Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Duševní onemocnění
  • Deprese a bipolární porucha
  • Aktuální: Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

Kategorie: Deprese a bipolární porucha – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vzniku onemocnění hrají roli psychické, neurobiologické a sociální faktory. Společně mohou působit velmi komplexně.

Ilustrační obrázek k článku „Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory“

Jaké existují vědecké modely objasňující depresi?

Podle takzvaných modelů stresové zranitelnosti vznikají depresivní poruchy na pozadí takzvané citlivosti dané osoby, například v souvislosti s rodinnou zátěží či některými osobnostními rysy. Pokud u zranitelných osob dochází k interakci zátěže (např. stresu, násilí, ztráty zaměstnání) s jinými faktory (např. poruchami mozkového metabolismu, psychickými procesy, jako je smutek) a případně dalšími onemocněními nebo nedostatkem sociální podpory, mohou se rozvinout deprese.

Neurobiologická perspektiva

Pokud člověk trpí depresí, může docházet ke změnám metabolismu v mozku – vzniká zde nerovnováha přenašečů (neurotransmiterů) serotoninu, noradrenalinu a/nebo dopaminu. U depresivních onemocnění, která jsou střídavě spojená s chorobně dobrou náladou (mánií), dochází v mozkovém metabolismu k jiným změnám. Ke vzniku deprese mohou přispět také poruchy hormonální rovnováhy (např. onemocnění štítné žlázy nebo změněná hladina kortizolu).

Deprese je prokazatelně spojena se změnou funkce a struktury v několika oblastech mozku (především v takzvaném limbickém systému). Tyto změny v mozku mohou vykazovat také interakce s jinými orgánovými systémy (viz orgánový systém). Vedle toho mohou v mozku vzniknout zánětlivé procesy v důsledku psychosociálních nebo fyzických stresorů. Psychické a biologické faktory působí společně, například i prostřednictvím hormonálních drah. Vedle toho může riziko deprese zvyšovat narušený cirkadiánní rytmus nebo změna struktury spánku (např. jeho hloubka).

Psychologické teorie

Existují i další teorie, mimo jiné z oblasti psychologie, které se zabývaly příčinami deprese. Za faktory, které mohou přispět k rozvoji deprese, je považováno například trauma, násilí, strach ze ztráty nebo negativní vnímání sebe sama / svých osobnostních rysů (např. nízká sebedůvěra). Může jít o vzorce chování a reakce na vztahy nebo dominanci negativních vzorců myšlení a pocitů bezmoci, pokud jde o zvládání vlastních pocitů.

Sociologické modely

Tyto modely zkoumají prokazatelný vztah ke společnosti. Deprese tak má být vnímána rovněž jako fenomén určité doby nebo kultury. K depresivním náladám může případně přispět i moderní způsob života zahrnující komplexní osobní i profesní svět nebo zahlcení elektronickými médii.

Jaké jsou rizikové faktory?

K rizikovým faktorům onemocnění depresí patří zejména:

  • depresivní nebo bipolární onemocnění v rodině,
  • předchozí depresivní epizody,
  • pokusy o sebevraždu v anamnéze, respektive v rodinné anamnéze,
  • tělesná onemocnění (např. „organická deprese“ způsobená onemocněním/poškozením mozku, nedostatečnou funkcí štítné žlázy, zhoubným nádorem, cévní mozkovou příhodou apod.),
  • chronické úzkostné poruchy v dětství a mládí,
  • závislost,
  • náročné životní okolnosti (např. ztráta blízkého člověka, ztráta zaměstnání, chronická zátěž – třeba na pracovišti),
  • poruchy spánku,
  • chybějící nebo nedostatečná sociální podpora,
  • diskriminace (např. na základě pohlaví nebo sexuální orientace),
  • osamělost,   
  • nedostatek světla (důsledkem může být tzv. zimní deprese).

Vedle toho jsou patrné souvislosti mezi depresí a sociálními a ekonomickými faktory. Depresivním onemocněním častěji trpí lidé s nižším vzděláním, nižšími příjmy či dlouhodobě nezaměstnaní.

Pokud jde o rozdíly v souvislosti s genderovými aspekty, hraje roli řada faktorů (např. sociální role, zvládání stresu). Bližší informace na toto téma najdete v článku Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?

Jak předcházet vzniku deprese?

Obecně není možné depresi spolehlivě předcházet, neboť při tomto onemocnění hraje roli příliš mnoho faktorů. Člověk však má k dispozici ochranné mechanismy, které mu mohou pomoci zabránit v pádu na duševní dno. Jedním z nich je tzv. resilience: jde o míru odolnosti vůči negativním vlivům, aniž by se přitom u dané osoby rozvinulo psychické onemocnění. Resilience tak vysvětluje, proč někdo dokáže přestát těžkou krizi, aniž by se přitom zhroutil.

K ochranným faktorům patří mimo jiné stabilní okruh přátel, materiální jistota, sebedůvěra a humor. Vyvážený duševní život, schopnost požádat o pomoc, být součástí sociální sítě, být celkově zdravý – to vše může do jisté míry působit preventivně. Preventivní funkci má i zdravý životní styl: zdravá strava a pohyb, zdravý spánek, vyhýbání se kouření a nezdravé konzumaci alkoholu. 

Pokud se však již rozvine depresivní epizoda nebo jiné (duševní) onemocnění, je rozhodující včasná diagnostika a léčba.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Deprese a bipolární porucha

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku“

    Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

    Duševní onemocnění

    V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují pomocí elektrických impulzů přenášených za pomoci neurotransmiterů.

  • Ilustrační obrázek k článku „Deprese: léky a psychoterapie“

    Deprese: léky a psychoterapie

    Deprese a bipolární porucha

    Nejčastěji používanými léky při léčbě deprese jsou antidepresiva. Tato široká skupina léků působí cíleně proti depresi. V léčbě deprese se však osvědčily i psychoterapeutické metody. Při akutní těžké depresi nejlépe účinkuje kombinace medikamentózní léčby s psychoterapií. Psychoterapie a doprovodná medikamentózní léčba se osvědčily i u dystymie.

  • Ilustrační obrázek k článku „Schizofrenie: základní informace“

    Schizofrenie: co to je?

    Schizofrenie

    Osoby postižené schizofrenií trpí poruchami myšlení, pocitů, chování (i motivace) a vnímání. Zvláštní mohou být i jejich pohybové návyky. Zasaženo je vnímání sama sebe (Kdo jsem? Jaký jsem?). Okolní realitu do jisté míry nevnímají jako skutečnou. Postižení se však nedomnívají, že jsou někým jiným nebo více osobami najednou, jako tomu je v případě mnohočetné poruchy osobnosti.

  • Ilustrační obrázek k článku „Obsedantně kompulzivní porucha: základní informace“

    Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): co to je?

    Úzkostné poruchy

    Už jste se někdy přistihli, že znovu kontrolujete, zda jste skutečně vypnuli kávovar? Možná jste to ještě před odchodem z domova zkontrolovali dvakrát po sobě. To ještě není důvod k obavám. Pokud však vtíravé myšlenky a nutkavé jednání silně ovlivňují život a postižený jimi trpí, měl by vyhledat odbornou pomoc.

Doporučené zdroje

  • Bipolární porucha

    Deprese a bipolární porucha

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě bipolární poruchy (dříve maniodepresivní psychóza). Příspěvky se zaměřují na jednotlivé cykly onemocnění a přinášejí různá doporučení, kterými je možné, vedle odborné pomoci, pozitivně ovlivnit léčbu.

    Přejít na externí zdroj
  • Deprese

    Deprese a bipolární porucha

    Zdroje věnované příčinám, projevům, rozpoznání a léčbě deprese, včetně psychoterapie a doporučení, která se týkají soužití s osobou, která trpí depresí.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace