Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Napište nám
  • Průvodci zdravím
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Životní situace
  • Datové zpravodajství
  • Mapa zdravotní péče
  • Rejstřík pojmů
  • Hry
Více
  • Domů
  • Životní situace
  • Informovaný pacient
  • Anestezie
  • Aktuální: Anestezie: často kladené dotazy

Anestezie: často kladené dotazy

Anestezie 9 min. čtení
Autor: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Datum poslední aktualizace: 6. 8. 2026

Před operací nebo jiným lékařským zákrokem mívají pacienti řadu otázek. V tomto článku najdete odpovědi na nejčastější z nich. Dozvíte se například, jestli si můžete sami zvolit druh anestezie, proč se nemá před výkonem jíst či kouřit, proč je nutné hlásit užívání návykových látek či zda si lze zvolit anesteziologa.

Mohu si vybrat typ anestezie a jaká anestezie je nejlepší? 

Každá metoda má své výhody a nevýhody. Všem pacientům je poskytována ta nejlepší a zcela individualizovaná péče. Každý anesteziologický lék má své specifické vlastnosti, indikace a kontraindikace. Každý pacient vyžaduje jiný přístup, volbu léků a je úkolem anesteziologa, aby zvolil nejlepší možný postup pro konkrétního pacienta. Konečná volba je výsledkem zvážení mnoha faktorů jako je například typ operace, typ operační techniky, délka operace, zdravotní stav, užívané léky, přání pacienta. 

Budu mít po operaci bolesti? 

Operační výkon je, až na výjimky, vždy spojen s různým stupněm poškození tkání těla, což způsobuje bolest. Její léčba je tedy vždy součástí péče o pacienta. Postupy léčby bolesti jsou přísně individuální a závisí na řadě faktorů, jako je například typ operace a operační techniky, zdravotní stav pacienta, zvolená základní anesteziologická technika a mnoho dalších. Cílem postupu je vždy snížit pooperační bolest na minimální možnou úroveň. 

Léčba pooperační bolesti probíhá podle následujících pravidel: 

  • U operačního výkonu v celkové anestezii, pacient dostává kromě léků, které vyřazují vědomí, i silné léky proti bolesti, a to v průběhu celé operace až do probuzení. Účinek těchto léků přetrvává i do bezprostředního pooperačního období. V léčbě bolesti se pokračuje ihned po operaci na takzvaném dospávacím (probouzecím) pokoji, na jednotce intenzivní péče (JIP) nebo jiném pooperačním lůžku. Léky se často podávají nitrožilně. Léčba bolesti pokračuje i po návratu na oddělení a je v rukou ošetřujícího lékaře. U některých operací v celkové anestezii, u nichž lze předpokládat větší míru poškození tkání (a tedy případně i větší bolest), nabízíme pacientům k celkové anestezii navíc k ovlivnění pooperační bolesti i zavedení tzv. epidurálního katétru nebo provedení tzv. pokračujících periferních nervových blokád, které jsou zacíleny jen na určitou část těla. Pacient se poradí s anesteziologem v průběhu předanestetického vyšetření (více se o tomto vyšetření dozvíte v článku Předoperační příprava: co je součástí a jak probíhá?), zda je pro něj některá z těchto metod vhodná. 
  • Je třeba, aby pacient řekl zdravotníkům, že pociťuje pooperační bolest co nejdříve. Pro ovlivnění bolesti je včasnost totiž důležitá. 
  • Centrální či periferní nervové blokády potlačují bolest již z principu této metody. Když začne působení nervové blokády v pooperačním období přirozeně odeznívat, doplňují lékaři léčbu bolesti pomocí léků podávaných nejčastěji nitrožilně. 

Nemůže dojít k poškození chrupu? 

Celková anestezie je léky navozené řízené bezvědomí. Kromě velmi krátkých výkonů je proto nutné zajistit dýchací cesty speciální rourkou. Do dýchacích cest se zavádí pomocí laryngoskopu. Při zavádění se může laryngoskop dostat do kontaktu s předními horními zuby, např. při předsunu zubů nebo u pacientů s omezenou schopností otevřít ústa. Může se tedy vzácně stát, že se chrup poškodí. V drtivé většině případů se jedná o chrup již nemocný, uvolněný, poraněný či jinak poškozený. Vyšší riziko poškození chrupu je také u dětí mladšího školního věku, jimž se právě přirozeně vyměňují mléčné zuby, které již nedrží dobře v dásni, za stálé. K poranění zdravých zubů u běžných pacientů dochází zcela vzácně. Součástí předanestetického vyšetření je proto vždy také zhodnocení chrupu pacienta, anatomické poměry a jiné dostupné údaje. To umožní lékařům včas odhalit rizika a omezit je prevencí. Pacienti s poškozeným chrupem musí proto před plánovaným výkonem navštívit zubního lékaře a chrup si nechat spravit. Předejdou tím možným komplikacím, pokud by například vdechli odlomek zubu. 

Jaké léky mohu užívat před operací? 

Některé léky není vhodné v perioperačním období (období v časovém intervalu okolo operace – před operací, v průběhu operace a v bezprostředním pooperačním období) užívat, jiné se naopak nesmí vysadit. Důležité je znát přesně seznam užívaných léků, a všem lékařům v řetězci vyšetření ho poskytnout. Již lékař, který pacienta k operaci objednal, navrhne úpravu nejčastěji užívaných léků. Informaci pacient předá svému praktickému lékaři, který úpravu provede. Dále se užívané léky kontrolují a případně znovu upravují při předanestetickém vyšetření. Pacienti s komplikovaným zdravotním stavem, jejichž předoperační příprava potřebuje hlubší rozvahu, jsou k úpravě léčby pozváni s předstihem k anesteziologickému konziliu. Pacient si nikdy nemá sám, bez vědomí lékaře, upravovat předepsanou léčbu! 

Můžete mě „uspat“ už na pokoji? 

 „Uspávat“ pacienta již na pokoji nelze. Celková anestezie je řízené bezvědomí (nikoliv přirozený spánek), navozené a udržované odborným lékařem – anesteziologem. K bezpečnému podání anestezie potřebuje soubor rozmanitých léků, nástrojů a přístrojů, které mimo jiné nahrazují dočasně vyřazené životní funkce (například dýchání). Takové podmínky poskytuje pouze operační sál. Bezpečné uvedení do celkové anestezie na pokoji pacienta tedy není možné. Na přání může anesteziolog při předanestetické vizitě pacientovi předepsat léky tlumící strach a stres. Tyto léky však nejsou vhodné a zcela bezpečné pro každého. 

Nechci nic slyšet, proto chci celkovou anestezii.  

Toto je jeden z nejčastějších argumentů, proč se někteří pacienti obávají operací v regionální anestezii (epidurální, spinální (subarachnoidální) anestezie a periferní nervová blokáda). Operace v centrální nebo periferní blokádě ale neznamená, že musí být pacient vždy nutně při vědomí. Může dostat léky navozující lehký spánek (sedaci). Často ale pacienti na sále zjistí, že je prostředí nestresuje, naopak je dění na operačním sále zajímá a chtějí být informováni o průběhu operace. 

Dostanu tablety na zklidnění před operací? 

Na přání mohou pacienti dostat lék, který sníží pocity stresu a strachu před operací. O tom se domluví s anesteziologem v průběhu předanestetického vyšetření. 

„Usnu?“ a nevzbudím se v průběhu výkonu? 

Léky, které navozují celkovou anestezii, jsou podávány v adekvátní dávce. Anestezie však neznamená spánek, ale léky navozenou ztrátu vědomí a vnímání. 

V průběhu celkové anestezie je pacient pod stálým dohledem anesteziologického týmu. Ten kromě základních životních funkcí monitoruje i řadu dalších parametrů. Mezi ně patří i údaje o aktuálním množství anestetika v těle nebo monitorace mozkové aktivity speciálně vyvinutým postupem ke sledování hloubky anestezie. Případy perioperační bdělosti jsou vzácné, ale stoprocentně je nelze vyloučit. 

Specifickou situací s vyšším rizikem bdělosti je např. neplánovaný, urgentní císařský řez. Kvůli bezpečnosti novorozence trpícího nedostatkem kyslíku je nutné omezit, dokud není vyjmut z těla matky, množství podaných anestetik. Vždy je ale zajištěna bezbolestnost operace. 

Mohu kouřit? 

V perioperačním období platí více než kdy jindy, že je kouření nevhodné. Optimální je nekouřit minimálně dva měsíce před operací. Při kouření cigaret vzniká více než 4000 látek, které negativně ovlivňují celý organismus, zejména plíce, oběhový aparát a imunologický systém. Nedodržením tohoto doporučení narůstá významně riziko zbytečných komplikací. Lékaři rádi pomohou s odvykáním kouření v dostatečně dlouhém předstihu před operací. 

Proč nemohu jíst a pít před anestezií a jak dlouho?

Před operací se nesmí jíst 6 hodin, těžká, tučná jídla 8 hodin. Pít tekutiny jako je voda, čaj (i sladký), minerální vody bez bublinek, džus (bez dužiny) nebo kávu, je možné ještě 2 hodiny před výkonem. Pozor, mléko se považuje za jídlo! 

Důvodem lačnění je nutnost, aby se před plánovanou operací vyprázdnil žaludek. Pokud je žaludek plný, výrazně se zvyšuje riziko, že ihned po úvodu do celkové anestezie (kdy kromě vědomí ztratíte i obranné reflexy a svalové napětí) pacient začne zvracet a zateče mu obsah žaludku do plic. Žaludeční kyselina je velmi agresivní a může křehkou plicní tkáň závažně poškodit, což může vyústit i v trvalé poškození zdraví anebo smrt. 

Uvedené intervaly jsou ale bezpečné a není třeba „pro jistotu“ nejíst a nepít déle. Pokud konkrétní chirurgický výkon vyžaduje vyprázdnění trávicího traktu, bude lékařem nařízen přísnější režim příjmu pevné stravy. Je nutné tento režim dodržet. Režim příjmu tekutin se ani v tomto případě nemění. 

Užívám drogy či jiné návykové látky, je to důležité? 

Je zcela zásadní, aby uživatel návykových látek o tom řekl lékařům. Návykové látky výrazně mění reakce uživatele na některé podávané léky. Lékaři ovšem mohou i v této situaci podat anestezii na míru. Perioperační (období okolo operace) rizika uživatele je ale zvýšené. 

Co když nebudu souhlasit s některými postupy?

Pacient, který nesouhlasí s některými navrhovanými postupy, probere s anesteziologem důvody odmítnutí. Anesteziolog mu vysvětlí navrhované postupy, a případně doporučí alternativu. Některé postupy jsou však zcela nezbytné pro provedení výkonu a při jejich odmítnutí by nemohl být vlastní výkon proveden. V jiných případech (např. odmítání krevní transfuze při vysoce rizikovém krvácivém výkonu) mohou být nabídnuty alterntativy nebo bude pacient informován o zdravotních rizicích při odmítnutí postupů, které mohou vést k záchraně jeho zdraví a života. Výkony a postupy, se kterými pacient prokazatelně nesouhlasí, mu nebudou provedeny. 

Mohu si vybrat svého anesteziologa? 

Vybrat si anesteziologa z provozních důvodu většinou není možné. Pacient má ale právo vědět, který anesteziolog bude anestezii poskytovat. 

Předanestetické vyšetření včetně návrhu typu anestezie může provést jiný anesteziolog, než který bude přítomen během operace či výkonu a povede anestezii.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Anestezie

Anesteziologická péče: základní informace

Anestezie představuje různé techniky znecitlivění, které umožní klidné provedení jinak bolestivéh...

Anestezie

Regionální (svodná) anestezie: epidurální anestezie a analgezie

Při epidurálních technikách se podává znecitlivující lék do epidurálního prostoru v páteřním kaná...

Anestezie

Celková anestezie: co to je a jak probíhá?

Při celkové anestezii se léky navodí ztráta vědomí a tím se zajistí bezbolestnost operace. Pro ně...

Anestezie

Katétry a krevní transfuze: druhy a důvody použití během anestezie

Těsně před operací nebo během ní zavádějí lékaři pacientovi různé katétry (tenké hadičky) podle t...

Anestezie

Anestezie a analgosedace u dětí

Stejně jako dospělí i děti postupují předoperační a předanestetické vyšetření. Děti se uvádějí do...

Anestezie

Předoperační příprava: co je součástí a jak probíhá?

Před plánovanou operací nebo diagnostickým výkonem, který vyžaduje anesteziologickou péči, pacien...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Průvodci zdravím
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Životní situace
Datové zpravodajství
Mapa zdravotní péče
Rejstřík pojmů
Hry
Mapa obsahu
O portálu
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Sledujte nás
Napište nám Přihlaste se k odběru newsletteru

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 22. 8. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví České republiky Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI