Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb
  • Aktuální: Srdečně-cévní onemocnění: jak jim předcházet správnou výživou

Srdečně-cévní onemocnění: jak jim předcházet správnou výživou

Kategorie: Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Stravování hraje v prevenci kardiovaskulárních chorob ústřední roli. Pro předcházení aterosklerotickým změnám, které mohou následně vést ke kardiovaskulárním onemocněním, platí obecná doporučení pro zdravé stravování (potravinová pyramida). Strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny a ořechy, která zároveň obsahuje málo rafinovaných sacharidů (cukr) a nasycených mastných kyselin (především živočišné tuky), má pro srdce a cévy ochranný (kardioprotektivní) účinek.

K celkovému ochrannému účinku přispívá také správné složení přijímaných tuků, vysoký obsah antioxidantů (např. vitaminu C, vitaminu E a beta-karotenu), kyseliny listové a sekundárních metabolitů rostlin (např. karotenoidů či flavonoidů). Na prevenci kardiovaskulárních onemocnění se nepřímo podílejí také některé ionty (např. draslík, vápník nebo hořčík).

Doporučení pro prevenci

Některé potraviny mají ve vztahu k ateroskleróze a kardiovaskulárním onemocněním zvláštní postavení:

Tabulka 1: Obecná výživová doporučení k prevenci srdečně-cévních onemocnění
Doporučení Odůvodnění
alespoň pět porcí ovoce či zeleniny (vařené nebo syrové) denně
  • bohaté na vitaminy, minerály a sekundární metabolity rostlin
  • bohaté na vlákninu
  • málo kalorické
celozrnné pečivo a výrobky, brambory, luštěniny a skořápkové plody
  • bohaté na vitaminy a minerály
  • bohaté na vlákninu a pomalu uvolňované sacharidy
  • způsobují dlouhodobý pocit nasycení
  • ořechy jsou bohaté na mononenasycené mastné kyseliny (lískové ořechy, mandle) a/nebo α-linolenovou kyselinu (omega-3 nenasycená mastná kyselina, obsažená především ve vlašských ořeších a v pšeničných klíčcích)
rostlinné oleje (kromě kokosového tuku/másla)
  • cenné nenasycené mastné kyseliny se nacházejí například ve slunečnicovém oleji, oleji z kukuřičných klíčků, světlicovém, dýňovém, olivovém řepkovém nebo lněném oleji
  • řepkový olej je bohatý na α-linolenovou kyselinu (omega-3 nenasycená mastná kyselina)
  • olivový olej je bohatý na polyfenoly (látky rostlinného původu působící často jako antioxidanty) a na mononenasycené mastné kyseliny.
dvakrát týdně jíst rybu (makrela, sleď, sardinka, losos, tuňák)
  • bohaté na polynenasycené mastné kyseliny (kyselina eikosapentaenová a dokosahexaenová)
stravu doplňovat
  • nízkotučným mlékem a mléčnými produkty
  • libovým masem (drůbeží, hovězí, telecí, jehněčí, vepřové – ne více než třikrát týdně)
  • udržování nízkého příjmu nasycených mastných kyselin

Tuky ve stravě

Aby se zabránilo aterosklerotickým změnám, a tím i kardiovaskulárním chorobám, je potřeba věnovat pozornost kvalitě a množství tuku ve stravě. Především je důležité snižovat příjem nejen transmastných kyselin, ale také nasycených mastných kyselin. Tyto tuky je vhodné nahradit mono- a polynenasycenými mastnými kyselinami.

Mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny mají pozitivní vliv na složení lipidů (tuků) v krvi. Mají tak ochranný účinek proti ateroskleróze, a tím chrání i kardiovaskulární systém. Rovněž se předpokládá, že mají příznivé účinky na stěny krevních cév a koagulační faktory. Nenasycené mastné kyseliny najdete například ve slunečnicovém, kukuřičném, světlicovém, dýňovém, olivovém, řepkovém nebo lněném oleji.

Omega-3 mastné kyseliny patří do skupiny polynenasycených mastných kyselin a nacházejí se v potravinách rostlinného původu (např. řepkový olej, vlašské ořechy, pšeničné klíčky, lněné semínko) a mořských rybách (např. losos, tuňák, sleď, sardinka, makrela atd.). Kromě obecně pozitivních účinků na hladinu lipidů včetně cholesterolu v krvi poskytují ochranu před aterosklerózou také prostřednictvím tkáňových hormonů.

Předcházení vysokému krevnímu tlaku

Hypertenze je rizikovým faktorem pro vznik časné aterosklerózy a srdečního selhání. Kromě genetických předpokladů a věku se na rozvoji hypertenze podílejí mimo jiné také rizikové faktory související se stravou. Proti vysokému krevnímu tlaku působí normalizace tělesné hmotnosti, odvykání kouření, redukce stresu, dostatek pohybu a snížení konzumace alkoholu. To, jak krevní tlak reaguje na příjem soli, se liší v závislosti na genetických predispozicích konkrétního jedince. Podle WHO by příjem stolní soli neměl překročit (bez ohledu na to, zda jste na příjem soli citliví, nebo ne) pět gramů denně.

Krevní tlak zvyšuje také nadměrná konzumace alkoholu. Za bezpečnou míru konzumace se považuje u žen 1 dcl vína nebo jedno malé pivo, u mužů 2 dcl vína nebo jedno velké pivo denně. Vysoký krevní tlak pomáhají normalizovat i některé minerály (ionty), např. draslík a vápník. Hořčík pak může mít pozitivní vliv na srážení krve a působit proti zánětlivým procesům v cévním systému. Bližší informace najdete v kategorii Vysoký krevní tlak (hypertenze).

Poznámka: Zde uvedená doporučení pro prevenci některých nemocí nebo doporučení ohledně stravování je třeba chápat jako základ pro obecná opatření, která by však měla být na míru přizpůsobena konkrétnímu člověku. Nemohou nahradit osobní konzultaci s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

Články na NZIP

  • Tuky a zdraví

    Prevence kardiovaskulárních onemocnění

    Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné většině vznikají na podkladě aterosklerózy (kornatění tepen). Hovoří se pak o aterosklerotických kardiovaskulárních onemocněních (ASKVO). Vztah výživy a rozvoj jednotlivých onemocnění není zcela jednoduché prokázat. Onemocnění se totiž mnohdy vyvíjejí řadu let, často po asymptomatických (bezpříznakových) předstupních závislých na výživě, jako např. dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), před rozvojem aterosklerózy. Navíc se účinky určitého typu nesprávného složení výživy se mohou různit v závislosti na genetických faktorech. Zdá se však, že vysoký podíl tuků (triacylglycerolů) v současném pojetí stravy je významným rizikovým faktorem pro zdraví člověka, zejména z hlediska zvýšeného rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (KVO).

  • Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy

    Výživa nemocných

    Ateroskleróza je onemocnění postihující cévy. Dietní a další režimové vlivy (negativní vliv kouření a absence pohybu) jsou v prevenci aterosklerózy velmi významné. Největší význam má racionální (zdravá) výživa. Nesprávné stravovací návyky jsou spolu s rizikovými faktory nejčastější příčinou srdečních a mozkových cévních onemocnění.

  • Srdečně-cévní onemocnění a výživa

    Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

    Strava doporučovaná při kardiovaskulárních onemocněních se v zásadě neliší od stravy doporučované pro jejich prevenci, pouze intenzita opatření by měla být výraznější. U lidí s aterosklerózou nebo u lidí, kteří již prodělali kardiovaskulární příhodu, je důležité snížit nadváhu. Jednostranné diety nebo extrémní půsty jsou však k tomuto účelu obecně nevhodné, protože nelze vyloučit jejich negativní vliv na srdce a krevní oběh.

  • Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny

    Co je co ve výživě

    Omega-3 mastné kyseliny i omega-6 mastné kyseliny se řadí mezi polynenasycené mastné kyseliny. Jejich role ve výživě člověka je i nadále intenzivně zkoumána.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace