Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb
  • Aktuální: Srdečně-cévní onemocnění a výživa

Srdečně-cévní onemocnění a výživa

Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb 4 min. čtení
Autor: gesundheit.gv.at
Datum poslední aktualizace: 21. 6. 2021

Strava doporučovaná při kardiovaskulárních onemocněních se v zásadě neliší od stravy doporučované pro jejich prevenci, pouze intenzita opatření by měla být výraznější. U lidí s aterosklerózou nebo u lidí, kteří již prodělali kardiovaskulární příhodu, je důležité snížit nadváhu. Jednostranné diety nebo extrémní půsty jsou však k tomuto účelu obecně nevhodné, protože nelze vyloučit jejich negativní vliv na srdce a krevní oběh.

Jak zlepšit složení přijímaných tuků?

  • snížit konzumaci nasycených a trans nenasycených mastných kyselin,
  • zvýšit naopak příjem mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin,
  • pravidelně jíst ryby.

Snížení krevního tlaku

Ve většině případů stojí za problémy s krevním oběhem zvýšený krevní tlak (hypertenze). Kromě případného užívání léků mohou ke snížení krevního tlaku přispět i změny životního stylu. Především se jedná o snížení tělesné hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity, odvykání kouření, střídmé používání soli a snížení konzumace alkoholu. Snížení tělesné hmotnosti o deset kilogramů snižuje u lidí s nadváhou systolický krevní tlak o 5 až 20 mmHg.

Homocystein jako rizikový faktor

Homocystein [1] je aminokyselina produkovaná v lidském těle, která může mít škodlivé účinky na cévy. Pravděpodobně podporuje rozvoj aterosklerózy podporou oxidace „zlého“ LDL cholesterolu. Dále může zvyšovat krevní srážlivost, čímž zvyšuje riziko trombózy. Existuje mnoho vědeckých důkazů o tom, že zvýšená hladina homocysteinu je rizikovým faktorem pro infarkt nezávislým na ostatních faktorech, jako jsou zvýšená hladina lipidů v krvi, vysoký krevní tlak a kouření. Problémy způsobené touto aminokyselinou se dají do značné míry eliminovat dostatečným přísunem vitaminu B6, vitaminu B12 a kyseliny listové, které jsou obsaženy především v zelenině, ovoci a celozrnných výrobcích.

Na co si dávat pozor při onemocněních srdce a oběhového systému

  • Pokud trpíte nadváhou (BMI> 25), pokuste se dosáhnout normální tělesné hmotnosti. Snížení tělesné hmotnosti pomáhá zmírnit zátěž srdce a snižuje vysoký krevní tlak. Normální váha má rovněž pozitivní vliv na hladinu lipidů v krvi.
  • Zaměřte se na konzumaci zdravých tuků, a omezte obsah tuku tak, aby energetická hodnota tuků nepřekročila 30 % celkové energetické hodnoty jídla. To odpovídá přibližně 60 gramům tuku denně pro dospělou ženu a přibližně 80 gramům pro dospělého muže. Podíl nasycených tuků by měl být co nejnižší (maximálně 7–10 % z celkové energie), čehož lze dosáhnout snížením podílu potravin živočišného původu s vysokým obsahem tuku. Podíl mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin by měl být naopak zvýšen (mononenasycené mastné kyseliny by měly tvořit 10–15 %, polynenasycené mastné kyseliny 7–10 % energie z jídla).
  • Příjem transmastných kyselin by měl být co nejnižší.
  • Metody přípravy jídla využívající jen málo nebo žádný tuk (např. vaření nebo vaření v páře) jsou velmi vhodné pro snižování celkového příjmu tuků.
  • Do příjmu tuků započítávejte i skryté tuky, například v mase, uzeninách, sýrech nebo mléčných výrobcích.
  • Dbejte na pravidelný příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin (kyselina eikosapentaenová a kyselina dokosahexaenová). Nebojte se tučných ryb, jako jsou sleď, makrela, losos, sardinka nebo tuňák. Doporučuje se jíst dvě rybí jídla týdně.
  • Upřednostňujte rostlinné oleje před živočišnými tuky. Obzvláště vhodný je olivový nebo i řepkový olej, doporučuje se však i olej z kukuřičných klíčků nebo slunečnicový olej.
  • Jezte pravidelně a v dostatečném množství potraviny rostlinného původu, zejména celozrnné výrobky, luštěniny, brambory, ovoce a zeleninu.
  • Rafinované sacharidy jako cukr, sladkosti a výrobky z bílé mouky mají nepříznivý vliv na hladinu tuků v krvi, proto by měly být konzumovány pouze v malém množství (méně než deset procent energetického příjmu v potravě).
  • Aby byl zajištěn dostatečný přísun antioxidantů a kyseliny listové, měly by být ve stravě bohatě a rozmanitě zastoupeny ovoce a zelenina.
  • Sůl používejte jen střídmě; chuť jídla se dá výrazně zlepšit i bylinkami a kořením bez soli. Protože sůl slouží jako konzervační prostředek, konzervovaná jídla a hotová jídla někdy obsahují velmi vysoká množství soli. Omezte spotřebu soli na maximálně pět gramů denně (doporučení podle WHO).
  • Míru konzumace alkoholu je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Poznámka: Zde uvedená doporučení pro prevenci některých nemocí nebo doporučení ohledně stravování je třeba chápat jako základ pro obecná opatření, která by však měla být na míru přizpůsobena konkrétnímu člověku. Nemohou nahradit osobní konzultaci s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Související odkazy

  1. Homocystein (odkaz vede na web euclaboratore.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

O výživě obecně

Tuky (lipidy) a mastné kyseliny

Tuky neboli lipidy jsou nedílnou součástí lidské stravy a představují velmi vydatný zdroj energie...

Vysoký krevní tlak (hyperte...

Vysoký krevní tlak (hypertenze): prevence

Zvýšený krevní tlak může mít pro organismus závažné následky; obzvlášť obávané jsou následky pro...

Prevence kardiovaskulárních...

Tuky a zdraví

Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné vět...

Srdečně-cévní onemocnění: v...

Srdečně-cévní onemocnění: jak jim předcházet správnou výživou

Stravování hraje v prevenci kardiovaskulárních chorob ústřední roli. Pro předcházení aterosklerot...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 21. 3. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI