Steroly

Některé práce poukazují také na roli dietních faktorů jako na příčinu určitých typů nádorových onemocnění. Z tohoto důvodu byla přijata doporučení ke snížení celkové konzumace tuku na maximálně 30 % CEP (celkový energetický příjem), čímž se předchází nejen některým typům rakoviny (karcinom prsu, kolorektální karcinom), ale i kardiovaskulárním (srdečně-cévním) onemocněním a obezitě. Méně než 10 % CEP by pak mělo pocházet ze SMK a cholesterol ze stravy by měl být nižší než 300 mg/den.

Steroly jsou tuhé krystalické látky s vysokým bodem tání, které jsou nerozpustné ve vodě, špatně rozpustné v alkoholu a dobře rozpustné v nepolárních rozpouštědlech. Steroly jsou pravidelnou součástí stravy. Z čistých sterolů je nejběžnější cholesterol, který je také využíván v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu jako emulgátor a výchozí látka k tvorbě například vitaminu D nebo steroidních hormonů.

Pro metabolismus lidského organismu je zcela zásadní cholesterol. Významné metabolické funkce mají však i necholesterolové steroly, prekurzory cholesterolu (izopren, skvalen, lanosterol, stigmasterol, sitostanol), které vznikají při jeho syntéze. Označení skvalen je odvozeno od skutečnosti, že byl objeven v játrech žraloků (squalidae). Jaterní tuk žraloků obsahuje 30 % skvalenu.

Skvalen byl v menším množství prokázán také v jedlých olejích. Jeho obsah v olivovém oleji je 1–7 g/kg oleje, v amarantovém oleji tvoří až desetiprocentní podíl. V ostatních zdrojích tuku v potravinách tvoří jen 0,002–0,03 %. U člověka je skvalen významnou složkou kožního a ušního mazu, kde funguje jako scavenger (vychytávač) kyslíkových radikálů. Nejvyšší obsah skvalenu byl nalezen v kůži a tukové tkáni, vyskytuje se také v plazmatických lipoproteinech. Dietologický význam skvalenu nebyl prokázán. V krevní plazmě se rovněž vyskytují fytosteroly kampesterol, stigmasterol a sitostanol. Jsou velmi podobné cholesterolu. Volné fytosteroly stabilizují fosfolipidy buněčných membrán, stejně jako cholesterol u lidí. V přírodě se vyskytují volné i esterifikované, v potravinách jsou obsaženy ve formě esterů. Dostávají se do plazmy z potravy a živočichové je nejsou schopni syntetizovat.

Nejvíce zastoupeným fytosterolem v potravě konzumované v Evropě je beta-sitosterol. Beta-sitosterol je obsažen v běžných rostlinných olejích (slunečnicovém, řepkovém, olivovém). Koncentrace jednotlivých fytosterolů jsou u jednotlivce obvykle stabilní, ale kolísají podle příjmu olejů, ovoce a zeleniny. Estery fytosterolů přijaté v potravě se rozloží na volné steroly a mastné kyseliny a snižují vstřebávání cholesterolu pocházejícího z potravy (200–400 mg denně, tedy přibližně třetina potřebného množství) i endogenního (vnitřního) cholesterolu (zhruba dvě třetiny denního množství).

Rostlinné steroly se vstřebávají málo. Vyskytují se v řadě potravin, zejména v rostlinných olejích. Fytostanoly se vyskytují ve stopových množstvích v mnoha rostlinách, ve vysokých množstvích jen v některých cereáliích. V rostlinách bylo objeveno více než 200 různých typů fytosterolů. Fytosteroly mohou být využity při vyšetřování metabolismu cholesterolu, jejich přidávání do potravin může snižovat vstřebávání cholesterolu.

Léčebné užití fytosterolů

Léčebné dietní využití fytosterolů je významným příkladem tzv. funkční potraviny a velmi důležitým dietním prostředkem na snižování cholesterolu. Této skutečnosti se využívá ke snižování zvýšené hladiny cholesterolu, tyto látky se přidávají do některých margarínů nebo rostlinných olejů. Podobně funguje i lék ezetimib.Fytosteroly i fytostanoly se vstřebávají minimálně. Při pravidelné konzumaci snižují celkový cholesterol a LDL-cholesterol, neovlivňují však HDL-cholesterol. Fytosteroly mohou i při podávání statinů (léků na snížení cholesterolu) dále snižovat hladinu cholesterolu.

Vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích souvisí se vstřebávánímcholesterolu. Proto byl zkoumán také vliv fytosterolů na hladinu vitaminů v krvi. Příjem fytosterolů v rostlinném tuku obohaceném o 8 % fytosterolů neovlivňuje lipidy (tuky), přenášející vitaminy E, D a K. Snížení vstřebávání karotenoidů je malé v porovnání se sezónními odchylkami u různých jednotlivců, menší než odchylky způsobené geografickými rozdíly. Snížení hladiny karotenoidu závisí na množství konzumovaných fytosterolů. Hladina betakarotenu v séru je snížena, ale nebyly pozorovány známky malabsorpce, tedy snížené hladiny vitaminů v séru.

Léčebné využití fytosterolů vychází ze skutečnosti, že snižují celkový cholesterol a LDL-cholesterol tím, že brání vstřebávání cholesterolu z potravy a cholesterolu přítomného v trávicím traktu (například ze žluči). Dnes jsou k dispozici margaríny (Benecol, Flora pro.activ) obsahující asi 10 % fytosterolů ve formě fytostanolů, které se získávají z talového oleje (odpad ze dřeva při výrobě papíru) nebo esterů sterolů ze sójového oleje.

Studie s fytosteroly byly zahájeny už ve čtyřicátých letech minulého století. V roce 1951 Peterson zjistil, že smíšené sójové oleje snižují cholesterol u kuřat a o dva roky později prokázal Pollak totéž i u lidí. První výrobky obohacené fytosteroly obsahovaly volné fytosteroly a k signifikantnímu snížení cholesterolemie (koncentrace cholesterolu) byly nutné relativně velké dávky. Zejména v posledních letech je fytosterolům a fytostanolům věnována velká pozornost.

V přírodě se vyskytují fytosteroly ve volné i esterifikované formě (tedy připojené k mastné kyselině), v potravinách jsou zastoupeny pouze estery. Je známo, že rostlinné steroly a stanoly se málo vstřebávají. Nyní jsou používány dva typy fytosterolů, signifikantně snižující cholesterolemii, v dávce 1–3 gramy denně, a to estery fytostanolů a estery fytosterolů. Při pravidelné konzumaci fytosterolů se snižuje celkový cholesterol a LDL-cholesterol, HDL-cholesterol není ovlivněn. Rostlinné oleje obohacené fytosteroly mohou dále snižovat cholesterol také u pacientů léčených statiny.

Pokud se má projevit vliv fytosterolů na snižování lipidů v krvi, musí jejich perorální příjem (ústy) činit více než 1 g/den. Při konzumaci běžných potravin je možno přijmout maximálně 200–400 mg rostlinných sterolů za den. Obsah fytosterolů v některých potravinách je uveden Některé tzv. funkční potraviny jsou obohaceny rostlinnými stanoly a steroly. Ve 100 g českého rostlinného tuku Flora pro.activ je obsaženo 8 g rostlinných sterolů, snížení celkového cholesterolu dosahuje 5,8 %, snížení LDL-cholesterolu 10 %. Ve Spojených státech je tento margarín prodáván pod názvem Take Control, v zemích Evropské unie jako Pro.activ.

Tyto výrobky obsahují 8 % fytosterolů ze slunečnicového, sójového a řepkového oleje. Při běžné spotřebě člověk zkonzumuje 1,6 g sterolů denně. Pro snížení LDL-cholesterolu o 10 % je nutné zkonzumovat tři porce (jedna porce obsahuje 10 g Flory pro.activ, tedy jeden namazaný plátek chleba). Margaríny obohacené sitosterolem mohou snížit celkový cholesterol o 8–10 % a LDL-cholesterol o 14–15 %. V kombinaci se simvastatinem (lék) snižují celkový cholesterol o dalších 11 % a LDL-cholesterol o 16 %. Jejich konzumace nemá žádné vedlejší účinky.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) označuje potraviny podle toho, jak snižují riziko srdečně-cévních onemocnění. Potraviny tak musí obsahovat aspoň 0,65 g rostlinných sterolů nebo 1,7 g esterů rostlinných sterolů v jedné porci. Ve Spojených státech odpovídá těmto požadavkům například margarín Benecol Spread, u nás Flora pro.activ.

Tabulka 1: Obsah fytosterolů v některých potravinách (g/kg)