Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Srdeční selhání
  • Aktuální: Srdeční selhání: příčiny a formy

Srdeční selhání: příčiny a formy

Kategorie: Srdeční selhání – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Téměř všechna chronická onemocnění srdce mohou vyústit v srdeční selhání. Nejčastějšími příčinami selhání jsou infarkt myokardu, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus, ať už samostatně nebo v kombinaci. Klasifikace srdečního selhání dělí onemocnění především podle příčiny, podle omezení fyzické výkonnosti, nebo podle ejekční frakce levé komory. Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem srdce z levé komory vypuzen do těla. Uvádí se, že globálně trpí srdečním selháním jedno až dvě procenta dospělé populace. K srdečnímu selhání může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícím věkem je častější. Udává se, že přibližně 80 procent pacientů se srdečním selháním je starších 65 let.

Pokud je srdeční sval poškozen (ať už jakýmkoliv mechanismem), není schopen dodávat tělu potřebné množství krve. Srdce se pak snaží tuto slabost různými způsoby kompenzovat: může docházet ke zvýšení srdeční frekvence (tachykardie), zvětšení velikosti srdce (dilatace srdce) nebo zesílení srdečního svalu. Tyto mechanismy sice krátkodobě situaci vyřeší, ale srdce, které je již tak nemocné, přetěžují a v dlouhodobém horizontu vedou k jeho dalšímu poškození a oslabení. Stav srdce se tak dále zhoršuje.

Jaké jsou příčiny srdečního selhání?

K srdečnímu selhání může vést celá řada onemocnění, která poškozují srdeční sval. Nejčastějšími a nejdůležitějšími příčinami jsou:

  • onemocnění věnčitých tepen (ischemická choroba srdeční, především infarkt myokardu),
  • dlouhodobě vysoký krevní tlak,
  • diabetes mellitus,
  • záněty srdečního svalu (myokarditidy), především virového původu,
  • poškození srdečního svalu prostřednictvím chemoterapie, radioterapie nebo dlouhodobého nadužívání alkoholu či užívání drog,
  • srdeční arytmie, především s příliš rychlým pulsem, např. při fibrilaci síní,
  • chlopenní vady (nedochází k dostatečnému uzavírání chlopní nebo jsou chlopně příliš úzké),
  • genetické nebo rodinné predispozice k onemocněním srdečního svalu,
  • vrozené srdeční vady, které mohou vést k srdečnímu selhání i u mladých lidí,
  • jiné, vzácnější, příčiny.

Dalšími rizikovými faktory pro rozvoj srdečního selhání jsou např. selhání ledvin, vysoká hladina cholesterolu, strava s vysokým obsahem tuku, nadváha, nedostatek pohybu a kouření.

Jak lze srdečnímu selhání předcházet?

Pro prevenci srdečního selhání je třeba rychle a účinně léčit jeho nejčastější příčiny – ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak a cukrovku. Zásadní je také změna životního stylu. Především se doporučuje:

  • vyvážená strava,
  • předcházení nebo omezení nadváhy,
  • pravidelný pohyb,
  • jen střídmá nebo žádná konzumace alkoholu,
  • nekouřit.

Jaké jsou typy srdečního selhání?

Srdeční selhání lze klasifikovat podle různých kritérií. Nejdůležitější klasifikace jsou založeny na příčině, průběhu (akutní versus chronická), závažnosti omezení výkonnosti a ejekční frakci.

Dělení podle průběhu

Hlavními typy jsou akutní a chronické srdeční selhání:

Akutní srdeční selhání se vyvíjí rychle, někdy náhle, a příznaky jsou od začátku výrazné. Jedná se o život ohrožující stav vyžadující okamžité lékařské vyšetření a léčbu. Proto je při akutním srdečním selhání obvykle nutná hospitalizace. Akutní srdeční selhání může být způsobeno nově vzniklým problémem, který však při včasném lékařském zásahu může být úspěšně léčitelný. Mezi takové problémy patří např. náhlé silné zvýšení krevního tlaku, infarkt myokardu, srdeční arytmie, plicní embolie, nebo zhoršení chronického srdečního selhání. V posledním případě se používá termín dekompenzace; nejčastější příčinou je nedostatečné užívání léků na srdeční selhání, užívání léků nevhodných při srdečním selhání, infekce nebo nově vzniklá fibrilace síní.

O chronickém srdečním selhání mluvíme v případě, že srdeční selhání trvá již tři měsíce nebo déle. Zpočátku se může vyvinout bez významných příznaků, přičemž se však pomalu zhoršují srdeční funkce až do okamžiku, kdy se u pacienta náhle objeví akutní srdeční selhání. V takové situaci musí být postižený obvykle urgentně hospitalizován. Příznaky se však mohou začít projevovat také pomalu a zákeřně v průběhu dnů, měsíců nebo dokonce let. V takovém případě se obvykle pacient nejprve obrátí na svého praktického lékaře, který jej pak odešle na specializované pracoviště.

Dělení podle postižené strany srdce

Srdeční selhání se klasifikuje podle postižené strany srdce na levostranné, pravostranné nebo oboustranné (celkové) srdeční selhání:

Levostranné srdečné selhání: Levá strana srdce vhání krev okysličenou v plicích do tělního oběhu. Pokud nefunguje dostatečně, je tělo nedostatečně zásobené. Zpočátku se toto nedostatečné zásobení projevuje pouze při zvýšených nárocích (při fyzické zátěži), ale v pokročilém stadiu již i v klidu. Mezi důsledky levostranného selhávání patří snížený výkon, závratě, dušnost a nízký krevní tlak. Zároveň dochází k městnání (hromadění) krve v plicích. To má za následek filtrování tekutiny přes cévní stěny ven a hromadění „vody“ na plicích (plicní edém), spojený se zvyšováním dušnosti.

Pravostranné srdeční selhání: Pravá strana srdce přijímá odkysličenou krev z těla (z orgánů, svalů a dalších tkání), a vhání ji do plic k novému okysličení. Při pravostranném srdečním selhání způsobuje městnání krve v tělním oběhu hromadění tekutiny ve tkáních, především v nohou, hrudníku, v břišní dutině a játrech. Často si pacient všimne, že pásek, který byl ještě nedávno pohodlný, náhle tlačí, nebo jsou mu náhle těsné boty. Podobně může městnání krve v břiše způsobit pocit plnosti nebo ztrátu chuti k jídlu.

Oboustranné srdeční selhání: Jsou postiženy obě strany srdce. Postižení mohou zároveň pociťovat obtíže spojené s pravo- i levostranným selháváním.

Související odkazy

  1. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Srdeční selhání (odkaz vede na web ikem.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Srdeční selhání

Články na NZIP

  • Poruchy srdečního rytmu: příznaky a diagnóza

    Poruchy srdečního rytmu (arytmie)

    Poruchy srdečního rytmu mohou mít nejrůznější příčiny: od neškodných, jako jsou únava nebo konzumace kávy, až po závažná onemocnění. Arytmie často zůstávají po léta nepovšimnuty, ale u některých pacientů mohou způsobovat nejrůznější příznaky. Diagnóza se stanovuje na základě těchto příznaků a je nutné potvrdit ji dalšími vyšetřeními.

  • Dilatační kardiomyopatie

    Onemocnění srdečního svalu

    Termínem dilatační kardiomyopatie (DCM) označujeme stav, kdy dochází k rozšíření (dilataci) jedné nebo obou srdečních komor. Jedná se o nejběžnější typ onemocnění srdečního svalu, každý rok se vyskytnou přibližně dva až tři nové případy na 100 000 obyvatel. DCM postihuje muže častěji než ženy, průměrný věk při stanovení diagnózy je přibližně 40 let. Přestože nemoc nelze vyléčit, díky moderní terapii srdečního selhání se prognóza znatelně zlepšuje.

  • Chlopenní vady: příčiny a příznaky

    Chlopenní vady

    Při chlopenních vadách je narušena funkce jedné nebo více srdečních chlopní, čímž dochází k trvalým změnám v průtoku krve srdcem a v důsledku toho i celým oběhovým systémem. Příznaky se mnohdy objeví až dlouho po vzniku chlopenní vady, protože srdce obvykle dokáže poruchy po dlouhou dobu kompenzovat. Vznik chlopenní vady může mít různé příčiny.

  • Poruchy srdečního rytmu: časté formy

    Poruchy srdečního rytmu (arytmie)

    Srdeční arytmie mohou být neškodné, ale mohou být i příznakem jiného onemocnění. Těžké formy pak mohou, pokud nejsou léčeny, vést ke vzniku nebo zhoršení srdečního selhání, zvýšit riziko cévní mozkové příhody a srdeční zástavy. Existuje několik typů srdečních arytmií a jejich klasifikací.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 21.04.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace