Potravinové alergie

Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.

U potravinových alergií je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než například u pylových alergií, protože pacient musí společně s lékařem téměř detektivním způsobem najít spouštěč. Díky pestré skladbě lidské stravy totiž vůbec není snadné zjistit, která látka vyvolává u daného jedince alergickou reakci. Pokud výsledky kožních a krevních testů se „standardními alergeny“ dopadnou negativně, může vás lékař vyzvat, abyste při příští návštěvě přinesli k otestování podezřelou potravinu.

Alergii na mléko je nutné odlišovat od laktózové intolerance: U intolerance jsou potíže zapříčiněny určitým druhem cukru (mléčný cukr, laktóza), oproti tomu u alergie určitými bílkovinami v mléce. Alergie na mléko je alergie v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo vlastně neškodná, a vznikají alergické příznaky.

Ořechy a arašídy obsahují substance, které vyvolávají alergii a občas mohou vést k velmi silným alergickým příznakům. Vlašské ořechy a arašídy nepatří botanicky do jedné rodiny. Alergici nejčastěji reagují na lískové oříšky a arašídy. Alergie na ořechy se většinou omezují na určitý druh, ale může dojít ke zkříženým reakcím s jinými ořechy, jestli dojde k záměně ořechů na základě IgE.

Bílkovinné součásti v obilí mohou vyvolávat alergické potíže. Nejčastější alergen se nachází v pšenici. Potíže se mohou vyskytnout bezprostředně po konzumaci obilí nebo s malým zpožděním. Většinou se tyto potíže projevují formou vyrážek nebo svědění kůže, resp. dechových nebo trávicích potíží. Z botanického pohledu patří pšenice k travám, proto při alergii na travnatý pyl často dochází ke zkříženým reakcím s pšenicí a jinými obilovinami (žito, ječmen, špalda) v potravě.

Nesnášenlivost lepku je smíšená forma alergie a autoimunitního onemocnění. Jestliže se nesnášenlivost lepku objeví v dětském věku, mluví se o celiakii. V dospělém věku se také používá pojem vrozená celiakální sprue. Imunitní reakce střeva vede ke chronickému zánětu a následně k poškození střevní sliznice, zvláště ve dvanáctníku. Existují genetické zátěže, které jsou odpovědné za riziko onemocnění, individuální charakteristiku klinického obrazu a dobu výskytu.