Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Diety u onemocnění trávicího traktu
  • Aktuální: Dieta při jaterních onemocněních

Dieta při jaterních onemocněních

Diety u onemocnění trávicího traktu
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Játra jsou nejdůležitějším metabolickým orgánem. Z dietních vlivů je nejvýznamnější toxické alkoholové postižení. Přes metabolický význam jater je zajímavé, jak málo jsou ovlivněna dietním příjmem; výjimkou je jaterní steatóza (ztučnění jater) typická pro metabolický syndrom, obezitu a diabetes (cukrovku). Tato tzv. nealkoholická steatohepatitida může zejména u diabetiků přecházet do cirhózy.

Jaterní tuk je velmi snadno mobilizovatelný a mizí již při redukci hmotnosti o 5–10 %. Sonografický obraz steatózy mizí během několika týdnů po bandáži žaludku nebo po léčbě antiobezitiky.

Metabolické jaterní funkce uvedené dále vyžadují dostatečný příjem energie, jednotlivých živin, zejména proteinů.

Úlohou jater je zejména:

  1. produkce žlučových kyselin a trávení tuku,
  2. tvorba glykogenu a glukoneogeneze, mobilizace glukózy při hypoglykemii,
  3. konverze aminokyselin a syntéza proteinů, např. albuminu a srážlivých faktorů,
  4. tvorba lipidů, lipoproteinů a ketolátek,
  5. skladování vitaminů a jejich syntéza, resp. konverze,
  6. detoxikace alkoholu, hormonů (estrogeny), léků a dalších toxinů a cizorodých látek,
  7. exkrece léků a toxinů,
  8. imunologické funkce (tvorba cytokininů a ovlivnění fagocytů a lymfocytů),
  9. hematologické funkce (syntéza hemu a regulace metabolismu železa).

Játra dosahují 5 % váhy novorozence a 3 % váhy dospělého. Pro svoji činnost potřebují třetinu průtoku krve a pětinu spotřeby kyslíku, zejména energii a dostatek proteinů.

Diety u akutních infekčních hepatitid (zánět jater, žloutenka) prošly velkým vývojem. K odstranění původní diety s vysokou dávkou glycidů (sacharidů) a omezením bílkovin přispěly již americké pokusy za epidemie žloutenky v korejské válce. Prokázaly, že tradiční dieta s omezením bílkovin a vysokým obsahem cukrů nemá žádný pozitivní efekt.

Dnes pacienty hydratujeme, neomezujeme zásadně bílkoviny a poměrně časně podáváme i dobře stravitelné tuky. Podáváme vitaminy a mikronutrienty (vitamíny, minerály a stopové prvky) v běžných dávkách. Bílkoviny omezujeme pouze při známkách jaterní encefalopatie (narušení mozkových funkcí v důsledku selhávání jater), i zde však často jde o projev intoxikace spíše nedietními proteiny (bílkovinami), např. produkty krvácení do trávicího traktu.

V parenterální výživě je vhodné podání aminokyselin s větveným řetězcem ve speciálních přípravcích. U jaterní cirhózy bílkovin podáváme albumin a snažíme se o ovlivnění jeho úbytku. Při vzniku ascitu (hromadění vody v břiše) je třeba především bilancovat tekutiny, omezovat dietní příjem tekutin na cca 1 litr a navodit negativní bilanci tekutin diuretiky. Navození úbytku hmotnosti a vyrovnání tekutinové bilance by nemělo být urychlováno – pomalejší postup je výhodnější.

Dieta u chronického jaterního onemocnění se neliší od žlučníkové diety. V případě retence (zadržování) tekutin je vhodné nesolit. Často je nutné dodávat draslík. Sodík omezujeme na dávku od 40–100 mmol/den, obvykle nepodáváme méně. Přípravky na sipping (popíjení) jsou vhodné, mají obvykle málo sodíku (do 4 mmol/100 ml).

Při paracentézách (punkci a vypuštění tekutiny v břiše) je třeba následně kvalitní výživa s proteiny. Podávání albuminu u cirhózy zůstává kontroverzní a je spíše nevhodné.

Cirhotik by kvůli sodíku neměl jíst dále uzeniny, konzervy, průmyslově vyráběné přípravky, např. polévky, glutamát, slané oříšky, sýry jen do 100 g/týden, chléb jen 4 krajíčky/den, mléko do 300 ml/den, neboť i tyto potraviny obsahují sodík.

Uváděný ochranný vliv cibule či česneku na játra (hepatoprotektivita) není exaktně prokázán. Pacient s cirhózou potřebuje asi 1,2krát více energie než zdravý jedinec, proteiny je vhodné navýšit mírně nad 1 g/kg hmotnosti, ojediněle až do 1,5 g/kg.

U chronických onemocnění jater a při cholestáze (porušení toku a tvorby žluči) je vhodná doplnění vitaminů ústy či parenterálně, viz tab. 1.

Tabulka 1: Suplementace vitaminů u chronických onemocnění jater a při cholestáze

Vitamin Orálně Parenterálně
A 25 000 j/den 100 000 j/3 měsíce
D 4 000 j/den 100 000 j/měsíc
E 100 j/kg/den 1–2 j/kg/den
K 5 mg/den 10 mg/měsíc

Steatorea (průjmovitá stolice s obsahem tuku) vzniká jen u části pacientů, limituje příjem potravy a musí být potlačena individuálně vhodnou enzymatickou substitucí. Při enterální výživě je vhodné podání MCT tuků (oleje s jednodušší strukturou, např. kokosový) a dále doplnění vápníku a vitaminů.

Transplantace jater vyžaduje speciální nutriční přístup. Předoperačně důsledná individuální nutriční péče zamezuje podvýživě – malnutrici. U některých pacientů je možný již 3. den orální příjem, předtím je někdy podávána jejunální výživa (do tenkého střeva). Někdy vzniká potransplantační diabetes (cukrovka) a dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), zejména vlivem imunosupresiv, a dlouhodobá nutriční péče je nutná.

Do 50. let se používala restrikce (omezení) proteinů u akutních hepatitid. V současné době se podle směrnic ESPEN guidelines (ESPEN – společnost pro enterální a parenterální výživu) léčba zahajuje 0,5 g proteinů/kg a po několika dnech se přechází na 1,2 g/kg i při encefalopatii,

Parenterální výživa se podává obvykle s 50 % tuku a 50 % cukru. Možné je podat větvené mastné kyseliny, ale lepší účinek této léčby není prokázán.

Při předávkování energie vzniká jaterní dysfunkce a vzestup bilirubinu, pak je vhodné omezit energii a podávat zejména méně sacharidů.

Speciální jaterní dietologickou problematikou je hemochromatóza a Wilsonova choroba. Dnes se zdá, že asi nemají žádný smysl diety s omezením železa a mědi. Rozhodující je zahájení specifické terapie.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Diety u onemocnění trávicíh...

Dieta při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta)

Dieta při chorobách žlučníku je velmi podobná dietě při onemocněních slinivky břišní a jater. Pro...

Diety u onemocnění trávicíh...

Dieta při střevních zánětech

Chronické i akutní střevní záněty jsou onemocnění, která vyžadují vždy také dietní léčbu. V akutn...

Diety u onemocnění trávicíh...

Dieta po operaci střev

Po výkonu na trávicím traktu zatěžujeme pacienty obvykle postupně tekutou, kašovitou a šetřící di...

Diety u onemocnění trávicíh...

Dieta při onemocněních slinivky břišní

Akutní zánět slinivky (akutní pankreatitida) je onemocnění ohrožující život a vyžadující plnou pa...

Související doporučené zdroje

Diety u onemocnění trávicíh...

Život bez lepku

Jak s bezlepkovou dietou normálně žít? Je třeba ji považovat za součást svého životního stylu. Dietu držíte pro sebe (ne kvůli lékařům), abyste zůstali zdraví a fit. Na svoje zdraví máte při bezlep...

Přejít na externí zdroj
Diety u onemocnění trávicíh...

Brožura Bezlepková dieta – jde to i bez lepku

Informační brožuru „Bezlepková dieta – Jde to i bez lepku“, vydává a pravidelně aktualizuje celiak.cz, portál pro pacienty na bezlepkové dietě. Brožuru poskytuje lékařům – gastroenterologům a nutri...

Přejít na externí zdroj
Diety u onemocnění trávicíh...

Bezlepková dieta

Život na bezlepkové dietě není snadný, ale pokud mají pacienti spolehlivé a aktuální informace, brzy si zvyknou a zjistí, že to jde i bez lepku. O bezlepkové dietě slyšel snad každý, stala se z ní...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 08.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI