Rakovina ledvin: diagnóza a léčba

Tento článek je zaměřen na karcinom ledviny, který se ze všech typů zhoubných nádorů ledvin vyskytuje nejčastěji. V článku Rakovina ledvin: co to je? jsou krátce zmíněny další typy zhoubných nádorů ledvin.

Jak se stanoví diagnóza karcinomu ledviny?

Ultrazvukové vyšetření a výpočetní tomografie (CT) mohou odhalit změny v ledvinách již v časném stadiu onemocnění. Lékaři proto v mnoha případech objeví karcinom ledvin víceméně náhodou – typicky při vyšetřeních, která jsou prováděna z jiných důvodů. V takových případech bývá zhoubný nádor odhalen v natolik raném stadiu, že člověk ještě nemá žádné příznaky onemocnění (viz článek Rakovina ledvin: příčiny a příznaky).

Pokud má člověk déletrvající příznaky, jako je zejména krev v moči, neobvyklá bolest zad nebo neustálá únava, měl by se co nejdříve obrátit na svého praktického lékaře.

Diagnostika vždy začíná podrobným anamnestickým rozhovorem a fyzikálním vyšetřením [1]. Ve většině případů lékař odebere i vzorek krve a provede vyšetření moči. Prvotní informaci o příčině příznaků může lékaři poskytnout ultrazvukové vyšetření břicha. Pokud na ultrazvuku lékař zjistí něco, co by mohlo poukazovat na karcinom ledviny, odešle pacienta další vyšetření. Mezi tato navazující vyšetření se řadí zejména [2]:

• výpočetní tomografie (CT) – při podezření na karcinom ledviny se obvykle provádí CT vyšetření ledvin, plic a břišní dutiny;
• magnetická rezonance (MRI);
• scintigrafie skeletu – pokud pacient udává bolest kostí, lze pomocí tohoto vyšetření zjistit, zda se v kostech nevytvořily metastázy;
• biopsie – ve většině případů stačí kombinace ultrazvuku a počítačové tomografie k tomu, aby lékař s relativní jistotou určil, že se jedná o zhoubný nádor; pouze v případě, že je nález nejasný, může lékař odeslat pacienta na biopsii, tj. odběr vzorku tkáně přímo z ledviny. Odebraný vzorek je poté analyzován ve specializované laboratoři pod mikroskopem.

Na základě výsledků těchto vyšetření mohou lékaři určit, zda zhoubný nádor již prorostl mimo ledvinu a postihl sousední orgány (například střeva nebo lymfatické uzliny). Kromě toho mohou rozpoznat, zda se v jiných orgánech již vytvořily metastázy či nikoli. Na základě těchto informací lze určit klinické stadium zhoubného nádoru. Celý tento proces je odborně označován jako staging, používá se při něm tzv. TNM klasifikace.

Cenné informace pro další léčebný postup poskytuje i vzorek tkáně vyšetřený pod mikroskopem. Odborník na histopatologii tímto způsobem může zhodnotit, do jaké míry se nádorové buňky liší od zdravých buněk ledvin. Čím větší je rozdíl, tím rychleji a agresivněji nádor roste. Tento postup je odborně označován jako grading.

S využitím TNM klasifikace (tedy stagingu) a zároveň gradingu mohou lékaři optimálně naplánovat léčbu i odhadnout prognózu.

Jak se léčí karcinom ledviny?

Způsob léčby závisí na tom, zda se zhoubný nádor vyskytuje pouze v ledvině, nebo zda již prorostl mimo ni, nebo dokonce vytvořil metastázy ve vzdálených orgánech [3]. Kromě toho hraje významnou roli i celkový zdravotní stav, věk a očekávání samotného pacienta. Rozhodování o konkrétním způsobu léčby vždy přísluší specialistům z komplexních onkologických center [7].

Léčba časného stadia karcinomu ledviny (bez metastáz)

Pokud je karcinom ledviny rozpoznán v časném stadiu (tedy v době, kdy ještě nejsou přítomny metastázy v jiných orgánech), lze ho účinně léčit. V takovém případě je doporučován chirurgický zákrok. Je-li to možné, chirurg se bude snažit ledvinu zachovat. Jinými slovy, odstraní pouze tu část ledviny, která je postižena zhoubným nádorem, zatímco zdravou část ledviny ponechá v těle pacienta. Tento typ operace je odborně označován jako parciální nefrektomie. Pokud tento typ operace není možný, provádí se radikální nefrektomie, což znamená odstranění celé ledviny (samozřejmě té, která je postižena zhoubným nádorem).

Výhodou parciální nefrektomie, při níž je část ledviny zachována, je o něco vyšší kvalita pacientova života. Nicméně i v případě, že je nutné nemocnou ledvinu zcela odstranit (tedy radikální nefrektomie), může zbývající zdravá ledvina převzít funkci odstraněné ledviny. Pokud by však v těle pacienta nezůstala už ani jedna ledvina, je nutné chodit na hemodialýzu („umělou ledvinu“).

U obou metod lze zhoubný nádor odstranit buď pomocí otevřené operace nebo pomocí miniinvazivní operace [3]. Otevřená operace je „klasickým“ typem operačního zákoku, kdy chirurg „rozřízne“ větší část pacientova těla, aby získal „zvenčí“ přístup k operovaným tkáním či orgánům (v tomto případě k ledvině postižené zhoubným nádorem). Při miniinvazivní operaci jsou do pacientova těla skrze několik malých řezů zavedeny speciální nástroje a kamera.

Co když není možné provést operaci?

Pokud je pacient ve velmi vysokém věku nebo trpí jiným závažným onemocněním, operace by pro něj znamenala příliš velkou zátěž. V takových případech jsou k dispozici ještě další léčebné možnosti:

Aktivní sledování. Pokud je nádor velmi malý, pacientovi není podávána protinádorová léčba, ale musí docházet na pravidelné kontroly. Při nich lékař sleduje, zda nádor roste – a pokud ano, zda pomalu nebo rychle [4, 5]. Když se zjistí, že nádor roste rychle, lékař může pacientovi přece jen navrhnout operaci.

Ablace. Tato metoda se používá u malých nádorů ledvin, které mají velikost nejvýše čtyři centimetry. Zhoubný nádor je přímo v ledvině zničen působením chladu nebo naopak tepla. Odborníci tyto postupy označují jako kryoablace, resp. radiofrekvenční ablace [3, 6].

Léčba pozdního stadia karcinomu ledviny (s metastázami)

Pokud již karcinom ledvin metastazoval do jiných orgánů, šance na vyléčení je malá. Cílem léčby je zmírnit příznaky, udržet co nejvyšší kvalitu života a prodloužit pacientův život. V úvahu připadají níže popsané možnosti.

Operace. V některých případech může být chirurgický zákrok přínosem, i když je karcinom ledviny v metastatickém stadiu.

Systémová léčba. Při tomto typu léčby jsou nasazovány léky, které působí v celém těle. U karcinomu ledvin (na rozdíl od jiných typů zhoubných nádorů) není klasická chemoterapie pomocí cytostatik účinná. Moderní terapie metastazujícího karcinomu ledvin proto zahrnuje kombinaci různých léků: používá se imunoterapie a tzv. cílená protinádorová léčba. Tyto léky je třeba užívat nebo podávat dlouhodobě. Systémová léčba karcinomu ledviny může zpomalit progresi (další zhoršování) onemocnění.

Lokální léčba. Za určitých podmínek mohou lékaři doporučit chirurgickou léčbu metastáz nebo radioterapii.

Podpůrná léčba. Tento typ léčby zahrnuje všechny léčebné metody, které zmírňují jednak příznaky samotného nádorového onemocnění, jednak vedlejší účinky protinádorové léčby. Podpůrná léčba tedy může zmírňovat například bolest, extrémní vyčerpání a únavu, tzv. fatigue (viz článek Fatigue: únava při onemocněních zhoubnými nádory).

Jak probíhá následná péče?

Po ukončení protinádorové léčby by měl člověk chodit na pravidelné kontroly [8]. Jen tak lze totiž včas zachytit případný návrat onemocnění, což lékaři označují odborným pojmem recidiva. Pokud je recidiva rozpoznána včas, šance na uzdravení je vysoká. Intervaly mezi kontrolními vyšetřeními jsou nastavovány pro každého pacienta individuálně, a závisí jak konkrétním průběhu onemocnění, tak na aktuálním zdravotním stavu.

Na koho se mohu obrátit?

Léčba pacientů s karcinomem ledvin by měla být prováděna pouze na specializovaných onkologických pracovištích [7].

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech ledvin – jak se stanoví diagnóza zhoubného nádoru ledvin? (odkaz vede na web linkos.cz)
2. Veronika Lounová, Vladimír Študent: Diagnostika a staging nádorů ledvin. Urologie pro praxi 2021, 22(4): 177–180. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 227 kB)
3. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech ledvin – jak se léčí zhoubný nádor ledvin? (odkaz vede na web linkos.cz)
4. Marie Pechová, Vladimír Šámal, Vít Paldus, Igor Richter, Miroslav Šercl: Miniinvazivní léčba a aktivní sledování renálního karcinomu. Onkologie 2023, 17(3): 197–200 (odkaz vede na web onkologiecs.cz)
5. Lukáš Gaduš, Darina Pacigová, Kamil Belej: Malé nádory ledvin: současné trendy přístupu k onemocnění. Urologie pro praxi 2022, 23(1): 23–26. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 897 kB)
6. Petr Macek: Novinky v chirurgické léčbě nádorů ledvin. Onkologie 2017, 11(1): 14–18. (odkaz vede na PDF soubor na webu onkologiecs.cz, 819 kB)
7. onconet.cz: Mapa zdravotnických zařízení podílejících se na péči o onkologického pacienta (odkaz vede na web onconet.cz)
8. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech ledvin – sledování pacienta po ukončení léčby (odkaz vede na web linkos.cz)