví): Kopfschmerzen bei Kindern und Jugendlichen [Bolesti hlavy u dětí a dospívajících] (odkaz vede na web gesundheit.gv.at; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)
4. Czech Headache Society: Popis vybraných typů bolestí hlavy (odkaz vede na web czech-headache.cz)
5. Tereza Strnadová, Petra Matalová: Migréna u dětí a její farmakoterapie. Pediatrie pro praxi 2022, 23(6): 383–393. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 488 kB)
6. Miroslava Muchová: Varovné příznaky sekundární bolesti hlavy – význam a limitace u dětských pacientů. Pediatrie pro praxi 2009, 10(2): 72–75. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 102 kB)
7. Jana Pejčochová: Klinická zkušenost s užitím kresby v diagnostice bolesti hlavy u dětí. Neurologie pro praxi 2012, 13(3): 166–170. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 296 kB)
8. Czech Headache Society: Deník pro záznam bolestí hlavy (odkaz vede na PDF soubor na webu czech-headache.cz, 433 kB)
9. Michal Ryzí: Farmakoterapie u primárních bolestí hlavy. Pediatrie pro praxi 2019, 20(2): 88–92. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 136 kB)