Botanická charakteristika
Fenykl obecný (Foeniculum vulgare) patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), kam se řadí i mrkev, řapíkatý celer, bulvový celer, petržel, pastinák a kopr. „Hlíza“ dorůstá přibližně velikosti pěsti, váží 250–400 gramů a vzniká ztluštěním masitých řapíků (proto se v botanickém smyslu o hlízu nejedná). Zpeřené listy vzhledem připomínají kopr. Bílozelená „hlíza“ je ze dvou protějších stran typicky zploštělá. Pokud si k fenyklu přičichnete, ucítíte typické anýzové aroma. Fenykl jako zelenina se v našich zeměpisných šířkách používá jen asi posledních 30 let. Čerstvý fenykl od místních pěstitelů je k dostání od června do konce října.
Živiny, vitaminy a minerály
Fenykl je velmi aromatická a nízkokalorická zelenina. Za svou typickou chuť vděčí vysokému obsahu éterických olejů, jako je např. mentol, anetol či fenchon. Éterické oleje podporují činnost žaludku a trávení obecně.
„Hlíza“ fenyklu obsahuje značné množství vitaminů A, K a E, dále kyseliny listové a beta-karotenu. Z minerálních látek jsou obsaženy zejména draslík, vápník, hořčík a mangan. Za zmínku rozhodně stojí i vysoký obsah vitaminu C a železa: fenykl obsahuje dvakrát více vitaminu C než pomeranče, a již 100 gramů fenyklové „hlízy“ pokryje čtvrtinu doporučené denní dávky železa pro dospělého muže.
| Látky obsažené ve fenyklu | Na 100 g syrové potraviny | Látky obsažené ve fenyklu | Na 100 g syrové potraviny |
|---|---|---|---|
| Energie (kcal) | 19 | Železo (mg) | 2,7 |
| Tuky (g) | 0,3 | Vitamin A (µg) | 783 |
| Bílkoviny (g) | 1,4 | Vitamin B1 (mg) | 0,03 |
| Sacharidy (g) | 2,8 | Vitamin B2 (mg) | 0,11 |
| Vláknina (g) | 2 | Vitamin B3 (mg) | 0,2 |
| Draslík (mg) | 395 | Vitamin B6 (mg) | 0,1 |
| Vápník (mg) | 38 | Vitamin C (mg) | 93 |
| Hořčík (mg) | 12 |
Využití v kuchyni
„Hlíza“ fenyklu výborně chutná jak syrová, tak tepelně upravená. Díky obsaženým éterickým olejům je fenykl i za syrova snadno stravitelný, ať už jej nakrájíte nadrobno do salátu, nebo jej uzobáváte jen tak samotný. Obzvláště lahodný je syrový fenykl v kombinaci s ořechy. Fenykl je však vhodný i k tepelné úpravě: můžete jej vařit v páře, dusit či zapékat. Hojně se využívá ve středomořské kuchyni a lze jej dobře kombinovat s dalšími druhy typicky středomořské zeleniny, jako jsou například rajčata, papriky či olivy. Jeho výrazné aroma se výborně hodí k pokrmům z masa, ryb a mořských plodů.
K dochucení různých pokrmů z masa a ryb můžete použít i fenyklová semena. Ta se používají i do chleba a dalších druhů pečiva, do nakládané zeleniny či do čajů. K dochucování jídel lze použít i fenyklovou nať.
Fenyklovou „hlízu“ před zpracováním dobře opláchněte pod tekoucí vodou. Nožem odstraňte hnědé skvrny, zelený stvol a zbytky kořenů. „Hlízu“ rozkrojte na půlky, na čtvrtky nebo na malé podélné kousky – podle receptu a zamýšleného využití. Využít můžete i nať; ta si však svou typickou chuť zachovává pouze v čerstvém stavu, proto byste ji neměli sušit. Fenykl je potřeba vařit přibližně 8–12 minut.
Skladování
Fenykl by se měl jíst co možná nejčerstvější, neboť aroma jeho éterických olejů se poměrně rychle ztrácí. V chladničce jej můžete skladovat jeden až dva týdny – nejlépe zabalený do vlhké utěrky, případně uložený do plastového sáčku, který je naplněn vzduchem. Fenykl se hodí i ke zmrazení, ať už krátce blanšírovaný nebo syrový.
