Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Alergie
  • Potravinové alergie
  • Aktuální: Potravinové alergie: prevence, diagnóza a léčba

Potravinové alergie: prevence, diagnóza a léčba

Kategorie: Potravinové alergie – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

U potravinových alergií je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než například u pylových alergií, protože pacient musí společně s lékařem téměř detektivním způsobem najít spouštěč. Díky pestré skladbě lidské stravy totiž vůbec není snadné zjistit, která látka vyvolává u daného jedince alergickou reakci. Pokud výsledky kožních a krevních testů se „standardními alergeny“ dopadnou negativně, může vás lékař vyzvat, abyste při příští návštěvě přinesli k otestování podezřelou potravinu.

Ilustrační obrázek Potravinové alergie: prevence, diagnostika a léčba

U podezřelých potravin lze případnou alergickou reakci odhalit kápnutím tekuté potraviny (např. mléko) přímo na předloktí, v případě sypkých nebo tvrdých potravin je potřeba je nastrouhat nebo rozdrobit a smíchat s kapkou vody. Pak již lze provést standardní kožní test (viz článek Diagnostika alergie). Tento postup se stále ještě používá v mnoha alergologických ambulancích, může však vést k nežádoucím alergickým reakcím.

Při podezření na nesnášenlivost lepku může lékař navrhnout vyšetření tkáně (např. střevní sliznice nebo kožní tkáně). Velmi cenné informace lékaři poskytnete, pokud si nějakou dobu budete vést podrobné každodenní záznamy o tom, co jste kdy snědli.

Poznámka: Informace o diagnostice a léčbě potravinových alergií a potravinových intolerancí nemohou nahradit odbornou diagnostiku a osobní poradenství u specialisty, v tomto případě alergologa. Vhodná může být i konzultace s odborníkem na výživu. Budete-li se sami snažit o „sebediagnostiku“ pomocí informací získaných například z internetu nebo prostřednictvím neodborných testů (např. na IgG místo IgE), můžete se snadno dopracovat k malnutrici nebo nesprávné výživě.

Jak se stanovuje diagnóza potravinových alergií?

Postup při stanovení diagnózy potravinových alergií lze rozčlenit zhruba následovně:

Anamnestický rozhovor: Součástí komplexní alergologické diagnostiky je rozhovor s lékařem, který se vás důkladně vyptá na pozorované potíže a případné souvislosti s konkrétními potravinami. Důležité je i to, zda se už nějaké alergie vyskytly v rodině. V takovém případě může existovat zvýšená náchylnost k alergiím. Obzvlášť užitečný a informačně přínosný je pro lékaře stravovací deník. Jeho prostřednictvím pacient po delší časové období podrobně dokumentuje, co, kdy a v jakém množství snědl, kdy se vyskytly jaké potíže a jak probíhaly.

Alergologické vyšetření: Používají se různé metody. Lékař může nechat vyšetřit vzorek krve na hladinu protilátek IgE, většinou se testuje také reakce kůže na alergen. Bližší informace najdete v článku Diagnostika alergie.

Diagnostická dieta: Při podezření na určitou alergii je ze všeho nejdůležitější vyvarovat se kontaktu s příslušným alergenem. K potvrzení své domněnky může lékař pacientovi doporučit některé ze speciálních dietních opatření, např. eliminační dietu nebo nízkoalergenní dietu, dokud se příznaky nezmírní. Diagnostickou dietu s následnou provokací, která je záměrně vyvolána konzumací určitého alergenu, lze provádět pouze ve specializovaných centrech, neboť při tomto postupu může dojít i k těžkým alergickým reakcím. Provokace je považována za zlatý standard v diagnostice potravinových alergenů, neboť přináší jednoznačnou informaci o tom, zda se skutečně jedná o klinicky relevantní alergii, a jak velká dávka ještě je nebo již není tolerována.

Jak se léčí potravinové alergie?

Léčba je založena na omezení nebo úplném vyloučení konkrétních alergenů přijímaných v potravě. Neexistuje žádné obecně platné stravovací doporučení pro potravinové alergie ani potravinové intolerance.

Tipy na prevenci

Nejlepším preventivním opatřením proti vzniku potravinových alergií je kojení. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) poskytuje dítěti ideální ochranu výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života. Kojícím ani těhotným ženám se dnes již nedoporučuje, aby se preventivně vyhýbaly nějaké složce potravy. Pokud se však u kojence alergie již vyvinula, kojící matka se musí vyvarovat konzumace daného alergenu, neboť ten by dítě mohlo přijímat v mateřském mléce.

Pokud děti s existující alergií nebo se zvýšeným rizikem vzniku alergie nemohou být kojeny, měly by dostávat tzv. hypoantigenní (HA) mléko, které obsahuje hydrolyzované mléčné produkty či aminokyselinové preparáty. Má-li alergii jeden rodič, dítě má 30% riziko vzniku alergie. Jsou-li alergičtí oba dva rodiče, pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte je 60%.

Do 6. měsíce života se nedoporučuje podávat dětem kravské mléko. Od 6. měsíce života lze začít kravské mléko zavádět v malých množstvích (100–200 ml denně, množství lze postupně zvyšovat), a to na přípravu mléčné obilné kaše. Kaši připravenou z kravského mléka by kojenci měli konzumovat pouze jednou denně. Jako nápoj je kravské mléko v prvním roce života zcela nevhodné.

Se zaváděním pevné stravy (tzv. příkrmů) by se mělo začít po lžičkách mezi začátkem 5. měsíce (17. týden) a koncem 6. měsíce (26. týden) života.

Některé potraviny, jako zejm. ryby, vejce nebo arašídy, byly dříve považovány za riskantní kvůli údajně zvýšenému riziku vzniku alergie. Nejnovější vědecké studie však nasvědčují tomu, že při kontaktu s malým množstvím mnoha různých potravin se na ně organismus lépe adaptuje, a alergiím tak lze dokonce předcházet. Naopak nebylo prokázáno, že by vyloučení tzv. alergenních potravin ze stravy mělo nějaký preventivní účinek.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Potravinové alergie

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Alergie u dětí

    Alergie u dětí

    Alergie: základní informace

    Alergie vznikají často již v dětském věku. Pokud byl dítěti diagnostikován například atopický ekzém, pak je vyšší pravděpodobnost, že během života bude dítě trpět nějakou alergií. V případě pylové alergie to může začít tzv. „sennou rýmou“, která časem může přerůst až v alergické astma. Již v dětském věku se mohou začít projevovat rovněž potravinové alergie. Důležité je alergii co nejdříve rozpoznat a začít léčit.

  • Ilustrační obrázek Dieta u potravinových alergií

    Dieta u potravinových alergií

    Výživa nemocných

    Potravinovou alergií trpí 6 % dětí do 3 let. Výskyt potravinových alergií činí i u dospělých pravděpodobně cca 3–4 %. Imunitní a alergické reakce jsou velmi komplexní děje, cizorodá látka může pronikat do organismu jakýmkoli povrchem. Střevní sliznice představuje rozsáhlý povrch o celkové ploše několika set metrů čtverečních.

  • Ilustrační obrázek Potravinové alergie: základní informace

    Potravinové alergie: co to je?

    Potravinové alergie

    Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.

  • Ilustrační obrázek k článku „Alergie na plísně: diagnostika“

    Alergie na plísně: diagnóza

    Alergie na plísně

    Diagnóze alergie předchází podrobná anamnéza a různá vyšetření, jako je např. kožní test či odeslání vzorků do laboratoře. Při rozhovoru mezi lékařem a pacientem lze některé plísně jako alergeny vyloučit, jiné mohou být naopak zahrnuty do užšího výběru. Je důležité si uvědomit, kdy, kde a za jakých okolností se potíže vyskytují. Rozpoznání příznaků a nalezení spouštěče alergie může významně usnadnit deník, který si pacient vede.

Doporučené zdroje

  • Celiakie

    Potravinové alergie

    Zdroje věnované spouštěcím faktorům, příznakům, diagnostice a léčbě celiakie, alergiím na lepek a bezlepkové dietě. Nejsou opomenuty ani recepty na přípravu chutných jídel či praktické rady, které se týkají stravování mimo domov.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 26.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace