>10 min. čtení
Celková anestezie je cíleně léky navozená ztráta vnímání okolí (vědomí, dotyků, bolesti, tepla, chladu). Cílem celkové anestezie je vyřadit vědomí pacienta, zajistit bezbolestnost operace či diagnostického zákroku a zabezpečit vhodné operační podmínky v průběhu celého operačního výkonu.
Celkovou anestezii lze vyvolat různými způsoby, nejčastějším současným způsobem navození celkové anestezie je podání speciálních léčiv (anestetik) do organismu. Tyto léky lze podat inhalačně (cestou plic), nitrožilně (cestou krve) nebo nitrosvalově. Všechna v současnosti používaná anestetika jsou bezpečná s minimem nežádoucích účinků.
Analgosedace je stav navozený kombinací analgetika se sedativem. Jedná se o farmakologicky vyvolaný stav, při kterém jsou odstraněny pocity strachu a stres. Cílem je utlumení bolesti, zklidnění pacienta a uvolnění svalů. Při analgosedaci nedochází ke ztrátě vědomí jako u celkové anestezie.
Kdo je anesteziolog
Anesteziolog je lékař, specialista v medicínském oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Anesteziolog je odborníkem na péči o nemocné v takzvaném perioperačním období, tedy období v širokém časovém intervalu okolo operace. Anesteziolog má na starosti i tzv. intenzivní péči, tj. péči o nemocné, jimž selhávají základní životní funkce. Třetí velkou oblastí činnosti anesteziologa je léčba akutní i chronické bolesti.
Anesteziolog provází dítě celým operačním výkonem a významně se podílí na prevenci a léčbě pooperační bolesti.
Více se o péči anesteziologa a fungování anesteziologického týmu dozvíte v článku Anesteziologická péče: základní informace.
Setkání s anesteziologem
Když lékař objedná dítě k operačnímu nebo diagnostickému zákroku, je třeba, aby podstoupilo předoperační vyšetření, které provádí praktický dětský lékař. Jedná se o soubor vyšetření, díky nimž lékaři shromáždí aktuální informace o zdravotním stavu dítěte. Zajistí tak nejlepší možnou přípravu k vlastnímu operačnímu výkonu, aby mohl proběhnout s nejnižším rizikem.
S anesteziologem se dítě a jeho rodič (zákonný zástupce) setká již před operací v rámci takzvaného předanestetického vyšetření. Předanestetické vyšetření se obvykle provádí den před operací, v případě ambulantních zákroků ráno před vlastní operací.
Anesteziolog dítě vyšetří, prostuduje dokumentaci, zhodnotí všechny zjištěné informace ve spojitosti s plánovaným operačním výkonem a plánovanou operační technikou. Vše s rodiči probere a zhodnotí konkrétní operační riziko dítěte. Výjimečně navrhne případná doplňující vyšetření.
Anesteziolog pacienta (rodiče) seznámí s průběhem anestezie, poskytne informace o plánovaných anesteziologických úkonech a navrhne nejvhodnější typ anesteziologické techniky. Vysvětlí její výhody a rizika, a to individuálně s ohledem na zdravotní stav dítěte. V případě potřeby navrhne úpravu léků, pokud dítě nějaké užívá. Zodpoví také všechny otázky a poučí o předoperačním režimu u dětí.
Během vyšetření se anesteziolog dotazuje na průběh předchozích anestezií a probere případné komplikace. Po získání všech informací rodič podepíše s anesteziologem formulář informovaného souhlasu s anestezií.
Anesteziolog také naordinuje vhodnou premedikaci, která slouží ke zmírnění strachu a nervozity u větších pacientů a eliminuje separační úzkost u menších dětí.
Výstupem předanestetického vyšetření je komplexní souhrn zdravotního stavu dítěte, který je základním zdrojem informací pro anesteziologa, který se o dítě bude starat na operačním sále, i pro lékaře, který bude operační výkon provádět.
Jak celková anestezie probíhá u dítěte?
Úvod do celkové anestezie probíhá v nemocničních prostorách k tomu určených a vybavených. Do celkové anestezie se děti mohou uvést inhalačně, kdy dítě přes obličejovou masku dýchá směs inhalačního anestetika se vzduchem a kyslíkem. K „usnutí“ dochází velice rychle (zhruba do 2 minut). Následně se dítěti zavede periferní žilní katétr.
Obrázek 1: Zavedený periferní žilní katétr – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny)
Tento způsob se u malých dětí používá nejčastěji, a i děti mu dávají přednost.
Druhou variantou je úvod intravenózní (přes zavedenou kanylu do žíly), kdy je anestetikum podáno nitrožilně. Dítě „usíná“ okamžitě. Tento způsob se volí u větších dětí nebo u dětí, které mají již zavedený cévní vstup (katétr).
Pokud je přítomen rodič, odchází ihned po uvedení dítěte do anestezie.
Po uvedení do anestezie anesteziolog provádí další anesteziologické zajištění, např. zavedení dalších žilních katétrů, močové cévky apod., dle typu prováděné operace. Více se o používaných katétrech dozvíte v článku Katétry a krevní transfuze: druhy a důvody použití během anestezie.
Obvykle pacient při celkové anesteziii přestává sám aktivně dýchat. Protože je dýchání základní životní funkcí, anesteziolog dítěti bezprostředně po ztrátě vědomí zajistí dýchací cesty speciální pomůckou (laryngeální maskou nebo tracheální rourkou) a jejím prostřednictvím ho připojí k anesteziologickému přístroji. Ten je vybaven ventilátorem, přístrojem pro náhradu dýchání.
Obrázek 2: Anesteziologický přístroj – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny)
Během výkonu anesteziolog pečlivě monitoruje základní životní funkce dítěte a mnoho dalších parametrů. Udržuje dítě v anestezii a podává mu různé léky v závislosti na průběhu operačního výkonu.
Obrázek 3: Monitorace během anestezie – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny)
Na konci operace je dítě vyvedeno z anestezie („probuzeno“) na operačním sále. Po obnově všech základních životních funkcí a vědomí je předáno k dalšímu sledování na dospávací pokoj nebo, méně často, na jednotku intenzivní péče.
Hlavním cílem všech členů anesteziologického týmu, složeného z lékařů a sester, je provést dětského pacienta celým náročným perioperačním obdobím co nejkomfortněji a nejbezpečněji.
Nejčastěji kladené otázky před anestezií dětí
Bude mít mé dítě po operaci bolesti?
Operační výkon je až na výjimky vždy spojen s různým stupněm poškození tkání těla, což má za výsledek vznik bolesti. Její léčba je zcela zásadní součástí práce anesteziologa. Postup léčby bolesti je individuální a závisí mimo jiné na typu operace a operační techniky a věku dítěte. Jejím cílem je potlačit pooperační bolesti na možné minimum. V průběhu celkové anestezie dítě dostává léky na potlačení bolesti. Účinek těchto léků přetrvává i do bezprostředního pooperačního období. V léčbě bolesti se pokračuje hned po operaci i poté, co se dítě vrátí na své lůžko na oddělení.
U některých operací v celkové anestezii je možné navíc „přidat“ anestezii lokální pomocí epidurálního katétru nebo periferní nervové blokády, které jsou zacíleny jen na určitou část těla. O této možnosti se rodiče poradí s anesteziologem v průběhu předanestetického vyšetření.
Neochrne mé dítě po tzv. epidurálu?
Krvácení do epidurálního prostoru se vznikem sraženiny utlačující míchu a poškození nervových vláken je mimořádně vzácnou komplikací. V odborné literatuře se četnost této komplikace vyskytuje jako jeden případ na několik desítek až stovek tisíc takto podaných anestezií. Část případů připadá na nerozpoznané poruchy krevní srážlivosti.
Opravdu dítě „usne“?
Zcela jistě ano. Léky, které se používají k navození celkové anestezie, jsou velmi účinné. Podávají se v adekvátní dávce, což zajistí anesteziolog na základě všech předem zjištěných údajů.
Nevzbudí se dítě v půlce výkonu?
Během celkové anestezie je dítě pod stálým dohledem anesteziologického týmu. Ten kromě základních životních funkcí monitoruje i řadu dalších parametrů. Mezi ně patří i údaje o aktuálním množství anestetika v jeho těle. Vzácné případy perioperační bdělosti sice existují, spíše ale u dospělých pacientů. Techniky, které se při anestezii používají, minimalizují výskyt této komplikace.
Nepřijde dítě o zuby?
Celková anestezie je řízené bezvědomí. V jejím průběhu je až na výjimky (velmi krátké výkony) nutné zajistit dýchací cesty rourkou zavedenou do průdušnice. K jejímu zavedení do dýchacích cest se používá speciální nástroj zvaný laryngoskop. Při tomto manévru dochází vždy ke kontaktu laryngoskopu s předními horními zuby. Výjimečně se proto skutečně může stát, že dojde k poškození chrupu. V drtivé většině případů se jedná o chrup již uvolněný, zkažený či poraněný. Typickou skupinou mohou být děti mladšího školního věku, jímž se právě mění mléčné zuby za stálé. Nicméně ani v těchto případech se nejedná o častou komplikaci. Zdravé zuby se poškodí zcela výjimečně. Součástí předanestetického vyšetření je proto i zhodnocení chrupu dítěte, anatomických poměrů a dalších dostupných údajů. To umožní lékařům včas odhalit rizika a omezit je prevencí.
Jak s léky před operací?
Pokud dítě užívá nějaké léky, je nutné se o nich zmínit v průběhu rozhovoru s anesteziologem. Ten v případě potřeby léčbu před operací upraví.
Jak je to s jídlem a pitím?
Dítě nesmí jíst 6 hodin před operací. Těžká, tučná jídla je třeba vynechat již 8 hodin před operací. Dítě může pít čiré tekutiny bez bublinek (voda, čaj i slazený, džus bez dužiny) až 2 hodiny před výkonem. Kojené děti mohou přijímat mateřské mléko nejpozději 4 hodiny před operací, v případě umělého mléka je nezbytný interval 6 hodin.
Důvodem lačnění je požadavek na vyprázdnění žaludku před plánovanou operací. Pokud se pokyny nedodrží a žaludek dítěte bude plný, výrazně se zvyšuje riziko, že ihned po úvodu do celkové anestezie (kdy kromě vědomí ztratí i obranné reflexy a svalové napětí) začne zvracet a obsahu žaludku zateče do plic. Žaludeční kyselina je velmi agresivní a může křehkou plicní tkáň závažně poškodit, což může vyústit i v trvalé poškození zdraví anebo smrt.
Uvedené intervaly jsou ale bezpečné a není třeba „pro jistotu“ nejíst a nepít déle. Pokud konkrétní chirurgický výkon vyžaduje vyprázdnění trávicího traktu, bude lékařem nařízen přísnější režim příjmu pevné stravy. Je nutné tento režim dodržet. Režim příjmu tekutin se ani v tomto případě nemění.
Může moje dítě dostat lepší anestezii?
Ne, nic takového neexistuje. Všem pacientům poskytují lékaři nejlepší možnou a zcela individualizovanou péči. Každý anesteziologický lék má své specifické vlastnosti, indikace a kontraindikace. Každý pacient v jeho specifické situaci vyžaduje jiný přístup a individuální volbu léků.
Můžete mé dítě „uspat“ už na pokoji?
Někdy rodiče chtějí, aby dítě nebylo vystaveno jakémukoliv stresujícímu zážitku či prostředí. Celková anestezie je řízené bezvědomí, navozené a udržované anesteziologem. K bezpečnému podání anestezie nutně potřebuje celou řadu léků, nástrojů a přístrojů, které mimo jiné nahrazují dočasně vyřazené životní funkce pacienta (například dýchání). Takové podmínky poskytuje pouze operační sál. Uvedení do celkové anestezie na oddělení by tedy bylo nebezpečné. Dětem, které vnímají okolní situaci jako stresující, podávájí lékaři s předstihem lék na uklidnění (premedikaci), který má navíc i účinek amnestický (dítě nemá vzpomínku na období po podání léku).
Přítomnost rodičů (zákonných zástupců) u úvodu do celkové anestezie
Celková anestezie je medicínská procedura, jejímž výsledkem je řízená ztráta vědomí, a jako každý lékařský zákrok může být provázena komplikacemi. Pro její bezpečný průběh je potřeba definované technické a materiálové zázemí. Nelze ji tedy provádět jinde, než v k tomu vybavených a vhodných prostorách.
Přítomnost zákonného zástupce či osoby blízké při poskytování zdravotních služeb u dítěte vychází z platné legislativy a je upravena Metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb z roku 2023.
Podmínky a možnosti přítomnosti zákonných zástupců či osob blízkých v průběhu anesteziologické péče se mohou v jednotlivých zdravotnických zařízeních lišit a je vhodné se o konkrétních podmínkách informovat.
Související odkazy
- Metodický pokyn k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb (odkaz vede na stránku mzd.gov.cz)
