Alergie

Označení „alergie na zvířecí srst“ vlastně není správné, protože lidský organismus nereaguje na samotnou zvířecí srst, nýbrž na bílkoviny nacházející se v sekretech a šupinách kůže.

Alergií na prachové roztoče přibývá. Mohou za to především zateplovací stavební opatření: utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti. Tím se vytvářejí vynikající životní podmínky pro prachové roztoče. Obzvláště velké množství alergenů vdechuje člověk ve spánku. Typické pro alergii na prachové roztoče jsou proto potíže vyskytující se především v noci a ranních hodinách.

Plísně mají důležitou funkci v přírodním koloběhu: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky všeho odumřelého a zkaženého, přeměňují je na anorganický materiál a opět ho uvádějí do přirozeného koloběhu (např. v hromadě kompostu). Aby se plísně mohly rozmnožovat, vytvářejí spóry, které jsou pouhým okem neviditelné. Tyto spóry se mohou ve vysoké koncentraci vyskytovat ve vzduchu, dostávat se do dýchacích cest člověka a v některých případech vyvolávat alergické reakce.

Pylová alergie je nejčastější alergické onemocnění. Pyly se snadno dostávají do dýchacích cest, proto tato forma alergie patří k takzvaným inhalačním alergiím. Vdechnuté pyly vedou v důsledku alergické reakce kromě jiného k rýmě, zánětu spojivek nebo ke kašli až k astmatu.

Pro alergickou kontaktní dermatitidu existuje mnoho různých spouštěčů. Kůže zrudne a svědí na místě, kde došlo k přímému kontaktu se spouštějící látkou. Alergické kontaktní ekzémy nejčastěji vyvolávají kovy (např. nikl). Látkám způsobujícím alergii můžete být vystaveni jak doma, tak práci. Co můžete udělat, abyste vzniku alergické kontaktní dermatitidy předešli?

Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.