Leukemie u dětí

Co je leukemie?

Leukemie je zhoubné onemocnění krvetvorného systému, při kterém je narušena regulace procesu krvetvorby (hematopoézy): bílé krvinky (odborně leukocyty) se tvoří nekontrolovaně a navíc není dokončeno jejich zrání. To znamená, že v těle se nachází nadbytek nezralých leukocytů, které nemohou správně plnit svou funkci. Tyto nezralé leukocyty jsou odborně označovány jako blasty. Zároveň má tělo nedostatek zralých (tedy správně fungujících) leukocytů, což se následně projeví různými příznaky. Leukemie je někdy hovorově označována jako „rakovina krve“. Existuje velké množství různých typů leukemií.

Jaké existují formy leukemie u dětí a dospívajících?

Podle rychlosti rozvoje onemocnění se leukemie obecně dělí na:

• akutní – rychle postupující,
• chronické – pomalu postupující.

Podle typu postižených buněk se leukemie dělí na:

• lymfocytární či lymfoblastickou – postihující tzv. buňky lymfoidní linie,
• myeloidní – postihující tzv. buňky myeloidní linie.

V dětském věku se chronická lymfocytární leukemie (CLL) nevyskytuje; chronická myeloidní leukemie (CML) se u dětí vyskytuje jen velmi vzácně. U dětí a dospívajících se mnohem častěji vyskytují akutní leukemie, jejichž příznaky se obvykle rozvinou během pouhých několika týdnů:

• Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) je nejčastější nádorové onemocnění v dětském věku a zároveň nejčastější forma leukemie (přibližně 80 % všech leukemií) u dětí a dospívajících [1, 2]. Vyskytuje se převážně ve věku od jednoho roku do šesti let. ALL se vyznačuje tím, že v kostní dřeni a krvi se nachází příliš mnoho lymfoblastů (typ nezralých bílých krvinek).
• Akutní myeloidní leukemie (AML) představuje přibližně 15–20% všech leukemií u dětí a dospívajících. Vyskytuje se především u kojenců a batolat v prvních několika letech života. Při AML se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek).

Jaké jsou příčiny vzniku leukemie?

Leukemie je spojena se změnami v genetické informaci postižených buněk. Příčiny jejího vzniku nicméně zůstávají z větší části nejasné. Teoreticky mohou při vzniku leukemie hrát roli i některé vnější vlivy, jako jsou například:

• radioaktivní záření,
• některé chemické látky,
• některé léky,
• některé virové infekce.

V anamnéze pacientů však zpravidla nelze prokázat zvýšenou zátěž žádného z výše uvedených vlivů. Až na několik výjimek nebývá pozorován ani familiární výskyt (jinými slovy, leukemie se v převážné většině případů nevyskytla u nikoho v rodině). Riziko je nicméně zvýšené u jednovaječných dvojčat: stejným typem leukemie onemocní přibližně třetina sourozenců. Zvýšené riziko vzniku leukemie mají i děti s Downovým syndromem.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u leukemie?

Příznaky onemocnění se obvykle vyvíjejí po dobu několika týdnů a jsou velmi individuální. Mnoho potíží lze vysvětlit nedostatkem normálních krvinek: příčinou příznaků je snížený počet červených krvinek (anemie), krevních destiček (sklon ke krvácení) a normálně fungujících bílých krvinek (infekce, horečka). Mohou se vyskytnout následující potíže, seřazené podle četnosti výskytu (od nejčastějších po méně časté):

• únava, celková vyčerpanost a apatičnost, pocit nemoci;
• bledost kůže a sliznic;
• horečka;
• zvýšená náchylnost k infekcím;
• zvýšená krvácivost – např. časté krvácení z nosu, krvácení z dásní, tečkovité krvácení do kůže (odborně petechie), tvorba modřin bez zjevné vnější příčiny nebo nadměrné krvácení při drobných poraněních;
• bolesti kostí a kloubů;
• nateklé, nebolestivé lymfatické uzliny;
• bolesti břicha a nechutenství (v důsledku zvětšení sleziny a/nebo jater).

Jak se stanoví diagnóza leukemie?

Pokud se v anamnéze nebo při fyzikálním vyšetření objeví náznaky akutní leukemie, následuje komplexní vyšetření krve. Pokud se podezření potvrdí, pacient je odeslán na specializované pracoviště v Praze [3] nebo v Brně [4], kde jsou provedena další potřebná vyšetření, jako například:

• odběr vzorku kostní dřeně z tzv. hřebene kosti kyčelní a vzorku mozkomíšního moku z dolní části páteřního kanálu (prostřednictvím lumbální punkce),
• ultrazvukové vyšetření;
• rentgenové vyšetření plic.

V závislosti na příznacích a podtypu leukemie mohou být použity další zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance, výpočetní tomografie či scintigrafie skeletu.

Jak se léčí leukemie?

Cílem léčby je co nejúplnější zničení leukemických buněk, aby kostní dřeň mohla znovu začít plnit svou funkci krvetvorné tkáně. K tomu se používá komplexní farmakoterapie, která se z velké části skládá z klasické chemoterapie. Léčba trvá přibližně dva roky. V určitých fázích léčby, zejména na jejím začátku, je nutná hospitalizace; zbývající fáze lze absolvovat ambulantně.

Leukemie postihuje vždy celé tělo. Zejména u akutní lymfoblastické leukemie (ALL) hrozí zvýšené riziko, že leukemické buňky se rozšíří i do mozku nebo do jiných částí centrálního nervového systému (CNS). Tzv. mozkomíšní bariéra však znemožňuje, aby chemoterapie podávaná do krve pronikla až do CNS v dostatečné koncentraci. U ALL se proto chemoterapie podává nejen do žíly, ale také přímo do mozkomíšního moku. To se provádí v rámci opakovaných lumbálních punkcí [5]. V některých případech se navíc provádí ozařování hlavy. Děti s nejméně příznivou prognózou (tj. ty, u nichž je šance na vyléčení chemoterapií nižší než 50%) jsou indikovány k transplantaci kostní dřeně [2]; tyto případy se však vyskytují poměrně zřídka.

Prognóza

Pokud se dětský pacient s leukemií včas dostane na specializované pracoviště dětské onkologie, lékaři mu připraví invididuální léčbu „šitou na míru“ a šance na úplné vyléčení je velmi vysoká.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud u svého dítěte pozorujete některé z výše popsaných příznaků, obraťte se na praktického lékaře pro děti a dorost, u kterého je vaše dítě registrováno. Ten vás v případě potřeby odešle na specializované pracoviště. Léčba dětských pacientů s leukemií je v ČR centralizovaná do dvou specializovaných center: Klinika dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole [3] v Praze a Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno [4].

Související odkazy

1. Krejčí Denisa, Mužík Jan, Šnábl Ivo, Gregor Jakub, Komenda Martin, Dušek Ladislav. Portál epidemiologie novotvarů v ČR [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2024. [cit. 2025-06-02]. Dostupný z: https://www.svod.cz. Verze 8.0.1
2. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Leukemie v dětském věku (odkaz vede na web linkos.cz)
3. Klinika dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole (odkaz vede na web fnmotol.cz)
4. Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno (odkaz vede na web fnbrno.cz)
5. Cyril Šálek, František Folber, Michael Doubek: Akutní lymfoblastická leukemie – informace pro pacienty a jejich blízké (odkaz vede na PDF soubor na webu leukemia-cell.org, 2.5 MB)