Potravinové alergie

Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie nerozpoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy u člověka může vzniknout potravinová alergie.

U potravinových alergií je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než například u pylových alergií, protože pacient musí společně s lékařem téměř detektivním způsobem najít spouštěč. Díky pestré skladbě lidské stravy totiž vůbec není snadné zjistit, která látka vyvolává u daného jedince alergickou reakci. Pokud výsledky kožních testů i vyšetření krve na „standardní alergeny“ vyjdou negativně, může vás lékař vyzvat, abyste při příští návštěvě přinesli k otestování podezřelou potravinu.

Alergii na mléko je nutné odlišovat od intolerance laktózy: zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky.

Ořechy a arašídy obsahují látky, které mají alergenní potenciál a někdy mohou vyvolat velmi závažnou alergickou reakci. Z botanického hlediska nepatří ořechy do stejné čeledi jako arašídy. Lidé trpící alergií na ořechy vykazují nejčastěji alergické reakce na lískové oříšky a arašídy. Alergie na ořechy se většinou omezují na konkrétní druh ořechů, avšak může se objevit zkřížená alergie na jiné ořechy.

Bílkoviny obsažené v obilí mohou u některých lidí vyvolávat alergické potíže. Nejčastěji se vyskytuje alergie na pšenici. Příznaky se mohou objevit bezprostředně po konzumaci obiloviny nebo o něco později. Alergie na obilí se většinou projevuje vyrážkami nebo svěděním kůže, případně dýchacími či trávicími potížemi. Z botanického hlediska se pšenice řadí mezi trávy, proto u lidí trpících alergií na travní pyly je často pozorována i zkřížená alergie na pšenici a jiné obiloviny (žito, ječmen či špalda) v potravě.

Nesnášenlivost lepku má některé rysy alergie i autoimunitního onemocnění. Pokud se nesnášenlivost lepku objeví již v dětství, mluvíme o celiakii. U dospělých je toto onemocnění někdy označováno i jako netropická sprue. Ve střevech postiženého člověka se odehrává přemrštěná imunitní reakce na lepek, která vede k chronickému zánětu a následně k poškození střevní sliznice, zvláště pak v oblasti dvanáctníku. K nesnášenlivosti lepku může mít člověk genetickou predispozici, která ovlivňuje nejen riziko vzniku onemocnění, ale i individuální závažnost klinického obrazu, a také věk, kdy se onemocnění rozvine.