Hlavním přívodem krve do hlavy jsou společné krční tepny (arteria carotis communis), probíhající po levé a pravé straně krku. Dále se každá z nich dělí do dvou větví, které zásobují různé oblasti mozku:
- vnější karotida (arteria carotis externa), zásobující obličejové svaly a tkáně povrchu lebky,
- vnitřní karotida (arteria carotis interna), zásobující mozek.
Ve velké většině případů je stenóza karotid způsobena aterosklerózou. Příznaky závisí hlavně na rozsahu zúžení.
Jaké příčiny má stenóza karotid?
Ve více než 90 % případů je příčinou ateroskleróza. Tato nejběžnější a nejdůležitější patologická změna v cévách může různými mechanismy chronicky postupovat po řadu let. Usazeniny krevních lipidů, sraženin, vápníku a pojivové tkáně na stěnách cév vedou ke vzniku tzv. aterosklerotických plátů. V důsledku se cévy stále více zužují, nebo může dojít dokonce k jejich úplnému uzavření (zablokování).
Mezi časté příčiny aterosklerózy se řadí mimo jiné:
- strava bohatá na tuky,
- diabetes (cukrovka),
- nedostatek pohybu,
- kouření.
Nebezpečí vzniku stenózy karotid je možné snížit obecným omezením rizikových faktorů aterosklerózy, především tím, že budeme dbát na:
- vyvážené stravování,
- dostatek pohybu,
- omezení konzumace alkoholu,
- nekuřáctví.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Zúžení (stenóza) vnitřních karotid vede ke sníženému krevnímu zásobení mozku. V závislosti na závažnosti vaskulárních změn nemusí stenóza karotid způsobovat žádné potíže, ale může zapříčinit i život ohrožující stavy. Existují čtyři stupně stenózy karotid.
Asymptomatická stenóza karotid (=I. stupeň)
V tomto počátečním stadiu se nevyskytují obvykle žádné příznaky, neboť tepny jsou stále dostatečně průchodné.
Symptomatická stenóza karotid
II. stupeň: zúžení tepny je již silnější. Může docházet k dočasným poruchám zraku, závratím, poruchám řeči nebo se mohou vyskytnout i příznaky paralýzy. Symptomy obvykle ustupují do 24 hodin. Tyto dočasné varovné příznaky jsou známy jako tranzitorní ischemická ataka (TIA). Pokud přetrvávají déle než jeden den, mluví se o „menší mrtvici“. Takzvaný prodloužený reverzibilní ischemický neurologický deficit (PRIND) vykazuje příznaky podobné TIA. Vyvíjí se však pomaleji a jeho příznaky úplně vymizí mezi 24 hodinami až třemi týdny od nástupu. TIA a PRIND se často objevují jako varování předcházející těžké mrtvici s trvalým poškozením.
III. stupeň: stenóza karotid s čerstvě diagnostikovanou mozkovou mrtvicí.
IV. stupeň: stav po mrtvici s trvalým poškozením zdraví.
Jak se stanoví diagnóza?
Přesná diagnóza se stanovuje pomocí zobrazovacích metod. Terapie pak může být dle závažnosti onemocnění a stavu pacienta buď pouze medikamentózní (tedy podávání léků), nebo chirurgická. Neurologické deficity vedou k podezření na pokročilou stenózu karotid. Následuje fyzické vyšetření, zejména v oblasti krku a obou paží. Pro diagnózu mohou být použity následující zobrazovací metody:
- duplexní sonografie,
- magnetická rezonance (MRI),
- výpočetní tomografie (CT),
- digitální subtrakční angiografie (DSA).
Jak probíhá léčba stenózy karotid?
Při zúžení karotid mohou být v závislosti na individuálních rizikových faktorech a stupni poškození použity samostatně nebo v kombinaci následující možnosti:
Medikace
Všichni pacienti se stenózou karotid vyžadují optimální lékovou terapii. V první řadě se nasazují tzv. „léky na ředění krve“ (inhibitory funkce krevních destiček) a léky redukující obecné rizikové faktory kardiovaskulárního systému, tedy např. léky proti hypertenzi, léky na snížení obsahu cukru nebo tuků v krvi.
Odstranění zúžení (revaskularizace)
U asymptomatických stenóz karotid se o odstranění stenóz chirurgickou cestou rozhoduje individuálně. Mimo jiné zde hraje roli i věk pacienta a předpokládaná doba dalšího života.
U symptomatických stenóz karotid je nutná chirurgická revaskularizace. Možnosti jsou chirurgické odstranění plátu (endarterektomie) nebo mikroinvazivní zákrok ve formě balónkové dilatace s vložením stentu (angioplastika karotid).
Na koho se mohu obrátit?
Při potížích, které mohou mít původ ve stenóze karotid, by měl být okamžitě konzultován praktický lékař. Pokud se však vyskytnou poruchy zraku, závratě, řeči nebo ochrnutí, je nutné okamžitě navštívit pohotovost nebo volat záchrannou službu, protože se může jednat o první příznaky mozkové mrtvice.
