Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Alergie
  • Potravinové alergie
  • Aktuální: Potravinové alergie: co to je?

Potravinové alergie: co to je?

Kategorie: Potravinové alergie – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.

Ilustrační obrázek Potravinové alergie: základní informace

Alergeny v potravinách

Potravinové alergie se odlišují od ostatních alergií (např. od pylových alergií) svými příznaky, nikoli však základními mechanismy.

K nejčastějším spouštěčům potravinových alergií patří:

  • kravské mléko (spíše u dětí),
  • slepičí vejce (spíše u dětí),
  • sója,
  • ořechy a semínka,
  • pšenice,
  • ryby,
  • ovoce (např. broskve nebo jablka),
  • zelenina (např. celer).

V rámci dostatečně pestré výživy přijímáme v potravě až 170 látek, které v zásadě mohou vyvolávat alergii. Tyto látky označujeme jako potravinové alergeny. Řadí se mezi ně především proteiny, ale také některé potravinářské přídatné látky.

Vetřelec zvaný „potrava“

V případě potravinové alergie tělo považuje za škodlivou jednu nebo více látek v potravě, ačkoli tyto látky jsou samy o sobě neškodné. Obranná reakce imunitního systému je velmi prospěšná v případě parazitů, virů, bakterií nebo jiných choroboplodných zárodků, nikoli však v případě potravin či jejich složek. Alergické potíže se začnou vyskytovat tehdy, když tělo zahájí „boj“ proti neškodným složkám potravin, vytváří proti nim protilátky a aktivuje obranné buňky imunitního systému. Tento proces zvaný senzibilizace typicky probíhá tak, že proti proteinovým alergenům se vytvářejí tzv. imunoglobuliny E (IgE), které se v těle navážou na buňky imunitního systému navozující zánět a „probudí je k životu“. V případě lepku a některých potravinářských přídatných látek se většinou jedná o imunopatologickou reakci IV. typu, jejímž spouštěčem nejsou IgE, nýbrž přímo buňky imunitního systému (viz článek Alergie: co to je?).

Pokud se však již někdy v minulosti vytvořily IgE, pak se při opětovném kontaktu s alergenem vyloučí do krevního oběhu v obrovském množství zánětlivé látky, které způsobí okamžité alergické příznaky. Mezi senzibilizací na určitý alergen a zpozorováním prvních příznaků mohou uplynout měsíce až roky, pokud člověk odpovídající potravinu v tomto mezidobí nekonzumoval.

Okamžité a oddálené reakce

Příznaky alergie okamžitého typu většinou nastupují velmi rychle (během několika minut), někdy ale až opožděně (po jedné až dvou hodinách). Individuální projevy mohou být velmi rozdílné. Potíže postihují většinou „polykací cesty“ (tedy rty, ústa a jícen) a dále pak zažívací trakt. Příznaky se ale mohou objevit i v nose a hlouběji v dýchacích cestách, na kůži, a také v očích. Místa na těle, kde se projeví alergické potíže, tedy v případě IgE alergie nemusejí být shodná s místy, ve kterých se organismus setkal s alergenem.

Potraviny se vstřebávají i do krevního řečiště, proto může být současně postižen i oběhový systém. Může dojít k poklesu tlaku až k anafylaktickému šoku – v takových případech alergie člověka přímo ohrožuje na životě. Alergické potíže může zhoršovat tělesná námaha, konzumace alkoholu a užívání některých léků. Nedá se říci, že by se některé potravinové alergeny projevovaly typickými příznaky.

Bližší informace najdete v článku Alergie: základní informace.

Poznámka: Informace o potravinových alergiích a potravinových intolerancích získané například z internetu nemohou nahradit odbornou diagnostiku a osobní poradenství u specialisty, v tomto případě alergologa. Budete-li se sami snažit o „sebediagnostiku“, můžete se snadno dopracovat k nedostatečné nebo nesprávné výživě. Proto může být vhodná i konzultace s dietologem.

Rozdíly mezi muži a ženami

Vědecké výzkumy dokládají, že při vzniku potravinových alergií a potravinových intolerancí hrají významnou úlohu pohlavně specifické rozdíly. Ženy jsou od dosažení pohlavní zralosti výrazně citlivější než muži, což poukazuje na přímý negativní efekt ženských hormonů. Ženské pohlavní hormony zvyšují riziko a stupeň závažnosti astmatu i potravinových alergií.

Jaké jsou příčiny pohlavně specifických rozdílů?

Estrogen u žen způsobuje zvýšenou propustnost kůže i sliznice. Zvýšený příjem alergenních potravin proto tím spíše vede k výskytu příznaků alergie. Kromě toho mají ženy nižší rychlost látkové výměny. Závažnost alergických reakcí může být velmi rozdílná: od potravinových alergií zprostředkovaných IgE (s potenciálně vysokým rizikem život ohrožujících reakcí) přes celiakii až k histaminové intoleranci a intoleranci laktózy.

Od dosažení pohlavní zralosti postihují potravinové alergie častěji ženy než muže. U žen navíc častěji dochází k rozvoji závažných anafylaktických reakcí, a to v souvislosti s tělesnou aktivitou. Je zajímavé, že některé alergeny vyvolávají častěji alergické reakce u žen, konkrétně například bobuloviny (ostružiny, jahody, rybíz apod.) a ovoce. To poukazuje i na pohlavně specifické rozdíly v životním stylu.

Snažte se vyhýbat spouštěčům alergie

Jediným smysluplným opatřením v případě potravinových alergií a intolerancí je vyhýbat se spouštěčům – tedy látkám, na které je člověk alergický. Tuto strategii většinou lépe dodržují ženy než muži, ovšem často s tím, že neabsolvují odbornou diagnostiku u alergologa. Proto u nich existuje zvýšené riziko nedostatků ve výživě.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Potravinové alergie

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Potravinové alergie a potravinové intolerance: kde hledat pomoc?

    Potravinové alergie a potravinové intolerance: kde hledat pomoc?

    Potravinové alergie

    Máte-li podezření, že trpíte potravinovou alergií nebo potravinovou intolerancí, můžete se se žádostí o diagnostiku a případnou léčbu obrátit na vašeho praktického lékaře, odborného lékaře internistu (oblast specializace: gastroenterologie nebo ještě lépe alergologie), případně na alergologickou ambulanci.

  • Ilustrační obrázek Potravinové alergie: prevence, diagnostika a léčba

    Potravinové alergie: prevence, diagnóza a léčba

    Potravinové alergie

    U potravinových alergií je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než například u pylových alergií, protože pacient musí společně s lékařem téměř detektivním způsobem najít spouštěč. Díky pestré skladbě lidské stravy totiž vůbec není snadné zjistit, která látka vyvolává u daného jedince alergickou reakci. Pokud výsledky kožních a krevních testů se „standardními alergeny“ dopadnou negativně, může vás lékař vyzvat, abyste při příští návštěvě přinesli k otestování podezřelou potravinu.

  • Ilustrační obrázek Zkřížené potravinové alergie

    Zkřížené potravinové alergie

    Potravinové alergie

    Zkřížené alergie na potraviny se mohou vyskytovat u všech stávajících alergií, jako např. u alergie na pyl (pylově asociovaná potravinová alergie). Imunitní systém při nich reaguje i na určité potraviny, jejichž složky jsou podobné složkám obsaženým v pylech, a proto je imunitní systém zamění. Tak může např. při stávající alergii na ambrozii (ambrozie peřenolistá, angl. ragweed) dojít po konzumaci banánu nebo melounu k alergickým projevům.

  • Ilustrační obrázek Povinné označování potravin obsahujících alergeny

    Povinné označování potravin obsahujících alergeny

    Potravinové alergie

    Předpis o označování potravin platný v členských státech Evropské Unie skýtá osobám s potravinovými intolerancemi ochranu. Podle této vyhlášky musí být uvedeny takové přísady v potravinách, které nejčastěji spouštějí alergické a nealergické potravinové intolerance, i když se vyskytují ve velmi malých množstvích.

Doporučené zdroje

  • Celiakie

    Potravinové alergie

    Zdroje věnované spouštěcím faktorům, příznakům, diagnostice a léčbě celiakie, alergiím na lepek a bezlepkové dietě. Nejsou opomenuty ani recepty na přípravu chutných jídel či praktické rady, které se týkají stravování mimo domov.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace