Potravinové alergie

Někteří lidé reagují na určité potraviny nebo přísady fyzickou nevolností. Potíže sahají od lehčích podráždění až k otokům v oblasti rtů, úst a jícnu a od zhoršení stavu kožních ekzémů přes problémy s trávicím traktem až k život ohrožujícím situacím. S některým typem „pravé“ potravinové alergie se potýká průměrně 8 % dětí, zatímco u dospělých je tento podíl výrazně nižší. Je však potřeba rozlišovat potravinové alergie od spíše neškodných potravinových intolerancí.


Články

  • Potravinové alergie: co to je?

    Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich charakteristika. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.

  • Potravinové alergie: prevence, diagnóza a léčba

    U potravinových alergií je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než například u pylových alergií, protože pacient musí společně s lékařem téměř detektivním způsobem najít spouštěč. Díky pestré skladbě lidské stravy totiž vůbec není snadné zjistit, která látka vyvolává u daného jedince alergickou reakci. Pokud výsledky kožních a krevních testů se „standardními alergeny“ dopadnou negativně, může vás lékař vyzvat, abyste při příští návštěvě přinesli k otestování podezřelou potravinu.

  • Alergie na mléko

    Alergii na mléko je nutné odlišovat od laktózové intolerance: U intolerance jsou potíže zapříčiněny určitým druhem cukru (mléčný cukr, laktóza), oproti tomu u alergie určitými bílkovinami v mléce. Alergie na mléko je alergie v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo vlastně neškodná, a vznikají alergické příznaky.

  • Alergie na ořechy a arašídy (burské oříšky)

    Ořechy a arašídy obsahují substance, které vyvolávají alergii a občas mohou vést k velmi silným alergickým příznakům. Vlašské ořechy a arašídy nepatří botanicky do jedné rodiny. Alergici nejčastěji reagují na lískové oříšky a arašídy. Alergie na ořechy se většinou omezují na určitý druh, ale může dojít ke zkříženým reakcím s jinými ořechy, jestli dojde k záměně ořechů na základě IgE.

  • Alergie na obilí

    Bílkovinné součásti v obilí mohou vyvolávat alergické potíže. Nejčastější alergen se nachází v pšenici. Potíže se mohou vyskytnout bezprostředně po konzumaci obilí nebo s malým zpožděním. Většinou se tyto potíže projevují formou vyrážek nebo svědění kůže, resp. dechových nebo trávicích potíží. Z botanického pohledu patří pšenice k travám, proto při alergii na travnatý pyl často dochází ke zkříženým reakcím s pšenicí a jinými obilovinami (žito, ječmen, špalda) v potravě.

  • Nesnášenlivost lepku (celiakie)

    Nesnášenlivost lepku je smíšená forma alergie a autoimunitního onemocnění. Jestliže se nesnášenlivost lepku objeví v dětském věku, mluví se o celiakii. V dospělém věku se také používá pojem vrozená celiakální sprue. Imunitní reakce střeva vede ke chronickému zánětu a následně k poškození střevní sliznice, zvláště ve dvanáctníku. Existují genetické zátěže, které jsou odpovědné za riziko onemocnění, individuální charakteristiku klinického obrazu a dobu výskytu.

Doporučené externí zdroje

  • Celiakie

    Zdroje věnované spouštěcím faktorům, příznakům, diagnostice a léčbě celiakie, alergiím na lepek a bezlepkové dietě. Nejsou opomenuty ani recepty na přípravu chutných jídel či praktické rady, které se týkají stravování mimo domov.

    Přejít na externí zdroj