13 min. čtení
Nádory mozku u dětí se výrazně liší od nádorů mozku u dospělých. Na rozdíl od dětí se totiž u většiny dospělých nejedná o nádory, které vznikly primárně v mozku, ale o metastázy neboli sekundární nádory, které vznikly z nádorových buněk v jiném orgánu (např. karcinom plic či karcinom prsu). Existují také rozdíly v poloze nádoru, ve způsobu jeho růstu i v příznacích. Díky zdokonaleným a moderním možnostem léčby se v posledních několika desetiletích výrazně zvýšila šance na vyléčení. Navíc i zde platí, že čím dříve je nádor diagnostikován, tím vyšší je šance na vyléčení.
Jaké jsou příčiny vzniku nádorů mozku u dětí?
Příčiny vzniku nádorů mozku zatím nejsou zcela známy. Je však celkem jisté, že mozkové nádory se mohou častěji vyskytovat po předchozím ozařování hlavy. Kromě toho pravděpodobně hraje roli i genetická predispozice. Je například známo, že lidé s neurofibromatózou (typ dědičného onemocnění) mají zvýšené riziko, že v průběhu života se u nich rozvine některý z mozkových nádorů (bližší informace se dočtete v článku Nádory mozku: klasifikace a formy).
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u nádoru mozku?
Příznaky mozkového nádoru jsou rozmanité a závisí především na jeho umístění a rozsahu v mozku, a také na věku dítěte. Příznaky se většinou neobjevují náhle; právě naopak, obvykle nastupují pozvolna a v průběhu času se zhoršují. Zejména u malých dětí zůstává nádor na mozku často po delší dobu nezjištěn, protože zpočátku nezpůsobuje žádné závažné potíže. První příznaky, jako jsou například změny chování nebo opožděný vývoj, si rodiče ani ošetřující lékař obvykle nespojí s možností nádoru mozku a předpokládají, že jejich příčina leží zcela jinde.
Lékaři rozlišují celkové (nespecifické) a místní (specifické) příznaky onemocnění. Oba typy příznaků jsou stručně popsány v následujících odstavcích.
Nespecifické (celkové) příznaky
Celkové příznaky se objevují nezávisle na poloze nádoru a mohou se vyskytovat i u některých jiných onemocnění. Mezi celkové příznaky, které se mohou vyskytovat u nádoru mozku, se řadí například:
- bolesti hlavy*, které jsou v průběhu času čím dál silnější a nezmírňují se po užití analgetik (léků proti bolesti); bolesti sílí při kašli, kýchání, tlačení při stolici a v poloze vleže; často jsou nejsilnější v noci a ráno, zmírňují se po zvracení;
- opakované zvracení (často ráno, na lačný žaludek);
- nechutenství;
- poruchy zraku;
- pokles výkonnosti a zhoršení školních výsledků;
- poruchy koncentrace;
- změny chování;
- nechtěný úbytek tělesné hmotnosti;
- poruchy spánku;
- zvýšená únava;
- opožděný vývoj.
Příčinou těchto potíží je zvýšený tlak uvnitř lebky (nebo páteřního kanálu). Ten může být způsoben buď přímo rostoucím nádorem, nebo poruchou cirkulace či odtoku mozkomíšního moku zapříčiněnou nádorem, případně kombinací obojího. U kojenců a batolat se zvýšení tlaku uvnitř lebky projevuje jinak než u starších dětí. Lebka kojenců a batolat ještě není pevná, proto známkou mozkového nádoru může být zvětšení obvodu hlavy (makrocefalie); jiné příznaky nemusí být přítomny. I proto je důležité měření obvodu hlavy při preventivních prohlídkách u dětského lékaře.
Mladší děti se ještě nedokážou přesně vyjádřit, proto si přímo nestěžují na potíže, jako jsou například bolesti hlavy. Místo toho se projevují spíše změnami chování, jako je apatie, zvýšená podrážděnost, neklid nebo častý pronikavý pláč bez zjevného důvodu. Dalšími příznaky nádoru mozku může být i šilhání či náklon hlavy, které dříve nebyly přítomny, poruchy růstu, neprospívání či vývojová regrese (tzn. návrat k chování z mladšího věku).
Specifické (místní) příznaky
Místní příznaky mohou poukazovat na oblast CNS, ve které se nádor nachází, případně které oblasti mozku poškozuje. Mezi místní příznaky, které se mohou vyskytovat u nádoru mozku (nebo i míchy), se řadí například:
- poruchy rovnováhy a chůze: dítě se například začne chovat neohrabaně, neustále klopýtá; u starších dětí může být patrné zhoršení písma; tyto příznaky mohou poukazovat na nádor v oblasti mozečku;
- epileptické záchvaty [2] mohou naznačovat nádor v oblasti mozku;
- ochrnutí může být známkou nádoru v mozku nebo v míše;
- hormonální poruchy (jako například opožděná puberta, poruchy růstu, změny hmotnosti či poruchy spánku) mohou naznačovat nádor v oblasti podvěsku mozkového (hypofýzy) nebo hypothalamu.
Dále se mohou objevit poruchy zraku, poruchy vědomí či poruchy řeči, ztuhlost šíje a opožděný vývoj.
Jak se stanoví diagnóza nádoru mozku?
V případě podezření na nádor centrálního nervového systému (CNS) odešle pediatr dítě na podrobnější vyšetření. Pokud se podezření potvrdí, pacient je odeslán na specializované pracoviště v Praze [3] nebo v Brně [4], kde jsou provedena další potřebná vyšetření, jako například:
- neurologické vyšetření;
- magnetická rezonance (MRI);
- výpočetní tomografie (CT), zejména pokud nelze provést MRI;
- oftalmologické vyšetření (tj. vyšetření zraku);
- ORL vyšetření (tj. ušní, nosní, krční);
- vyšetření hladiny hormonů;
- neuropsychologické vyšetření;
- v případě potřeby odběr mozkomíšního moku;
- vyšetření krve.
Aby lékaři mohli posoudit individuální šanci na vyléčení a navrhnout optimální léčbu, potřebují vědět, o jaký typ nádoru se jedná a zda je benigní (nezhoubný) nebo maligní (zhoubný). Za tímto účelem je odebrán vzorek nádorové tkáně, ať už během chirurgického zákroku nebo v rámci biopsie. Odebraný vzorek poté vyšetří pod mikroskopem specialista na histopatologii (buď přímo na operačním sále nebo v laboratoři).
Jaké existují formy nádorů mozku?
Je známo více než 100 různých forem nádorů mozku (bližší informace se dočtete v článku Nádory mozku: klasifikace a formy). Od toho se odvíjejí velmi rozmanité příznaky, průběh onemocnění i prognóza. To, zda je nádor mozku klasifikován jako nezhoubný nebo zhoubný, závisí na několika faktorech, které jsou stručně popsány v následujících odstavcích.
Typ nádoru
Odborníci rozlišují různé formy nádorů mozku podle typu buněk, ze kterých daný nádor vzniká. Označení je pak odvozeno od názvu těchto buněk: například z gliových buněk (podpůrných buněk nervové tkáně) vznikají gliomy apod.
Kromě formy nádoru rozlišuje Světová zdravotnická organizace (WHO) u nádorů centrálního nervového systému (CNS) čtyři tzv. histopatologické stupně (mezi lékaři se běžně používá anglické označení grade) [5]. Tato klasifikace WHO hraje důležitou roli jednak při posuzování individuální prognózy a šance na vyléčení, jednak při volbě léčebné strategie. Označení „WHO grade 1“ odpovídá nezhoubným, pomalu rostoucím nádorům: ty mají dobrou šanci na vyléčení chirurgickým zákrokem, při němž je nádor odstraněn. Naopak označení „WHO grade 4“ odpovídá velmi rychle rostoucímu nádoru s nepříznivou prognózou. Mezistupně „WHO grade 2“ a „WHO grade 3“ jsou blíže popsány v článku Nádory mozku: klasifikace a formy.
Rozsah a šíření nádoru
Nezhoubné nádory jsou někdy dobře ohraničené a nerostou do okolní tkáně. Naopak zhoubné nádory rostou infiltrativně, tj. prorůstají do okolní zdravé mozkové tkáně, kterou ničí.
Rychlost růstu nádoru
Nezhoubné nádory se skládají z buněk, které se množí jen pomalu; to znamená, že pomalu obvykle roste i celý nádor. Přesto i nezhoubné nádory mohou poškozovat okolní zdravou tkáň – zejména tím, že ji čím dál více utlačují. Naopak zhoubné nádory rostou rychle, a úměrně tomu se rozvíjejí i příznaky.
Poloha nádoru uvnitř mozku
I nádor, který je sám o sobě klasifikován jako benigní (nezhoubný), může mít nepříznivou prognózu. Pokud se totiž nachází na „nevhodném“ místě v mozku, může vést k závažným poruchám. Konkrétními příklady jsou poruchy řeči (pokud se nádor nachází v tzv. řečovém centru) nebo poruchy zraku (pokud nádor postihuje zrakový nerv). Kromě toho může být poloha nádoru (i benigního) tak nepříznivá, že jej nelze chirurgickým zákrokem odstranit, nebo to lze provést jen částečně. I benigní nádor může ohrozit pacienta na životě, neboť svým růstem zvyšuje tlak uvnitř lebky. Kostěná lebka se však nemůže roztahovat; proto se objevují čím dál silnější potíže, a onemocnění se může stát život ohrožujícím.
Jaké nádory mozku se vyskytují nejčastěji u dětí a dospívajících?
Mezi nejčastější formy nádorů mozku, které se vyskytují u dětí a dospívajících, se řadí gliomy, meduloblastomy a nádory ze zárodečných buněk. Všechny tři typy jsou stručně popsány v následujících odstavcích.
Gliomy
Gliomy vznikají z buněk nervové podpůrné tkáně, tzv. gliových buněk. Do této skupiny se řadí široká škála nádorů mozku. Gliomy tvoří přibližně polovinu všech nádorů CNS u dětí. Dvěma nejčastěji se vyskytujícími zástupci této skupiny u dětí jsou astrocytomy a ependymomy.
Gliomy nízkého stupně malignity jsou nejčastěji se vyskytujícími nádory CNS u dětí a dospívajících. Většinou se vyskytují v mozečku nebo v mezimozku. Rostou pomalu a zůstávají omezeny na místo vzniku. Vzhledem k pomalému růstu se příznaky onemocnění vyvíjejí spíše pozvolna, což může být zejména u kojenců a batolat výrazně opozdit diagnózu. Do této skupiny patří také tzv. pilocytický astrocytom: tento benigní nádor typicky roste pomalu (WHO grade 1, viz výše) a nejčastěji se vyskytuje v mozečku. Pokud se chirurgickému týmu podaří nádor zcela odstranit, znamená to vyléčení. Některé gliomy nízkého stupně malignity však rostou rychle a agresivně.
Gliomy vysokého stupně malignity jsou zhoubné nádory, které se jen zřídka vyskytují před třetím rokem života. Rostou rychle a agresivně a ničí zdravou mozkovou tkáň. WHO je klasifikuje jako „WHO grade 3“ a „WHO grade 4“. Příznaky onemocnění se obvykle vyvíjejí rychle – v průběhu několika týdnů až měsíců. Nádorové buňky mohou v mozku vytvářet metastázy.
Ependymomy vznikají z tzv. ependymových buněk – tedy buněk, které vystýlají mozkové komory a páteřní kanál. Ependymomy se mohou vyskytovat v mozečku nebo i v koncovém mozku (tam obvykle v blízkosti mozkových dutin). Tento typ nádoru se může objevit v jakémkoli věku, avšak průměrný věk při diagnóze je pět let. Některé ependymomy rostou spíše pomalu, jiné rychleji; v závislosti na tom se u pacientů projevují příznaky onemocnění různou rychlostí. Kromě obecných příznaků mozkového nádoru způsobuje ependymom (v závislosti na svém umístění) různé příznaky: pokud nádor roste v oblasti mozečku, dítě může mít poruchy rovnováhy a chůze. Pokud se nádor nachází v koncovém mozku, může se projevovat epileptickými záchvaty.
Meduloblastomy
Meduloblastomy se řadí mezi tzv. embryonální nádory. Vznikají z extrémně nezralých buněk centrálního nervového systému a rostou velmi rychle. Meduloblastomy jsou nejčastěji se vyskytující zhoubné nádory mozku u dětí a dospívajících. Často postihují děti v předškolním a mladším školním věku.
Medulloblastomy vznikají v mozečku a prorůstají do okolních tkání. Nádorové buňky se mohou šířit mozkomíšním mokem a vytvářet metastázy v centrálním nervovém systému, vzácněji i v kostech a v kostní dřeni.
Nádory ze zárodečných buněk
Nádory ze zárodečných buněk neboli GCT (zkratka pochází z anglického názvu germ cell tumour) mají původ v zárodečných buňkách – tedy buňkách, z nichž vznikají spermie nebo vajíčka. Obvykle se vyskytují ve varlatech (u chlapců) nebo ve vaječnících (u dívek), ale mohou se objevit i v centrálním nervovém systému. Odborníci rozlišují mnoho různých typů GCT.
Jiné typu nádorů mozku u dětí a dospívajících
Kromě gliomů, meduloblastomů a nádorů ze zárodečných buněk se v mozku dětí a dospívajících mohou někdy vyskytnout i jiné typy nádorů, například adenom hypofýzy či kraniofaryngeom.
Kraniofaryngeom je benigní (nezhoubný), pomalu rostoucí nádor v oblasti hypofýzy. Navzdory jeho benigní povaze („WHO grade 1“, viz výše) jsou příznaky a následky tohoto onemocnění závažné. Kromě obecných příznaků nádoru se často vyskytují poruchy zraku (nádor tlačí na zrakový nerv) a hormonální poruchy (např. poruchy růstu, změna hmotnosti, absence puberty). V některých případech nelze nádor zcela chirurgicky odstranit; u takových pacientů připadá v úvahu radioterapie.
Jak se léčí nádory mozku?
Léčebnou metodou první volby je co nejúplnější neurochirurgické odstranění nádoru. Aby se předešlo trvalému poškození, chirurg se snaží odstranit co nejméně zdravé tkáně. V závislosti na typu nádoru a věku pacienta může následovat chemoterapie a/nebo radioterapie.
Prognóza
Šance na vyléčení a přežití závisí především na typu nádoru, jeho poloze v mozku a jeho rozsahu. Poměrně častým následkem je trvalé poškození, které může být různého stupně závažnosti: od mírných poruch chování nebo učení až po těžká tělesná nebo mentální postižení. Tato poškození mohou být způsobena samotným nádorem, ale mohou být i následkem léčby.
Kromě výše uvedeného závisí prognóza na celé řadě dalších individuálních faktorů. Proto nelze vyvodit obecně platná tvrzení o průběhu onemocnění.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud u svého dítěte pozorujete některé z výše popsaných příznaků, obraťte se na praktického lékaře pro děti a dorost, u kterého je vaše dítě registrováno. Ten vás v případě potřeby odešle na specializované pracoviště. Léčba dětských onkologických pacientů je v ČR centralizovaná do dvou specializovaných center: Klinika dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole [3] v Praze a Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno [4].
Související odkazy
- Krejčí Denisa, Mužík Jan, Šnábl Ivo, Gregor Jakub, Komenda Martin, Dušek Ladislav. Portál epidemiologie novotvarů v ČR [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2024. [cit. 2025-06-02]. Dostupný z: https://www.svod.cz. Verze 8.0.1
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech mozku a míchy (odkaz vede na web linkos.cz)
- Klinika dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole (odkaz vede na web fnmotol.cz)
- Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno (odkaz vede na web fnbrno.cz)
- Tomáš Jirásek, Lenka Krsková, Iva Dolinová, Marián Švajdler, Aleš Vícha, Markéta Hermanová, Josef Zámečník: Novinky ve WHO klasifikaci nádorů centrálního nervového systému 2021. Česko-slovenská patologie 2022, 58(3): 126–134. (odkaz vede na web prolekare.cz)
