Vejce
Vejce jsou bílkovinné produkty, které mohou způsobovat alergickou reakci. Potíže většinou způsobují slepičí vejce i vejce jiných zvířecích. Protože je ve vejcích obsažen bílek a ve žloutku různé bílkoviny, existují alergie na teplu odolné nebo na teplo citlivé alergeny. U posledně uvedených se poměrně dobře snášejí natvrdo vařená, resp. smažená vejce. Malá množství, jako např. v nudlích, jsou pro mnohé alergiky dobře stravitelná. Je-li alergie silně vyvinutá, může však dojít po konzumaci vajec k následkům vedoucím až k anafylaktickému šoku. V takových případech je nutné se vejcím a potravinám obsahujícím vejce striktně vyhýbat.
Ryby
Rybí alergeny vykazují mimořádnou stálost vůči teplu, a proto je vařením a pečením, resp. dušením nelze zneškodnit. Účinek vyvolávající alergii (alergenní potenciál) je u mnohých ryb mimořádně vysoký. Svou roli hraje i zdravé žaludeční trávení, protože nejdůležitější rybí alergeny se snadno tráví. Při léčbách překyselení žaludku, gastritidy a žaludečních vředů se tento ochranný účinek žaludečního trávení ruší. V této době by se měla všeobecně vyloučit konzumace ryb a jiných potentních alergenů a měla by se jíst pouze dietní strava.
Už malá množství ryb mohou u těžké rybí alergie vést k závažným potížím až anafylaktickému šoku. Sladkovodní ryby způsobují vzácněji alergie než mořské ryby. někteří alergici se musejí všem rybám a korýšům a měkkýšům vyhýbat. Jestliže se při krmení slepic používala rybí moučka, může při alergii na ryby vést k obtížím i slepičí maso a vejce. Dále mohou i rybí výpary vznikající při vaření vyvolat alergické obtíže dýchacích cest.
Korýši
Při alergii na korýše by se měly vyloučit mořské plody a v jejich rámci raci, krevety, langusty, humři a krabi. Alergické potíže nastupují většinou bezprostředně po konzumaci. Opatrnost je na místě u různých asijských kořenících směsí, resp. past: V nich bývají korýši často obsaženi. Alergické reakce na korýše a měkkýše jako např. mušle, ústřice, chobotnice nebo hlemýždě se často vyskytují jako zkřížená reakce při stávající alergii na roztoče z domácího prachu nebo při alergii na hmyz. Zde jsou dotčeny především osoby, které mají kupříkladu profesně nebo zájmově (rybolov, akvária, rybníky atd.) co činit s rybími krmnými směsmi. Od té doby, co byl na evropském vnitřním trhu povolen ke konzumaci hmyz jako zdroj proteinů, tematizuje se i hmyz jako zdroj potravinových alergenů.
Celer
Alergické reakce na celer se často vyskytují jako zkřížená reakce při stávající alergii na pyly. V tomto ohledu je známý syndrom celer – mrkev – pelyněk – březové pyly – koření. K častým zkříženým reakcím na celer dochází u stromových a plevelných pylů. Kromě toho je známá souvislost s alergií na latex. Opatrnost je na místě u různých polotovarů, polévkových koření a kořenících směsí, protože celer se často přidává jako aromatická složka.
Podle předpisu EU o označování potravin musí být přísady deklarovány na obalech potravin obsahujících celer a semínka (sezam, hořčice) a dále musí být označeny produkty, které z nich byly vyrobeny.
Sója
Sója je oblíbený zdroj proteinů zvláště při vegetariánském a veganském stravování. V sójových bobech jsou však obsaženy různé alergeny. U alergie na tepelně citlivé alergeny se snášejí zpracované nebo dušené sójové produkty, nikoli však u alergie na tepelně odolné bílkoviny v sójových fazolích. Potíže se mohou občas projevit velmi prudce. Alergie na sóju se vyskytují zvláště v kojeneckém a dětském věku. Mnoho alergiků na kravské mléko (asi 25 %) reaguje i na sóju. Sójové mléko proto nemůže v daném případě sloužit jako alternativa.
Jsou známé zkřížené reakce při stávající alergii na lískové oříšky. Při silně vyvinuté alergii se musí velmi pozorně dbát na obalové etikety, protože sója je velmi často obsažena ve zpracovaných produktech. Opatrnost je proto na místě u různých sladkostí a dezertů, chlebových produktů a pečiva, masných a uzenářských výrobků, polévek, omáček, majonéz, kečupu, mléčných náhražek, pomazánek, kořenících a polévkových směsí a sójové a worcesterové omáčky a u mnohých dalších produktů.
