Alergie

Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich charakteristika. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.

Alergií na prachové roztoče přibývá. Mohou za to především zateplovací stavební opatření: utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti. Tím se vytvářejí vynikající životní podmínky pro prachové roztoče. Obzvláště velké množství alergenů vdechuje člověk ve spánku. Typické pro alergii na prachové roztoče jsou proto potíže vyskytující se především v noci a ranních hodinách.

Plísně mají důležitou funkci v přírodním koloběhu: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky všeho odumřelého a zkaženého, přeměňují je na anorganický materiál a opět ho uvádějí do přirozeného koloběhu (např. v hromadě kompostu). Aby se plísně mohly rozmnožovat, vytvářejí spóry, které jsou pouhým okem neviditelné. Tyto spóry se mohou ve vysoké koncentraci vyskytovat ve vzduchu, dostávat se do dýchacích cest člověka a v některých případech vyvolávat alergické reakce.

Pro kontaktní alergii existuje mnoho různých spouštěčů. Kůže zrudne a svědí na místě, kde došlo k přímému kontaktu se spouštějící látkou. Alergické kontaktní ekzémy nejčastěji vyvolávají kovy (např. nikl). Látkám způsobujícím alergii můžete být vystaveni jak doma, tak práci. Co můžete udělat, abyste vzniku kontaktní alergie předešli?

Označení „alergie na zvířecí srst“ vlastně není správné, protože lidský organismus nereaguje na samotnou zvířecí srst, nýbrž na bílkoviny nacházející se v sekretech a šupinách kůže.

Imunitní systém v lidském organismu funguje jako obrana proti choroboplodným zárodkům. Tento komplexní a nesmírně účinný systém je ovšem někdy náchylný k poruchám. Funkční porucha se může projevit například formou alergie: v takovém případě imunitní systém funguje horlivěji, než je žádoucí, tzn. na neškodné podněty reaguje obrannými mechanismy. Látky vyvolávající alergii se označují jako alergeny. Alergie jsou souhrnně označovány nadřazeným pojmem „imunitní reakce“. Nejběžnějšími formami jsou reakce časného typu a reakce odloženého typu.