Jaké existují vědecké modely objasňující depresi?
Podle takzvaných modelů stresové zranitelnosti vznikají depresivní poruchy na pozadí takzvané citlivosti dané osoby, například v souvislosti s rodinnou zátěží či některými osobnostními rysy. Pokud u zranitelných osob dochází k interakci zátěže (např. stresu, násilí, ztráty zaměstnání) s jinými faktory (např. poruchami mozkového metabolismu, psychickými procesy, jako je smutek) a případně dalšími onemocněními nebo nedostatkem sociální podpory, mohou se rozvinout deprese.
Neurobiologická perspektiva
Pokud člověk trpí depresí, může docházet ke změnám metabolismu v mozku – vzniká zde nerovnováha přenašečů (neurotransmiterů) serotoninu, noradrenalinu a/nebo dopaminu. U depresivních onemocnění, která jsou střídavě spojená s chorobně dobrou náladou (mánií), dochází v mozkovém metabolismu k jiným změnám. Rozvinutí deprese mohou podpořit také poruchy hormonální hladiny (např. onemocnění štítné žlázy nebo změněná hladina kortizolu).
Deprese je prokazatelně spojena se změnou funkce a struktury v několika oblastech mozku (především v takzvaném limbickém systému). Tyto změny v mozku mohou vykazovat také interakce s jinými soustavami orgánů. Vedle toho mohou v mozku vzniknout zánětlivé procesy v důsledku psychosociálních nebo fyzických stresorů. Psychické a biologické faktory působí společně, například i prostřednictvím hormonálních drah. Vedle toho může riziko deprese zvyšovat narušený spánkový rytmus nebo změna struktury spánku (např. jeho hloubka).
Psychologické teorie
Existují i další teorie – mimo jiné z oblasti psychologie –, které se zabývaly příčinami deprese. Za faktory, které mohou přispět k rozvoji deprese, považují například trauma, násilí, strach ze ztráty nebo negativní vnímání sebe sama / svých osobnostních rysů (např. nízké sebevědomí). Může jít o vzorce chování a reakce na vztahy nebo dominanci negativních vzorců myšlení a pocitů bezmoci, pokud jde o zvládání vlastních pocitů.
Sociologické modely
Tyto modely zkoumají prokazatelný vztah ke společnosti. Deprese tak má být vnímána rovněž jako fenomén určité doby nebo kultury. K depresivním náladám může případně přispět i moderní způsob života zahrnující komplexní osobní i profesní svět nebo zahlcení elektronickými médii.
Jaké jsou rizikové faktory?
K rizikovým faktorům onemocnění depresí patří zejména:
- depresivní nebo bipolární onemocnění v rodině,
- předchozí depresivní epizody,
- pokusy o sebevraždu v anamnéze, respektive v rodinné anamnéze,
- tělesná onemocnění (např. „organická deprese“ způsobená onemocněním/poškozením mozku, sníženou funkcí štítné žlázy, rakovinou, mrtvicí apod.),
- chronické úzkostné poruchy v dětství a mládí,
- závislost,
- náročné životní okolnosti (např. ztráta blízkého člověka, ztráta zaměstnání, chronická zátěž – třeba na pracovišti),
- poruchy spánku,
- chybějící nebo nedostatečná sociální podpora,
- diskriminace (např. na základě pohlaví nebo sexuální orientace),
- osamělost,
- nedostatek světla (důsledkem může být tzv. zimní deprese).
Vedle toho jsou patrné souvislosti mezi depresí a sociálními a ekonomickými faktory. Depresivním onemocněním častěji trpí lidé s nižším vzděláním, nižšími příjmy či dlouhodobě nezaměstnaní.
Pokud jde o rozdíly v souvislosti s genderovými aspekty, hraje roli řada faktorů (např. modelové role, zvládání stresu).
Jak předcházet vzniku deprese?
Obecně není možné depresi spolehlivě předcházet. Při této chorobě interaguje příliš mnoho faktorů. Lidé však disponují protektivními vlastnostmi, které je mohou před psychickým dnem chránit. Jednou z nich je odolnost. Jde o míru rezistence vůči negativním vlivům, aniž by se přitom u dané osoby rozvinulo psychické onemocnění. Odolnost je tak vysvětlením toho, proč někdo dokáže přestát těžkou krizi, aniž by se přitom zhroutil.
K protektivním faktorům patří mimo jiné stabilní okruh přátel, materiální jistota, sebedůvěra a humor. Vyvážený duševní život, schopnost říct si o pomoc, být součástí sociální sítě, být celkově zdravý – to vše může do jisté míry působit preventivně. Preventivní funkci má zdravý životní styl: zdravá strava a pohyb, zdravý spánek, vyhýbání se kouření a nezdravé konzumaci alkoholu.
Pokud dojde k depresivní epizodě nebo jinému (psychickému) onemocnění, je rozhodující, aby byla co nejrychleji diagnostikována a neprodleně léčena.
