Rakovina dělohy: diagnóza

Po odebrání podrobné anamnézy lékař provede gynekologické vyšetření, včetně ultrazvukového vyšetření pochvy. Tento vaginální ultrazvuk umožňuje vyšetřit dělohu, vaječníky, vejcovody i okolní tkáně.

Obrázek 1: Vaginální ultrazvukové vyšetření – schematický nákres. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44969113)

Kromě toho může lékař změřit tloušťku děložní sliznice. Pokud se ukáže, že je neobvykle silná, lékař vyšetří dělohu podrobněji. Za tímto účelem se provádí endoskopie dělohy – tzv. hysteroskopie, kdy se do děložní dutiny přes pochvu zavede malá kamera. Díky ní si lékař může prohlédnout vnitřek dělohy.

Obrázek 2: Hysteroskopie – schematický nákres. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44969115)

Navíc lze současně odebrat vzorky tkáně z podezřelých oblastí. Při hysteroskopii lékař může seškrábnout i malý kousek děložní sliznice, což je odborně označováno jako diagnostická kyretáž. Odebraná tkáň je poté odeslána do specializované laboratoře, kde ji odborníci vyšetří pod mikroskopem.

Pokud laboratorní vyšetření prokáže, že se skutečně jedná o zhoubný nádor, je obvykle potřeba provést některá další vyšetření (která se u jednotlivých pacientek mohou lišit), jako je například:

• magnetická rezonance (MR)
• vypočetní tomografie (CT),
• pozitronová emisní tomografie (PET),
• ultrazvuk břicha,
• rentgenové vyšetření hrudníku,
• cystoskopie,
• kolonoskopie.

Na základě výsledků těchto vyšetření může lékař odhadnout, v jakém stadiu se zhoubný nádor nachází. Tímto způsobem lze dobře naplánovat léčbu a odhadnout prognózu. Z výsledků vyšetření lze mj. zjistit, zda (a do jaké míry) již zhoubný nádor prorostl do svaloviny dělohy, jak daleko se rozšířil, zda již postihl i jiné orgány, a zda se již vytvořily metastázy. Tento diagnostický postup je odborně označován jako staging. Při stanovení klinického stadia zhoubného nádoru pomáhají lékařům mezinárodně uznávané klasifikační systémy, jako je zejména TNM klasfikace nebo FIGO klasifikace. Bližší informace o stadiích rakoviny dělohy (konkrétně tzv. karcinomu endometria) se dočtete v článku Rakovina dělohy: co to je?

Ke stanovení optimální léčby potřebují lékaři také vědět, jak moc se nádorová tkáň liší od zdravé tkáně dělohy. Za tímto účelem odborníci zkoumají vzorky tkáně odebrané pod mikroskopem. To jim umožní odhadnout, jak pomalu nebo rychle zhoubný nádor roste. Obecně platí, že čím více se nádorové buňky liší od buněk zdravé tkáně, tím je nádor zhoubnější. Tento diagnostický postup je odborně označován jako grading.

Úplnou jistotu o pokročilosti zhoubného nádoru však lékaři získají až během operace (viz článek Rakovina dělohy: léčba a následná péče).

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Nádorové onemocnění těla děložního – diagnostika (odkaz vede na web linkos.cz)