Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Aktuální: Onemocnění imunity a výživa

Onemocnění imunity a výživa

Kategorie: Výživa nemocných – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Imunita a výživa představují jednu z vědecky nejproblematičtějších oblastí dietologie. Je pravděpodobné, že dieta nemá prakticky žádný vliv na rozvoj onemocnění imunity, avšak zároveň platí, že střevní sliznice má pro rozvoj imunity klíčový význam.

Ilustrační obrázek Onemocnění imunity a výživa

Slizniční systém trávicího traktu se rozvíjí ve spojení s výživou. Nejprve se uplatňují imunoglobuliny mateřského mléka a pak vlastní imunoglobuliny. Vznikají Peyerovy plaky (GALT – gut-associated lymphoid tissue), tedy lymfocyty (typ bílé krvinky) usazené ve střevě, které mají zřejmě klíčový význam v toleranci potravy. Kojení má význam v prevenci infekcí a autoimunitních onemocnění a alergií.

Potrava působí z imunologického hlediska komplexně. Postprandiální stav (stav 1–2 hodiny po jídle) je obecně zánětlivý. Prozánětlivě působí zejména bílkovinná strava a u diabetiků a pacientů s aterosklerózou (kornatění tepen) pak strava bohatá na cukry a tuky. Dietní ovlivnění imunity je do značné míry spekulativní. Cukry mají imunitně malý význam. Polysacharidy mohou na sebe absorbovat patogenní (choroboplodné) toxiny Escherichia coli. Kravské mléko má méně oligosacharidů a obvykle nealergizuje. Činností bakterií mohou z vlákniny vznikat cukerné struktury, které mohou ovlivňovat například imunitu u Crohnovy choroby.

Využití omega-3 mastných kyselin v rybím oleji v léčbě autoimunitních onemocnění je stále pokládáno za sporné; sporný je v této oblasti i efekt omega-6 mastných kyselin a mononenasycených kyselin z olivového oleje. I nadále je diskutován význam vitaminů A, C, D a E, ale jejich vztah k ovlivnění imunitních funkcí nebyl zatím klinicky ani experimentálně prokázán. V současné době spíše platí, že žádná dieta ani potravinový doplněk nejsou schopny zásadně ovlivňovat imunitní reakce, jen u dětí může výživa bránit rozvoji alergií a podporovat rozvoj imunity.

Nejnadějnější v oblasti imunologie jsou pravděpodobně pokusy s glutaminem (aminokyselina). Prokázáno bylo například zlepšení bilance dusíku a střevní funkce, stimulace syntézy proteinů (bílkovin), svalových a tkáňových. Klinicky však jsou průkazné pouze studie u transplantací kostní dřeně. V poslední době některé metaanalýzy klinických studií naznačují, že perioperační (v průběhu operace) enterální podání argininu, omega-3 mastných kyselin a glutaminu naznačuje dva účinky: zkrácení doby hospitalizace a úbytek operačních infektů.

Účinky jogurtů na imunitu

Další oblastí s potenciálním dietním působením na imunitu jsou živé kultury. Actimel je živá kultura Lactobacillus cassei immunitas. Uvádí se, že „přirozenou cestou ovlivňuje obranyschopnost organismu“. V běžných jogurtech je Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus.

Podle firemních materiálů Danone existuje asi 20 studií s nástupem účinku Lactobacillus cassei immunitas během několika týdnů. Změny imunity byly takto prokázány například u vrcholových sportovců. Byla prokázána prevence snížení imunitních NK buněk (natural killer – přirozený zabíječ), snížení aktivace zánětu u Crohnovy choroby, prevence průjmu u dětí, zvýšená aktivita střevních buněk, zvyšuje se rezistence k tyfu a rotavirovým infekcím. Efekt významně klesá se stárnutím jogurtového výrobku.

V jogurtových výrobcích je významná i přítomnost vlákniny – jde o snadno dostupný doplněk vlákniny v dietě. U nás se bohužel vlákniny jí málo, obvykle do 15 g denně, a takto lze příjem snadno zvýšit. Normálně trvá pasáž trávicím traktem 48 hodin, u více než 72 hodin jde o jasnou patologii. Použitím těchto jogurtů lze krátit pasáž až o 40 %. U zvířat byly prokázány i určité antikarcinogenní účinky.

Lze říci, že živé kultury a podání vlákniny mají přesvědčivější imunologické účinky než suplementace potravinovými doplňky. Jak je uvedeno v článku Dieta u kloubních onemocnění, ovlivnění autoimunitních onemocnění včetně polyartritidy není dnes dietními vlivy reálné.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: Co je co ve výživě, Dieta při obezitě, Dieta u cukrovky, Dieta u kloubních onemocnění, Dieta u nádorových onemocnění, Dieta u neurologických a duševních onemocnění, Diety u onemocnění trávicího traktu, Průjmová onemocnění v dětském věku, Redukční diety, Zvláštní výživová opatření


Více v kategorii Výživa nemocných

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „COVID-19: co víme o mRNA vakcínách?“

    COVID-19: co víme o mRNA vakcínách?

    COVID-19

    Technologie mRNA je nová, ale ne neznámá: vědci se jejímu vývoji věnují posledních 30 let. Tato technologie byla již využita k přípravě vakcín nejen proti virům (např. viru chřipky, viru Zika, viru vztekliny a cytomegaloviru), ale i proti některým typům zhoubných nádorů.

  • Ilustrační obrázek Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy

    Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy

    Výživa nemocných

    Ateroskleróza je onemocnění postihující cévy. Dietní a další režimové vlivy (negativní vliv kouření a absence pohybu) jsou v prevenci aterosklerózy velmi významné. Největší význam má racionální (zdravá) výživa. Nesprávné stravovací návyky jsou spolu s rizikovými faktory nejčastější příčinou srdečních a mozkových cévních onemocnění.

  • Ilustrační obrázek Dieta u kloubních onemocnění – úvod

    Dieta u kloubních onemocnění – úvod

    Dieta u kloubních onemocnění

    Význam diety u kloubních onemocnění je spíše přeceňován. Významná je pouze u dny (viz článek Dieta u dny a hyperurikemie). Artrózy mohou být například výraznější u pacientů v malnutrici (podvýživě). Prevencí a snad i léčbou artróz může být bílkovinná strava, ale její efekt na ústup artrotických obtíží je malý.

  • Ilustrační obrázek Vláknina

    Vláknina

    Co je co ve výživě

    Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 21.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace