Infekční nemoci jsou taková onemocnění, jejichž původcem je nějaký patogen, nejčastěji virus nebo bakterie. Nejdůležitější charakteristikou všech infekčních onemocnění je to, že se šíří přenosem příslušného patogenu z infikovaného jedince na ostatní jedince. Níže uvedený přehled infekčních onemocnění je průběžně doplňován. V jednotlivých článcích zjistíte, kde se daná nemoc vyskytuje, kdo je jejím původcem, jak nemoc probíhá a jaké existují možnosti prevence.
Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění způsobené larvami (cerkáriemi) savčích nebo ptačích schistosom (krevniček); ty se řadí mezi motolice. Onemocnění se projevuje jako svědivá vyrážka, která se objevuje typicky po koupání v přírodních vodách. Cerkáriová dermatitida se vyskytuje nejčastěji v létě během koupací sezóny.
Orthohantaviry (dříve známé jako rod Hantavirus) jsou zoonotické viry, které přirozeně infikují hlodavce a někdy jsou přeneseny na člověka [1–2]. Infekce u lidí může vést k závažnému onemocnění a často i k úmrtí, ačkoli průběh onemocnění se liší podle typu viru a geografické polohy: orthohantaviry rozšířené v Evropě a Asii způsobují hemoragickou horečku s renálním syndromem (HFRS), zatímco v Americe mohou tamní orthohantaviry způsobit hantavirový kardiopulmonální syndrom (HPS). Na infekce vyvolané orthohantaviry neexistuje žádná specifická léčba, nicméně včas poskytnutá lékařská péče (spočívající v pečlivém sledování pacienta a zvládání respiračních, srdečních či renálních komplikací) zvyšuje šanci na přežití. Prevence nákazy spočívá především v omezení kontaktu mezi lidmi a infikovanými hlodavci.
Onemocnění způsobené virem Nipah (NiV) je nově poznaná zoonóza (onemocnění přenosné ze zvířat na člověka), která se řadí mezi tzv. nové infekční nemoci. Virus Nipah infikuje širokou škálu zvířat (kromě vepřů byl popsán také u koní, koz, ovcí, koček a psů) a způsobuje závažná onemocnění a úmrtí u lidí, což z něj činí vážný problém veřejného zdraví.
Zákopová horečka je infekční onemocnění způsobené bakterií Bartonella quintana. Na člověka se typicky přenáší zanesením trusu infikované vši šatní do ranky na kůži, nejčastěji během škrábání svědivých ložisek vzniklých po sání vší. Nemoc byla poprvé hromadně pozorována během první světové války. Dnes se vyskytuje po celém světě: nejen v rozvojových zemích, ale i během válečných konfliktů či mezi lidmi bez domova.
Onemocnění způsobené virem západonilské horečky (WNV) se projevuje jako akutní horečnaté onemocnění západonilská horečka (WNF) nebo neuroinvazivní onemocnění (WNND). Ohniska onemocnění často leží na významných migračních trasách ptáků. Na člověka se přenáší infikovanými komáry.
Naeglerióza je infekční onemocnění způsobené jednobuněčným organismem Naegleria fowleri, který se vyskytuje v teplých sladkovodních jezerech, řekách a horkých pramenech. Naegleria fowleri bývá lidově označována jako „mozkožravá améba“, protože může infikovat mozek a zničit mozkovou tkáň. Infekce mozku způsobené Naegleria fowleri jsou velmi vzácné, ale téměř vždy fatální (smrtící).
S klíšťaty a jimi přenášenými onemocněními se můžeme setkat i ve městech všude tam, kde je pro ně vhodné podmínky: v parcích, lesoparcích, zahradách či na hřbitovech. Proto vznikl projekt, jehož cílem je zjistit, kolik klíšťat se v městech vyskytuje a jaká onemocnění mohou přenášet. Připravuje se také aplikace, která umožní uživatelům hlásit nalezená klíšťata přímo z terénu. Než bude aplikace připravena, můžete vědcům pomoci s jejím vývojem tak, že budete zasílat/nahrávat fotografie klíšťat (přisátých, nepřisátých, nalezených na člověku, na psech na jiných domácích zvířatech).
Čeští vědci spustili mobilní aplikaci Klíšťapka včetně webové verze, která předpovídá početnost klíšťat a možnosti nakažení na základě klasifikace lesních porostů, stanoviště, klimatických dat a dalších údajů. Aplikaci, která vám poradí účinná praktická opatření proti šíření klíšťat a jimi přenášených chorob, či jak odstranit klíštěte, si můžete stáhnout na uvedeném odkazu.
Doporučený postup při výskytu případů onemocnění opičími neštovicemi, který byl zpracován ve spolupráci s experty dotčených odborností.Je určen všem poskytovatelům zdravotních služeb včetně laboratoří provádějících příslušná vyšetření a dále orgánům ochrany veřejného zdraví, popř. dalším subjektům dotčeným při řešení výskytu onemocnění opičími neštovicemi (MPX).
V Evropě, včetně členského státu EU (Portugalska), bylo potvrzeno několik případů opičích neštovic. V tuto chvíli nejsou v ČR hlášeny žádné případy ani podezření na toto onemocnění. Pravděpodobnost přenosu mezi jedinci bez blízkého sexuálního kontaktu je považována za nízkou.
Čeleď komárovitých (lat. Culicidae) celosvětově zahrnuje okolo 3000 druhů, Českou republiku obývá 45 druhů. Larvy žijí ve vodním prostředí a živí se rozkládající se organickou stravou, dospělí samci se živí nektarem a dospělé samice většiny druhů musí pro úspěšné dokončení reprodukčního cyklu sát krev obratlovců, včetně člověka. Přestože ve světě se jedná z epidemiologického pohledu o jednoho z nejnebezpečnějších členovců, zodpovědného například za přenos malárie, japonské encefalitidy, dirofilariózy, žluté zimnice, viru dengue, viru zika nebo například horečky chikungunya, v České republice jsou komáři považování spíše za trapiče (hlavně při masových výskytech po povodních) a případy výskytu onemocnění přenášených komáry se vyskytují ojediněle.
Podle zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 10. září 2021 bylo na Madagaskaru hlášeno 30 případů onemocnění pneumonickou formou moru. Světová zdravotnická organizace (WHO) již dříve potvrdila, že 7 případů z 30 hlášených skončilo úmrtím, všechny v obci Miandrandra.