Principy diet u dyslipidemií

V tomto článku se zmiňujeme zejména o dietních postupech, které jsou užívány při hypercholesterolemiích. Rozdělení dietních tuků podle jejich rozdílného vlivu na trombogenitu či aterogenitu uvádíme v článku Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy.

Přehled dietních opatření, která vedou k oddálení či prevenci cukrovky 2. typu a která jsou částečně založena na změnách příjmu tuku, uvádíme v článku Dieta u cukrovky 2. typu.

Základní principy diet u dyslipidemií jsou následující:

1. omezování exogenního (vnějšího) příjmu tuku, především cholesterolu,
2. omezení energetického příjmu zejména u pacientů s metabolickým syndromem,
3. zvýšení příjmu rostlinných tuků a jejich kvalitativní změna.

Přes obrovský vzestup pozornosti k poruchám lipidů a k zvyšujícímu se počtu pacientů léčených léky (fibráty i statiny) se stále setkáváme s pacienty s metabolickým syndromem, kteří mají závažné dyslipoproteinemie a nejsou léčeni, dokonce ani sekundárně po proběhlých cévních příhodách.

V minulých letech bylo prokázáno, že diabetici 2. typu a pacienti s metabolickým syndromem málo vstřebávají cholesterol. Dietní léčba nízkocholesterolovou dietou je u nich tedy málo účinná. Hladina cholesterolu je zde ovlivněna především vnitřními pochody, a proto je citlivá na farmakoterapii statiny.

Snažíme se zejména o snížení cholesterolu, živočišných tuků a absolutního množství tuku ve stravě.

Pravidla diety

1. Příjem cholesterolu do 300 mg/den a méně docílíme výběrem netučných mléčných výrobků (sýry, tvaroh v dávce 50–100 g na porci, jogurty 150 g). I libová masa obsahují cholesterol, proto je důležitá hmotnost jednotlivých porcí – hovězí, vepřové 90 g, drůbež 150 g, ryby 200 g na porci za syrova. Na přípravu pokrmů používáme bez omezení pouze vaječné bílky, které neobsahují cholesterol. Vaječný žloutek obsahuje cca 250 mg cholesterolu. Obsah cholesterolu v potravinách je uveden v tab. 2.

2. Omezení celkového příjmu tuků na 60 g/den a méně. Vybíráme striktně netučné potraviny. Dávka volných tuků, určených na namazání nebo přípravu pokrmů, by neměla překročit 30 g/den. Nesmažíme.

3. Kvalitativní výběr tuků zaměřený na zvýšení podílu nenasycených monoenových nebo polyenových mastných kyselin a omezení nasycených a transnasycených mastných kyselin – provedeme nahrazením živočišných tuků rostlinnými a omezením úpravy jídla smažením a pečením. Místo másla, sádla, slaniny jsou vhodnější oleje a rostlinná másla. Tvrdé margaríny poněkud omezujeme. Velmi vítané je i časté zařazování ryb do jídelníčku.

4. Zvýšení vlákniny na 30 g/den zajistí denní konzumace 500 g ovoce nebo zeleniny, 1× denně brambory. Bílé pečivo je třeba zaměnit za tmavý chléb a dalamánky, a zvýšit konzumaci luštěnin, obilnin (jáhly, pohanka, ovesné vločky), rýže natural atd.

5. U obézního pacienta je velmi důležité omezení energetického příjmu, protože se sníží riziko dalších onemocnění – kardiovaskulárních chorob, cukrovky, zlepší se pohyblivost pacienta.

6. Zvýšení podílu polysacharidů ve stravě na úkor slazených potravin. Čokoláda, zákusky, sušenky, smetanové krémy a zmrzliny obsahují kromě cukrů také tuky a cholesterol, a proto jsou nevhodné. Naopak chléb, celozrnné druhy pečiva, rýže, těstoviny, brambory, ovoce a zelenina nejlépe splňují pravidla racionální výživy.

7. Omezení příjmu alkoholu cca na 1 dávku denně, jen občas a jen u pacientů bez dalších onemocnění (jater, hypertenze – vysoký tlak).

Technologická úprava stravy u dyslipidemií

Pokrmy vaříme, dusíme, pečeme, grilujeme, zapékáme. Vhodná je příprava v mikrovlnné a horkovzdušné troubě, v nádobí typu Zepter a teflonovém nádobí, kde při přípravě nemusíme používat tuk, cibulové základy ani slaninu. Nezahušťujeme jíškou, nesmažíme.

Povolené množství tuku vkládáme až do hotových pokrmů. Lépe se tak odhadne množství tuku a do masitých pokrmů se nemusí přidávat vůbec, protože se při přípravě uvolňuje tuk obsažený v mase. Rostlinné oleje používáme nejlépe do dušené zeleniny a zeleninových salátů.

Při kuchyňské úpravě masa dochází ke zhruba 40% poklesu váhy. Při uplatnění výše uvedených pravidel (cholesterolu méně než 300 mg/den a tuku 60 g/den) využijeme příklady jídelních lístků uvedených v tab. 1 a 2.

Celkové denní dávky tuku lze rovněž měnit podle reakce na dietní léčbu. Podle efektu léčby se přistupuje k dalším dietním omezením. Znovu je třeba zdůraznit, že u diabetiků, pacientů s obezitou a metabolickým syndromem má dietní omezení cholesterolu jen malý efekt.

Tabulka 1: Příklady jídelních lístků s omezením cholesterolu a tuku

Tabulka 2: Přehled vhodných a nevhodných potravin v léčbě dyslipidemií

Tabulka 3: Obsah cholesterolu ve 100 g potravin

Tabulka 4: Obsah tuků ve 100 g potravin