Cholesterol a lipidový profil: základní informace

Cholesterol je látka tukové povahy, která je nezbytná pro správné fungování lidského těla. Cholesterol je totiž důležitou stavební složkou buněčných membrán: ovlivňuje jejich stabilitu, mezibuněčnou komunikaci i propustnost. Přestože je cholesterol pro organismus důležitý, jeho nadbytek v krevním řečišti může vést k vážným zdravotním problémům, zejména srdečně-cévním (kardiovaskulárním) onemocněním (KVO) a zvýšenému riziku náhlých příhod, jako je srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda (mozková mrtvice).

Jaké má cholesterol biologické funkce?

 Cholesterol je látkou, ze které se v našem těle tvoří:

• žlučové kyseliny – ty jsou důležité pro naštěpení tuků ze stravy na menší kapénky a jejich vstřebávání v tenkém střevě;
• steroidní hormony – zejména glukokortikoidy (kortizol), mineralokortikoidy (aldosteron), pohlavní hormony (estrogeny, testosteron);
• vitamin D₃. 

Jaký mají význam jednotlivé druhy cholesterolu?

Vzhledem ke své hydrofobní („vodu nesnášející“) povaze se cholesterol v krvi nevyskytuje ve volné formě, ale je přenášen ve formě tzv. lipoproteinových částic, zkráceně lipoproteinů. Různé typy lipoproteinů se mezi sebou liší podle hustoty a složení lipidové a proteinové (bílkovinné) složky. Rozeznáváme tak (viz obr. 1):

• Chylomikrony – mají ze všech lipoproteinů největší velikost (průměr 0,5 až 1,0 µm) a nejnižší hustotu (méně než 1000 g/ml). Vznikají v enterocytech (buňkách ve sliznici tenkého střeva) po vstřebání tuků z potravy.
• Lipoproteiny o velmi nízké hustotě neboli VLDL vznikají v játrech, odkud přenášejí tuky do periferních tkání. Vysoké hladiny VLDL v krvi jsou spojeny se stavem, kdy buňky hůře reagují na inzulin, což je stav úzce související s cukrovkou a metabolickým syndromem.
• Lipoproteiny o střední hustotě neboli IDL představují přechodnou frakci mezi VLDL a LDL. V klinické praxi se koncentrace těchto částic běžně neměří. IDL jsou nicméně aterogenní, tj. přispívají k tvorbě tzv. aterosklerotických plátů v tepnách.
• Lipoproteiny o nízké hustotě neboli LDL jsou hlavními přenašeči cholesterolu do tepen a tkání a jsou právem označovány jako „zlý“ cholesterol, který podporuje zánět. Vysoké hladiny LDL v krvi vedou k ukládání tukových částic do poškozené stěny tepen, což zvyšuje riziko jejich kornatění (aterosklerózy). Céva postupně zužuje svůj průměr, stává se křehčí a náchylnou k ucpání nebo prasknutí.
• Lipoproteiny o vysoké hustotě neboli HDL jsou někdy označovány jako „hodný“ cholesterol, neboť v zásadě pomáhají odstraňovat nadbytečný cholesterol z tepen a tkání do jater, kde jej jaterní buňky zužitkují a zmetabolizují jako zdroj energie. HDL má protizánětlivé a antioxidační vlastnosti, čímž snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. K žádoucímu zvyšování hladin HDL cholesterolu vede pravidelná pohybová aktivita.
• Triacylglyceroly (TAG) jsou strukturálně nejjednodušší tukové částice a zároveň nejběžnější tuky v potravinách (maso, oleje, mléčné výrobky). Pokud sníme více kalorií, než potřebujeme, tělo nadbytečnou energii uloží právě ve formě TAG v tukové tkáni. Kolující vysoké hladiny TAG v krvi zvyšují riziko nemocí srdce a cév a mají aterogenní potenciál. Při extrémně vysokých hodnotách TAG (nad >10 mmol/l) hrozí zánět slinivky břišní (pankreatitida), který může být jednak velmi bolestivý, ale i život ohrožující.

Obrázek 1: Lipoproteiny – schematický nákres. Zleva doprava jsou znázorněny chylomikron, VLDL, IDL, LDL a HDL. (Zdroj: Aufbau von Lipoproteinen, Janica Nolte, DocCheck, by BioRender.com (2025); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.)

Co to je lipidový profil?

Lipidový profil (někdy se setkáte také s výrazem lipidogram) je krevní laboratorní test [1], který měří tuky a jednotlivé tukové frakce v krvi. Používá se hlavně k odhalení rizika KVO (jako je srdeční infarkt nebo mozková mrtvice). Odběr se provádí ráno nalačno (ideálně po 12 hodinách bez jídla) a s omezením tučných potravin v posledním jídle před odběrem.

Jaké by obecně měly hodnoty cholesterolu být?

• celkový cholesterol: méně než 5,0 mmol/l (milimolů na litr);
• LDL cholesterol: méně než 3,0 mmol/l (platí, že čím méně, tím lépe);
• HDL cholesterol: více než 1,0 mmol/l u mužů a více než 1,2 mmol/l u žen;
• TAG: méně než 1,7 mmol/l.

Cílové hladiny LDL podle rizik každého jedince:

• nízké riziko (mladí neobézní jedinci bez cukrovky, kardiovaskulárních nemocí): LDL < 3 mmol/l;
• střední riziko (vysoký krevní tlak, obezita): LDL < 2,6 mmol/l;
• vysoké riziko (cukrovka 2. typu bez postižení orgánů, vysoký krevní tlak, obezita, poškození ledvin): LDL < 1,8 mmol/l;
• velmi vysoké riziko (prodělání srdečního infarktu, mrtvice, cukrovka, těžké poškození orgánů): LDL < 1,4 mmol/l;
• extrémní riziko (opakované infarkty, dědičně vysoký cholesterol, komplikace KVO): LDL < 1,0 mmol/l.

Kdy si nechat lipidový profil vyšetřit?

• preventivně – každých 5 let u zdravých osob;
• po 40. roce věku pravidelněji (každé dva roky v rámci bezplatných preventivních prohlídek u praktického lékaře);
• při podezření na srdečně-cévní onemocnění v rodině – tady platí, že čím dříve, tím lépe;
• při cukrovce, vysokém krevním tlaku, obezitě a poruchách štítné žlázy – tedy při výskytu rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění.

Související odkazy

1. Lipidový profil (odkaz vede na stránky labtestsonline.cz)