Jaké jsou příčiny myokarditidy?
Dle příčiny onemocnění se rozlišuje mezi infekční a neinfekční formou myokarditidy; ta však může vzniknout i bez jednoznačně rozpoznatelné příčiny.
Mezi možné příčiny vzniku infekční myokarditidy patří např.:
- viry, jako jsou herpes viry, parvoviry, Coxsackie viry, influenza (chřipkový virus), ECHO viry, adenoviry, polioviry (viry dětské obrny), hepatitida, HIV;
- bakterie jako pneumokoky, meningokoky, streptokoky a stafylokoky, borelie (myokarditida se vyvine až u 10 % pacientů s lymeskou borreliózou);
- kvasinky, především rodu Candida (při oslabeném imunitním systému, např. v důsledku AIDS nebo chemoterapie);
- jednobuněčné mikroorganismy jako prvoci rodu Trypanosoma (způsobující např. spavou nemoc) nebo Toxoplasma (způsobující toxoplazmózu);
- parazité: svalovci, tasemnice.
Mezi možné příčiny neinfekční myokarditidy patří např.:
- jedy (toxiny) vznikající v důsledku infekce (např. u záškrtu nebo spály),
- alergie, zvláště v souvislosti s horečnatými infekcemi nebo přehnanými reakcemi (např. na určité léky);
- onemocnění jako např. revmatoidní artritida nebo revmatická horečka, onemocnění vazivové tkáně nebo cév;
- infarkt myokardu nebo operace srdce;
- radioterapie.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Záněty srdečního svalu probíhají nejčastěji bez znatelných specifických příznaků. Někdy se objeví únava, slabost, příznaky podobné chřipce (horečka, bolesti těla, únava) nebo zrychlený puls. V závažnějších případech může docházet k bolesti na hrudi, srdečním arytmiím, postupně se zhoršujícímu srdečnímu selhávání s dušností a otoky nebo i k akutnímu srdečnímu selhání.
Jak se stanoví diagnóza?
Nejprve lékař během rozhovoru s pacientem zjistí, zda se v poslední době vyskytly infekce (např. gastrointestinální infekce, chřipka, hepatitida), případně zda jsou přítomna některá onemocnění často spojovaná se vznikem myokarditidy (zejména onemocnění pojivové tkáně, cév nebo revmatismus). Po základním fyzickém a laboratorním vyšetření následují další metody, především EKG, rentgen, echokardiografie nebo magnetická rezonance.
K potvrzení diagnózy je často vyžadováno odebrání vzorku tkáně ze srdečního svalu (biopsie myokardu). To se provádí pomocí srdeční katetrizace.
Jak se myokarditida léčí?
Pokud je známou příčinou jiné onemocnění, je v první řadě cíleno toto základní onemocnění (např. užívání antibiotik na bakteriální infekci). V případě mírného průběhu je obvykle dostatečným opatřením přísný klidový režim (odpočinek v posteli) a vyhýbání se fyzické námaze. Akutní a těžká myokarditida však vyžaduje okamžité ošetření v nemocnici.
Pokud je průběh takto závažný, je pak nutné po několik týdnů až měsíců dodržovat klidový režim. Pokud je nutný přísný klidový režim, tedy zůstat jen v posteli, je nutné užívat antikoagulační léky, aby se zabránilo tvorbě krevních sraženin v žilách dolních končetin.
Po odeznění akutních příznaků se doporučuje v klidovém režimu s vyhýbáním se námaze pokračovat dále, dle instrukcí lékaře. Postupně se pak úroveň fyzické aktivity začíná zvyšovat, aby si srdce mohlo znovu začít pomalu zvykat na normální zátěž.
Ve většině případů se myokarditida hojí bez následků. Vzácně však může dojít k rozvoji dilatační kardiomyopatie s trvalým srdečním selháváním.
