Astma

Astma patří ve vyspělém světě k nejčastějším chronickým onemocněním. Na rozdíl od některých jiných chronických onemocnění se navíc může objevit v jakémkoli věku: postiženy mohou být i děti a mladí lidé. Astma se vyznačuje trvalým zánětem dýchacích cest. Včasná diagnostika a cílená medikamentózní léčba pomáhá předcházet závažným komplikacím. Pokud příznaky jako kašel a zahlenění nebo dušnost přetrvávají delší dobu, je potřeba co nejdříve vyhledat lékaře.


Články

  • Astma: co to je?

    Každý den se asi 20 000× nadechneme a vydechneme. Samotná výměna plynů mezi vzduchem a krví probíhá v plicích: kyslík vstupuje přes membrány plicních sklípků do těla a je rozváděn oběhovým systémem do jednotlivých částí těla, kde je využíván k výrobě energie, zatímco oxid uhličitý je naopak jako odpadní produkt dýchacími cestami odváděn pryč z těla (viz článek Dýchací cesty a plíce: základní informace). Vdechování a vydechování zajišťují dýchací svaly, mezi které se řadí jednak svaly hrudníku, jednak bránice). Abychom dobře porozuměli tomu, co je to astma, je nutné nejprve pochopit, jak funguje normální dýchání.

  • Astma: příčiny a spouštěče

    Astma je ve vyspělých zemích jedním z nejčastějších chronických onemocnění, které často postihuje i děti. Příčiny tohoto stavu zatím nebyly vědecky dostatečně objasněny. Kromě dědičné predispozice zodpovídají za zvýšenou citlivost dýchacích cest především vlivy prostředí a také životní styl.

  • Astma: formy

    V závislosti na podnětu vyvolávajícím onemocnění rozlišujeme mezi alergickým a nealergickým astmatem. Alergické astma je nejčastější formou, obvykle začíná již v dětství a může být doprovázeno atopií. I u dospělých jsou alergie často – až v 80 % případů – primární příčinou vzniku astmatu. Nealergické astma obvykle začíná až v dospělosti. Často se ale vyskytují i smíšené formy. Identifikace spouštěčů astmatu je důležitá pro stanovení vhodných preventivních, terapeutických a rehabilitačních přístupů.

  • Astma: příznaky a průběh

    Astma je chronický (dlouhodobý) zánět dýchacích cest. Onemocnění se vyznačuje mj. střídáním intenzity obtíží: někdy jsou silnější, jindy slabší, někdy dokonce nejsou pociťovány žádné potíže. Krátkodobé výrazné zesílení astmatu, které je zároveň spojeno s dušností, se nazývá astmatický záchvat.

  • Astma: prevence

    Je-li pozorována přecitlivělost na některé látky nebo člověk pociťuje jakékoli potíže, které by mohly poukazovat na onemocnění dýchacích cest, je zapotřebí se co možná nejdříve dostavit k odbornému lékařskému vyšetření. Jen tak lze předejít zhoršení zdravotního stavu a možnému rozvoji příznaků astmatu. Pokud je to možné, je třeba se snažit vyhýbat látkám, na něž má pacient známou přecitlivělost, popř. jiným situacím zhoršujícím astma.

  • Astma: diagnóza

    Mnoho plicních onemocnění je často rozpoznáno až v relativně pozdním stadiu. Včasná diagnostika je však pro léčbu a dlouhodobý průběh onemocnění zásadní. Diagnóza v pozdním stadiu může znamenat, že změny jsou již trvalé a organismus na léčbu nebude reagovat, zatímco včasná léčba může pacientovi zajistit vyšší kvalitu života. V případě podezření na astma (např. v případě přetrvávajícího kašle) je třeba neprodleně provést vyšetření plic a dýchacích cest. Je-li to možné, měla by být stanovena závažnost onemocnění a zjištěn spouštěč obtíží.