8 min. čtení
Anesteziologická péče představuje léčebně preventivní péči poskytovanou anesteziologickým týmem pacientům, kteří podstupují léčebné a diagnostické výkony operační či neoperační povahy s požadavkem anestezie (znecitlivění). Anesteziologická péče je poskytována hospitalizovaným pacientům ve zdravotnickém zařízení či v tzv. ambulantním režimu (pacient není hospitalizován). Do anesteziologické péče patří celková anestezie, regionální (svodná) anestezie nebo monitorovaná anesteziologická péče (tzv. analgosedace).
Co je anestezie a jaké typy anestezie existují
Slovo anestezie je řeckého původu a znamená „bez vnímání“. Anestezie představuje různé techniky znecitlivění, které umožní klidné provedení jinak bolestivého operačního či jiného výkonu. Dle povahy operačního výkonu a s ohledem na individuální zdravotní stav je možné zvolit některý z následujících typů anestezie: místní (tzv. lokální), regionální (svodná) a celkovou.
Každá z nich má své výhody, nevýhody, indikace a kontraindikace. Konečný výběr je výsledkem zvážení složitého souboru faktorů, jako je typ operačního výkonu, jeho délka, typ operační techniky, zdravotní stav pacienta a přidružená onemocnění, stavba těla pacienta, jeho osobní preference a preference operatéra.
Úkolem lékaře anesteziologa je vybrat nejlepší typ anestezie pacientovi „na míru“ a zajistit tím nejenom jeho komfort, ale také maximální míru bezpečí.
Typy anestezie
Celková anestezie (známá pod pojmem „narkóza“)
Celková anestezie je metoda znecitlivění, při které je anesteziologickým týmem pomocí léků navozena ztráta vědomí a vyřazeno veškeré vnímání včetně bolesti a dalších vjemů.
V celkové anestezii lze provést jakýkoliv výkon. Nejčastěji se volí pro operace, u kterých je nutné úplné svalové uvolnění, zajištění naprostého klidu a nehybnosti v operačním poli. Při některých výkonech je vyřazeno i spontánní dýchání a je nutné zavést pomůcky do dýchacích cest a napojení na dýchací přístroj. Příkladem mohou být některé operace oční, neurochirurgické, dále výkony s otevřením dutiny břišní či hrudní, cévní operace nebo výkony na srdci.
Celková anestezie může být kombinována s epidurální nebo periferní nervovou blokádou, pro některé typy výkonů je ale celková anestezie zcela nezastupitelná. Za vedení celkové anestezie je zodpovědný odborný lékař – anesteziolog.
Obrázek 1: Operační sál – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny)
Regionální (svodná) anestezie
Při regionální (svodné) anestezii je vnímání bolesti vyřazeno pouze v určité oblasti těla po podání znecitlivující látky, tzv. lokálního anestetika, do blízkosti nervů nebo nervových pletení.
Podstatou znecitlivění je přechodně zabránit přenosu vzruchů nervovými vlákny. Podle místa podání znecitlivující látky lze svodnou anestezii rozdělit na:
- tzv. centrální techniky, mezi něž patří epidurální nebo spinální (subarachnoidální) anestezie,
- periferní nervové blokády.
Po dobu operace je obvykle možné navodit podáním léků lehký spánek.
Tento typ anestezie lze využít u různých operací, nejčastěji se ale používá při operacích na končetinách. Při selhání či nemožnosti provedení svodné anestezie je jedinou alternativou anestezie celková.
Obrázek 2: Epidurální anestezie – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny)
Lokální (místní) anestezie
Lokální neboli místní znecitlivění je technika, při které je znecitlivující látka podána, obvykle injekčně, přímo do místa operace. Lokální anestezii obvykle poskytuje sám operatér.
Lokální anestezie je vhodná obvykle pro menší operační zákroky, například sešití malé ranky, vyříznutí bradavice a podobně. Znecitlivující látku (lokální anestetikum) nelze podat ve velkém množství ke znecitlivění rozsáhlejších částí těla. Pokud je tedy rozsah operace větší, je nutné použít svodnou anestezii, kterou již ve většině případů provádí lékař anesteziolog.
Analgosedace (monitorovaná anesteziologická péče)
Analgosedace představuje anesteziologický postup, kdy jsou pacientovi podávána sedativa a léky na tišení bolesti do žilního vstupu, aby se omezilo vnímání nepříjemných vjemů a bolesti, vědomí je zachováno.
Analgosedace může být kombinována s regionální či lokální anestezií.
Anesteziolog a anesteziologický tým
Anesteziologickou péči poskytuje odborný tým tvořený lékařem specialistou – anesteziologem a anesteziologickou sestrou. Anesteziolog, lékař oboru anesteziologie a intenzivní medicína, je odborníkem na péči o nemocné v perioperačním období, tedy období v časovém intervalu okolo operace (před operací, v průběhu operace a v bezprostředním pooperačním období).
Druhou dominantní činností anesteziologa je oblast tzv. intenzivní péče, tj. péče o nemocné ohrožené selháním základních životních funkcí. Třetí velkou oblastí činnosti anesteziologa je léčba akutní i chronické bolesti.
Anesteziolog pacienta provede celým operačním výkonem, bude udržovat stabilitu jeho životních funkcí a může se podílet na prevenci a léčbě pooperační bolesti.
Náplň práce anesteziologa představuje několik oblastí:
- Provádí anesteziologická konzilia (odborná vyšetření již ve fázi plánování chirurgického výkonu).
- Provádí tzv. předanestetické vyšetření, (více se o tomto vyšetření dozvíte v článku Předoperační příprava: co je součástí a jak probíhá?).
- Indikuje (předepisuje) případná doplňující vyšetření s cílem zvýšit bezpečnost anestezie.
- Podává širokou škálu typů anestezie, zajišťuje tzv. hlubokou sedaci a analgezii. Sleduje a dohlíží na zdravotní stav pacienta i bez podání anestetik v průběhu některých vysoce rizikových výkonů.
- Během anestezie monitoruje a zajišťuje životní funkce pacienta.
- Připravuje pacienta k operačnímu výkonu zavedením některých cévek a katétrů.
- Během výkonu udržuje anestezii, její hloubku nepřetržitě analyzuje.
- Pomocí speciální pomůcek (rourka do dýchacích cest nebo laryngeální maska (obr. 3) a přístrojové techniky (anesteziologický přístroj s ventilátorem pro umělou plicní ventilaci podporuje nebo zcela nahrazuje dýchání a podává široké spektrum léků v závislosti na průběhu operace; obr. 4).
Obrázek 3: Tracheální rourka (uprostřed níže) a laryngeální maska (uprostřed výše) – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny)
Obrázek 4: Anesteziologický přístroj – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny)
- Je specialistou na tišení bolesti, a to nejen formou léků podávaných ústy či nitrožilně, ale také provádí nervovou blokádu nebo aplikuje speciální náplasti. Mezi tyto postupy patří například i epidurální analgezie používaná k ovlivnění bolesti.
- Je odborníkem na péči o nemocné vyžadující resuscitační a intenzivní péči při selhání nebo hrozícím selhání životních funkcí a funkcí jednotlivých orgánových systémů.
- Poskytuje kardiopulmonální resuscitaci.
Cílem péče anesteziologa je minimalizovat dopady operačního výkonu na organismus pacienta, optimalizovat funkce orgánů, zajistit maximální komfort i v pooperačním období a přispět tak nemalou měrou k zdárnému a rychlému zotavení pacienta.
Setkání s anesteziologem
Pacient se s anesteziologem setká již před operací na předanestetickém vyšetření. Jeho cílem je zjistit detailně pacientův zdravotní stav a zkušenosti z předchozích anestezií. Na základě zjištěných informací, zhodnocení rizik, typu plánovaného výkonu a operační techniky anesteziolog vybere pro pacienta nejvhodnější druh anestezie. Více informací najdete v článku Předoperační příprava: co je součástí a jak probíhá?
Informovaný souhlas (souhlas s anestezií)
Zdravotní služby (tedy všechny výkony včetně anesteziologické péče) musí být podle legislativy poskytovány se svobodným a informovaným souhlasem pacienta.
Souhlas se všemi výkony anesteziologické péče (celková anestezie, regionální anestezie, analgosedace, či jednotlivé výkony jako zavedení arteriálního katétru, tracheální intubace apod.) není sice vyžadován v písemné podobě, nicméně je zpravidla součástí vnitřních dokumentů jednotlivých pracovišť a je vyžadováno, aby ho pacient písemně potvrdil.
Každý informovaný souhlas má dvě složky:
- informace pacientovi (poučení o výkonu)
- a vlastní souhlas s navrhovaným postupem.
Součástí poučení (informací o výkonu) je nejen vysvětlení, jak se bude výkon provádět, ale také informace o možných alternativách postupu (pokud existují) a dále seznámení s riziky, vedlejšími účinky výkonu, možnými omezeními v následném životě apod. Žádná zdravotní služba (výkon) není bez rizika a s ohledem na povahu výkonu a na individuální zdravotní stav mohou být rizika a komplikace postupu výrazně zvýšená a nelze je stoprocentně vyloučit.
V některých zdravotnických zařízeních se v rámci předanestetického vyšetření vyplňuje anesteziologický dotazník s údaji o zdravotním stavu pacienta, které jsou relevantní pro anesteziologickou péči.
Informovaný souhlas potvrzuje svéprávný, plně způsobilý pacient. V případě pacienta s omezenou svéprávností souhlas potvrzuje jeho opatrovník a v případě nezletilého pacienta jeho zákonný zástupce.
