Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Onemocnění srdečního svalu
  • Aktuální: Zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokarditida)

Zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokarditida)

Kategorie: Onemocnění srdečního svalu – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Zánět srdečního svalu (myokarditida) je zákeřné onemocnění. Často způsobuje jen mírné nebo velmi obecné příznaky, a proto zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. V závažných případech však může způsobit vážné problémy a život ohrožující stavy. Určení přesného čísla označujícího výskyt myokarditidy v populaci je obtížné, protože v mnoha případech není snadné jednoznačně rozpoznat, jestli srdeční problémy skutečně mají základ v zánětu; udává se nicméně, že v Evropě se každoročně objeví přibližně 130 případů myokarditidy na každý milion obyvatel.

Ilustrační obrázek k článku „Zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokarditida)“

Jaké jsou příčiny myokarditidy?

Dle příčiny onemocnění se rozlišuje mezi infekční a neinfekční formou myokarditidy; ta však může vzniknout i bez jednoznačně rozpoznatelné příčiny.

Mezi možné příčiny vzniku infekční myokarditidy patří např.:

  • viry, jako jsou herpes viry, parvoviry, Coxsackie viry, influenza (chřipkový virus), ECHO viry, adenoviry, polioviry (viry dětské obrny), hepatitida, HIV;
  • bakterie jako pneumokoky, meningokoky, streptokoky a stafylokoky, borelie (myokarditida se vyvine až u 10 % pacientů s lymeskou borreliózou);
  • kvasinky, především rodu Candida (při oslabeném imunitním systému, např. v důsledku AIDS nebo chemoterapie);
  • jednobuněčné mikroorganismy jako prvoci rodu Trypanosoma (způsobující např. spavou nemoc) nebo Toxoplasma (způsobující toxoplazmózu);
  • parazité: svalovci, tasemnice.

Mezi možné příčiny neinfekční myokarditidy patří např.:

  • jedy (toxiny) vznikající v důsledku infekce (např. u záškrtu nebo spály),
  • alergie, zvláště v souvislosti s horečnatými infekcemi nebo přehnanými reakcemi (např. na určité léky);
  • onemocnění jako např. revmatoidní artritida nebo revmatická horečka, onemocnění vazivové tkáně nebo cév;
  • infarkt myokardu nebo operace srdce;
  • radioterapie.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Záněty srdečního svalu probíhají nejčastěji bez znatelných specifických příznaků. Někdy se objeví únava, slabost, příznaky podobné chřipce (horečka, bolesti těla, únava) nebo zrychlený puls. V závažnějších případech může docházet k bolesti na hrudi, srdečním arytmiím, postupně se zhoršujícímu srdečnímu selhávání s dušností a otoky nebo i k akutnímu srdečnímu selhání.

Jak se stanoví diagnóza?

Nejprve lékař během rozhovoru s pacientem zjistí, zda se v poslední době vyskytly infekce (např. gastrointestinální infekce, chřipka, hepatitida), případně zda jsou přítomna některá onemocnění často spojovaná se vznikem myokarditidy (zejména onemocnění pojivové tkáně, cév nebo revmatismus). Po základním fyzickém a laboratorním vyšetření následují další metody, především EKG, rentgen, echokardiografie nebo magnetická rezonance.

K potvrzení diagnózy je často vyžadováno odebrání vzorku tkáně ze srdečního svalu (biopsie myokardu). To se provádí pomocí srdeční katetrizace.

Jak se myokarditida léčí?

Pokud je známou příčinou jiné onemocnění, je v první řadě cíleno toto základní onemocnění (např. užívání antibiotik na bakteriální infekci). V případě mírného průběhu je obvykle dostatečným opatřením přísný klidový režim (odpočinek v posteli) a vyhýbání se fyzické námaze. Akutní a těžká myokarditida však vyžaduje okamžité ošetření v nemocnici.

Pokud je průběh takto závažný, je pak nutné po několik týdnů až měsíců dodržovat klidový režim. Pokud je nutný přísný klidový režim, tedy zůstat jen v posteli, je nutné užívat antikoagulační léky, aby se zabránilo tvorbě krevních sraženin v žilách dolních končetin.

Po odeznění akutních příznaků se doporučuje v klidovém režimu s vyhýbáním se námaze pokračovat dále, dle instrukcí lékaře. Postupně se pak úroveň fyzické aktivity začíná zvyšovat, aby si srdce mohlo znovu začít pomalu zvykat na normální zátěž.

Ve většině případů se myokarditida hojí bez následků. Vzácně však může dojít k rozvoji dilatační kardiomyopatie s trvalým srdečním selháváním.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění srdečního svalu

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Chřipka“

    Chřipka

    Infekční nemoci

    Chřipka je časté virové onemocnění dýchacího systému, které v zimních měsících způsobuje každoroční epidemie. Jedná se o relativně závažnou infekci, která v ČR každoročně způsobí onemocnění statisíců až jednoho milionů obyvatel, a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí.

  • Ilustrační obrázek k článku „Aneurysma aorty“

    Aneurysma aorty

    Onemocnění tepen

    Aneurysmata jsou místní vyboulení cévy, často způsobená místním oslabením cévní stěny. Jejich vývoj je obvykle pomalý a bezpříznakový, proto je aneurysma obvykle objeveno jen náhodou, případně při vyšetření, při kterém se hledá příčina pacientových nespecifických potíží. Diagnóza se provádí pomocí zobrazovacích technik. Léčba tohoto onemocnění závisí především na velikosti a umístění vyboulení a jejím cílem je snížit riziko roztržení (prasknutí) stěny cévy.

  • Ilustrační obrázek k článku „Srdeční selhání: příčiny a formy“

    Srdeční selhání: příčiny a formy

    Srdeční selhání

    Téměř všechna chronická onemocnění srdce mohou vyústit v srdeční selhání. Nejčastějšími příčinami selhání jsou infarkt myokardu, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus, ať už samostatně nebo v kombinaci. Klasifikace srdečního selhání dělí onemocnění především podle příčiny, podle omezení fyzické výkonnosti, nebo podle ejekční frakce levé komory. Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem srdce z levé komory vypuzen do těla. Uvádí se, že globálně trpí srdečním selháním jedno až dvě procenta dospělé populace. K srdečnímu selhání může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícím věkem je častější. Udává se, že přibližně 80 procent pacientů se srdečním selháním je starších 65 let.

  • Ilustrační obrázek k článku „Příušnice“

    Příušnice

    Bakteriální a virové infekce u dětí

    Příušnice jsou virové onemocnění způsobené virem příušnic. Onemocnění je vysoce nakažlivé a šíří se vzdušnou cestou z osoby na osobu prostřednictvím kapének, které vznikají při mluvení, kašlání a kýchání nemocného jedince nebo kontaktem s kontaminovanými předměty.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace