Ženy: častější diagnóza deprese
Podle zdravotních statistik je deprese u žen diagnostikována přibližně dvakrát častěji než u mužů. Při bližším prozkoumání těchto údajů – a zvláště se zaměřením na rodinný stav a zaměstnání – se však ukáže, že deprese nepostihuje všechny ženy „plošně“, nýbrž zejména ženy v konkrétních životních situacích (dvojitá zátěž, zkušenosti s násilím apod.). Depresivní nálady se mohou u žen vyskytovat i v rámci tzv. premenstruačního syndromu, po porodu a během přechodu. Zatím však nebylo jednoznačně prokázáno, zda při těchto stavech hrají hlavní roli hormony, a do jaké míry se na nich podílejí životní okolnosti. Z epidemiologických dat není ani možné vyvodit, zda se nové případy deprese vyskytují v souvislosti s menopauzou.
Značný stres zažívají zejména ženy s dvojitou nebo dokonce trojitou zátěží (malé děti, zaměstnání, domácnost apod.), které proto mají zvýšené riziko výskytu deprese. To není jen důsledkem okolností samotných (např. vícečetná zátěž vyplývající z rodinné, partnerské či pracovní situace), ale také tlaku, které na ženy neustále vyvíjejí jejich nejbližší (třeba i formou „dobře míněných“ rad). Ženy navíc častěji bývají oběťmi domácího násilí. Traumatické zážitky z násilných situací nahrávají vzniku duševních onemocnění obecně; deprese je jen jedním z nich. A zatímco muži při „zvládání deprese“ spíše sáhnou po alkoholu, u žen hrozí riziko vzniku závislosti na uklidňujících lécích.
Muži: vyšší sebevražednost
U mužů se mohou deprese projevovat jinak než u žen. Depresivní muži bývají spíše podráždění nebo tíhnou k agresi – ať už proti sobě samým, nebo proti ostatním. Muži se také častěji uchylují k drogám nebo k alkoholu. Kromě toho je mužům často zatěžko mluvit o svých duševních potížích, protože očekávání společnosti „jsou nastavena jinak“. Nicméně i u mužů se již v poslední době objevuje tendence vyhledat odbornou pomoc v případě duševních problémů.
Muži si sáhnou na život častěji než ženy. Deprese jsou nejvýznamnějším rizikovým faktorem sebevraždy.
Odborníci diskutují o tom, zda s přibývajícím věkem může nedostatek testosteronu zvyšovat riziko výskytu deprese. Ženatí muži trpí depresemi méně než staří mládenci, a rovněž riziko sebevraždy je u nich nižší. Zdá se, že u žen tento „manželský“ faktor nehraje tak významnou roli.
Stereotypy: ženy jsou ochotné pomáhat, muži jsou odvážní?
Stereotypy „typicky ženského“, popř. „typicky mužského“ chování nebo charakterových vlastností jsou definovány v tzv. genderových rolích. Genderové role jsou především výplodem společnosti, která každému z pohlaví připisuje „jeho“ vlastnosti a ovlivňuje jeho vývoj.
Typicky ženské stereotypy:
- soucit,
- otevřené vyjadřování pocitů,
- ochota pomáhat,
- něžnost,
- pasivita atd.
Typicky mužské stereotypy:
- sebejistota,
- nezávislost,
- odvaha,
- silná vůle,
- schopnost rozhodovat atd.
Tyto stereotypní představy mohou vést například k tomu, že mužům je zatěžko při duševním onemocnění (např. při depresi) vyhledat odbornou pomoc, že duševní potíže se připisují spíše ženám apod. Zatím není stále jasné, do jaké míry tyto stereotypy ovlivňují diagnostiku deprese.
