Jak vzniká parkinsonská demence?
U pacientů s Parkinsonovou nemocí postupně zanikají nervové buňky v černé hmotě ve středním mozku (viz článek Parkinsonova nemoc: co to je?). V důsledku toho se u mnoha pacientů s postupujícím onemocněním vedle motorických příznaků zhoršují i kognitivní funkce. Projevuje se to například poruchami pozornosti či sníženou schopností řešit problémy. Pokud postižený člověk není významně postižen v každodenním životě, jsou tyto příznaky označovány jako mírná kognitivní porucha. Pokud je však člověk v důsledku snížených kognitivních schopností čím dál více odkázán na pomoc v každodenním životě, hovoříme o parkinsonské demenci.
Jak vysoké je individuální riziko vzniku demence u pacienta s Parkinsonovou nemocí, závisí především na věku, méně pak na délce trvání nemoci. Riziko prudce stoupá od 70 let věku. Kromě toho se zdá, že roli hrají i některé další rizikové faktory (např. rozsah motorických příznaků, typ onemocnění či to, zda u pacienta zabírá určitý typ léčby).
Poznámka: Ne každé zapomenutí nebo zmatenost znamená, že pacient s Parkinsonovou nemocí trpí zároveň demencí. Podezření na demenci vzniká, pokud příznaky přetrvávají alespoň po dobu šesti měsíců a v důsledku toho již člověk nezvládá běžné denní činnosti. Bližší informace najdete v kategorii Demence: základní informace.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Na rozdíl od Alzheimerovy nemoci, která je nejčastější příčinou demence, se parkinsonská demence nevyznačuje potížemi s pamětí, ale jinými kognitivními poruchami. Patří mezi ně:
- poruchy pozornosti,
- zpomalení kognitivních funkcí, prodloužení reakční doby,
- poruchy zraku a orientace v prostoru,
- poruchy schopnosti plánování, organizace, dodržování správného pořadí činností,
- ztráta duševní flexibility a schopnosti „multitaskingu“ (provádění několika činností současně),
- narušená plynulost řeči,
- změny osobnosti,
- poruchy chování,
- apatie (lhostejnost, nezájem).
Teprve v pozdější fázi onemocnění se mohou objevit i poruchy paměti: pacient je stále schopen učit se nové věci, ale má potíže s vybavováním nově uložených informací. Schopnost rozpoznávání bývá obvykle dobře zachována, proto mohou být v každodenním životě velmi užitečné například poznámky napsané na lístečcích papíru.
Nezřídka se k onemocnění přidávají další psychické potíže, jako jsou deprese, úzkostné poruchy nebo halucinace.
Demence s Lewyho tělísky (DLB)
Demence s Lewyho tělísky je další formou demence, která je podobná parkinsonské demenci [1]. V mozku pacientů se nacházejí zvláštní usazeniny proteinů, takzvaná Lewyho tělíska, která jsou částečně zodpovědná za charakteristické příznaky nemoci. Stejná ložiska se nacházejí i v mozku pacientů s Parkinsonovou chorobou, avšak v jiných oblastech. Zatím nebylo zcela objasněno, jakým způsobem tyto usazeniny vznikají.
Hlavním příznakem demence s Lewyho tělísky je – stejně jako u parkinsonské demence – pokles duševních schopností v každodenním životě, ačkoli výkonnost paměti je zpočátku zachována. Obě formy demence jsou navíc doprovázeny psychotickými příznaky, jako jsou halucinace nebo bludy, i když u demence s Lewyho tělísky jsou tyto příznaky poněkud častější.
Rozdíl mezi oběma formami demence spočívá především v době jejího vzniku: zatímco příznaky parkinsonské demence se objevují až v pozdní fázi onemocnění, příznaky demence s Lewyho tělísky se objevují u lidí, u nichž se příznaky Parkinsonovy choroby nikdy neprojevily, případně se u nich objevily až dlouho po vzniku demence.
Vzájemné rozlišení výše popsaných forem demence není vždy snadné. Je však nutné odlišit je od Alzheimerovy choroby a jiných forem demence, aby bylo možné odpovídajícím způsobem přizpůsobit léčbu. Bližší informace najdete v článku Demence: medikamentózní léčba.
Jaký je průběh parkinsonské demence?
V každodenním životě se parkinsonská demence zpočátku projevuje zejména při složitých úkonech, např. při řízení auta. Až později se přidávají potíže i s méně složitými úkoly, jako je například pravidelné užívání léků. Počátek demence mohou signalizovat rovněž halucinace. Člověk postupně ztrácí sociální dovednosti, snižuje se jeho výkonnost v práci, začínají se projevovat se změny osobnosti.
Pacienti se středně těžkou demencí potřebují pomoc v běžnými denními činnostmi, ztrácejí samostatnost a zanedbávají činnosti, které dříve třeba považovali za své povinnosti.
Pacienti s těžkou demencí vyžadují nepřetržitý dohled a péči. S nárůstem kognitivních poruch se obvykle stupňuje i zmatenost.
Bližší informace o jednotlivých stadiích demence (obecně, nejen parkinsonské demence) se dozvíte v článku Demence: různá stadia.
Jak se stanoví diagnóza?
Pro správnou diagnostiku parkinsonské demence je důležité odebrat podrobnou anamnézu. Do tohoto procesu jsou zapojeni i příbuzní, protože případné změny osobnosti, halucinace apod. poměrně spolehlivě vnímají lidé z nejbližšího okolí pacienta.
Kromě toho může lékař provést speciální testy, aby mohl posoudit závažnost kognitivních poruch. K nejsnáze proveditelným testům se řadí například test kreslení hodin (pacient má nakreslit hodiny s určitým časem). Celosvětově nejpoužívanějším testem je MMSE (angl. Mini-Mental State Examination), který hodnotí paměť, orientaci v prostoru a čase, dále pozornost, řeč, dodržování pokynů, čtení, psaní a kreslení. K dispozici je i celá řada dalších testů [2].
Speciálně pro diagnostiku parkinsonské demence byl vyvinut test PANDA (angl. Parkinson Neuropsychometric Dementia Assessment), který hodnotí nejen kognitivní funkce (např. pozornost, pracovní paměť či vybavování slov začínajících na určité písmeno), ale také psychické rozpoložení pacienta, které může poukazovat na počínající depresi [3].
K potvrzení výsledků výše uvedených testů může lékař předepsat některá laboratorní, neuropsychologická a elektrofyziologická vyšetření a zobrazovací metody.
Bližší informace o diagnostice demence (obecně, nejen parkinsonské demence) se dozvíte v článku Demence: diagnóza.
Jak probíhá léčba parkinsonské demence?
Parkinsonská demence, stejně jako Parkinsonova nemoc, je progresivní onemocnění, které nelze vyléčit. Cílem léčby je co nejdéle zachovat pacientovu nezávislost a udržet co možná nejlepší kvalitu života.
Zdá se, že při vzniku Parkinsonovy demence nehraje roli ani tak nedostatek dopaminu v mozku, jako spíše nedostatek neurotransmiteru acetylcholinu. Ten hraje důležitou roli mj. v udržování pozornosti a v procesu učení. Ke zmírnění příznaků lze použít tzv. inhibitory acetylcholinesterázy (rivastigmin, donepezil). Ty blokují odbourávání acetylcholinu, což zvyšuje jeho koncentraci – a příznaky onemocnění se tak mohou zmírnit.
Depresivní nálady vyskytující se v souvislosti s demencí lze léčit pomocí antidepresiv. Halucinace a agitovanost často vyžadují nasazení antipsychotik.
Zejména v časných stadiích demence často pomáhá kognitivní trénink (někdy označovaný jako „mozkový jogging“) [5]. Důležitá je také pravidelně prováděná fyzioterapie, pohyb na čerstvém vzduchu, dostatečný příjem tekutin a vyvážená strava. Významnou roli hraje rovněž plán psychosociální terapie (např. denní stacionáře, poradenství pro pacientovy příbuzné, zajištění péče během prázdnin a dovolených, terénní pečovatelská služba apod.).
Bližší informace o léčbě demence (obecně, nejen parkinsonské demence) se dozvíte v článcích Demence: medikamentózní léčba a Demence: nemedikamentózní léčba.
Související odkazy
- Irena Rektorová: Kognitivní a behaviorální poruchy u demence při Parkinsonově nemoci a u demence s Lewyho tělísky. Neurologie pro praxi 2004, 5(1): 21–25. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 203 kB)
- Irena Rektorová: Screeningové škály pro hodnocení demence. Neurologie pro praxi 2011, 12(Suppl. G): 37–45. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 470 kB)
- Magdaléna Kovaříková: Využití testu PANDA u osob s Parkinsonovou chorobou (diplmová práce v oboru Logopedie). Olomouc, 2021. (odkaz vede na PDF soubor na webu theses.cz, 922 kB)
- Irena Rektorová: Rivastigmin v léčbě demence u Parkinsonovy nemoci. Remedia 2006, 6: 609–613.(odkaz vede na web remedia.cz)
- Nadační fond Seňorina: Kognitivní trénink (odkaz vede na web nfsenorina.cz)
