Alergie: diagnóza

Standardní testy při diagnostice alergie

K průkazu přecitlivělosti na určité alergeny se používají některé standardní testy.

Kožní testy

Prick test nebo škrábací test: Při tomto typu testu lékař na vnitřní plochu obou předloktí nakape nejčastější místní alergeny a ostrým nástrojem (jehlou v případě prick testu, malým špičatým nožíkem v případě škrábacího testu) téměř bezbolestně naruší povrch kůže. Výsledek testu lze odečíst za 15 až 30 minut. Pokud se na kůži objeví vyrážka, lze usuzovat na alergii na konkrétní alergen.

Epikutánní test: Tento test slouží k diagnostice alergických reakcí pozdního typu (např. alergická kontaktní dermatitida). Nejčastěji se tak diagnostikuje alergie na kovy (chrom, nikl, kobalt), na součásti past či mastí, na latex apod. Lékař na kůži horní části zad nebo předloktí nalepí náplasti s alergenem, které je potřeba nechat v kontaktu s kůži po dobu 48 hodin. Lékař potom náplasti odlepí a zkontroluje výsledek testu.

Intrakutánní test: V některých případech se místo prick testu používá takzvaný intrakutánní test. Při něm se testovací roztok, který obsahuje alergen, vstříkne tenkou jehlou do kůže, aby se vytvořil malý „puchýřek“. Stejně jako u prick testu lze výsledek odečíst po 15 až 30 minutách. Intrakutánní test se používá v případech, kdy výsledek prick testu je negativní, avšak stále přetrvává podezření na alergické onemocnění.

Obrázek 1: Epikutánní test je často využívaným typem kožního testu při diagnostice alergií. (Zdroj: By Jan Polák - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16627492)

Krevní testy

Stanovení celkového IgE a stanovení alergen-specifických protilátek IgE: Při těchto imunologických vyšetřeních se v odebraném vzorku krve zjišťuje množství imunoglobulinu E (IgE), které je při alergiích většinou zvýšené. Celkově však tato laboratorní vyšetření jen málokdy přispějí k diagnostice alergie a nenahrazují kožní testy. Krevní testy mají smysl pouze při nejednoznačných výsledcích kožních testů.

Možná návazná vyšetření

Pokud anamnéza, kožní testy ani vyšetření hladiny IgE neposkytnou informaci o příčině přecitlivělosti, může lékař použít specifické provokační testy.

Inhalační provokační test s alergenovými extrakty: Tento test se provádí pouze ve specializovaných zařízeních a je poměrně zdlouhavý. Pacientovi se při něm dává inhalovat provokační látka ve formě aerosolu. Provokační látka obsahuje postupně narůstající koncentraci antigenu.

Na koho se mohu obrátit?

Na diagnostiku alergií se specializují alergologové. Žádanku vám v případě potřeby vystaví váš praktický lékař.