Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Pohybová aktivita
  • Pohybová aktivita: základní informace
  • Aktuální: Zdravotní přínosy pohybové aktivity

Zdravotní přínosy pohybové aktivity

Pohybová aktivita: základní informace 5 min. čtení
Autor: gesundheit.gv.at
Datum poslední aktualizace: 23. 6. 2023

Tělesná aktivita je jedním ze základních pilířů zdravého života, protože má příznivý vliv na celé tělo. Dostatečné množství pohybové aktivity je nezbytné pro udržení optimální funkce mnoha životně důležitých orgánů, vyrovnané energetické bilance a normální váhy. Jen tak si můžeme udržet nebo dokonce zlepšit svou fyzickou výkonnost.

Pohybová aktivita působí proti většině zdravotních rizikových faktorů, zatímco nedostatek pohybu zvyšuje riziko vzniku nějakého onemocnění. Do jakého věku zůstaneme zdraví, závisí do značné míry na našem celoživotním vztahu k pohybu.

Jak se cvičení nebo necvičení projeví na těle?

Následující tabulka stručně shrnuje, jak pohyb (nebo naopak jeho nedostatek) působí na lidské tělo, resp. jednotlivé orgánové systémy.

Tabulka 1: Konkrétní příklady dopadů cvičení a necvičení na lidské tělo
Účinek na: při dostatku pohybu při nedostatku pohybu
celkový energetický výdej roste klesá
tělesná hmotnost (při nezměněném příjmu kalorií) klesá roste
kardiovaskulární systém výkonnost se zlepšuje výkonnost se zhoršuje
vytrvalost zlepšuje se zhoršuje se
krevní tlak klesá roste
metabolismus lipidů zlepšuje se zhoršuje se
hladina celkového cholesterolu klesá roste
hladina LDL-cholesterolu klesá roste
hladina HDL-cholesterolu roste klesá
hladina triacylglycerolů (TAG) klesá roste
metabolismus sacharidů zlepšuje se zhoršuje se
hladina inzulinu klesá neklesá
hladina glukózy klesá neklesá
pohybový aparát výkonnost se zlepšuje výkonnost se zhoršuje
svalová síla roste klesá
hustota kostní hmoty roste klesá
opěrná funkce, stabilita zlepšuje se zhoršuje se
pohyblivost a nosnost kloubů zlepšuje se zhoršuje se
imunitní obrana zlepšuje se zhoršuje se
kognitivní funkce zlepšují se zhoršují se
prokrvení mozku zlepšuje se zhoršuje se
tvorba nových nervových buněk je podporována není podporována
psychika antidepresivní účinky bez antidepresivních účinků

V roce 2002 přijala Světová zdravotnická organizace (WHO) obecné doporučení, že každý by měl denně vykonávat minimálně 30 minut tělesné aktivity. Tato doporučení potvrdila v roce 2008 i Evropská komise [1]. Konkrétní doporučení pro různé skupiny lidí najdete v samostatné kategorii Doporučení pro pohybovou aktivitu.

Tělesná aktivita podporuje zdraví

Celkový energetický výdej má zásadní vliv na celkové zdraví a kondici organismu, protože ovlivňuje celou řadu známých rizikových faktorů pro kardiovaskulární i jiná onemocnění. Mezi tyto rizikové faktory se řadí např. procento tělesného tuku (obvod pasu), hustota kostní hmoty, citlivost k inzulinu, krevní tlak a hladina krevních lipidů.

Okolo 35. roku věku začíná výkonnost organismu klesat v důsledku přirozených procesů stárnutí. S přibývajícími léty se pak postupně zvyšuje riziko zhoršení zdravotního stavu. Tělesná nečinnost podporuje procesy spojené se stárnutím i zhoršování celkového zdravotního stavu. Naopak dostatek pohybu a cílený trénink působí proti rizikovým faktorům mnoha onemocnění a pomáhá lidem stárnout zdravě.

Některé účinky cvičení se mohou projevit již po poměrně krátké době: například svalová síla a metabolismus lipidů se zlepší přibližně za 4–6 týdnů po zahájení cvičení. Pokud však chceme snížit riziko vzniku onemocnění a co nejdéle se těšit dobrému zdraví, je třeba cvičit pravidelně, v přiměřené míře a po celý život.

Pohyb snižuje riziko vzniku onemocnění

Výzkumy Světové zdravotnické organizace (WHO) mimo jiné prokázaly, že pohyb snižuje riziko mnoha běžných a často chronických onemocnění a zranění, jako jsou zejména:

  • kardiovaskulární onemocnění (např. infarkt, cévní mozková příhoda nebo vysoký krevní tlak),
  • nadváha a obezita,
  • metabolický syndrom,
  • cukrovka 2. typu,
  • rakovina (zejména tlustého střeva, plic, prsu, dělohy, žaludku, jícnu, ledvin, močového měchýře a prostaty),
  • deprese,
  • demence,
  • infekční onemocnění,
  • zlomeniny kyčle,
  • pády.

Jak pomáhá pohyb při léčbě a rehabilitaci?

Pokud se pohybová aktivita používá cíleně, může přispět k uzdravení mnoha onemocnění nebo zmírnit potíže. Pohyb tedy může zafungovat jako „lék“ na některá onemocnění. Cílené cvičení nicméně vyžaduje znalost toho, jaké účinky na tělo může mít daný cvik či druh pohybu, a proč tomu tak je.

Trénink různých motorických dovedností (například vytrvalosti, síly, pohyblivosti nebo koordinace) má na lidské tělo různé účinky. Účinek cvičení je ovlivněn rovněž závažností pacientova onemocnění a jeho fyzickou zdatností. Tyto faktory musí být zohledněny v pokynech rehabilitačního lékaře nebo fyzioterapeuta.

Související odkazy

  1. Evropská komise: Pokyny EU pro fyzickou aktivitu (odkaz vede na PDF soubor na webu ec.europa.eu, 396 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Pohybová aktivita: základní...

Proč naše tělo potřebuje pohyb?

Tělesné a duševní schopnosti moderních lidí se vyvíjely několik milionů let. Od počátku lidstva a...

Pohybová aktivita: základní...

Co je pohybová aktivita?

Pohybová aktivita je jakákoli činnost kosterních svalů, při níž je spotřeba energie vyšší než v k...

Zdraví u seniorů

Tělesné změny v seniorském věku

Stárnutí těla je přirozený proces, který je součástí života a je nevyhnutelný. Tento proces je po...

Zdravá pohybová aktivita

Jak se zdravě hýbat a trénovat

Pravidelný pohyb je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak si udržet a zlepšit zdraví – bez ohledu...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 26. 2. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI