Rakovina dělohy: léčba a následná péče

Operace

Cílem operace je pokud možno úplné odstranění nádorové tkáně. I v časných stadiích zhoubného nádoru dělohy odborníci doporučují odstranění dělohy (tzv. hysterektomii) a obvykle také vaječníků a vejcovodů. Ve většině případů se odstraňují i tzv. sentinelové uzliny. Za tímto účelem bezprostředně před operací lékař do děložního hrdla vstříkne fluorescenční barvivo. Poté lze během operace odstranit první zbarvené lymfatické uzliny v oblasti lymfatické drenáže nádoru, obvykle endoskopicky s využitím infračervené kamery. Fluorescenční barvivo umožňuje odhalit případné šíření nádorových buněk do lymfatických uzlin a podle toho upravit navazující léčbu. V pokročilých stadiích je nutné odstranit i další orgány a tkáně, například předstěru nebo části konečníku či močového měchýře.

Po odstranění dělohy již žena nemůže mít děti. Pokud si žena ještě přeje mít děti a zhoubný nádor dělohy je zatím v raném stadiu, hysterektomii lze po důkladném uvážení odložit. V průběhu těhotenství je pak ženě podávána hormonální léčba (obvykle obsahující progesteron). Po porodu odborníci v každém případě doporučují dělohu odstranit. V opačném případě je riziko návratu (recidivy) zhoubného nádoru vysoké.

Adjuvantní léčba

Pokud se již zhoubný nádor nachází v pokročilejším stadiu, je kromě operace nutná i další léčba, odborně označovaná jako adjuvantní léčba. Jejím cílem je zvýšit šanci na vyléčení a snížit riziko recidivy: v ideálním případě by adjuvantní léčba měla zničit zbývající nádorové buňky, které v těle ještě zůstaly po operaci.

Radioterapie

Radioterapie se používá ke zničení nádorových buněk, které se nepodařilo odstranit během operace. To může zabránit návratu (recidivě) zhoubného nádoru, například v pochvě nebo v oblasti pánve. Výhodou radioterapie je, že působí pouze lokálně – tedy tam, kam dopadají paprsky. V některých případech není možné zhoubný nádor dělohy odstranit chirurgicky. V takovém případě postižená žena podstupuje hned radioterapii.

V závislosti na situaci může lékař zvolit jednu z následujících radioterapeutických metod:

• Brachyterapie (ozařování zevnitř): Pokud je zhoubný nádor v raném stadiu a po operaci je zapotřebí ještě radioterapie, lze ji provést zevnitř, přes pochvu. Tento přístup má zabránit návratu rakoviny v pochvě. Výhodou tohoto typu ozařování je, že působí pouze na dané místo, zatímco sousední orgány (jako je zejména močový měchýř a střevo) jsou zasaženy méně.
• Zevní radioterapie (ozařování zvenčí): Pokud je zhoubný nádor již v pokročilejším stadiu nebo je obzvláště agresivní, je břišní dutina ozařována zvenčí, přes kůži. Při tomto typu radioterapie je využíván přístroj označovaný jako lineární urychlovač.

Chemoterapie

Chemoterapie je doporučována pouze v případě, že zhoubný nádor dělohy je již v pokročilém stadiu. Pomocí chemoterapie lze zničit nádorové buňky nebo metastázy, které v těle zůstaly po operaci. Chemoterapie však nenapadá pouze nádorové buňky, ale také buňky zdravé. Proto je tento způsob léčby často doprovázen vedlejšími účinky, jako je nevolnost, zvracení nebo vypadávání vlasů. Většinu vedlejších účinků lze léčit pomocí léků a jiných doprovodných opatření.

Možné následky léčby

Operace, ozařování i chemoterapie mohou vést k různým typům potíží. Existuje však mnoho způsobů, jak tyto potíže zmírnit. Tato podpůrná opatření jsou souhrnně označována jako podpůrná léčba. Patří mezi ně léky či psychologická péče, ale i některá další opatření, jako je například pravidelné cvičení nebo masáže.

Hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy) může vést například k následujícím potížím:

• Předčasná menopauza: Pokud musí být pacientce odstraněny vaječníky ještě předtím, než prošla menopauzou, žena se náhle ocitá v menopauze. To může vést k typickým příznakům, jako jsou návaly horka, poruchy spánku nebo sexuální dysfunkce. Pokud jsou příznaky opravdu závažné, může pomoci krátkodobá hormonální substituční léčba (HRT). Ta však s sebou nese i některá rizika, proto by se pacientka měla poradit se svým lékařem.
• Lymfedém: Pokud je nutné odstranit lymfatické uzliny v pánvi a břišní dutině, mohou se objevit otoky nohou a podbřišku. Pokud jsou odstraněny jen sentinelové lymfatické uzliny, lymfedém se vyskytuje velmi vzácně. Pomoci může speciální péče o pokožku, lymfodrenáž a obvazy a speciální cvičení. Bližší informace se dočtete v článku Lymfedém: diagnóza a léčba.

Vedlejší účinky radioterapie se obvykle vyskytují pouze v ozařovaných oblastech těla. Patří mezi ně mimo jiné:

• dočasné záněty močového měchýře, střev nebo pochvy – pomoci mohou léky, klystýry nebo sedací koupele;
• vaginální suchost – mohou se objevit záněty a suchost pochvy, zejména po vnitřním ozařování (brachyterapii); pomoci mohou gely nebo krémy;
• potíže při močení;
• zažívací potíže – průjem, křeče v břiše, nevolnost.

Mezi vedlejší účinky chemoterapie se řadí mj.:

• nevolnost, zvracení,
• náchylnost k infekcím,
• vypadávání vlasů,
• zánět ústní sliznice (stomatitida),
• poruchy krevního obrazu (anemie, neutropenie, trombocytopenie).

Následná péče

Po ukončení protinádorové léčby by žena měla pravidelně docházet na kontrolní vyšetření. Pokud by se měl zhoubný nádor vrátit, lze jej tak odhalit co nejdříve. Kromě toho lze včas rozpoznat a léčit případné vedlejší účinky a pozdní následky protinádorové léčby.

Odborníci doporučují, aby ženy, které prodělaly zhoubný nádor dělohy, po dobu prvních tří let po ukončení léčby chodily na kontrolu každé tři až šest měsíců. Poté (3–5 let po ukončení léčby) stačí chodit už jen dvakrát ročně po dobu dvou let. Po pěti letech – pokud se zhoubný nádor nevrátí – stačí, aby žena chodila na kontrolu jednou ročně.

Pokud se zhoubný nádor vrátí (recidivuje), mohou lékaři kromě chirurgického zákroku, radioterapie a chemoterapie nabídnout některým ženám také imunoterapii a/nebo inhibitory angiogeneze, tj. léky blokující tvorbu nových krevních cév, které nádor potřebuje ke své výživě a růstu.

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Nádorové onemocnění těla děložního – léčba (odkaz vede na web linkos.cz)