Paliativní medicína

Paliativní medicína pomáhá naplnit život s těžkou nemocí dobrými dny až do samotného závěru, nabízí účinnou léčbu bolesti a dalších příznaků nemoci, respektuje rozmanité potřeby nemocného a lidskou důstojnost. Každý člověk by měl vědět, kdy je potřeba začít se lékaře ptát na další prognózu onemocnění. Ve chvíli, kdy nemoc nelze vyléčit, nastupuje na scénu paliativní medicína s nabídkou společné debaty s pacientem o tom, co je pro něj v životě důležité, co ho naplňuje smyslem, v čem spočívá jeho kvalita, a jak tuto kvalitu v co nejvyšší míře zachovat.

  • Paliativní medicína není jen o smrti, ale i o kvalitě života s pokročilým onemocněním

    „Stojím tváří v tvář smrti, ale ještě jsem neskončil se životem,“ napsal proslulý britský neurolog Oliver Sacks (1933–2015), když byl konfrontován s diagnózou nádorového onemocnění s metastázami. „Naopak, intenzivněji žiji a v čase, který mi ještě zbývá, chci prohloubit svá přátelství a rozloučit se s těmi, které miluji, víc psát, cestovat, budu-li mít sílu, dosáhnout nového stupně pochopení a vhledu.“ Těžko by se hledalo výstižnější vyjádření cílů, které si klade paliativní medicína.

  • Kdy je čas zvážit konzilium paliativního specialisty?

    Je to začarovaný kruh. Z výzkumů [1] víme, že většina lidí očekává, že kdyby jim bylo něco závažného, rozhovor o diagnóze a prognóze začne lékař. Víme také, že většina lékařů naopak očekává, že kdyby jejich pacient chtěl znát informace o povaze a závažnosti svého onemocnění, bude se aktivně ptát. Kdy je potřeba zpozornět, a začít se lékaře ptát na další prognózu onemocnění?

  • Co paliativní medicína je, a co není?

    Když se řekne „paliativní medicína“, mnoho lidí si matně představí, že to je dlouhodobá péče o velmi staré lidi. Ani někteří lékaři nemají jasnou představu, co vlastně může lékař dělat u pacienta s pokročilým nevyléčitelným onemocněním jiného, než si s ním povídat nebo ho držet za ruku. To jsou – naštěstí – představy bližší spíš telenovele než realitě. Co zmůže moderní medicína u těchto pacientů?

  • Kde se s paliativní medicínou potkáte?

    Odborníky na paliativní medicínu už dávno nenajdete pouze v lůžkovém hospici (i když tam jsou samozřejmě nejdůležitější profesí). S profesionály, kteří si paliativní péči zvolili za svou specializaci, a s postupy paliativní medicíny, se dnes již potkáte na mnoha pracovištích. Kde jsou, jaké jsou mezi nimi rozdíly, co od nich může pacient očekávat, kdo k nim může napsat doporučení, kolik to stojí?

  • Adresář zařízení paliativní medicíny

    Najít nejbližší nebo nejvhodnější zařízení paliativní péče vám pomůže obsáhlý a pravidelně aktualizovaný online adresář. Pokud byste v něm nenašli, co hledáte, můžete zavolat do poradny pro pacienty, pečující a jejich blízké, a zeptat se. Je to zdarma.

  • Jak mluvit o přáních týkajících se konce života?

    Výzkum, který v roce 2015 provedla společnost STEM/MARK a domácí hospic Cesta domů za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ukázal, že 70 % z nás už sice přemýšlelo o tom, jaké to bude, až se budeme vyrovnávat se závažným onemocněním, a dokonce i nad tím, jak bychom si představovali svůj závěr života. Paradoxní ovšem je, že zároveň 64 % z nás o svých přáních s nikým ze svých blízkých, natož třeba se svým praktickým lékařem, nikdy nemluvilo.

Doporučené externí zdroje

  • Paliativní péče v různých životních situacích a onemocněních

    Paliativní péče představuje aktivní a komplexní podporu lidí se závažným onemocněním i jejich blízkých. Zaměřuje se nejen na zvládání bolesti a dalších obtíží, ale také na komunikaci hodnot, přání a cílů péče, podporu rodiny a plánování dalších kroků v léčbě. Jednotlivé vzdělávací materiály ukazují, jak se principy paliativní péče uplatňují v různých klinických situacích a věkových skupinách.V naučných online materiálech PALIARE-PALIMED se dozvíte, jak funguje plánování budoucí péče a jak mohou pacienti předem vyjádřit svá přání v případě, že by v budoucnu nemohli sami rozhodovat o zdravotní péči. Vysvětleny jsou také možnosti dříve vysloveného přání a zástupného rozhodování. Další část se věnuje paliativní péči v intenzivní medicíně. Ukazuje, že intenzivní a paliativní přístup nejsou protiklady a mohou probíhat současně. Vysvětluje, jak rozhodovat o rozsahu léčby v souladu s cíli péče a hodnotami pacienta, jak komunikovat s rodinou a jak postupovat v situacích s nejistou prognózou.Pozornost je věnována také pacientům s pokročilým orgánovým selháním, například se srdečním, plicním, ledvinným nebo jaterním onemocněním. Materiály popisují typický průběh těchto nemocí, možnosti zvládání symptomů, plánování péče při opakovaných zhoršeních zdravotního stavu a rozhodování o náročných léčebných postupech. Specifická část je zaměřena na seniory a geriatrickou paliativní péči. Vysvětluje pojmy jako křehkost (frailty), funkční soběstačnost nebo polyfarmacie a ukazuje, jak při léčbě zohledňovat nejen nemoc, ale také kvalitu života, schopnost návratu do domácího prostředí a možnosti rodinných pečujících.Součástí vzdělávacích materiálů je rovněž dětská paliativní péče, která začíná již od stanovení diagnózy a probíhá souběžně s léčbou základního onemocnění. Zaměřuje se na potřeby dítěte i celé rodiny, podporu kvality života, koordinaci služeb a společné plánování péče v průběhu onemocnění.Více informací naleznete ve vzdělávacích materiálech věnovaných jednotlivým oblastem paliativní péče: Paliativní medicína – Studijní materiály pro pre-learning Ústavu paliativní a podpůrné péče Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. 

    Přejít na externí zdroj

Nenašli jste, co jste hledali? Vyzkoušejte vyhledat pojem: