Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Napište nám
  • Průvodci zdravím
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Životní situace
  • Datové zpravodajství
  • Mapa zdravotní péče
  • Rejstřík pojmů
  • Hry
Více
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Prevence kardiovaskulárních onemocnění
  • Aktuální: Národní kardiovaskulární plán chce posílit prevenci i dostupnost léčby

Národní kardiovaskulární plán chce posílit prevenci i dostupnost léčby

Prevence kardiovaskulárních onemocnění 9 min. čtení
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Datum poslední aktualizace: 20. 11. 2026

Nemoci srdce a cév každoročně připraví o život desítky tisíc lidí v České republice. Přitom řadě z nich lze předcházet nebo jejich rozvoj významně zpomalit. Národní kardiovaskulární plán ČR na období 2025–2035 proto klade důraz na prevenci, včasné rozpoznání rizikových faktorů, dostupnější specializovanou péči i kvalitnější život pacientů s již diagnostikovaným onemocněním. Co chce změnit a proč se jeho cíle týkají každého z nás?

Proč Česká republika potřebuje kardiovaskulární plán?

Onemocnění srdce a cév, označovaná souhrnně jako kardiovaskulární onemocnění (KVO), představují dlouhodobě jednu z největších zdravotních zátěží české populace. Patří mezi ně například:

  • ischemická choroba srdeční,
  • srdeční selhání,
  • poruchy srdečního rytmu,
  • vysoký krevní tlak,
  • onemocnění periferních tepen (včetně ischemické choroby dolních končetin, zkráceně ICHDK),
  • nebo cévní mozková příhoda.
Tip: Počet lidí v Česku, kteří trpí některým z kardiovaskulárních onemocnění, si můžete prohlížet v interaktivních vizualizacích.

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví zemře v České republice na kardiovaskulární onemocnění každoročně téměř 40 000 lidí. Nejde přitom pouze o problém vyššího věku. Významná část těchto úmrtí nastává předčasně a některým by bylo možné předejít účinnější prevencí, včasnou diagnostikou a odpovídající léčbou.

Kardiovaskulární onemocnění mají také výrazný dopad na kvalitu života, soběstačnost a pracovní schopnost lidí. Jejich léčba a následná péče představují značnou zátěž i pro zdravotní a sociální systém. Roční náklady na léčbu těchto nemocí podle údajů MZ přesahují 125 miliard korun.

Na tuto situaci reaguje Národní kardiovaskulární plán ČR na období 2025–2035 (NKVP), který vláda schválila v prosinci 2024 [1]. Navazuje na Národní kardiovaskulární program z roku 2013, ale zohledňuje současné poznatky medicíny, vývoj nemocnosti i nové možnosti diagnostiky a léčby.

Jeho hlavní vizí je zajistit všem obyvatelům České republiky dostupnou prevenci a v případě vzniku onemocnění co nejkvalitnější péči bez ohledu na místo bydliště nebo stadium nemoci.

Prevence: začít dříve, než se objeví první potíže

Jedním z nejdůležitějších cílů plánu je posílit primární prevenci, tedy předcházet vzniku kardiovaskulárních onemocnění ještě předtím, než se projeví.

Významnou roli přitom hrají rizikové faktory, které lze ovlivnit. Patří mezi ně zejména vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a dalších krevních tuků, cukrovka, nadváha a obezita, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a nevhodné stravovací návyky. Plán upozorňuje také na vysoký příjem soli v české populaci. Podle jeho analytických podkladů přesahuje spotřeba soli doporučený maximální limit přibližně dvakrát až třikrát. Významným zdrojem soli přitom nejsou pouze potraviny, které si lidé dosolují doma, ale především průmyslově zpracované a běžně nakupované potraviny.

Prevence proto nemá spočívat jen v předávání informací o zdravém životním stylu. Plán počítá také s podporou pohybových aktivit, zdravějšího stravování, vzděláváním dětí a mladých lidí a s vytvářením zdravějšího prostředí ve školách i na pracovištích. Důležitá je rovněž podpora odvykání kouření a omezení konzumace alkoholu.

Změna životního stylu je však pouze jednou částí prevence. Stejně důležité je pravidelně kontrolovat zdravotní stav a včas rozpoznat rizikové faktory, které člověk nemusí sám vůbec pociťovat.

Prevence se má dostat blíže k lidem

Akční plán implementace NKVP na období 2025–2027 [2] konkretizuje, jak se mají preventivní aktivity dostat do každodenního života lidí. Počítá například s celostátními osvětovými kampaněmi a preventivními programy ve školách a dalšími projekty. Důležitou roli mají mít také Dny zdraví, při nichž si lidé budou moci nechat změřit například krevní tlak, cholesterol nebo glykemii a získat informace o významu zjištěných hodnot a případném dalším postupu.

Preventivní prohlídky a včasné odhalení rizik

Vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu nebo cukrovka mohou řadu let probíhat bez výrazných příznaků. Člověk se může cítit zdravý, přesto se u něj postupně zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo dalších komplikací.

Národní kardiovaskulární plán proto počítá s posílením systému preventivních prohlídek u praktických lékařů a pediatrů a se zvýšením účasti obyvatel na těchto vyšetřeních. Zvláštní pozornost chce věnovat lidem ve středním věku, kteří preventivní péči někdy podceňují.

Důležitou součástí je také efektivnější vyhledávání rizikových faktorů. Plán podporuje včasné odhalování vysokého krevního tlaku, poruch metabolismu krevních tuků a cukrovky a zajištění návazné péče u lidí, u nichž se riziko potvrdí.

Pozornost se zaměřuje rovněž na některá konkrétní onemocnění a rizikové skupiny. Patří sem například časný záchyt poruch srdečního rytmu, zejména fibrilace síní, která zvyšuje riziko vzniku cévní mozkové příhody. Plán zmiňuje také význam včasného rozpoznání srdečního selhání, ischemické choroby dolních končetin nebo chronické tromboembolické plicní hypertenze u pacientů po plicní embolii.

Nezapomíná ani na děti. Počítá například s časným záchytem familiární hypercholesterolemie, tedy dědičné poruchy metabolismu cholesterolu, a s prevencí dětské obezity. Rizikové faktory přítomné už v dětství totiž mohou ovlivňovat kardiovaskulární zdraví i v dospělosti.

Akční plán přináší také konkrétní opatření pro zlepšení diagnostiky. Počítá například s rozšířením dostupnosti vyšetření NT-proBNP, které pomáhá při diagnostice srdečního selhání, a s rozvojem možností dlouhodobého monitorování EKG. Důležité je také zmapování dostupnosti genetických vyšetření u dědičně podmíněných kardiovaskulárních onemocnění. Včasné rozpoznání těchto rizik může umožnit zahájit preventivní opatření ještě před vznikem závažných komplikací.

Dostupnější a kvalitnější péče bez ohledu na místo bydliště

Další důležitou oblastí je dostupnost zdravotní péče. Včasná diagnóza a moderní léčba mohou zásadně ovlivnit prognózu pacienta, jejich přínos ale závisí také na tom, zda se člověk dostane ke správnému odborníkovi a vyšetření včas.

Plán proto usiluje o rovnoměrnější dostupnost ambulantní kardiologické a angiologické péče ve všech regionech. Počítá s rozvojem specializovaných ambulancí zaměřených například na léčbu vysokého krevního tlaku, poruch metabolismu tuků, obezity nebo závislosti na tabáku.

Akční plán chce proto zmapovat regionální kapacity ambulantní i vysoce specializované kardiovaskulární péče. Výsledky mají pomoci odhalit oblasti, kde je dostupnost péče nedostatečná, a připravit opatření k jejímu zlepšení. Zmapovat se má také dostupnost genetických vyšetření.

Důležitá zůstává síť specializovaných kardiovaskulárních center, která zajišťují vysoce odbornou diagnostiku a léčbu, například intervenční výkony, kardiochirurgické operace nebo transplantace srdce. Plán chce jejich fungování dále rozvíjet a sledovat kvalitu poskytované péče na základě objektivních dat.

Součástí zlepšení dostupnosti je i návaznost jednotlivých částí zdravotního systému. Praktický lékař, ambulantní specialista, nemocnice a specializované centrum by měly spolupracovat tak, aby pacient nemusel složitě hledat další potřebnou péči a aby se neztrácel mezi jednotlivými pracovišti.

Tip: Vyhledávat poskytovatele kardiologické péče můžete podle oboru a typu péče, místa poskytování a statutu centra vysoce specializované péče v interaktivní mapě.

Léčba nekončí propuštěním z nemocnice

Závažné kardiovaskulární onemocnění může člověka provázet po zbytek života. Úspěšná léčba akutního infarktu nebo cévní mozkové příhody proto nemusí znamenat úplný návrat k původnímu zdravotnímu stavu.

Plán věnuje pozornost také následné, dlouhodobé a rehabilitační péči. U pacientů po cévní mozkové příhodě je důležitá například dostupnost rehabilitace, fyzioterapie, logopedie a psychologické podpory. U lidí se srdečním selháním zase návaznost ambulantní a domácí péče, která může pomoci předcházet opakovaným hospitalizacím.

Akční plán proto také zahrnuje vytvoření přehledu kapacit kardiovaskulární a neurorehabilitační péče a nastavení lepší návaznosti jednotlivých forem rehabilitace. Pacient po infarktu nebo cévní mozkové příhodě by měl mít zajištěn plynulý přechod z akutní péče do následné rehabilitace a podle svého zdravotního stavu také možnost pokračovat v ambulantní péči. Rehabilitace je důležitá nejen pro obnovu pohyblivosti a soběstačnosti, ale také pro návrat k běžnému životu a prevenci dalších komplikací.

Součástí koncepce je také rozvoj paliativní péče pro pacienty s pokročilým onemocněním, u nichž již není možné dosáhnout vyléčení. Cílem je zachovat co nejlepší kvalitu života, zmírnit obtíže a podpořit také jejich blízké a neformální pečující.

Kvalitnější péče potřebuje dostatek zdravotníků i moderní technologie

Naplnění cílů plánu se neobejde bez dostatečného počtu kvalifikovaných zdravotnických pracovníků. Dokument proto počítá s podporou vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotnických profesí, zejména všeobecných a specializovaných sester.

Důležitou roli má také modernizace diagnostického a léčebného vybavení, podpora výzkumu a zavádění nových léčebných postupů. Plán zdůrazňuje rovněž možnosti digitalizace zdravotnictví a telemedicíny, které mohou zlepšit sdílení informací mezi zdravotnickými pracovišti a umožnit například vzdálené sledování některých pacientů.

Jak se bude plnění plánu vyhodnocovat?

Národní kardiovaskulární plán je dlouhodobou strategií na deset let. Jeho jednotlivé cíle mají být naplňovány prostřednictvím navazujících akčních plánů. První z nich se týká období 2025–2027 a stanovuje konkrétní úkoly, jejich odpovědné realizátory a časové rámce.

Důležité bude průběžně sledovat, zda se skutečně zvyšuje účast na preventivních prohlídkách, daří se včasněji odhalovat rizikové faktory, zlepšuje se dostupnost odborné péče a zda se mění výskyt a dopady kardiovaskulárních onemocnění v populaci.

Důležitým nástrojem pro informování veřejnosti i sledování vývoje nemocnosti je Národní kardiologický informační systém (NKIS).

Datové výstupy NKIS jsou veřejně dostupné na NZIP. Umožňují sledovat například výskyt infarktu myokardu, cévních mozkových příhod, srdečního selhání nebo hypertenze. Údaje lze v řadě případů rozdělit podle věku, pohlaví a regionu bydliště. Veřejnost může získat přehled nejen o zátěži české populace nemocemi srdce a cév, o rozdílech mezi jednotlivými regiony a o vývoji v čase.

Pozor! Národní kardiovaskulární plán má ambici posunout české zdravotnictví od převážně léčebného přístupu k důslednější prevenci a koordinované péči. Jeho úspěch ale nezávisí pouze na zdravotnickém systému. Důležitou roli hraje zájem každého člověka o vlastní zdraví, účast na preventivních prohlídkách a včasné řešení zjištěných rizikových faktorů.

Související odkazy

  1. Národní kardiovaskulární plán ČR na období 2025–2035 (odkaz vede na web mzd.gov.cz)
  2. Akční plán implementace NKVP na období 2025–2027 (odkaz vede na web mzd.gov.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Prevence kardiovaskulárních...

Prevence kardiovaskulárních onemocnění: základní informace

Mezi kardiovaskulární onemocnění patří celá řada nemocí srdce a krevních cév. Ve většině případů...

Demence: základní informace

Demence: prevence

Je možné demenci předcházet? V současné době není vědecky prokázáno, že by vzniku demence bylo mo...

Národní kardiologický infor...

Tisková konference k Národnímu kardiovaskulárnímu plánu a NKIS (14. 6. 2023)

Česká kardiologická společnost buduje ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statisti...

Cílená vyšetření při preven...

Kardio-renálně-metabolický syndrom: co to je?

K hlavním parametrům, které praktičtí lékaři sledují během preventivních prohlídek, patří vyhodno...

Související doporučené zdroje

Prevence kardiovaskulárních...

Pohybová aktivita při vysokém cholesterolu a familiární hypercholesterolemii

Nedostatek pohybu se projevuje plíživě na mnoha zdravotních neduzích. A přitom stačí velmi málo, abychom mohli mít z pohybu prospěch. Není komplexnější „léčebné intervence“ než pohyb: tělesná aktiv...

Přejít na externí zdroj
Prevence kardiovaskulárních...

Prevence kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi: Co potřebují vědět pacienti

Brožura má přispět ke zlepšování znalostí o stanovování rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a o způsobech, jak lze rozvoji kardiovaskulárních onemocnění předcházet. Má také laikům poskytno...

Přejít na externí zdroj
Prevence kardiovaskulárních...

Snižujeme cholesterol

Brožura přináší ověřené, aktuální a v řadě případů nové pohledy na dlouhodobě diskutovanou otázku nebezpečí spojeného s vysokou koncentrací cholesterolu v krvi. Provede vás nejdůležitějšími pravidl...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Průvodci zdravím
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Životní situace
Datové zpravodajství
Mapa zdravotní péče
Rejstřík pojmů
Hry
Mapa obsahu
O portálu
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Sledujte nás
Napište nám Přihlaste se k odběru newsletteru

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 21. 11. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví České republiky Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI