Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Alergie
  • Alergie: základní informace
  • Aktuální: Alergie: co to je?

Alergie: co to je?

Kategorie: Alergie: základní informace – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Lidské tělo má proti choroboplodným zárodkům svou vlastní obranu – imunitní systém. Tento komplexní a nesmírně účinný systém je ovšem někdy náchylný k poruchám. Funkční porucha se může projevit například formou alergie. V takovém případě imunitní systém funguje horlivěji, než je žádoucí: na neškodné podněty reaguje obrannými mechanismy. Látky vyvolávající alergii se označují jako alergeny. Všechny alergie spadají do velké skupiny reakcí organismu na cizorodé látky, které jsou označovány jako imunitní reakce. Mezi alergiemi se nejčastěji vyskytují reakce časného typu a reakce pozdního typu.

Ilustrační obrázek Alergie: základní informace

Čtyři typy alergických reakcí

Odborníci rozlišují celkem čtyři typy alergických reakcí, které jsou stručně popsány v následující tabulce a dále v textu.

Označení (typ) Průběh reakce Doba od kontaktu s alergenem po nástup alergické reakce Jak se reakce může projevit (příklady)
imunopatologická reakce I. typu (alergická reakce časného typu) je zprostředkována protilátkami třídy IgE; uvolňují se signální molekuly (především histamin) několik sekund až minut (případně se po 4–6 hodinách dostaví ještě druhá reakce)
  • alergická rýma
  • alergická konjunktivitida
  • alergické astma
  • kopřivka
  • alergie na hmyzí bodnutí
  • anafylaktický šok
imunopatologická reakce II. typu (alergická reakce cytotoxického typu) tvoří se komplexy antigenů a protilátek; imunitní systém ničí buňky vlastního těla 6–12 hodin
  • potransfuzní reakce
  • reakce na některá léčiva
  • autoimunitní onemocnění
imunopatologická reakce III. typu (alergická reakce imunokomplexového typu) tvoří se komplexy antigenů a protilátek; uvolňují se látky, které poškozují tkáně 6–12 hodin
  • alergický zánět cév (vaskulitida)
  • sérová nemoc
  • exogenní alergická alveolitida (např. farmářská plíce)
imunopatologická reakce IV. typu (alergická reakce pozdního typu) je zprostředkována buňkami (T-lymfocyty) 12–72 hodin
  • alergická kontaktní dermatitida
  • reakce na některá léčiva
  • rejekce (nepřijetí) transplantátu

Alergická reakce časného typu

Alergická reakce časného typu neboli imunopatologická reakce I. typu je nejčastěji se vyskytujícím typem alergie. Přemrštěná reakce imunitního systému se dostaví prakticky ihned po kontaktu s alergenem – během několika sekund až minut. První kontakt s látkou vyvolávající alergii probíhá bez příznaků. U alergické reakce časného typu se vytvářejí tzv. protilátky třídy IgE a rozbíhá se řetězová reakce. Imunopatologickou reakci I. typu mohou kromě jiného vyvolat některé pyly, léky, srst domácích zvířat, potraviny nebo hmyzí jedy. Během tohoto typu alergické reakce se do krevního oběhu uvolňuje histamin – látka, která vyvolává typické projevy alergie, např. svědění, zarudnutí kůže nebo kožní vyrážku, kýchání, otoky tkání nebo trávicí potíže. V nejhorším případě může nastat anafylaktický šok, kdy dochází k tak výraznému poklesu krevního tlaku, že to postiženého člověka ohrožuje na životě.

Dědičný sklon k onemocnění alergií časného typu zprostředkovanou protilátkami IgE se označuje jako atopie. U atopiků je i zvýšené riziko, že se u nich vyvine astma nebo atopický ekzém. Při výskytu alergického astmatu se zároveň objeví zánět průdušek.

Alergická reakce pozdního typu

Alergická reakce se nemusí projevit okamžitě. V případě alergické reakce pozdního typu neboli imunopatologické reakce IV. typu se příznaky objeví až poté, co od opětovného kontaktu s alergenem uplyne jistá doba, jako je tomu např. u často se vyskytující alergie na nikl. I v tomto případě probíhá první kontakt s alergenem bez příznaků. U alergické reakce pozdního typu jsou na počátku zánětlivé reakce takzvané T-lymfocyty.

Další typy alergických reakcí

Imunopatologické reakce II. a III. typu se nevyskytují tak často jako výše popsané reakce, přesto stojí alespoň krátce za zmínku.

  • Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu se vyskytuje velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů).
  • Alergická reakce imunokomplexového typu neboli imunopatologická reakce III. typu se vyznačuje masivní tvorbou protilátek. Při kontaktu s allergenem se rychle vytvářejí velké shluky imunokomplexů, což jsou protilátky (imunoglobuliny) navázané na antigeny. Imunokomplexy se pak mohou v některých orgánech vysrážet (precipitovat) a tyto sraženiny (precipitáty) následně vyvolají zánět. Pokud člověk alergen vdechne, tyto precipitáty se vytvářejí v plicních sklípcích (alveolech) a vyvolávají tzv. exogenní alergickou alveolitidu (jedním z jejích typů je farmářská plíce, která se vyskytuje u některých pracovníků v zemědělství). Postiženy mohou být i jiné orgány, například cévní systém (vaskulitida) nebo ledviny (glomerulonefritida).


Proč vzniká alergie?

Alergie většinou nevznikne ze dne na den. Od prvních příznaků až do okamžiku, kdy je stanovena diagnóze, často uplyne několik let. Alergie se může vyskytnout u kohokoli. I když má třeba někdo už řadu let kočku, aniž by na ni reagoval alergicky, může se u něj časem přesto vyvinout alergie na zvířecí srst.

U alergií hrají zřejmě významnou roli dědičné dispozice. Pravděpodobnost onemocnění alergií je zřetelně vyšší u dětí, jejichž rodiče jsou alergici. Vývoj naší civilizace patrně rovněž přispívá podstatným dílem k narůstajícímu výskytu alergií v západních zemích. V důsledku stále „sterilnějšího“ životního prostředí v průmyslových zemích je imunitní systém dětí čím dál méně vystavován potřebným podnětům, a tak je méně „trénován“. Pokud se už v raném dětském věku vyskytnou první příznaky sklonu k alergiím (atopie), jako je například atopická dermatitida nebo tzv. „mléčná krusta“ (seboroická dermatitida postihující kojence), je u dítěte zvýšené riziko vzniku alergie v budoucnu. V tomto smyslu je obzvláště rizikové i pasivní kouření.

Diagnostika a léčba alergií

K diagnostice alergií se používá zejména vyšetření krve a kožní testy. V některých případech (vždy pod dohledem lékaře) je alergen podáván přímo, například při testování alergie na léky.

Léčba alergií je založena především na následujících principech:

  • vyhýbání se spouštěčům,
  • preventivní opatření,
  • léky,
  • specifická alergenová imunoterapie (SAIT).

Bližší informace o diagnostice a léčbě najdete u příslušných alergiíí: pylové alergie, alergie na hmyzí bodnutí, alergie na zvířecí srst, alergie na prachové roztoče, potravinové alergie, kontaktní alergie, alergie na latex, alergie na pokojové rostliny, alergie na léky a alergie na slunce.

Související odkazy

  1. Vít Petrů: Specifická alergenová imunoterapie u alergií a astmatu. Medicína pro praxi 2011, 8(10): 407–409 (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 90 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Alergie: základní informace

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Alergie u dětí

    Alergie u dětí

    Alergie: základní informace

    Alergie vznikají často již v dětském věku. Pokud byl dítěti diagnostikován například atopický ekzém, pak je vyšší pravděpodobnost, že během života bude dítě trpět nějakou alergií. V případě pylové alergie to může začít tzv. „sennou rýmou“, která časem může přerůst až v alergické astma. Již v dětském věku se mohou začít projevovat rovněž potravinové alergie. Důležité je alergii co nejdříve rozpoznat a začít léčit.

  • Ilustrační obrázek Diagnostika alergie

    Alergie: diagnóza

    Alergie: základní informace

    Diagnostika alergie slouží k identifikaci spouštěcích alergenů. Alergik by se pak měl snažit rozpoznaným alergenům vyhýbat, je-li to alespoň trochu možné. Mezi nejčastější alergeny se řadí prachoví roztoči, kočičí a psí srst, pyl a plísně. U určitých alergií, jako je např. alergie na pyl nebo na hmyzí bodnutí, existuje možnost specifické pokračovací léčby. Pacientům s prokázanou alergií může lékař vystavit průkaz alergika, kde jsou zaznamenány relevantní alergeny.

  • Ilustrační obrázek Alergie na prachové roztoče: základní informace

    Alergie na prachové roztoče: příznaky a diagnóza

    Alergie na prachové roztoče

    Alergií na prachové roztoče přibývá. Mohou za to především zateplovací stavební opatření: utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti. Tím se vytvářejí vynikající životní podmínky pro prachové roztoče. Obzvláště velké množství alergenů vdechuje člověk ve spánku. Typické pro alergii na prachové roztoče jsou proto potíže vyskytující se především v noci a ranních hodinách.

  • Ilustrační obrázek Kontaktní alergie: základní informace

    Alergická kontaktní dermatitida: spouštěče a prevence

    Alergická kontaktní dermatitida

    Pro alergickou kontaktní dermatitidu existuje mnoho různých spouštěčů. Kůže zrudne a svědí na místě, kde došlo k přímému kontaktu se spouštějící látkou. Alergické kontaktní ekzémy nejčastěji vyvolávají kovy (např. nikl). Látkám způsobujícím alergii můžete být vystaveni jak doma, tak práci. Co můžete udělat, abyste vzniku alergické kontaktní dermatitidy předešli?

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace