Očkování (vakcinace)
Očkování patří mezi nejúčinnější preventivní opatření v boji proti infekčním onemocněním. Je napodobením přirozené infekce, kdy se tvoří ochranné protilátky. Pokud je očkováním chráněna většina jedinců v populaci, vzniká kolektivní imunita. Děti jsou zdarma povinně očkovány proti devíti nemocem, hrazeny jsou i další vakcíny dětem a rizikovým skupinám dospělých.
-
KategorieOčkování: základní informace
-
KategorieOčkování dětí
-
KategorieOčkování dospělých
-
KategorieOčkování pro cestovatele
-
KategorieOčkování těhotných
-
KategorieOčkování zdravotníků
-
KategorieOčkování: mýty, otázky a odpovědi
Články
-
Doporučení k provádění očkování v průběhu pandemie COVID-19
Očkování je nejlepší a nejúčinnější prostředek v prevenci přenosu a výskytu infekčních onemocnění u jednotlivce i v populaci. Bez očkování nelze kontrolovat výskyt vybraných přenosných onemocnění. Ani nový virus SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19 nebudou pravděpodobně z lidské populace eliminovány bez očkování.
-
Proč je důležité očkovat zdravotníky?
Očkováním zdravotnických pracovníků se snižuje pravděpodobnost, že se sami nakazí nebo že budou šířit onemocnění na své vnímavé pacienty a své rodinné příslušníky. Cílem očkování zdravotníků je tedy přímo chránit je samotné před onemocněním a nepřímo chránit jejich pacienty a základní infrastrukturu zdravotní péče.
-
Očkování do zahraničí
Při cestování do zahraničí je očkování důležitou ochranou před vybranými infekčními onemocněními. Očkování se týká nejen dospělých osob, ale i dětí a adolescentů. Kromě rutinního očkování musí cestovatel do vybraných destinací absolvovat očkování povinná a dle vlastního rozhodnutí může absolvovat očkování doporučená. Očkování při cestách do zahraničí provádějí specializovaná pracoviště, tzv. střediska očkování a cestovní medicíny. Některá očkování dětí a dospělých do zahraničí může zajistit i praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) nebo praktický lékař pro dospělé.
-
Co je očkování proti infekčním onemocněním?
Očkování je podání očkovací látky do lidského organismu za účelem aktivace imunitního systému a navození obranyschopnosti proti dané nemoci. Očkování patří mezi nejúčinnější preventivní opatření v boji proti infekčním onemocněním. Je napodobením přirozené infekce, kdy dochází k tvorbě ochranných protilátek. Při aplikaci očkovací látky je do těla vpraven antigen, na který organismus reaguje tvorbou ochranných protilátek a stimulací buněčné imunity. Hlavním cílem očkování je chránit lidi před život ohrožujícími infekčními nemocemi a jejich následky.
-
Zvláštní očkování zdravotníků
Očkování zdravotníků v ČR je dáno Vyhláškou MZ ČR č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem [1]. Patří sem zvláštní očkování proti virové hepatitidě B a proti spalničkám nebo u vybraných profesí proti vzteklině.
-
Mezinárodní očkovací průkaz
Součástí cestování do některých oblastí je očkování. Tato očkování při cestách do zahraničí provádějí specializovaná pracoviště, tzv. střediska očkování a cestovní medicíny. O očkování provádějí záznam do Mezinárodního očkovacího průkazu. Některá očkování dětí a dospělých do zahraničí může zajistit i praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) nebo praktický lékař pro dospělé. Mezinárodní očkovací průkaz vám vystaví například centra cestovní medicíny nebo očkovací centra.
Doporučené externí zdroje
-
Národní imunizační komise (NIKO)
Národní imunizační komise (NIKO) je poradním orgánem Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR). Tvoří ji zástupci MZ ČR a zástupci odborných lékařských společností. V rámci NIKO je zřízena Expertní pracovní skupina (EPS). Hlavním posláním EPS NIKO je příprava odborných doporučení pro NIKO za účelem stanovení optimální strategie vakcinační politiky v České republice, která má směřovat ke snížení nemocnosti infekcemi, jimž lze pomocí dostupných vakcín předcházet.
-
Národní strategie očkování proti černému kašli (pertusi)
Výskyt černého kašle (pertuse) od počátku 90. let 20. století v České republice stoupá. V období dospívání a dospělosti je pozorována zvýšená úmrtnost. Dospělí jsou možným zdrojem onemocnění pro novorozence a neočkované děti. Vzhledem k současné epidemiologické situaci Národní imunizační komise (NIKO) doporučuje v podmínkách ČR minimálně jednou v dospělosti aplikaci posilující dávky proti pertusi, jako součást kombinované vakcíny proti diftérii, tetanu a pertusi, obsahující nízkou dávku antigenu všem obyvatelům ve věku do 65 let.
-
Doporučení Národní imunizační komise (NIKO) pro očkování proti sezónní chřipce
V České republice probíhá očkování proti sezónní chřipce jako nepovinné, dobrovolné očkování. Národní imunizační komise (NIKO) doporučuje očkování zvláště:osobám starším 65 let,osobám s chronickým onemocněním, u nichž onemocnění chřipkou obvykle vede ke zhoršení jejich základního onemocnění,osobám, u nichž existuje vysoké riziko výskytu komplikací po onemocnění chřipkou,těhotným ženám v kterékoli fázi těhotenství i ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny,zdravotníkům a sociálním pracovníkům,zaměstnancům pošt, obchodů, služeb, pracovníkům ve školství, dopravě apod.
-
Česká vakcinologická společnost ČLS JEP
Česká vakcinologická společnost je odbornou lékařskou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Na svých webových stránkách informuje odborníky i laickou veřejnost o praktických záležitostech v oblasti očkování. V sekci pro veřejnost je mj. uveden abecední seznam dostupných vakcín, včetně jejich příbalových letáků (tzv. souhrn údajů o přípravku).
-
Očkování HIV pozitivních osob
Pro očkování správně léčených HIV pozitivních osob platí stejná pravidla jako pro očkování ostatních osob. Doporučuje se zejména očkování proti hepatitidě A+B a proti papilomavirovým infekcím. V případě cestování a potřeby aplikace živých vakcín je důležitá spolupráce s lékařem příslušného HIV centra a znalost aktuálního zdravotního stavu.Zdroj: Chmelař J, Chlíbek R, Kosina P, Boštík P. Očkování pacientů s infekcí HIV. Vakcinologie 2018; 12(3): 99–102.
-
Fakta a mýty v očkování – spalničky
Všeobecně rozšířeným omylem je, že spalničky jsou zcela neškodné onemocnění. Dále se někteří lidé dokonce domnívají, že stávající zdravotnický systém v rozvinutých zemích má k dispozici dostatek prostředků na to, aby mohl poskytnout dobrou péči v případě, že někdo spalničkami onemocní. Tato mylná představa má pravděpodobně svůj původ v úspěšnosti očkování proti spalničkám, protože mnozí lidé se nikdy nesetkali s nikým, kdo onemocněl spalničkami, a nevědí, jak závažný průběh může toto onemocnění mít.