Probiotikum je pojmem, který je často zaměňován s prebiotikem. Probiotikum je živá kultura, která je přijímána s potravinami (lactobacily, bifidobakterie).
Typické potraviny s probiotiky jsou jogurty, acidofilní mléka a zrající sýry, u nás například jogurty Activia či nápoje Actimel. Upravují střevní flóru a mají příznivé lokální působení na střevní pohyblivost, upravují zácpu i průjem. Sporný je efekt na imunitu, podle těchto nejistých výsledků mohou mít pozitivní efekt i mrtvé kultury. V poslední době je zpochybňován vliv na prevenci cukrovky a aterosklerózy (kornatění tepen).
Směs probiotik a prebiotik se označuje jako synbiotikum.
Jako prebiotikum se označuje lidským střevem nestravitelná a nevstřebatelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní bakteriální flóry.
Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu působící jako ženské pohlavní hormony (estrogeny), částečně patří i pod pojem endokrinních disruptorů (látky, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému a mohou tak narušovat fyziologické funkce endogenních hormonů). Celá řada rostlin obsahuje tyto látky, které strukturálně i funkčně skutečně připomínají ženské pohlavní hormony – estrogeny.
Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.
Kyselina listová se vyskytuje v naší stravě obvykle v dostatečném množství. Její deficit hrozí prakticky pouze při kojení a v těhotenství. Je důležitá zejména pro zdravý vývoj mozku a nervové soustavy.