Alergie

Označení „alergie na zvířecí srst“ vlastně není správné, protože lidský organismus nereaguje na samotnou zvířecí srst, nýbrž na bílkoviny nacházející se v sekretech a šupinách kůže.

Alergií na prachové roztoče přibývá. Mohou za to především zateplovací stavební opatření: utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti. Tím se vytvářejí vynikající životní podmínky pro prachové roztoče. Obzvláště velké množství alergenů vdechuje člověk ve spánku. Typické pro alergii na prachové roztoče jsou proto potíže vyskytující se především v noci a ranních hodinách.

Plísně mají důležitou funkci v přírodním koloběhu: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky všeho odumřelého a zkaženého, přeměňují je na anorganický materiál a opět ho uvádějí do přirozeného koloběhu (např. v hromadě kompostu). Aby se plísně mohly rozmnožovat, vytvářejí spóry, které jsou pouhým okem neviditelné. Tyto spóry se mohou ve vysoké koncentraci vyskytovat ve vzduchu, dostávat se do dýchacích cest člověka a v některých případech vyvolávat alergické reakce.

Pylová alergie je nejčastější alergické onemocnění. Pyly se snadno dostávají do dýchacích cest, proto tato forma alergie patří k takzvaným inhalačním alergiím. Vdechnuté pyly vedou v důsledku alergické reakce kromě jiného k rýmě, zánětu spojivek nebo ke kašli až k astmatu.

Existuje celá řada spouštěčů, které mohou vyvolat alergickou kontaktní dermatitidu. V místě, kde došlo k přímému kontaktu s látkou vyvolávající alergii, je kůže zarudlá a svědí. Alergickou kontaktní dermatitidu vyvolávají nejčastěji kovy (např. nikl). Látkám způsobujícím alergii můžete být vystaveni jak doma, tak v práci. Co můžete udělat, abyste vzniku alergické kontaktní dermatitidy předešli?

Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.