Následnou výživu per os (ústy) je nutné podřídit individuálním chuťovým zvyklostem pacienta zpočátku s šetřící úpravou (výběr nenadýmavých a neostrých potravin, s šetrnou technologií zpracování). Důležité je zvýšení přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři.
Jakmile to stav pacienta dovolí, je vhodné omezit nepodstatné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta. Také lákavá úprava stravy povzbuzující ke konzumaci je vhodná vzhledem k přítomnému nechutenství a strachu (bolesti břicha, průjmy) pacienta jíst. Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6–7krát denně v intervalech 2,5–3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení vstřebávací (resorpční) plochy a zhoršení trávení.
Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1–2 g/kg ) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou. Tekutiny se řídí obecnými pravidly příjmu, nejsou-li přítomné jiné komplikace, nejlépe mezi jídly.
Idiopatické střevní záněty
Idiopatické střevní záněty – ulcerózní kolitida a Crohnova choroba mají velmi komplexní patogenezi (rozvoj chorobných změn) a projevy, kde odkazujeme na speciální gastroenterologickou literaturu. Nejen z dietologického hlediska je vždy nutný individuální přístup lékaře a dietní sestry.
Velmi různé jsou fáze nemocí s projevy poruchy motility (pohyblivosti střeva), průjmy i zácpou a příměsí krve či hlenu ve stolici. Nutný je i specifický peri- (v období okolo operace) a pooperační přístup.
Patogeneze nemocí je v detailech nejasná, nejspíše autoimunitní, zcela nepochybně jde o onemocnění zánětlivá s destrukcí tkání střeva. Důležitá je farmakoterapie a chirurgická léčba, kdy jsou prováděny výkony resekční (odstraňující), anastomózy (spojení dvou částí orgánu) či odlehčovací stomie (vývod).
Dietní přístupy jsou trvalou součástí léčby. Vždy je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie (zvýšené koncentrace bílkoviny v séru) a proteinové malnutrice (bílkovinné podvýživy), často také s epizodami dehydratace, anémie (chudokrevnosti), teplot, se ztrátou tekutin i pocením. Prakticky vždy je onemocnění doprovázeno zhoršením psychického stavu pacientů, které dále komplikuje dietní léčbu. Rozšířen bývá nedostatek vitaminů zejména rozpustných v tucích, např. D a K, více se ztrácí i obsah žluči, vzniká nedostatek železa a kyseliny listové, při průjmech i dalších iontů. Častá je druhotně vzniklá laktázová insuficience a intolerance (nesnášenlivost) mléčných výrobků.
Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě
1. Při akutní atace nemoci pouze parenterální výživa.
2. Postupná realimentace (obnovení výživy), začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter.
3. Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicovou, rýžovou).
4. Bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin.
5. Nemocní mají sníženou chuť k jídlu, a proto je příjem potravy nedostatečný. Malnutrici (podvýživě) předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy. Aplikujeme ji jako sipping (popíjení) nebo pomocí nazogastrické (do žaludku) či nazojejunální sondy (do tenkého střeva). Podle způsobu zavedení sondy a postižení konkrétní části střeva využíváme oligomerní (obsahuje částečně naštěpené základní živiny) nebo polymerní (obsahuje nenaštěpené živiny) přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy podáváme výživu nízkou rychlostí během dne. Tuto stravu můžeme použít také jako přechod z parenterální výživy na dietu.
6. Důležité je také doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík).
7. Při zklidnění u ulcerózní kolitidy, po odeznění průjmů, někdy podáváme šetřící dietu s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu.
Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme na dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin. Remisi onemocnění (bezpříznakové období) lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou. Podání komerčních přípravků, tzv. elementární formuli, ukončujeme pomalu.
Následuje reintrodukce (zařazování potravin zpět do jídelníčku) běžné diety:
- 1.–3. den: tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy,
- 4.–8. den: podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory,
- 9.–13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny,
- 14.–20. den: již chleba a potraviny s glutenem,
- 17.–19. den: mléko.
- Zhruba 20. den uvolníme stravu zcela.
U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána. Od 30. let minulého století se ale diskutuje např. zvýšení její incidence (nemocnosti) se vzestupem užívání margarínů.
