4 min. čtení
Jak se stanoví diagnóza?
Nejčastěji je diagnóza lymfedému stanovena na základě odebrání osobní anamnézy a fyzické prohlídky pacienta (např. obvod kotníku nebo to, zda lze na prstech pacientových rukou vytvořit kožní řasu). Ke zpřesnění diagnózy i ke zlepšení dlouhodobé sledovatelnosti výsledků léčby je vhodné používání volumetrie (například měření množství vody vytlačené pacientem při úplném ponoření). Někdy mohou být nutná další specializovaná vyšetření, jako jsou ultrazvuk, barvicí testy, lymfoscintigrafie nebo lymfografie.
Jak probíhá léčba lymfedému?
Snahou je co možná nejvíce vrátit do normálu transport lymfy z tkání do cévního oběhu, snížit stupeň závažnosti onemocnění a zmírnit jeho příznaky. Léčba lymfedému vyžaduje trpělivost, protože je časově náročná a je nutné provádět ji dlouhodobě. Je nicméně nutná, často se jedná o život zachraňující léčbu. Obvykle se kombinuje více léčebných metod.
Komplexní dekongestivní terapie
Tato základní terapie lymfedému sestává ze dvou fází:
- Fáze I si klade za cíl nahromaděnou edémovou tekutinu znovu rozpohybovat a snížit narůstání objemu pojivové tkáně. To obvykle vyžaduje několikatýdenní pobyt v zařízení specializujícím se na léčbu lymfedému.
- Fáze II se někdy nazývá „udržovací“ a slouží k optimalizaci a udržení dosaženého úspěchu dosavadní léčby. Tuto fázi lze provádět ambulantně.
Komplexní dekongestivní terapie se skládá z následujících složek:
- Manuální lymfodrenáž – tato speciální jemná masáž pokožky podporuje odvod tkáňové tekutiny. Provádějí ji speciálně vyškolení maséři nebo fyzioterapeuti.
- Kompresivní léčba speciálními výměnnými bandážemi nebo kompresními punčochami.
- Dekongestivní pohybová a dechová cvičení, sportovní aktivita (nordic walking, jízda na kole, plavání, běh na lyžích, trénink pod lékařským dohledem).
- Péče o kůži – proti suché pokožce se doporučuje vtírat přírodní tuky a oleje do pokožky, nejlépe v kombinaci s močovinou a ceramidy.
Přístrojová lymfodrenáž
Přístrojová lymfodrenáž by se měla používat (pokud vůbec) pouze jako doplnění základní terapie a vždy by jí měla předcházet manuální lymfodrenáž nebo alespoň ruční rozvolnění lymfatických uzlin, aby se předešlo komplikacím. V každém případě by měla být prováděna jen krátkodobě a pod lékařským dohledem.
Chirurgické řešení
Pokud všechny výše uvedené metody selhaly nebo nevedly k dosažení požadovaného výsledku, je možné fungování lymfatického systému – a tím i lymfedém – zlepšit chirurgicky. Chirurgické řešení se zaměřuje především na obnovení nebo vytvoření spojů mezi lymfatickým a krevním systémem.
Kam se mohu obrátit?
Úplné vyléčení lymfedému není možné. Čím déle je lymfedém neléčený, tím menší je šance na nápravu, proto je velmi důležitá včasná diagnostika a zahájení léčby. Pokud tedy máte podezření na lymfedém, bezodkladně kontaktujte svého praktického lékaře nebo specialistu na vnitřní lékařství (internistu). Pokud shledají vaše podezření důvodným, pošlou vás na vyšetření na specializované pracoviště nebo do nemocnice. Léčbu lymfedému provádějí specialisté, nejčastěji z oborů rekonstrukční a plastické chirurgie nebo rehabilitační a fyzikální medicíny.
Související odkazy
- Kateřina Klauzová: Diagnostika a léčba lymfedému. Interní medicína pro praxi 2010, 12(1): 36–40. (odkaz vede na PDF soubor na webu solen.cz, 116 kB)
- Karel Benda: Lymfedém končetin v ordinaci praktického lékaře. Medicína pro praxi 2006, 3(6): 276–279. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 115 kB)
