Funkční potraviny

Ateroskleróza je onemocnění postihující cévy. Dietní a další režimové vlivy (negativní vliv kouření a absence pohybu) jsou v prevenci aterosklerózy velmi významné. Největší význam má racionální (zdravá) výživa. Nesprávné stravovací návyky jsou spolu s rizikovými faktory nejčastější příčinou srdečních a mozkových cévních onemocnění.

Imunita a výživa představují jednu z vědecky nejproblematičtějších oblastí dietologie. Je pravděpodobné, že dieta nemá prakticky žádný vliv na rozvoj onemocnění imunity, avšak zároveň platí, že střevní sliznice má pro rozvoj imunity klíčový význam.

Zvýšená hladina tuků, především cholesterolu je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů aterosklerózy (kornatění tepen), resp. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Přestože nejefektivnější pro snížení rizik je léčba tzv. statiny, které zabraňují tvorbě cholesterolu. Většina cholesterolu je totiž v organismu vytvářena. Nicméně je třeba rozlišovat dva typy cholesterolu: tzv. „hodný“ HDL-cholesterol a „zlý“ LDL-cholesterol, jehož zvýšená hladina je rizikem.

Steroly jsou v přírodě rozšířené, biologicky důležité látky. Ve formě cholesterolu se nacházejí v potravinách živočišného původu. Existují individuální rozdíly ve vstřebávání cholesterolu ze stravy. Nejsilnějším dietním faktorem hladiny krevního cholesterolu je obsah nasycených mastných kyselin (SMK), vlastní obsah cholesterolu v dietě má menší význam. Zvýšený příjem obou těchto živin zvyšuje hladinu LDL-cholesterolu. Vztah cholesterolu k ateroskleróze (kornatění tepen) je blíže popsán v článku Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy.