Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Duševní onemocnění
  • Deprese a bipolární porucha
  • Aktuální: Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?

Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?

Kategorie: Deprese a bipolární porucha – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

U žen je depresivní onemocnění diagnostikováno častěji, muži však častěji páchají sebevraždu. V následujících řádcích se dozvíte, jak se u žen a u mužů liší rizikové faktory a příznaky a jakou roli mohou hrát společenské vlivy.

Ilustrační obrázek k článku „Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?“

Ženy: častější diagnóza deprese

Podle zdravotních statistik je deprese u žen diagnostikována přibližně dvakrát častěji než u mužů. Při bližším prozkoumání těchto údajů – a zvláště se zaměřením na rodinný stav a zaměstnání – se však ukáže, že deprese nepostihuje všechny ženy „plošně“, nýbrž zejména ženy v konkrétních životních situacích (dvojitá zátěž, zkušenosti s násilím apod.). Depresivní nálady se mohou u žen vyskytovat i v rámci tzv. premenstruačního syndromu, po porodu a během přechodu. Zatím však nebylo jednoznačně prokázáno, zda při těchto stavech hrají hlavní roli hormony, a do jaké míry se na nich podílejí životní okolnosti. Z epidemiologických dat není ani možné vyvodit, zda se nové případy deprese vyskytují v souvislosti s menopauzou.

Značný stres zažívají zejména ženy s dvojitou nebo dokonce trojitou zátěží (malé děti, zaměstnání, domácnost apod.), které proto mají zvýšené riziko výskytu deprese. To není jen důsledkem okolností samotných (např. vícečetná zátěž vyplývající z rodinné, partnerské či pracovní situace), ale také tlaku, které na ženy neustále vyvíjejí jejich nejbližší (třeba i formou „dobře míněných“ rad). Ženy navíc častěji bývají oběťmi domácího násilí. Traumatické zážitky z násilných situací nahrávají vzniku duševních onemocnění obecně; deprese je jen jedním z nich. A zatímco muži při „zvládání deprese“ spíše sáhnou po alkoholu, u žen hrozí riziko vzniku závislosti na uklidňujících lécích.

Muži: vyšší sebevražednost

U mužů se mohou deprese projevovat jinak než u žen. Depresivní muži bývají spíše podráždění nebo tíhnou k agresi – ať už proti sobě samým, nebo proti ostatním. Muži se také častěji uchylují k drogám nebo k alkoholu. Kromě toho je mužům často zatěžko mluvit o svých duševních potížích, protože očekávání společnosti „jsou nastavena jinak“. Nicméně i u mužů se již v poslední době objevuje tendence vyhledat odbornou pomoc v případě duševních problémů.

Muži si sáhnou na život častěji než ženy. Deprese jsou nejvýznamnějším rizikovým faktorem sebevraždy.

Odborníci diskutují o tom, zda s přibývajícím věkem může nedostatek testosteronu zvyšovat riziko výskytu deprese. Ženatí muži trpí depresemi méně než staří mládenci, a rovněž riziko sebevraždy je u nich nižší. Zdá se, že u žen tento „manželský“ faktor nehraje tak významnou roli.

Stereotypy: ženy jsou ochotné pomáhat, muži jsou odvážní?

Stereotypy „typicky ženského“, popř. „typicky mužského“ chování nebo charakterových vlastností jsou definovány v tzv. genderových rolích. Genderové role jsou především výplodem společnosti, která každému z pohlaví připisuje „jeho“ vlastnosti a ovlivňuje jeho vývoj.

Typicky ženské stereotypy:

  • soucit,
  • otevřené vyjadřování pocitů,
  • ochota pomáhat,
  • něžnost,
  • pasivita atd.

Typicky mužské stereotypy:

  • sebejistota,
  • nezávislost,
  • odvaha,
  • silná vůle,
  • schopnost rozhodovat atd.

Tyto stereotypní představy mohou vést například k tomu, že mužům je zatěžko při duševním onemocnění (např. při depresi) vyhledat odbornou pomoc, že duševní potíže se připisují spíše ženám apod. Zatím není stále jasné, do jaké míry tyto stereotypy ovlivňují diagnostiku deprese.

Poznámka: Výše zmíněné stereotypy jsou uvedeny pouze pro ilustraci. U každé ženy a u každého muže se tyto vlastnosti projevují individuálně.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Deprese a bipolární porucha

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Deprese a diety

    Deprese a diety

    Dieta u neurologických a duševních onemocnění

    Podle řady studií je nepochybné, že deprese je nezávislým rizikovým faktorem aterogeneze (vznik aterosklerózy – kornatění tepen), kardiovaskulárních příhod a zejména infarktu myokardu. Vedle sebevražd jsou kardiovaskulární příhody druhou nejčastější příčinou smrti u depresivních pacientů.

  • Ilustrační obrázek k článku „Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory“

    Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

    Deprese a bipolární porucha

    Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vzniku onemocnění hrají roli psychické, neurobiologické a sociální faktory. Společně mohou působit velmi komplexně.

  • Ilustrační obrázek k článku „Deprese: formy a průběh“

    Deprese: formy a průběh

    Deprese a bipolární porucha

    Slovo deprese pochází z latiny a znamená „stlačit“ nebo „stáhnout k zemi“. Tato onemocnění se projevují mj. změnami nálady (afektivity), nezájmem, apatičností a sníženou výkonností. Deprese se může objevit v jakémkoli věku a řadí se k nejčastěji se vyskytujícím duševním onemocněním.

  • Ilustrační obrázek k článku „Deprese: možnosti léčby a prevence recidivy“

    Deprese: možnosti léčby a prevence recidivy

    Deprese a bipolární porucha

    Depresi člověk nemusí jen bezmocně přihlížet: existují různé možnosti léčby tohoto duševního onemocnění. V akutních případech může být nutná hospitalizace, někdy však může pomoci i pobyt v denním stacionáři nebo rehabilitační pobyt. V závislosti na situaci se léčba soustředí na zmírnění příznaků nebo na prevenci recidivy. K dalším cílům léčby se řadí zlepšení, udržení nebo znovuzapojení do společenského i pracovního života. Během léčby – a zvláště pak během akutní léčby – by měl lékař opakovaně vyhodnocovat, zda je stávající léčba pro pacienta vhodná nebo zda je potřeba ji upravit.

Doporučené zdroje

  • Bipolární porucha

    Deprese a bipolární porucha

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě bipolární poruchy (dříve maniodepresivní psychóza). Příspěvky se zaměřují na jednotlivé cykly onemocnění a přinášejí různá doporučení, kterými je možné, vedle odborné pomoci, pozitivně ovlivnit léčbu.

    Přejít na externí zdroj
  • Deprese

    Deprese a bipolární porucha

    Zdroje věnované příčinám, projevům, rozpoznání a léčbě deprese, včetně psychoterapie a doporučení, která se týkají soužití s osobou, která trpí depresí.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace