Povinné označování potravin obsahujících alergeny

Kategorie: Potravinové alergie – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

V členských státech Evropské unie platí předpis o označování potravin, jehož účelem je ochrana lidí trpících potravinovou intolerancí. Podle tohoto nařízení musí být u potravin uvedeny všechny přísady, které nejčastěji spouštějí potravinové alergie i potravinové intolerance – a to i v případě, že jsou obsaženy jen ve velmi malých množstvích.

Je-li obsah sledované přísady nižší než stanovená hraniční hodnota, nemá výrobce povinnost množství této přísady uvádět, což však často vede ke znejistění spotřebitelů (zejména prohlášení typu „tato potravina může obsahovat alergeny“). V potravinářském průmyslu se pro různé potraviny často používají stejné výrobní linky, a tím může docházet ke kontaminacím. Proto se členské státy EU dohodly na označování potravin.

Nařízení EU o informování spotřebitelů

Od 12. prosince 2011, kdy vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům [1], se lidé s potravinovou alergií nebo potravinovou intolerancí mohou orientovat snáze: nejvýznamnější alergeny (14 látek nebo skupin látek) musí být v seznamu přísad zvýrazněny typem písma nebo barvou pozadí. Tato rozšířená označovací povinnost závazně platí od prosince 2014 pro balené i nebalené (otevřené, volně ložené) zboží.

Povinné označování potravin

Povinně se musí uvádět následující spouštěče potravinových alergií a potravinových intolerancí:

  • obiloviny obsahující lepek (tj. pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo hybridní odrůdy) a výrobky z nich,
  • korýši a výrobky z nich,
  • vejce a výrobky z nich,
  • ryby a výrobky z nich (kromě rybí želatiny),
  • arašídy (burské oříšky) a výrobky z nich,
  • sójové boby a výrobky z nich,
  • mléko a výrobky z něj (včetně laktózy)
  • skořápkové plody (tj. lískové, vlašské, kešu, pekanové, para a makadamové ořechy, dále pistácie a mandle) a výrobky z nich,
  • celer a výrobky z něj,
  • hořčice a výrobky z ní,
  • sezamová semínka a výrobky z nich,
  • oxid siřičitý a siřičitany (od deseti miligramů na kilogram nebo litr, uváděno v SO2),
  • vlčí bob (lupina mnoholistá, lat. Lupinus polyphyllus) a výrobky z něj,
  • měkkýši (jako např. hlemýždi, mušle, chobotnice) a výrobky z nich.

Kompletní seznam alergenních látek a výrobků, které byly použity při výrobě dané potraviny a na které se vztahuje označovací povinnost, najdete na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce [2].

Nová právní úprava zpřísnila požadavky na označování nebalených potravin, při jejichž nákupu měli spotřebitelé s potravinovou alergií nebo intolerancí dříve velmi omezené možnosti výběru vhodných potravin. Od 13. 12. 2014 však musí být informace o alergenních látkách zpřístupněny rovněž u nebalených potravin a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje. Informace o alergenních látkách musí být v těchto případech uvedeny v blízkosti místa nabídky nebalené potraviny nebo na obalu potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele.
Rovněž v restauracích, jídelnách, rychlém občerstvení a ostatních zařízeních společného stravování musí být spotřebiteli zpřístupněny informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů, např. uvedením výčtu alergenů v nabídce pokrmů nebo na vyžádání spotřebitele u obsluhy, případně jiným vhodným způsobem.

Kontaminace a zkřížený kontakt

Alergenní složky, které se nechtě mohou dostat do potravinářského výrobku v důsledku tzv. „zkříženého kontaktu“ (anglicky „cross contact“), se v označování přísad nezohledňují. Podle odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku jsou však výrobci povinni spotřebitele upozornit, nemohou-li ve svém provozu vyloučit kontaminaci alergeny. Poměrně nepřesná prohlášení (jako např. „může obsahovat stopy ořechů“) však samozřejmě pro spotřebitele nejsou uspokojivá a znenadňují jim volbu vhodných potravin.

Související odkazy

  1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (odkaz vede na web eur-lex.europa.eu)
  2. Ochrana spotřebitelů před alergenními potravinami – označování alergenních složek (odkaz vede na web Státní zemědělské a potravinářské inspekce)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Více v kategorii Potravinové alergie

Články na NZIP

  • Alergie na vejce, ryby, korýše a další potraviny

    Potravinové alergie

    V lidské stravě se nachází přibližně 170 různých zdrojů alergenů. Mezi poměrně časté potravinové alergie se řadí alergie na slepičí vejce, ryby, celer a sójové boby. Obzvláště důležitá je přesná diagnostika u odborníka na alergologii, aby se předešlo případným život ohrožujícím alergickým reakcím, ale zároveň i neopodstatněnému vynechávání některých potravin a tím i nedostatku některých živin, pokud by se člověk snažil o „sebediagnostiku“. Pro lidi trpící alergií na konkrétní složky potravin je mimořádně důležité označování alergenních přísad (viz článek Povinné označování potravin obsahujících alergeny).

  • Alergie na ořechy a arašídy (burské oříšky)

    Potravinové alergie

    Ořechy a arašídy obsahují látky, které mají alergenní potenciál a někdy mohou vyvolat velmi závažnou alergickou reakci. Z botanického hlediska nepatří ořechy do stejné čeledi jako arašídy. Lidé trpící alergií na ořechy vykazují nejčastěji alergické reakce na lískové oříšky a arašídy. Alergie na ořechy se většinou omezují na konkrétní druh ořechů, avšak může se objevit zkřížená alergie na jiné ořechy.

  • Nesnášenlivost lepku (celiakie)

    Potravinové alergie

    Nesnášenlivost lepku má některé rysy alergie i autoimunitního onemocnění. Pokud se nesnášenlivost lepku objeví již v dětství, mluvíme o celiakii. U dospělých je toto onemocnění někdy označováno i jako netropická sprue. Ve střevech postiženého člověka se odehrává přemrštěná imunitní reakce na lepek, která vede k chronickému zánětu a následně k poškození střevní sliznice, zvláště pak v oblasti dvanáctníku. K nesnášenlivosti lepku může mít člověk genetickou predispozici, která ovlivňuje nejen riziko vzniku onemocnění, ale i individuální závažnost klinického obrazu a věk, kdy se onemocnění rozvine.

  • Alergie na mléko

    Potravinové alergie

    Alergii na mléko je nutné odlišovat od laktózové intolerance: zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky.

Doporučené zdroje