Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Dětské nemoci
  • Bakteriální a virové infekce u dětí
  • Aktuální: Záškrt (difterie)

Záškrt (difterie)

Bakteriální a virové infekce u dětí
Autor: Státní zdravotní ústav

Záškrt je znám od starověku a před zavedením očkování patřil k hlavním příčinám dětské nemocnosti a úmrtnosti. Nejčastěji se projevuje jako těžká angina s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Původcem onemocnění jsou bakterie Corynebacterium diphteriae, případně zvířecí druhy Corynebacterium ulcerans a Corynebacterium pseudotuberculosis.

Historie

Po zavedení očkování se podařilo významně snížit počty případů onemocnění a úmrtí. Nicméně v některých státech světa se difterie stále vyskytuje. Nejvyšší nemocnost záškrtem byla v českých zemích v průběhu druhé světové války, v roce 1943 dosáhla maxima 39 597 případů onemocnění (347/100.000 obyvatel). Smrtnost se pohybovala mezi 5 až 8 %. Povinné očkování bylo zahájeno v roce 1946, poté nemocnost prudce klesala až do začátku 70. let, kdy byl přerušen výskyt onemocnění. Od roku 1974 se vyskytují jen ojedinělé případy onemocnění. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí.

Současnost

V roce 2015 evidovala Světová zdravotnická organizace (WHO) 4530 případů záškrtu, zejména v nejchudších oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Smrtnost onemocnění se v současnosti pohybuje mezi 5 až 10 procenty; u dětí mladších 5 let věku a u osob nad 40 let dosahuje až 20 procent. V ČR byl poslední případ záškrtu evidován v roce 1995.

Záškrt je v EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) vzácným onemocněním. V letech 2016 až 2020 bylo ze zemí EU/EHP do ECDC ročně hlášeno průměrně 52 případů onemocnění. Celkem šlo o 128 případů způsobených patogenem Corynebacterium diphtheriae, což činilo zhruba polovinu všech hlášených případů. 

V roce 2022 bylo k 31. září hlášeno již 92 případů záškrtu z několika evropských zemí, převážně u migrantů (např. z Rakouska, Německa, Velká Británie, Švýcarska). V České republice bylo dosud v roce 2022 zaznamenáno 5 případů onemocnění záškrtem vyvolaných toxin produkujícími kmeny korynebakterií. 

Graf: Vývoj onemocnění záškrtem v České republice v letech 1945–2018. Od roku 1946 výskyt případů prudce klesal až k nulovým hodnotám od konce 60. let 20. století.

Obrázek 1: Trend onemocnění záškrtem v České republice v letech 1945–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Obrázek 2: Počty hlášených případů záškrtu v České republice v letech 2008–2022. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

Očkování dětí se provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí (schéma 2+1):

  • od 9. týdne věku (2. měsíc),
  • další dávka se podá za dva měsíce po první dávce (4. měsíc),
  • přeočkování se provede v 11.–13. měsíci života dítěte,
  • očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a černému kašli v 5.–6. roce dítěte,
  • očkovací látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně v 10.–11. roce dítěte.

Očkování dospělých proti záškrtu je vzhledem k vyvanutí imunity doporučeno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každých 10 let. Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje přeočkování, zvláště u starších cestovatelů, cest delších než 1 měsíc a při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem (např. humanitární aktivity).

Příznaky onemocnění

Záškrt se nejčastěji projevuje jako těžká angina s šedavými pablánami, vedoucí k zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Mezi další příznaky patří slabost, bolest v krku, horečka, zvětšené krční mandle a dýchací obtíže. Bakteriální toxiny se mohou dostat do krevního oběhu a poškodit i srdce, ledviny a centrální nervový systém.

Další důležité informace

Inkubační doba: trvá obvykle 2 až 5 dní.

Původce: korynebakterie produkující toxin, buď čistě lidský patogen Corynebacterium diphtheriae, případně primárně zvířecí druhy C. ulcerans a C. pseudotuberculosis.

Zdroj: nemocný člověk, rekonvalescent nebo nosič toxigenního kmene.

Přenos: vzdušnou cestou z osoby na osobu prostřednictvím kapének, které vznikají při mluvení, kašlání a kýchání, nebo kontaktem s kontaminovanými předměty, včetně prádla apod. Bakterie se mohou do organismu dostat i kožními lézemi.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: nakažlivost nemocného začíná koncem inkubační doby, trvá po celou dobu nemoci, obvykle 14 dní, vylučování patogenu v rekonvalescenci může trvat až 6 měsíců.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Očkování dětí Očkování (vakcinace) Očkování dospělých

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Očkování: základní informace

Úhrada očkování

Ze zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (s účinností o...

Infekční nemoci

Tetanus

Původcem je bakterie Clostridium tetani, která produkuje neurotoxin vyvolávající onemocnění zvané...

Bakteriální a virové infekc...

Černý kašel (dávivý kašel, pertuse)

Černý kašel (pertuse) je vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší vzdušnou cestou, tedy kapé...

Bakteriální a virové infekc...

Přenosná dětská obrna (poliomyelitida)

Přenosná dětská obrna (poliomyelitida) je vysoce nakažlivé virové onemocnění nervového systému, k...

Související doporučené zdroje

Bakteriální a virové infekc...

Spalničky

Zdroje věnované prevenci, cestě přenosu, příznakům, průběhu, komplikacím, diagnostice a léčbě spalniček. Prostor je poskytnut také názorům na povinné očkování nebo zajímavostem z historie očkování...

Přejít na externí zdroj
Bakteriální a virové infekc...

Neštovice

Zdroje věnované původci onemocnění, cestě přenosu, příznakům, komplikacím, diagnostice a léčbě neštovic. Dozvíte se, proč se neštovicím říká dětská nemoc, pro koho představuje nákaza touto vysoce i...

Přejít na externí zdroj
Bakteriální a virové infekc...

Příušnice

Zdroje věnované původci, cestě přenosu, příznakům, komplikacím, diagnostice a léčbě příušnic. Dozvíte se, jaká rizika představuje nákaza příušnicemi v dospělosti, z jakého důvodu se provádí očkován...

Přejít na externí zdroj
Bakteriální a virové infekc...

Rotavirové infekce

Co jsou rotaviry a jaká onemocnění způsobují? Jak se přenáší rotavirová infekce, koho nejčastěji postihuje a jakým způsobem je možné se proti ní bránit? Proč je při průjmu důležité dbát na dostateč...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 28.05.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI