Alergeny v potravinách
Potravinové alergie se odlišují od ostatních alergií (např. od pylových alergií) svými příznaky, nikoli však základními mechanismy.
K nejčastějším spouštěčům potravinových alergií patří [1]:
- kravské mléko (spíše u dětí),
- slepičí vejce (spíše u dětí),
- sója,
- ořechy a semínka,
- pšenice,
- ryby,
- ovoce (např. broskve nebo jablka),
- zelenina (např. celer).
V rámci dostatečně pestré výživy přijímáme v potravě až 170 látek, které v zásadě mohou vyvolávat alergii. Tyto látky označujeme jako potravinové alergeny. Řadí se mezi ně především proteiny, ale také některé potravinářské přídatné látky.
Vetřelec zvaný „potrava“
V případě potravinové alergie tělo považuje za škodlivou jednu nebo více látek v potravě, ačkoli tyto látky jsou samy o sobě neškodné. Obranná reakce imunitního systému je velmi prospěšná v případě parazitů, virů, bakterií nebo jiných choroboplodných zárodků, nikoli však v případě potravin či jejich složek. Alergické potíže se začnou vyskytovat tehdy, když tělo zahájí „boj“ proti neškodným složkám potravin, vytváří proti nim protilátky a aktivuje obranné buňky imunitního systému. Tento proces zvaný senzibilizace typicky probíhá tak, že se proti proteinovým alergenům vytvářejí tzv. imunoglobuliny E (IgE), které se v těle navážou na buňky imunitního systému navozující zánět a „probudí je k životu“. V případě lepku a některých potravinářských přídatných látek se většinou jedná o imunopatologickou reakci IV. typu, jejímž spouštěčem nejsou IgE, nýbrž přímo buňky imunitního systému (viz článek Alergie: co to je?).
Pokud se však již někdy v minulosti vytvořily IgE, pak se při opětovném kontaktu s alergenem vyloučí do krevního oběhu v obrovském množství zánětlivé látky, které vyvolají alergickou reakci časného typu. Mezi senzibilizací na určitý alergen a zpozorováním prvních příznaků mohou uplynout měsíce až roky, pokud člověk odpovídající potravinu v tomto mezidobí nekonzumoval.
Okamžité a oddálené reakce
Příznaky imunopatologické reakce I. typu většinou nastupují velmi rychle (během několika minut), někdy ale až opožděně (po jedné až dvou hodinách). Individuální projevy mohou být velmi rozdílné. Potíže postihují většinou „polykací cesty“ (tedy rty, ústa a jícen) a dále pak zažívací trakt. Příznaky se ale mohou objevit i v nose a hlouběji v dýchacích cestách, na kůži, a také v očích. Místa na těle, kde se projeví alergické potíže, tedy v případě IgE alergie nemusejí být shodná s místy, ve kterých se organismus setkal s alergenem.
Složky potravin se vstřebávají i do krevního řečiště, proto může být současně postižen i kardiovaskulární systém. Může dojít k poklesu krevního tlaku až k anafylaktickému šoku – v takovém případě alergie člověka přímo ohrožuje na životě. Alergické potíže může zhoršovat tělesná námaha, konzumace alkoholu a užívání některých léků. Nedá se říci, že by se některé potravinové alergeny projevovaly typickými příznaky.
Bližší informace najdete v článku Alergie: co to je?
Rozdíly mezi muži a ženami
Vědecké výzkumy dokládají, že při vzniku potravinových alergií a potravinových intolerancí hrají významnou úlohu pohlavně specifické rozdíly. Ženy jsou od dosažení pohlavní zralosti výrazně citlivější než muži, což poukazuje na přímý negativní efekt ženských hormonů. Ženské pohlavní hormony zvyšují riziko a tíži astmatu i potravinových alergií.
Jaké jsou příčiny pohlavně specifických rozdílů?
Estrogen u žen způsobuje zvýšenou propustnost kůže i sliznice. Zvýšený příjem alergenních potravin proto u žen častěji vede k výskytu příznaků alergie. Kromě toho mají ženy nižší rychlost metabolismu. Závažnost alergických reakcí může být velmi rozdílná: od potravinových alergií zprostředkovaných IgE (s potenciálně vysokým rizikem život ohrožujících reakcí) přes celiakii až k histaminové intoleranci a intoleranci laktózy.
Od dosažení pohlavní zralosti postihují potravinové alergie častěji ženy než muže. U žen navíc častěji dochází k rozvoji závažných anafylaktických reakcí, a to v souvislosti s tělesnou aktivitou. Je zajímavé, že některé alergeny vyvolávají častěji alergické reakce u žen, konkrétně například bobuloviny (ostružiny, jahody, rybíz apod.) a ovoce. To poukazuje i na pohlavně specifické rozdíly v životním stylu.
Snažte se vyhýbat spouštěčům alergie
Jediným smysluplným opatřením v případě potravinových alergií a intolerancí je vyhýbat se spouštěčům – tedy látkám, na které je člověk alergický. Tuto strategii většinou lépe dodržují ženy než muži, ovšem často s tím, že neabsolvují odbornou diagnostiku u alergologa. Proto u nich existuje zvýšené riziko podvýživy.
Související odkazy
- Potravinové alergie a kvalita života (odkaz vede na web prolekare.cz)
