U podezřelých potravin lze případnou alergickou reakci odhalit kápnutím tekuté potraviny (např. mléko) přímo na předloktí, v případě sypkých nebo tvrdých potravin je potřeba je nastrouhat nebo rozdrobit a smíchat s kapkou vody. Pak již lze provést standardní kožní test (viz článek Diagnostika alergie). Tento postup se stále ještě používá v mnoha alergologických ambulancích, může však vést k nežádoucím alergickým reakcím.
Při podezření na nesnášenlivost lepku může lékař navrhnout vyšetření tkáně (např. střevní sliznice nebo kožní tkáně). Velmi cenné informace lékaři poskytnete, pokud si nějakou dobu budete vést podrobné každodenní záznamy o tom, co jste kdy snědli.
Jak se stanovuje diagnóza potravinových alergií?
Postup při stanovení diagnózy potravinových alergií lze rozčlenit zhruba následovně:
Anamnestický rozhovor: Součástí komplexní alergologické diagnostiky je rozhovor s lékařem, který se vás důkladně vyptá na pozorované potíže a případné souvislosti s konkrétními potravinami. Důležité je i to, zda se už nějaké alergie vyskytly v rodině. V takovém případě může existovat zvýšená náchylnost k alergiím. Obzvlášť užitečný a informačně přínosný je pro lékaře stravovací deník. Jeho prostřednictvím pacient po delší časové období podrobně dokumentuje, co, kdy a v jakém množství snědl, kdy se vyskytly jaké potíže a jak probíhaly.
Alergologické vyšetření: Používají se různé metody. Lékař může nechat vyšetřit vzorek krve na hladinu protilátek IgE, většinou se testuje také reakce kůže na alergen. Bližší informace najdete v článku Diagnostika alergie.
Diagnostická dieta: Při podezření na určitou alergii je ze všeho nejdůležitější vyvarovat se kontaktu s příslušným alergenem. K potvrzení své domněnky může lékař pacientovi doporučit některé ze speciálních dietních opatření, např. eliminační dietu nebo nízkoalergenní dietu, dokud se příznaky nezmírní. Diagnostickou dietu s následnou provokací, která je záměrně vyvolána konzumací určitého alergenu, lze provádět pouze ve specializovaných centrech, neboť při tomto postupu může dojít i k těžkým alergickým reakcím. Provokace je považována za zlatý standard v diagnostice potravinových alergenů, neboť přináší jednoznačnou informaci o tom, zda se skutečně jedná o klinicky relevantní alergii, a jak velká dávka ještě je nebo již není tolerována.
Jak se léčí potravinové alergie?
Léčba je založena na omezení nebo úplném vyloučení konkrétních alergenů přijímaných v potravě. Neexistuje žádné obecně platné stravovací doporučení pro potravinové alergie ani potravinové intolerance.
Tipy na prevenci
Nejlepším preventivním opatřením proti vzniku potravinových alergií je kojení. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) poskytuje dítěti ideální ochranu výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života. Kojícím ani těhotným ženám se dnes již nedoporučuje, aby se preventivně vyhýbaly nějaké složce potravy. Pokud se však u kojence alergie již vyvinula, kojící matka se musí vyvarovat konzumace daného alergenu, neboť ten by dítě mohlo přijímat v mateřském mléce.
Pokud děti s existující alergií nebo se zvýšeným rizikem vzniku alergie nemohou být kojeny, měly by dostávat tzv. hypoantigenní (HA) mléko, které obsahuje hydrolyzované mléčné produkty či aminokyselinové preparáty. Má-li alergii jeden rodič, dítě má 30% riziko vzniku alergie. Jsou-li alergičtí oba dva rodiče, pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte je 60%.
Do 6. měsíce života se nedoporučuje podávat dětem kravské mléko. Od 6. měsíce života lze začít kravské mléko zavádět v malých množstvích (100–200 ml denně, množství lze postupně zvyšovat), a to na přípravu mléčné obilné kaše. Kaši připravenou z kravského mléka by kojenci měli konzumovat pouze jednou denně. Jako nápoj je kravské mléko v prvním roce života zcela nevhodné.
Se zaváděním pevné stravy (tzv. příkrmů) by se mělo začít po lžičkách mezi začátkem 5. měsíce (17. týden) a koncem 6. měsíce (26. týden) života.
Některé potraviny, jako zejm. ryby, vejce nebo arašídy, byly dříve považovány za riskantní kvůli údajně zvýšenému riziku vzniku alergie. Nejnovější vědecké studie však nasvědčují tomu, že při kontaktu s malým množstvím mnoha různých potravin se na ně organismus lépe adaptuje, a alergiím tak lze dokonce předcházet. Naopak nebylo prokázáno, že by vyloučení tzv. alergenních potravin ze stravy mělo nějaký preventivní účinek.
