V okamžiku vzniku onkologického onemocnění je pacient naopak ochoten k změnám. Toho využívá řada alternativních léčebných dietních postupů. V úvahu přicházely v minulosti karenční diety (diety, v nichž chybí některé složky výživy), diety s nadměrným příjmem kalorií i různé nestandardní postupy. Předávkování glukózou bylo v minulosti považováno za faktor, který by mohl v tumorech navodit regresivní (ustupující) změny a pomoci léčbě. Tento postup se však neukázal jako účinný. Nemá smysl stát se při vzniku nádorového onemocnění vegetariánem či užívat jakkoli rituálně upravenou stravu.
Hlavním opatřením je dnes prevence malnutrice (podvýživy). Nádorová malnutrice je u onkologicky nemocných běžná a představuje důležitý negativní prognostický faktor, podle některých dokonce závažnější než stadium nádorové nemoci. Malnutrice oslabuje buněčnou imunitu, zpomaluje hojení a také zpomaluje reparační (nápravné) reakce po léčbě. S malnutricí souvisí i svalová slabost, horší hybnost a následně i vznik trombóz a infekčních komplikací. Za úbytek svalů je pravděpodobně odpovědný PIF (proteolysis-inducing factor) produkovaný některými nádory.
Onkologicky nemocní mívají anorexii (vyvolávanou například některými interleukiny), depresi se sníženým příjmem potravy, katabolizující (rozkladný) efekt tumoru (nádoru) a další důvody malnutrice. Anorexie a postižení sliznic mohou být i důsledkem chemoterapie a radioterapie. Kachexie (ztráta hmotnosti v důsledku nemoci) z postižení trávicího traktu se obvykle označuje jako sekundární. Za kritický se považuje úbytek hmotnosti nad 10 % hmotnosti za 6 měsíců.
Kvantifikovat potřebu nutriční intervence lze například dotazníkem PG-SGA (patient-generated subjective global assessment of nutritional status). Také u pacientů podstupujících transplantaci kostní dřeně je horší prognóza spojena s hmotností nižší než 95 % ideální hmotnosti (riziko je větší i při hmotnosti vyšší než 110–120 % ideální tělesné hmotnosti). Podání glutaminu (aminokyselina) v dávce kolem 0,5–0,6 g /kg hmotnosti má pravděpodobně efekt na snížení počtu komplikací i na přežívání. Podle sledování rozvoje komplikací a přežívání je plnohodnotná dietní enterální výživa či parenterální výživa významným opatřením v úspěšné transplantaci kostní dřeně. Podobně je významná nutriční podpora během radioterapie a onkologických chirurgických výkonů.
U jiných onkologických pacientů však podání glutaminu nemělo očekávaný efekt. Velmi diskutovaná je problematika imunonutrice (úprava aktivity imunitního systému doplněním výživy) u pacientů s karcinomy. Nebylo prokázáno, že by tyto diety měly přesvědčivý efekt.
Úbytek hmotnosti je nejtypičtější pro karcinom žaludku, pankreatu, jícnu, o něco méně pak pro kolorektální karcinom, bronchogenní (plicní) karcinom a nádory dutiny ústní. Podílí se na něm nauzea (nevolnost), anorexie, záněty sliznic trávicího traktu včetně mykóz a toxických efektů terapie, suchost v ústech a snížená sekrece trávicích šťáv, průjmy či centrálně podmíněná anorexie, ojediněle i zácpa z nedostatku pohybu a nedostatku příjmu jídla.
Z dietologického hlediska je možné zkoušet následující opatření:
- příjem malých dávek jídla,
- příjem měkčí stravy,
- vhodné je chladnější jídlo,
- příjem tekutin mimo období jídla,
- doporučuje se kořeněnější a barevnější jídlo,
- vhodnější je omezení tučných jídel a převaha sladších jídel a bílkovin,
- doporučuje se dostatek vlákniny,
- vhodné jsou doplňky umělé výživy, např. sipping (popíjení).
Pokud se nedaří dodržet dostatečný perorální příjem (ústy), je na místě enterální či parenterální výživa (umělá). Enterální výživa je při alespoň částečné funkci trávicího traktu vhodnější. Chrání střevní sliznici, používají se přípravky s glutaminem, argininem, MCT tuky (oleje s jednodušší strukturou) a polynenasycené mastné kyseliny. Optimálním doplňkem enterální výživy i diety je u nemocných s onkologickým onemocněním například Nutridrink či Nutridrink fiber. Rozumné je doplnit přijímanou energii o 1–3 nápoje denně po 300 kcal. Obvykle se podaří, aby pacient přijímal polovinu energie z Nutridrinku a polovinu energie z běžné diety.
Parenterální výživa nemá zásadní výhody a podává se jen tehdy, není-li perorální příjem možný. Postupujeme již klasicky systémem all-in-one a začínáme raději menšími dávkami do 1000 kcal denně. Vhodné je lehké zvýšení dávek aminokyselin na 1–2 g/kg hmotnosti za den v dávce až kolem 40–50 % podávané energie. Glycidy (sacharidy) podáváme obvykle v dávce 3–4 g/kg hmotnosti. U podání tukových emulzí nejsou přesvědčivé důkazy o jejich výhodách či nevýhodách, je rozumné podávat je spíše v menší dávce.
V poslední době se zdá velmi významným opatřením pro ovlivnění chuti k jídlu i malnutrice doplňkové podání syntetických gestagenů (ženské pohlavní hormony). Lék firmy Bristol-Myers Squibb podle několika prospektivních randomizovaných studií zvyšuje kvalitu života. Dochází ke zvýšení hmotnosti, zlepšení chuti k jídlu, psychické i fyzické kondice. Podání je možné v tabletách i v orální suspenzi.
