Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb
  • Aktuální: Srdečně-cévní onemocnění a výživa

Srdečně-cévní onemocnění a výživa

Kategorie: Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Strava doporučovaná při kardiovaskulárních onemocněních se v zásadě neliší od stravy doporučované pro jejich prevenci, pouze intenzita opatření by měla být výraznější. U lidí s aterosklerózou nebo u lidí, kteří již prodělali kardiovaskulární příhodu, je důležité snížit nadváhu. Jednostranné diety nebo extrémní půsty jsou však k tomuto účelu obecně nevhodné, protože nelze vyloučit jejich negativní vliv na srdce a krevní oběh.

Jak zlepšit složení přijímaných tuků?

  • snížit konzumaci nasycených a trans nenasycených mastných kyselin,
  • zvýšit naopak příjem mono- a polynenasycených mastných kyselin,
  • pravidelně jíst ryby.

Snížení krevního tlaku

Ve většině případů stojí za problémy s krevním oběhem zvýšený krevní tlak (hypertenze). Kromě případného užívání léků mohou ke snížení krevního tlaku přispět i změny životního stylu. Především se jedná o snížení tělesné hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity, odvykání kouření, střídmé používání soli a snížení konzumace alkoholu. Snížení tělesné hmotnosti o deset kilogramů snižuje u lidí s nadváhou systolický krevní tlak o 5 až 20 mmHg.

Homocystein jako rizikový faktor

Homocystein [1] je aminokyselina produkovaná v lidském těle, která může mít škodlivé účinky na cévy. Pravděpodobně podporuje rozvoj aterosklerózy podporou oxidace „zlého“ LDL cholesterolu. Dále může zvyšovat krevní srážlivost, čímž zvyšuje riziko trombózy. Existuje mnoho vědeckých důkazů o tom, že zvýšená hladina homocysteinu je rizikovým faktorem pro infarkt nezávislým na ostatních faktorech, jako jsou zvýšená hladina lipidů v krvi, vysoký krevní tlak a kouření. Problémy způsobené touto aminokyselinou se dají do značné míry eliminovat dostatečným přísunem vitaminu B6, vitaminu B12 a kyseliny listové, které jsou obsaženy především v zelenině, ovoci a celozrnných výrobcích.

Na co si dávat pozor při onemocněních srdce a oběhového systému

  • Pokud trpíte nadváhou (BMI> 25), pokuste se dosáhnout normální tělesné hmotnosti. Snížení tělesné hmotnosti pomáhá zmírnit zátěž srdce a snižuje vysoký krevní tlak. Normální váha má rovněž pozitivní vliv na hladinu lipidů v krvi.
  • Zaměřte se na konzumaci zdravých tuků, a omezte obsah tuku tak, aby energetická hodnota tuků nepřekročila 30 % celkové energetické hodnoty jídla. To odpovídá přibližně 60 gramům tuku denně pro dospělou ženu a přibližně 80 gramům pro dospělého muže. Podíl nasycených tuků by měl být co nejnižší (maximálně 7–10 % z celkové energie), čehož lze dosáhnout snížením podílu potravin živočišného původu s vysokým obsahem tuku. Podíl mono- a polynenasycených mastných kyselin by měl být naopak zvýšen (mononenasycené mastné kyseliny by měly tvořit 10–15 %, polynenasycené mastné kyseliny 7–10 % energie z jídla).
  • Příjem trans-nenasycených mastných kyselin by měl být co nejnižší.
  • Metody přípravy jídla využívající jen málo nebo žádný tuk (např. vaření nebo vaření v páře) jsou velmi vhodné pro snižování celkového příjmu tuků.
  • Do příjmu tuků započítávejte i skryté tuky, například v mase, uzeninách, sýrech nebo mléčných výrobcích.
  • Dbejte na pravidelný příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin (kyselina eikosapentaenová a kyselina dokosahexaenová). Nebojte se tučných ryb, jako jsou sleď, makrela, losos, sardinka nebo tuňák. Doporučuje se jíst dvě rybí jídla týdně.
  • Upřednostňujte rostlinné oleje před živočišnými tuky. Obzvláště vhodný je olivový nebo i řepkový olej, doporučuje se však i olej z kukuřičných klíčků nebo slunečnicový olej.
  • Jezte pravidelně a v dostatečném množství potraviny rostlinného původu, zejména celozrnné výrobky, luštěniny, brambory, ovoce a zeleninu.
  • Rafinované sacharidy jako cukr, sladkosti a výrobky z bílé mouky mají nepříznivý vliv na hladinu tuků v krvi, proto by měly být konzumovány pouze v malém množství (méně než deset procent energetického příjmu v potravě).
  • Aby byl zajištěn dostatečný přísun antioxidantů a kyseliny listové, měly by být ve stravě bohatě a rozmanitě zastoupeny ovoce a zelenina.
  • Sůl používejte jen střídmě; chuť jídla se dá výrazně zlepšit i bylinkami a kořením bez soli. Protože sůl slouží jako konzervační prostředek, konzervovaná jídla a hotová jídla někdy obsahují velmi vysoká množství soli. Omezte spotřebu soli na maximálně pět gramů denně (doporučení podle WHO).
  • Míru konzumace alkoholu je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Poznámka: Zde uvedená doporučení pro prevenci některých nemocí nebo doporučení ohledně stravování je třeba chápat jako základ pro obecná opatření, která by však měla být na míru přizpůsobena konkrétnímu člověku. Nemohou nahradit osobní konzultaci s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Související odkazy

  1. Homocystein (odkaz vede na web euclaboratore.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

Články na NZIP

  • Tuky a zdraví

    Prevence kardiovaskulárních onemocnění

    Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné většině vznikají na podkladě aterosklerózy (kornatění tepen). Hovoří se pak o aterosklerotických kardiovaskulárních onemocněních (ASKVO). Vztah výživy a rozvoj jednotlivých onemocnění není zcela jednoduché prokázat. Onemocnění se totiž mnohdy vyvíjejí řadu let, často po asymptomatických (bezpříznakových) předstupních závislých na výživě, jako např. dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), před rozvojem aterosklerózy. Navíc se účinky určitého typu nesprávného složení výživy se mohou různit v závislosti na genetických faktorech. Zdá se však, že vysoký podíl tuků (triacylglycerolů) v současném pojetí stravy je významným rizikovým faktorem pro zdraví člověka, zejména z hlediska zvýšeného rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (KVO).

  • Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy

    Výživa nemocných

    Ateroskleróza je onemocnění postihující cévy. Dietní a další režimové vlivy (negativní vliv kouření a absence pohybu) jsou v prevenci aterosklerózy velmi významné. Největší význam má racionální (zdravá) výživa. Nesprávné stravovací návyky jsou spolu s rizikovými faktory nejčastější příčinou srdečních a mozkových cévních onemocnění.

  • Srdečně-cévní onemocnění: jak jim předcházet správnou výživou

    Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

    Stravování hraje v prevenci kardiovaskulárních chorob ústřední roli. Pro předcházení aterosklerotickým změnám, které mohou následně vést ke kardiovaskulárním onemocněním, platí obecná doporučení pro zdravé stravování (potravinová pyramida). Strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny a ořechy, která zároveň obsahuje málo rafinovaných sacharidů (cukr) a nasycených mastných kyselin (především živočišné tuky), má pro srdce a cévy ochranný (kardioprotektivní) účinek.

  • Běžné redukční diety

    Redukční diety

    Na co je potřeba obzvláště dávat pozor při sestavování redukční diety?

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace