Demence: prevence

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik demence?

Riziko vzniku demence ovlivňují určité vzorce chování, nemoci a životní okolnosti, jako například:

• hypertenze,
• diabetes mellitus (cukrovka),
• hyperlipidemie,
• obezita,
• kouření,
• vážná poranění hlavy,
• depresivní onemocnění,
• nedostatek sociálních kontaktů,
• expozice pesticidům,
• nízká úroveň dosaženého vzdělání.

V zásadě platí, že co je dobré pro zdraví cév, je dobré i pro zdraví mozku. Zdravá strava, udržování normální tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a nekuřáctví snižují riziko nejen kardiovaskulárních onemocnění, ale také vzniku demence [1]. To platí zejména pro vaskulární demenci, ale v menší míře i pro Alzheimerovu chorobu. Proto se zejména ve středním věku doporučuje kontrolovat cévní rizikové faktory (např. krevní tlak, krevní lipidy), mimo jiné i z důvodu dlouhodobé prevence demence. Bližší informace najdete v kategorii Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb.

Dědičné riziko

Kumulace případů demence v rodinách svědčí o tom, že roli mohou hrát i genetické příčiny. To platí zejména o Huntingtonově chorobě, která je způsobena genetickou vadou.

Jakou roli hrají v prevenci demence léky?

Neexistují žádné léky, které by vzniku demence účinně zabránily, stejně jako neexistují žádné léky, které by ji dokázaly vyléčit. Následující látky a léky se v lékařských doporučeních pro prevenci demence výslovně nedoporučují z důvodu jejich nedostatečného účinku nebo možných nežádoucích účinků:

• alkohol,
• statiny (léky, které jsou předepisovány především za účelem snižování hladiny cholesterolu),
• nesteroidní protizánětlivé léky (např. ibuprofen),
• hormony (estrogeny a/nebo progesteron).

Jaký vliv na vznik demence má životní styl?

Aktivní životní styl může přispět k lepšímu zvládání přirozeného zhoršování duševní výkonnosti a paměti. Riziko vzniku demence mohou snižovat následující faktory životního stylu [2, 3]:

• provozování aktivit vyžadujících náročnější duševní činnost (např. čtení, psaní, učení a procvičování cizího jazyka),
• hraní na hudební nástroj nebo zpěv,
• vysoká úroveň dosaženého vzdělání,
• udržování sociálních kontaktů, společný život s partnerem,
• vyvážená strava,
• pravidelná pohybová aktivita, např. hry a skupinové sporty, tanec nebo vytrvalostní trénink.

Jakou roli hraje při vzniku demence strava?

Existují náznaky, že protektivní (ochranný) účinek by mohly mít určité stravovací návyky, včetně zvýšené konzumace ryb, středomořské stravy s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, fazolí, ořechů, semen a olivového oleje, ale s malým množstvím masa a uzenin, a umírněné konzumace alkoholu. V současné době však není možné z aktuálních poznatků odvodit výživové doporučení, které by přesahovalo rámec obecně vyvážené a zdravé stravy.

Jakou roli hraje v prevenci demence pohyb?

Vědecké důkazy o tom, že by pohyb přímo snižoval riziko demence, v zásadě stále chybí. Sport a pohyb však mohou mít pozitivní vliv na zdraví v každém věku tím, že snižují přítomnost rizikových faktorů, které k rozvoji demence prokazatelně přispívají (např. vysoký krevní tlak). Cvičení také stimuluje krevní oběh, který mozku dodává více kyslíku, což umožňuje lepší propojení nervových buněk a snazší výměnu informací. Nikdy není pozdě s pohybem začít – nejde jen o sportování, pomoci může i běžná každodenní pohybová aktivita, jako je chůze, používání schodů místo výtahu, nebo jízda na kole. Pohyb má na zdraví následující pozitivní účinky:

• snížení hodnoty krevního tlaku a hladiny cholesterolu,
• prevence obezity,
• snížení rizika vzniku cukrovky, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody,
• ochrana před aterosklerózou, a tím i před vaskulární demencí,
• prevence depresivních nálad.

Jaký je rozdíl mezi mírnou kognitivní poruchou a demencí?

Úpadek duševních schopností a mírná kognitivní porucha (MCI) mohou časem přerůst v demenci. Příčiny vzniku MCI mohou být různé [4]. Je důležité včas stanovit přesnou diagnózu, aby bylo možné určit příčiny a případně léčit další základní onemocnění. Je také nutné sledovat průběh onemocnění, aby bylo možné rozpoznat rozvoj demence a včas ji léčit. Tímto způsobem lze co nejdéle uchovat dobrou kvalitu života. Podle nejnovějších poznatků, které jsou shrnuty v rakouské příručce „Lepší život s demencí“ [5], nicméně v současné době nelze doporučit žádné léky, u kterých by bylo prokázáno, že brání případné progresi (dalšímu zhoršování onemocnění) MCI v demenci.

Demence jako přidružené onemocnění – jak jí předejít?

Cévní mozková příhoda: Po prodělané cévní mozkové příhodě – a to se může týkat i CMP, která se udála před delším časem – se zvyšuje riziko vzniku demence, zvláště pak vaskulární demence. Toto riziko se dále zvyšuje zejména v kombinaci s dalšími rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění (např. hyperlipidemie). Cílená léčba cévní mozkové příhody je důležitým preventivním opatřením i proti vzniku přidružených onemocnění, jako je demence. Bližší informace najdete v kategorii Cévní mozková příhoda.

Alkoholismus: Vysoká nebo patologická konzumace alkoholu riziko demence zvyšuje. Bližší informace najdete v kategorii Alkohol.

Neurologická onemocnění: U některých neurologických onemocnění, např. u Parkinsonovy nemoci, se demence může vyvinout jako přidružené onemocnění. Pravidelná lékařská péče může pomoci demenci léčit v raném stadiu, a tím udržet kvalitu života. Bližší informace se dočtete v článku Demence u Parkinsonovy nemoci.

Související odkazy

1. H. Choi: Healthy lifestyles and more life years without dementia. BMJ 2022, 377: o885. (odkaz vede na web bmj.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
2. Martin Vyhnálek, Tomáš Nikolai, Jakub Hort, Jan Laczó: Změny kognice ve stáří: jak poznat, že stárneme normálně a jak stárnout úspěšně. Neurologie pro praxi 2021, 22(1): 21–26. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 171 kB)
3. Kateřina Sheardová, Daniel Hudeček: Prevence demence a životní styl. Neurologie pro praxi 2011, 12(6): 418–421. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 100 kB)
4. Kateřina Sheardová: Mírná kognitivní porucha v praxi. Psychiatrie pro praxi 2010, 11(2): 62–65. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 127 kB)
5. Netzwerk Aktiv: Besser leben mit Demenz [Lepší život s demencí] (odkaz vede na PDF soubor na webu sozialversicherung.at, 5.3 MB; dokument je dostupný pouze v němčině)