Nádory mozku: příčiny, příznaky a diagnóza

Stejně jako jiné typy nádorů i nádory mozku vznikají v důsledku nekontrolovaného buněčného růstu. Nádor mozku může být buď nezhoubný (benigní) nebo zhoubný (maligní). Nezhoubné stejně jako zhoubné nádory mohou utlačovat a poškozovat zdravou tkáň v mozku, a tím způsobovat celou řadu příznaků.

Pokud nádor vzniká přímo z buněk mozkové tkáně nebo tzv. „mozkové blány“ (těm se odborně říká meningy), odborníci hovoří o primárním nádoru mozku. Primární nádory mozku mohou vznikat z různých typů buněk, které se nacházejí uvnitř mozku nebo i v jeho obalech: z nervových buněk, z neuroglií (to jsou podpůrné buňky nervové tkáně), ale také z buněk, které tvoří meningy nebo hypofýzu. Primární nádory mozku se častěji vyskytují u lidí ve věku do 30 let.

Sekundární nádory mozku vznikají z nádoru v jiné části těla, např. v plicích nebo v kůži. Nádorové buňky odtud putují krevním řečistěm do mozku, kde pak vznikají tzv. mozkové metastázy. Sekundární nádory mozku (neboli mozkové metastázy) se vyskytují především u lidí starších 60 let.

Jaké jsou příčiny vzniku nádorů mozku?

Příčiny vzniku mozkových nádorů dosud nebyly objasněny [1]. V současné době nejsou vědecky potvrzeny téměř žádné faktory, které zvyšují riziko vzniku primárního mozkového nádoru. Existují však náznaky, že zvýšené riziko vzniku mozkového nádoru mají pacienti, kteří podstoupili radioterapii kvůli jinému onemocnění (například kvůli leukémii). Dále je známo, že tendenci ke vzniku některých primárních mozkových nádorů mají lidé, kteří trpí některými dědičnými onemocněními (např. neurofibromatózou nebo von Hippelovou–Lindauovou chorobou).

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u nádoru mozku?

Nádor mozku vyvolat může vyvolat velmi rozmanité příznaky, ať už je nezhoubný nebo zhoubný. Příznaky se liší podle toho, v jakém místě se nádor mozku nachází a jak rychle roste. Pokud nádor roste rychle, jako je tomu v případě mozkových metastáz nebo zhoubných nádorů, objeví se první příznaky brzy. Naopak u pomalu rostoucích nádorů může trvat poměrně dlouho, než si člověk nějakých příznaků vůbec všimne. U někoho může být prvním příznakem mozkového nádoru epileptický záchvat (zvláště pokud se takový záchvat nikdy předtím nevyskytl), u někoho neobvykle silná bolest hlavy; nelze však s jistotou říct, že by tyto příznaky poukazovaly zrovna na nádor mozku. Jejich příčina může být i zcela jiná, proto je nutné důkladné lékařské vyšetření.

Ve většině případů způsobuje nádor mozku jak celkové příznaky, tak i místní příznaky. Celkové příznaky jsou způsobeny tím, že rostoucí nádor stále více utlačuje zdravou mozkovou tkáň a mnohdy brání odtoku mozkomíšního moku. To může vést k otoku mozku. Kostěná lebka se samozřejmě nemůže rozšiřovat, proto tlak v lebeční dutině stoupá; to vede k nebezpečně vysokému nitrolebnímu tlaku. Mezi příznaky vysokého nitrolebního tlaku se řadí silné bolesti hlavy, nevolnost a/nebo zvracení. Pokud nitrolební tlak dále stoupá, člověk může upadnout do kómatu nebo zemřít.

Místní příznaky jsou způsobeny tlakem nádoru na mozkovou tkáň, která s ním bezprostředně sousedí. Tyto příznaky závisí na tom, kde se nádor nachází, jak je velký a jak rychle roste.

Mezi nejvýznamnější příznaky nádoru mozku se řadí [2]:

• bolesti hlavy – zvláště pokud jsou nové nebo jiné, než bývaly dříve; objevují se přibližně u poloviny pacientů s nádorem mozku, v průběhu času zesilují; mnohdy bývají nejsilnější v noci nebo v časných ranních hodinách a sílí vleže; léky proti bolesti (analgetika) při těchto bolestech hlavy obvykle pomáhají jen omezeně nebo vůbec;
• nevolnost/zvracení;
• epileptické záchvaty – patří mezi nejčastější příznaky mozkových nádorů u dospělých;
• svalová slabost;
• závratě a/nebo poruchy rovnováhy;
• ochrnutí (paralýza);
• poruchy zraku (např. dvojité vidění);
• poruchy řeči (např. potíže s hledáním slov);
• poruchy sluchu;
• jiné poruchy smyslového vnímání (např. vnímání tepla, chladu, tlaku nebo doteku);
• změny charakteru (např. dříve nebývalá podrážděnost, apatie apod.);
• duševní potíže (např. deprese, úzkostné poruchy apod.);
• poruchy paměti (např. zapomnětlivost, potíže se soustředěním apod.);
• hormonální změny (např., přibývání na váze, nadměrná činnost štítné žlázy, sexuální dysfunkce, u žen poruchy menstruačního cyklu, u děti poruchy růstu apod.).

Jak se stanoví diagnóza nádoru mozku?

Při podezření na nádor mozku diagnostika vždy začíná podrobným anamnestickým rozhovorem, celkovým fyzikálním vyšetřením a neurologickým vyšetřením [3]. Následuje zobrazovací vyšetření, a to buď prostřednictvím magnetické rezonance (MRI), nebo výpočetní tomografie (CT). Pokud zobrazovací vyšetření odhalí útvar podobný nádoru, lékař bude potřebovat přesně určit jeho typ (viz článek Nádory mozku: klasifikace a formy). Proto je nutné odebrat vzorek tkáně, tedy provést biopsii, kterou provádí vždy neurochirurg. V některých případech může být biopsie provedena stereotakticky: při stereotaktické biopsii je poloha nádoru přesně určena pomocí různých počítačových metod, a chirurg pak může tzv. punkční jehlou odebrat vzorek s milimetrovou přesností. Druhou možností je provést otevřenou biopsii, které předchází kraniotomie (chirurgické vytvoření otvoru v pacientově lebce).

Mezi další diagnostické metody při podezření na nádor mozku se řadí elektroencefalografie (EEG) či vyšetření mozkomíšního moku, který se nejčastěji odebírá lumbální punkcí.

Na koho se mohu obrátit?

Jestliže delší dobu pociťujete některé z výše popsaných obtíží, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten provede základní vyšetření a v případě potřeby vás odešle na specializované pracoviště.

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech mozku a míchy – primární nádory mozku: výskyt a vyvolávající faktory (odkaz vede na web linkos.cz)
2. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech mozku a míchy – příznaky onemocnění (odkaz vede na web linkos.cz)
3. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech mozku a míchy – vyšetřovací metody (odkaz vede na web linkos.cz)