Zdraví: rozdíly mezi muži a ženami

Je zdraví otázkou pohlaví?

Faktory, které ovlivňují naše zdraví, odborníci označují jako determinanty zdraví. Je prokázáno, že na zdraví jednotlivce má vliv jeho vzdělání, sociální prostředí, materiální podmínky, ale také psychické a biologické faktory. Tyto aspekty zase závisí na sociálním statusu, kulturním zázemí a také na pohlaví. Vědecké studie dokazují, že nemáme všichni stejnou šanci na zdravý život. S lepší rovností šancí se zvyšuje nejen naděje dožití (tedy střední délka života), ale i délka života ve zdraví. Proto řada projektů v EU podporuje snižování nerovností.

Jaké jsou rozdíly mezi muži a ženami ve zdraví a v nemoci?

Některá onemocnění se u žen často projevují jinými příznaky než u mužů; to může být částečně dáno odlišnými biologickými dispozicemi, jako je hormonální rovnováha či metabolismus. Ženy ve srovnání s muži mnohdy mívají jiné riziko vzniku daného onemocnění i jeho průběhu, a také jiné chování ve vztahu ke zdraví. Kvůli genderově stereotypním představám bývají ženy často nesprávně diagnostikovány [2]. Rozdíly mezi muži a ženami, co se týče rizika vzniku a následného průběhu onemocnění, jsou zvláště patrné u depresí, onemocnění pohybového aparátu a zhoubných nádorů.

Diagnostika i léčba by měly zohledňovat rozdíly mezi muži a ženami

Rozdíly v průběhu „stejného“ onemocnění u mužů a žen lze do jisté míry připisovat tomu, že lékaři při diagnostice a léčbě neberou v úvahu odlišnosti mezi oběma pohlavími. Celé desítky let se totiž biomedicínský výzkum soustředil převážně na muže. Teprve na přelomu 80. a 90. let 20. století si vědci začali více všímat rozdílů mezi muži a ženami, co se týče projevů daného onemocnění, reakcí na léky apod. [2] V ideálním světě by proto diagnostika i léčba měly zohledňovat rozdíly mezi muži a ženami.

Rozdíly v chování ve vztahu ke zdraví

Analýza údajů ze sousedního Rakouska ukazuje, že muži sice méně dbají na zdravou stravu než ženy, zato mají více pohybové aktivity. Na druhou stranu ženy častěji navštěvují lékaře než muži. U žen nad 60 let je hlášeno více úrazů než u mužů stejného věku. [3]

Antikoncepce

Jak ukazuje výzkumná zpráva z šetření „Současná česká rodina 2020–2022“, antikoncepce je v mnoha případech záležitostí žen [4]. Případné tělesné i duševní dopady antikoncepčních metod se tedy v těchto případech podepisují na zdraví žen.

Léky

Rozdíly mezi muži a ženami existují i při předepisování a užívání léků. Účinek léku u žen se může lišit od účinku stejného léku u mužů. Lišit se může i riziko vzniku nežádoucích účinků [5].

Chronická onemocnění

Ve třetí vlně Evropského výběrového šetření o zdraví, která proběhla v roce 2019, chronickou nemoc nebo problém uvedlo 40 % mužů a 46 % žen, přičemž výskyt potíží se zvyšoval s věkem (obr. 1) [6]. U žen se často vyskytují například potíže s pohybovým aparátem (jako jsou bolest zad, bolest krční páteře nebo artróza), deprese či bolest hlavy.

Obrázek 1: Prevalence chronické nemocnosti podle pohlaví a věku (%), populace 25–64 let. Zdroj: Zdravotní stav české populace – výsledky studie EHES 2019. Praha, 2022. [6]

Zhoubné nádory (rakovina)

Pokud z analýz vyloučíme nemelanomové kožní nádory (ty jsou v MKN označovány zkratkou C44), pak lze z údajů Národního onkologického registru vyčíst následující fakta:

• Incidence zhoubných nádorů (ZN) je dlouhodobě vyšší u mužů než u žen. V období 2019–2023 bylo v České republice ročně diagnostikováno průměrně 33 197 ZN u mužů (655,0 na 100 000 mužů) a 28 903 ZN u žen (547,5 na 100 000 žen) [7].
• Mortalita ZN je rovněž dlouhodobě vyšší u mužů než u žen. V období 2019–2023 v České republice na ZN zemřelo ročně průměrně 15 037 mužů (275,9 úmrtí na 100 000 mužů) a 12 385 žen (223,4 úmrtí na 100 000 žen) [7].
• Prevalence ZN je naopak dlouhodobě vyšší u žen než u mužů. K 31. 12. 2023 žilo v České republice 275 608 žen s tímto onemocněním (4 968 na 100 000 žen) a 228 493 mužů (4 286 a 100 000 mužů) [7].
• V období 2019–2023 byl u žen nejčastějším typem nádorového onemocnění ZN prsu (C50), následovaný ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20) a ZN průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) [8].
• V období 2019–2023 byl u mužů nejčastějším typem nádorového onemocnění ZN prostaty (C61), následovaný ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20) a ZN průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) [9].

Kardiovaskulární onemocnění

U žen bývají stále častěji diagnostikována onemocnění, která byla dosud považována za „typicky mužská“, jako je infarkt myokardu či cévní mozková příhoda. Infarkt myokardu i cévní mozková příhoda se u žen sice vyskytují méně často než u mužů, ale po menopauze počet případů výrazně roste. Příznaky kardiovaskulárních onemocnění se u žen a mužů mohou lišit nebo mohou být odlišně vnímány. Bližší informace najdete v článku Ischemická choroba srdeční: rozdíly mezi muži a ženami.

V roce 2024 byla publikována souhrnná analytická studie Národního kardiovaskulárního plánu ČR, z níž mj. vyplývá, že ženy častěji než muži umírají na selhání kardiovaskulárního systému. Kardiovaskulární onemocnění jsou přitom nejčastější příčinou úmrtí u obou pohlaví [10].

Cukrovka

Diabetes mellitus neboli cukrovka se vyskytuje jak u žen, tak u mužů. Rizikové faktory pro rozvoj diabetu 2. typu je však potřeba posuzovat i s přihlédnutím k pohlaví. Například těhotenská cukrovka zvyšuje u žen riziko vzniku diabetu 2. typu sedmkrát [11].

Nadváha a obezita

Podle údajú Státního zdravotního ústavu se v České republice s nadváhou potýká více než třetina žen (36 %) a téměř polovina mužů (49 %). Obezitou trpí 21 % mužů a 18 % žen, přičemž s přibývajícím věkem index tělesné hmotnosti (BMI) často roste [12].

S rostoucím BMI roste i riziko souvisejících onemocnění, jako jsou potíže s klouby, kardiovaskulární onemocnění nebo diabetes mellitus. Stejně tak roste riziko obezity u sociálně znevýhodněných osob. U žen s nižšími příjmy nebo nižším vzděláním je například prokazatelně zvýšené riziko cukrovky, incidence obezity a výskyt duševních potíží. Silná nadváha má však sama o sobě negativní sociální dopady: obézní ženy často musí čelit předsudkům a diskriminaci. Mnohdy bývají znevýhodněny na pracovním trhu a mívají i méně příležitostí k dalšímu vzdělávání.

Na druhou stranu více než polovina zejména mladých žen a dívek používá nezdravé, někdy i zdraví ohrožující metody ke kontrole a snižování tělesné hmotnosti. Patří mezi ně vynechávání jídel, různé diety, zvracení nebo užívání projímadel. Na sebevědomí dívek, mladších i starších žen se negativně projevuje vliv médií a sociálních sítí, které prosazují nereálné představy o ženské „kráse“. Negativní vnímání vlastního těla může vést i k poruchám příjmu potravy.

Duševní potíže

Z dat Národního informačního systému péče o duševní zdraví vyplývá, že nějakou formou duševního onemocnění trpí téměř 10 % Čechů. Nejčastěji diagnostikovanými psychiatrickými poruchami v roce 2020 byly poruchy nálady, kam se řadí mj. deprese. Ta byla v roce 2020 diagnostikována u více než 15 tisíc osob, z toho více než 62 % byly ženy.

Riziko rozvoje deprese je obecně u žen vyšší než u mužů. Jedním z faktorů, který na to má vliv, je vícenásobná zátěž, které čelí rodiče samoživitelé (ženy častěji než muži). Dalším rizikovým faktorem pro depresi je porod. Přibližně 15–20 % žen trpí po porodu psychickou krizí nebo depresí. U žen jsou častěji než u mužů diagnostikovány úzkostné poruchy. Poruchy příjmu potravy jsou ve více než 90 % případů diagnostikovány u žen.

Nedostatečná péče nebo špatná dostupnost léčby duševních onemocnění proto opět dopadá zejména na ženy. Negativní efekt je navíc umocněn tím, že ženy mají často k dispozici méně finančních prostředků než muži. Důvodem je například vyšší podíl žen v částečných úvazcích, případně jejich vyšší nezaměstnanost či ekonomická neaktivita (například v důsledku péče o malé děti). Ženy obvykle čelí dvojí zátěži – v podobě placeného zaměstnání a neplacené péče o rodinu. Častěji než muži jsou také vystaveny násilí a jeho psychickým následkům. Je prokázáno, že duševní onemocnění jsou obzvláště častá u sociálně znevýhodněných žen.

Chudoba jako riziko pro zdraví

Chudoba je rizikovým faktorem pro vznik celé řady onemocnění. Lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy umírají dříve, jsou častěji nemocní a většinou nežijí příliš zdravě. S tím souvisejí různé dopady na zdraví, neboť chudí lidé nemají příliš možnost dodržovat zásady zdravého životního stylu. Do značné míry je to dáno psychosociální zátěží, která vyplývá z obav o budoucnost, dlouhodobých stresových reakcí a nedostatečné sociální podpory.

Chudoba ve stáří obvykle nevzniká až v pokročilém věku, ale již během pracovního života žen. Ženy jsou nadměrně zastoupeny v odvětvích s nízkými mzdami a navíc často pracují jen na částečný úvazek, protože pečují buď o děti, nebo naopak o stárnoucí rodiče. Riziko trvalé chudoby ve stáří je obzvláště vysoké u žen, které již před odchodem do důchodu měly podprůměrný příjem. To platí i pro samoživitelky a ženy, které bez nároku na výdělek pečují o své příbuzné.

Jaké negativní důsledky má násilí páchané na ženách?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje domácí násilí jedno z nejzávažnějších zdravotních rizik pro dívky a ženy. Statistická ročenka domácího a genderově podmíněného násilí v ČR uvádí, že „u naprosté většiny objektů napadení (96 %) je registrován nějaký vztah k pachateli. Velmi často byl mezi objektem napadení a pachatelem osobní vztah, nejčastěji družka / druh (30 %) a manželka / manžel (23 %)“ [13].

Dopady domácího násilí a sexuálního násilí na zdraví napadeného člověka jsou rozmanité a závažné, a to jak po tělesné, tak i duševní stránce. U žen se jedná zejména o záněty a další potíže v oblasti genitálií, potraty, sexuálně přenosné infekce, posttraumatický stresový syndrom, závislost na alkoholu a drogách, deprese, úzkostné poruchy, trvalé tělesné postižení až smrt (v důsledku vraždy nebo sebevraždy). Děti matek, které jsou oběťmi násilí, mají vyšší riziko nízké porodní hmotnosti a zdravotních potíží již v novorozeneckém věku.

Související odkazy

1. Český statistický úřad: Zemřelí, naděje dožití, příčiny smrti. (odkaz vede na web csu.gov.cz)
2. Natálie Nováková: Gender a pohlaví v biomedicínském výzkumu pohledem vybraných českých vědkyň (diplomová práce v oboru Genderová studia). Praha, 2024. (odkaz vede na PDF soubor na webu cuni.cz, 1.3 MB)
3. Öffentliches Gesundheitsportal Österreichs (Veřejný rakouský portál o zdraví): Gesundheit: Geschlechtliche Unterschiede [Zdraví: rozdíly mezi muži a ženami] (odkaz vede na web gesundheit.gv.at; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)
4. Jiřina Kocourková, Jitka Slabá, Anna Šťastná, Eva Waldaufová, Bára Idlbeková: Změny v reprodukčním chování a reprodukční stárnutí. Souhrnná výzkumná zpráva z šetření „Současná česká rodina 2020–2022“. Praha, 2023. (odkaz vede na web cuni.cz)
5. Ahmad Aljohmani, Daniela Yildiz: Biological sex differences in pharmacokinetics and adverse drug reactions. Naunyn-Schmiedebergs’ Archives of Pharmacology 2025 Oct 21. (odkaz vede na web springer.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. Státní zdravotní ústav: Zdravotní stav české populace: výsledky studie EHES 2019. Praha, 2022. (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.gov.cz, 2.5 MB)
7. Systém pro vizualizaci onkologických dat: Celkový přehled epidemiologie nádorů v české populaci: zhoubné novotvary (odkaz vede na web svod.cz)
8. Systém pro vizualizaci onkologických dat: Incidence zhoubných novotvarů (C00–C97), ženy, celá ČR, období 2019–2023, absolutní počty. (odkaz vede na web svod.cz)
9. Systém pro vizualizaci onkologických dat: Incidence zhoubných novotvarů (C00–C97), muži, celá ČR, období 2019–2023, absolutní počty. (odkaz vede na web svod.cz)
10. Národní kardiovaskulární plán ČR: souhrnná analytická studie (odkaz vede do sekce „Národní kardiologický informační systém“ v rámci NZIP)
11. Leanne Bellamy, Juan-Pablo Casas, Aroon D Hingorani, David Williams: Type 2 diabetes mellitus after gestational diabetes: a systematic review and meta-analysis. Lancet 2009, 373(9677): 1773–1779. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
12. Státní zdravotní ústav: Nadváha a obezita (odkaz vede na web szu.gov.cz)
13. Vláda České republiky: Statistická ročenka domácího a genderově podmíněného násilí v ČR (odkaz vede na PDF soubor na webu vlada.gov.cz, 3.7 MB)
14. Vera Regitz-Zagrosek, Catherine Gebhard: Gender medicine: effects of sex and gender on cardiovascular disease manifestation and outcomes. Nature Reviews Cardiology 2023, 20(4): 236–247. (odkaz vede na web nature.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)