4 min. čtení
Slizniční systém trávicího traktu se rozvíjí ve spojení s výživou. Nejprve se uplatňují imunoglobuliny mateřského mléka a pak vlastní imunoglobuliny. Vznikají Peyerovy plaky (GALT – gut-associated lymphoid tissue), tedy lymfocyty (typ bílé krvinky) usazené ve střevě, které mají zřejmě klíčový význam v toleranci potravy. Kojení má význam v prevenci infekcí a autoimunitních onemocnění a alergií.
Potrava působí z imunologického hlediska komplexně. Postprandiální stav (stav 1–2 hodiny po jídle) je obecně zánětlivý. Prozánětlivě působí zejména bílkovinná strava a u diabetiků a pacientů s aterosklerózou (kornatění tepen) pak strava bohatá na cukry a tuky. Dietní ovlivnění imunity je do značné míry spekulativní. Cukry mají imunitně malý význam. Polysacharidy mohou na sebe absorbovat patogenní (choroboplodné) toxiny Escherichia coli. Kravské mléko má méně oligosacharidů a obvykle nealergizuje. Činností bakterií mohou z vlákniny vznikat cukerné struktury, které mohou ovlivňovat například imunitu u Crohnovy choroby.
Využití omega-3 mastných kyselin v rybím oleji v léčbě autoimunitních onemocnění je stále pokládáno za sporné; sporný je v této oblasti i efekt omega-6 mastných kyselin a mononenasycených kyselin z olivového oleje. I nadále je diskutován význam vitaminů A, C, D a E, ale jejich vztah k ovlivnění imunitních funkcí nebyl zatím klinicky ani experimentálně prokázán. V současné době spíše platí, že žádná dieta ani potravinový doplněk nejsou schopny zásadně ovlivňovat imunitní reakce, jen u dětí může výživa bránit rozvoji alergií a podporovat rozvoj imunity.
Nejnadějnější v oblasti imunologie jsou pravděpodobně pokusy s glutaminem (aminokyselina). Prokázáno bylo například zlepšení bilance dusíku a střevní funkce, stimulace syntézy proteinů (bílkovin), svalových a tkáňových. Klinicky však jsou průkazné pouze studie u transplantací kostní dřeně. V poslední době některé metaanalýzy klinických studií naznačují, že perioperační (v průběhu operace) enterální podání argininu, omega-3 mastných kyselin a glutaminu naznačuje dva účinky: zkrácení doby hospitalizace a úbytek operačních infektů.
Účinky jogurtů na imunitu
Další oblastí s potenciálním dietním působením na imunitu jsou živé kultury. Actimel je živá kultura Lactobacillus cassei immunitas. Uvádí se, že „přirozenou cestou ovlivňuje obranyschopnost organismu“. V běžných jogurtech je Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus.
Podle firemních materiálů Danone existuje asi 20 studií s nástupem účinku Lactobacillus cassei immunitas během několika týdnů. Změny imunity byly takto prokázány například u vrcholových sportovců. Byla prokázána prevence snížení imunitních NK buněk (natural killer – přirozený zabíječ), snížení aktivace zánětu u Crohnovy choroby, prevence průjmu u dětí, zvýšená aktivita střevních buněk, zvyšuje se rezistence k tyfu a rotavirovým infekcím. Efekt významně klesá se stárnutím jogurtového výrobku.
V jogurtových výrobcích je významná i přítomnost vlákniny – jde o snadno dostupný doplněk vlákniny v dietě. U nás se bohužel vlákniny jí málo, obvykle do 15 g denně, a takto lze příjem snadno zvýšit. Normálně trvá pasáž trávicím traktem 48 hodin, u více než 72 hodin jde o jasnou patologii. Použitím těchto jogurtů lze krátit pasáž až o 40 %. U zvířat byly prokázány i určité antikarcinogenní účinky.
Lze říci, že živé kultury a podání vlákniny mají přesvědčivější imunologické účinky než suplementace potravinovými doplňky. Jak je uvedeno v článku Dieta u kloubních onemocnění, ovlivnění autoimunitních onemocnění včetně polyartritidy není dnes dietními vlivy reálné.
